Překládejte něco z bosenské Wikipedie

Jo, po delší době mě napadlo, že bych mohl na Wiki udělat nějaký článek. A tak jsem dlouho dumal nad tím, do čeho že se to vrhnu. Nejdříve mě napadlo udělat něco ohledně dopravy, ale toho je přeci jen dost a je to tak trochu všechno stejné. Co třeba zkusit něco z historie a geografie? Přeci jen nebylo napsáno dost o tom, co se odehrálo v jihovýchodní Evropě, mé oblíbené oblasti. A téma je na světě: Velké Srbsko.

Mluvilo se o něm dost v souvislosti s válkami v 90. letech, někdo si na to jistě vzpomněl i teď, když byl ten humbuk kolem nezávislosti Kosova. Zjednodušeně řečeno: Poté, co Osmanská říše obsadila Srbsko, Srbové se rozprchli po Balkáně a dlouho neměli jasno, kdeže vlastně jejich území končí. Hranice se tak přepisují stále a stále. Vděčným politickým tématem je pak posunout je co nejdále.

Tak řekněme, že toto není zrovna jednoduché téma a bylo by záhodno mít nějaký zdroj, odkud čerpat. Wikipedie je samozřejmě tohoto plná a je celkem fajn něco po delší době přeložit (mně překlad z několika wiki vyšel skoro na 9 kB, což vydá na celkem fajn článek). Jako hlavní zdroj jsem si vzal klasicky bs.wiki, kde jsem neporozuměl, tam pomohla anglická.

Tak si k tomu člověk sedne a začne překládat. Hezky větu po větě. Zpočátku to vypadá dobře, první odstaveček, dva se přeloží rychle. Pak ale co nevidí - tvůrci na bs.wiki, zdá se, principy tvorby encyklopedie neberou tak důsledně jako my. Já rozhodně chápu, že nechat se otravovat nějakými regulemi je Zlo, jehož podoba dokáže dorůst až do obludných rozměrů, bez nich to však dopadá ještě hůře. A to je Velika Srbija dokonce jedním z nejlepších článků ;-) (odabrani članci).

Nechci se tu dlouho rozepisovat o tom, co mě překvapilo a co jsem musel při překládání ukočírovat, jinak by česká verze byla jednou z propagand věčných balkánských sporů. Takže jen vypíšu to, co mě nejvíce "vyděsilo", komentovat to radši nebudu:

No, sama je ideologija Velike Srbije vremenski koincidirala s raznim nadnacionalnim ili pseudonacionalnim programima nastalima kod nas:

Uzme li se u obzir da je Moljević bio glavni "kartograf" u Mihailovićevom štabu, može se zaključiti da je velikosrpski geopolitički plan bio političko-nacionalnim temeljem četničkoga pokreta.

No je, uz glumljenu neutralnost JNA koja je mogla zavarati samo slijepce, bio snažan korak prema pretvaranju Jugoslavije u Srboslaviju

Kakva je budućnost statusa Kosova, kao i srpskoga entiteta u Bosni i Hercegovini- nemoguće je predvidjeti. Na koncu se može zapitati: koliko je taj program živ i uticajan ?

10 milionů, Buenos Aires a valná hromada

Tři zajímavé novinky jsou spíš jen pokračováním předchozích zpráviček, a tak o nich není tak moc co dodat. Ale objevit by se tu jistě měly, a tak popořadě:

Všechny wikipedie - tím samozřejmě rozumějte všech 250 jazykových mutací - mají dohromady přes 10 milionů článků. Nevím přesně, jak to nadace spočítala, ale slavným článkem je podle ní článek na maďarské Wikipedii o Nicholasi Hilliardovi (na obrázku). Není to podezřelé, že podobně jako u jubilejního článku na ruské Wikipedii, o kterém jsem psal nedávno, česká Wikipedie tenhle článek vůbec nemá? Tož ať se naši odborníci na výtvarno snaží! Česká Wikipedie mezitím pomaličku šplhá k číslu 100 tisíc článků.

Další zpráva udělala radost všem wikipedistům z Argentiny. Buenos Aires nakonec převážilo nad Torontem a uspořádá Wikimanii 2009. Nadace se o tom nijak moc nerozepsala, vystačila si se stručnou notickou, aspoň Wikimedia Argentina vydala tiskovou zprávu (ve španělštině), kde se píše, že jde o vyjádření významu, jaký mají pro Wikipedii španělsky mluvící přispěvatelé. Wikimania 2009 tak má být první dvojjazyčnou Wikimánií v historii. Malým faux pas je, že v tiskové zprávě bylo za konkurenta Buenos Aires označeno Melbourne, a nikoli Brisbane.

Bude chtít někdy uspořádat Wikimanii i česká pobočka? No, kdo ví, ale zatím se chystá uspořádat vlastní valnou hromadu. Už brzy se prý začnou přijímat závazné přihlášky, členský příspěvek bude činit 200 korun ročně za dospělého a 100 Kč za členy do 18 let (může být ale i vyšší, zlváště milionáři a miliardáři můžou přispět víc :-).

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor: Nicholas Hilliard, autoportrét, 1577).

Kvalitní a nekvalitní články Wikipedie

Byly doby, kdy má aktivita na Wikipedii byla soustředěna především na tvorbu článků nových a úpravu některých stávajících. V poslední době se však začínám obracet na Wikipedii i jako čtenář (občas ale něco napíšu rád a ještě dost věcí plánuju). Je dost zajímavých a důležitých témat, o kterých byl rád si něco přečetl a také chci vidět, jak plody práce jiných mohou být využity. Po návštěvě Polska mě logicky zajímala fakta kolem místního jazyka, do jehož tajů jsem na místě příliš nepronikl, a to ani po zhruba hodinové rozpravě s polským párem ve vlaku.

Faktem je, že se člověk z článku skutečně něco dozví, například o výslovnosti hlásek a jejich druzích ( neboť jsem měl za to, že polovina z nich jsou sykavky a druhá polovina šišlavky). Jejich dělení je zde dobře vysvětleno a důkladně popsáno. Jazyk našich severních sousedů srozumitelný je, stačí jen, aby byl mluven pomalu a vysvětlení některých nefamiliérních slov bylo po ruce.

Dále je také dobré, že v článku je něco o polském onikání, které je vskutku zvlášní a pochopit jsem jej v příhodné chvíli nemohl. Ale tak jiný kraj jiný mrav. I když pravda že člověk takové rozdíly nečeká.

Každopádně, co mi zkazilo dojem z článku, byly slovní obraty typu " Tu používali soudruzi z PSDS a za její vlády", " kdy se obracíte ke svému partnerovi" a další. Obecné principy trpí - pejorativní termíny do Wikipedie nepatří a oslovování čtenářů už vůbec ne. Šablonu upravit jsem do podobných článků dával rád. Ale to byly mnohem horší případy samozřejmě.

Rozdělit článek a doplnit nějaká fakta o vývoji, dialektech, výslovnosti a například i o oddělení od nás a Slováků by také nebylo na škodu, zajímavé by bylo přečíst si něco o obrodě jazyka (a jeho rozšíření) po letech útlaku v 19. století. Anglická wikipedie má samozřejmě jako vždy velké množství informací o tomto jazyce, neboť samozřejmě mnoho Poláků znalých angličtiny nemá problém se rozpsat o svém rodném jazyku. S potenciálem česky píšících obyvatel Polska prostě nesrovnatelné. Ale to je obecně problém české Wikipedie.

Ale abych řekl pravdu, jsou mnohem horší články o jazycích (a také moje díla, avšak z dob dávných). Přeci jen je na druhou stranu lepší mít alespoň nějaký článek než žádný. A jazyky jsou právě dost dobře vidět... svítí modře v infoboxu vedle mnohých dalších důležitých informací, nemálo navigačních šablon na tyto články odkazuje, jsou prostě třeba. Jen bude nějakou dobu trvat než dosáhnou potřebné kvality. Ale něco můžeme udělat už dnes - vyházet balast, udělat lepší strukturu... prostě upravovat.

Mám problém s Wikizprávami

Je to tak. Projekt Wikizprávy, nacházející se nyní ve stavu inkubace s žádostí o vznik, ve mně vyvolává rozpaky. Snad mi nikdo nebude vyčítat, když se s nimi podělím ve chvíli, kdy na nich mám jeden z nejvyšších počtů editací.

Na jednu stranu otevřeně říkám, že Wikizprávy jsou ve stavu, v jakém mohou reálně existovat. Budou odpovídat tomu, co se od českých Wikizpráv může očekávat a nebudou horší než mnohé jiné existující Wikinews. Na druhou stranu to ale neznamená, že jejich stav bude nějak špičkový. Už nyní se objevuje mnoho článků, které obsahují jazykové nebo faktické chyby. Bude mít projekt vždy dost ochotných korektorů?

Samozřejmě se dá předpokládat nárůst počtu přispěvatelů, pokud budou Wikizprávy oficiálně spuštěny. Přesto těžkou překonají svůj handicap spočívající v tom, že nebudou přinášet zprávy dostatečně aktuálně, aby mohly konkurovat velkým zpravodajským serverům anebo nově jednomu z nejlepších projektů Google, tedy Google News, který tyto zprávy těchto serverů zpracovává na jednom místě. Wikizprávy se mají podle představ tvůrců stát mimo jiné prostorem pro publikování zpráv, které se jinde neobjevují. Z toho ale mám také obavu. Mám pocit, že z Wikizpráv se tak stane server menšinových a kuriózních zpráv, který bude hluboko pod hranicí zájmu běžných čtenářů. Nemluvě o tom, že by právě takový výběr menšinových zpráv mohl brzy vést k omezení plurality publikovaných zpráv či přímo k tomu, že se z Wikizpráv stane server zaměřený na zprávy týkající se určité zájmové skupiny.

A i růst přispěvatelů cítím jako problém. Pokud se přidá mnoho přispěvatelů, budou jejich síly chybět na Wikipedii. A uvědomte si, že v tomhle případě to není stejné jako s editací "nechtěných článků" na Wikipedii, kde se často logicky a správně argumentuje, že přesvědčovat takové autory k editaci "chtěných článků" k ničemu nepovede. V tomto případě sledujeme, že se k Wikizprávám hlásí velmi aktivní a pro Wikipedi převážně velmi užiteční wikipedisté. Rozptýlení jejich sil mezi víc projektů Wikipedii neprospěje.

Zprávy na současných Wikizprávy prakticky nebývají editovány poté, co je někdo vloží a případně někdo rychle zkoriguje. Je to (pro mne překvapivě) i vlastnost, která platí o řadě zpráv větších anglických Wikinews, ale u českých Wikizpráv je to prakticky všude. Princip spolupráce, na kterém je založena Wikipedie, tady nefunguje. Už jsem jednou psal, že Wikizprávy jsou prakticky jedním velkým multi-blogem několika osamocených bloggerů. V tomhle případě ale pod oficiální hlavičkou projektů Wikimedia.

Připsal jsem se do seznamu uživatelů, kteří podporují vznik Wikizpráv a aktivně je upravuji, aby byla naplněna jedna z podmínek pro jejich spuštění. Dělám to i pro Aktrona, který je založil a dal si na nich dost práce, a pro další jejich editory. Na druhou stranu tady zcela otevřeně píšu, že je za přínosný projekt nepovažuju.

Warszawa

Město, které většinou v turistických průvodcích chybí, jsme já a Wizzard poctili svojí návštěvou. Přestože mnozí zlí jazykové tvrdí, že hlavní město Polska tvoří jen samé paneláky a nic zajímavého tam není, opak je pravdou.

Palác Kultury a Vědy (PKiN) je vskutku zajímavou památkou, která dominuje modernímu městu. To totiž po druhé světové válce (dle Wikipedie zrušeno 85 % zástavby, včetně historické) prošlo radikální přestavbou. Odprostilo se od původních středověkých uliček (z nich bylo obnoveno jen pár) a vydalo se cestou moderních autostrád benzinového věku doplňovaného výškovými budovalmi, velkými kruhovými objezdy a prostě rychlou dopravou.

Na druhou stranu ale Poláci vynaložili na obnovu něčeho málo, co chtěli ze své minulosti zachovat, velké úsilí. Tak například královský palác. Opět podle Wikipedie, můžeme vidět obrázek se zbořeništěm, sutinami a ruinami. A podobný je k vidění i ve vstupní hale paláce. Poláci se ale nedali, a postavili palác zcela nový. Kompletně zrekonstruovali všechny sály, a to buď podle tehdejších písemností, nebo i podle doborých obrazů. Až do osmdesátých let se na všem pracovalo, dnes tak jsou interiéry vskutu výstavní a hodné exhibicí pro turisty.

Královský palác doplňuje straré město, v roce 1980 zapsané jako památka UNESCO. Z toho taky popravdě řečeno moc nezůstalo a muselo tak být v 50. letech našeho století nákladně rekonstruováno. Zatímco se tak stavěly moderní bulváry v sovětském stylu, které dnes nesou jména nejen po lidové armádě, ale i například po Janu Pavlu II., pracovalo se na gotických stavbách a středověkých budovách.

Moderní Varšava je pak ukázkou odvážnosti metropole. Mrakodrapy, rychlá doprava, kterou tak trochu parodují 40 a snad i více let staré tramvaje, ukazuje dynamičnost, se kterou se můžeme setkat třeba v bývalém Západním Německu. Ale této dynamičnosti je něco cizí. Ano, je to západní, germánský styl. Varšava je město totiž vskutku jedinečné. Částečně vypadá jako metropole německá, částečně jako česká (ano, i s trochou snažení se dá najít slušná hospoda se slušným - byť polským - pivem, sice za cenu, za kterou by Češi vyšli už dávno do ulic) a částečně mi připomínala města v Pobaltí. Ale ono historii, kterou má Polsko s Litvou společnou, těžko vymaže pět let válečné destrukce.

Každopádně Varšava se mi docela líbila a fámy o fádním městě plném paneláků bych mohl považovat za liché. I když teda v porovnání s českým stylem trávení večerů se samozřejmě polská metropole měřit nemůže. Myslím tedy levné hospody a jídlo a mnoho památek. Zato ale důstojnost, na které Poláci trvají je jedinečná. Například hrob neznámého vojína, který hlídá čestná stáž a plane "věčný" plamen, mi vyrazil dech. Poláci si svých hrdinů váží. Je to dobře, myslím že bychom jsme si z tohoto mohli vzít příklad.

Ruský jubilej - 250 tysjač článků

Ruská Wikipedie dosáhla mety 250 tisíc článků. Tisková zpráva o tom se dostala i do národního zpravodajského serveru Gazeta.ru.

Jubilejním článkem byl ten o genderové lingvistice, který pro zajímavost podle interwiki neexistuje ve stejné samostatné podobě na žádné jiné Wikipedii (na anglické je jen podkapitolou článku Gender; na české Wikipedii zatím nemáme ani ten).

Zpráva obsahuje i další zajímavé údaje - například o výzkumu, podle kterého se ruská Wikipedie stala základním zdrojem specializovaných informací pro 32 % Rusů. Poráží prý tisk a televizi, ale nevím, jak mám chápat, že je sice základní a první, ale přitom stále neporazila tištěné encyklopedie.

Na ruské Wikipedii spolupracovalo na 30 tisíc lidí z celého světa, mám tu čest řadit se mezi ně. ;-)

Česká stopa na ruské Wikipedii ostatně není obecně úplně mizivá - mezi 235 články týdne byly články Alfons Mucha a ... Reinhard Heydrich.

Obrázek: Šišky jedle korejské, aktuální obrázek týdne na ruské Wikipedii. Zdroj: Wikimedia Commons (autor Jan Mehlich)

Wikimánie 2009: Buenos Aires, nebo Toronto

Tak jsem to přece jen přehlédl - porota, která rozhoduje o tom, kde se uskuteční příští Wikimania, už zúžila výběr na poslední dvě města. Zatímco Karlsruhe a Brisbane 9. března vypadly, Buenos Aires a Toronto zůstávají.

Pouze stručně: O Buenos Aires jsem už psal - je to ambiciózní kandidatura podporovaná oficiálními kruhy a místní argentinskou pobočkou. Wikimánie by se tam měla uskutečnit v kulturním středisku generála José de San Martín (na horním obrázku), které má být k dispozici zdarma. Pořadatelé jsou už domluveni s řadou sponzorů (např. Nokia, Telefónica, LAN Airlines). Náklady pro účastníka odhadují pořadatelé na zhruba 220 USD bez dopravy do Argentiny. Očekávají zhruba 400-500 účastníků, z toho 150 místních.

Toronto se v kandidatuře chlubí i tím, že při snaze pořádat letošní olympijské hry podlehlo pouze Pekingu. Tam by se měla Wikimánie konat v univerzitním Bahenově středisku pro informační technologie (dolní obrázek), které má být s dalšími univerzitními zařízeními k dispozici rovněž zdarma. Toronto chtělo uspořádat Wikimánii 2006, ale neuspělo, přednost dostal americký Cambridge, Mass. Právě kvůli Wikimánii vznikla kanadská pobočka. Čísla o počtu účastníků nebo nákladech torontská organizace neposkytuje. Možná jen nemá odvahu střílet od boku, možná je to větší problém, protože musela být i vyzývána, aby doplnila rozpočet.

Netroufám si odhadnout, kdo je objektivně větším favoritem, ale můj osobní tip je Buenos Aires.

Zdroj obrázků: Wikimedia Commons a Wikipedia (Autoři: 1 - Beatrice Murch, 2 - Sabrerider)

Wikipedie zahubila tištěnou encyklopedii. Další hubit nebude (= dokončení)

Před časem jsem sem napsal článek o tom, že francouzská encyklopedie Quid nevydá svou letošní edici a že prý za to může Wikipedie. Také jsem slíbil, že doplním, proč to nepovažuju za velký problém, tak tedy:

Připomeňme, že Quid je zvláštní typ encyklopedie. Je to jednosvazkový slovník o zhruba 2000 stránkách, vycházející každý rok v nové edici. V tom také vidím jeho problém, ne v tom, že by se dostal do nějaké nebezpečné konkurenční situace s Wikipedií. Je to prostě podle mne projekt, který se překonal.

Konkurencí pro Quid sice může být Wikipedie, ale hlavně jí jsou placené internetové encyklopedie. Nepředpokládám totiž, že jde o tak levný - či spíš tak laciný - zdroj informací, aby ji bylo možné nahradit pouhým omezeně spolehlivým servisem Wikipedie.

Quid vycházející každý rok je pro člověka současnosti těžko užitelný. Jako kdyby se zastavil na půl cestě mezi vážnou a vázanou papírovou encyklopedií a včas aktualizovaným encyklopedickým servisem. Pořizovat si každý rok za 45 eur nový svazek, a to přesto s jistotou, že už v okamžiku koupě bude několik týdnů zastaralý, to snad může být zajímavé pro knihovny a instituce, ale i pro ně to bude stále víc nemoderní forma. Myslím, že takový koncept encyklopedie se nemůže udržet.

Na druhou stranu věřím, že papírové encyklopedie přežijí ještě dlouhá léta konkurenci internetových encyklopedií i encyklopedií na elektronických nosičích. U nich zákazníci očekávají jiný druh služby - seriózní, pokud možno časem prověřené a důkladně probrané informace, které nebudou stárnout rok za rokem. Nemluvě o tom, že naleštěné hřbety úplného vydání Britanniky (32 sv.), Brockhausu (30 sv.) nebo podobných monumentů, přináší punc prestiže pro každou knihovnu, soukromou i veřejnou. Totéž platí také o přiměřeně menších (i když ne nezbytně) prestižních oborových slovnících, z jednoho z mých oborů na ukázku myslím třeba hudební Grovea (29 sv.) nebo MGG (27 sv.).

A právě vzhledem k prestiži, kterou s sebou tyto tištěné encyklopedie nesou (a to platí i o českých encyklopediích, které se kvalitou ani rozměrem nemohou s výše uvedenými Everesty rovnat - mám na mysli také desetisvazkové Universum a řadu ještě menších, nebo obsahově zastaralé Ottovy slovníky i ve druhém neupraveném vydání), nemůže jim nikdy být Wikipedie hrozbou. Bylo by to podobné, jako kdyby se začalo Národní divadlo obávat, že ho zničí konkurence festivalu Jiráskův Hronov. Nestane se tak, ať už bude kvalita obojího jakákoli. V lepším případě díky této konkurenci kvalita obojího poroste.

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor SEWilco)

365 dní na nohou

Vážení čtenáři, už je tomu rovný rok, co tento blog přináší články těch několika málo uživatelů, kteří jej pomáhají tvořit. Připomeňme si některé významné události.

Loni, 19. března 2007, se tehdy Petr K rozhodl, že založí blog pro správce české Wikipedie. Po několika námitkách doménu změnil z spravci.blogspot.com na wikipediste.blogspot.com a čekal, kolik uživatelů se zde objeví.

Zpočátku to vypadalo slibně ;-) ale nakonec se nízká účast přihlásila o slovo a tak trochu to vypadalo, že jsme zanikli. Na podzim se však rozjely opět nové články a s novým přístupem od ledna 2008 se zvýšila nejen návštěvnost blogu, ale i zájem o něj.

Kromě pocitů a názorů jednotlivých wikipedistů se začaly objevovat články o projektech nadace samotné, takže místo deníčku přišla snaha informovat. A to je popravdě řečeno dobře, protože je lepší věci si přečíst jednoduše na jednom místě a v rodném jazyce než je vyhledávat mezi velkým množstvím textů v různých jazycích na mnoha místech.

Wales testuje možnost reklamy na Wikipedii

Dvě novinky přišly z ústředí Nadace Wikimedia (WMF). První je obyčejnější, obsahuje jména volební komise pro volby do správní rady WMF a jejich termín - červen 2008.

Druhá je senzačnější. Jimbo Wales podle ní na Facebooku začal testovat názory na umístění reklamy na Wikipedii. Výsledky nejsou příliš reprezentativní kvůli malému vzorku, ale ukazují, že poměrně dost velká část lidí si dovede reklamu na Wikipedii představit.

Mimochodem na jméno vítěze klání o pořadatelské město Wikimánie 2009 stále musíme čekat, příslušná komise s vyhlášením nespěchá.

Zirland hovoří o vznikající české pobočce Wikimedia

Už jsme vás informovali o tom, že česká pobočka Wikimedia má před vznikem. Skutečnost ještě pokročila, je už zaregistrována u ministerstva vnitra a její vznik tak lze prakticky považovat za uskutečněnou realitu. Mezi nemnoho rozhovorů, které tento blog přinesl, tak dnes doplňuji jeden čerstvý s členem přípravného výboru pobočky Janem Urbánkem, na Wikipedii běžně známým jako Zirland.

Můžeš nějak shrnout, jak pobočka vznikla? Kdy se objevila její myšlenka, která část přípravy byla nejpracnější a zabrala nejvíc času a co naopak šlo hladce?

Myšlenka vzniku pobočky se začala u nás diskutovat někdy na podzim roku 2006, na začátku roku 2007 byly zahájeny přípravy vzniku, v průběhu roku proběhlo několik víkendových setkání organizačního týmu. Nejsložitější bylo jistě vytvoření stanov, k nim se vedly opravdu dlouhé diskuse, trvalo to asi 6 měsíců, ale podle mého názoru se to vyplatilo a vytvořili jsme velmi kvalitní dokument. Důkazem toho může být skutečnost, že ministerstvo provedlo registraci během tří dnů od podání návrhu, což je čas vskutku rekordní a vůbec jsme jej neočekávali.

Registrace sdružení na ministerstvu proběhla, sdružení vzniklo, kdy začne skutečně fungovat?

Sdružení již nyní funguje, ale hlavním úkolem přípravného výboru je uspořádat valnou hromadu, kde budou zvoleny orgány sdružení a na těch je pak teprve začít vyvíjet aktivitu. Nicméně i před touto valnou hromadou se ukazují příležitosti na podporu wiki projektů.

Můžeš upřesnit, o jaké příležitosti jde?

Ve spolupráci s organizací E@I proběhne na začátku dubna seminář o Wikipedii v rámci kulturní akce Sabla Printempo. (Mělo by jít o tuto akci - pozn. Okino.)

Teď se asi hlavně bude chystat první valná hromada, ale už se také mluvilo o tom, jaké aktivity budou následovat?

Sdružení má ve stanovách vytyčené obecné cíle jako je podpora a šíření svobodné tvorby a podpora projektů wiki. Konkrétní aktivity však budou záležitostí rady, která bude na valné hromadě zvolena.

Předpokládám, že to ale neznamená, že řadový člen nebude moct v rámci sdružení vyvíjet žádnou vlastní činnost v rámci tohoto cíle. Nebo ano?

To samozřejmě neznamená. Členové mohou vyvíjet libovolné vlastní aktivity (nesmějí však jménem sdružení samostatně jednat) a od sdružení pouze získávat nějakou podporu. Ale plán činnosti sdružení jako celku stanoví rada a jistě uvítá, pokud členové pomohu tyto cíle naplnit.

Jak si představuješ, že budou vypadat propagační akce pro veřejnost?

Možností je hodně, od prezentací na různých akcích a veletrzích, přes různé přednášky na téma svobodná tvorba a wiki, až po různé workshopy "naučte se tvořit svobodný obsah". Jistě by se našly i další možnosti.

Kolik lidí se aktivně zapojilo do přípravy pobočky? A s kolika členy pobočky zpočátku počítáte?

Na přípravě se aktivně podílelo 13 osob. Zájem o členství dosud vyjádřilo kolem 50 osob.

O stanovách pobočky jste museli jednat s Nadací Wikimedia (WMF), v něčem jste ustoupili, v něčem ustoupila WMF. Je tam něco, co jste rádi, že zůstalo?

Při přípravě stanov jsme jednali hlavně sami mezi sebou a nadaci jsme předložili až hotový materiál. Z jejich strany bylo jen několik poznámek, často se jednalo spíše o vysvětlení než o vyjednávání o názorech. Na základě argumentace nadace jsme ale upustili od požadavku na to, aby řádný člen byl aktivním přispěvatelem některého projektu a více se otevřeli lidem.

Myslíš, že to bude mít reálný význam? Že o účast ve sdružení budou mít zájem lidé, kteří needitují Wikipedii nebo jiné projekty?

Přestože je velmi pravděpodobné, že většina členů bude vyvíjet aktivitu v rámci projektů, došli jsme k závěru, že není důvod, aby lidé, kteří mají zájem působit ve prospěch cílů sdružení, byli kvůli vstupu do sdružení nuceni se registrovat např. na Wikipedii.

Na jaké úrovni předpokládáte v budoucnu spolupráci s WMF? Co tak obvykle chce po pobočkách?

Nadace neukládá úkoly pobočkám, tyto jsou naprosto nezávislé samostatné právní subjekty mající společné cíle. Pobočky se snaží na území svého státu hájit také zájmy nadace. Jako komunita máme s nadací vybudovanou úzkou spolupráci a očekáváme, že i jako Sdružení v této spolupráci budeme pokračovat.

Díky za rozhovor.
Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (Autor: Packa)

Kandiduju, kandiduješ, kandidujeme

Tak jsem dneska trávil odpoledne venku a pomáhal s druhou fází WPF ohledně Prahy (jestli vás zajímá, proč druhou, tak první byla pražské katastry a třetí bude nejspíše celý Středočeský kraj ;-). Počasí bylo super a některé obrázky vypadají fakt fajn. No a doma jsem nečekal a pomocí commonistu (je to super aplikace, jenom nechápu ten srp a kladivo jako symbol) je hezky na commons nahrál.

Mé nadšení šlo ale tak trochu ještě dál. Obrázek kostela ve Zvoli (Zvole je jedna z typických vesnic kolem metropole, kterou jsem měl tu čest projít), mi přišel dost fajn natolik, že jsem se jej rozhodl kandidovat jako Featured Image (tj. kvalitní obrázky). Jako je dobré občas něco kandidovat, už jsem zkoušel panorama Košíř, ale dopadl jsem jak sedláci u Chlumce.

Co mě ale po zařazení kandidatury překvapilo velice, je život samotných kandidatur. Za první tři hodiny už přibyly další čtyři hlasování o úplně jiných obrázcích, pravda že dost z nich je pěkných. Ale prostě fascinující ta rychlost. U mého kostela se objevil jen hlas jednoho uživatele původem z tr.wiki, zatím postoj ostatních vyjádřen nebyl. A ani se neobjevila fotografická "klika", tedy uživatelé, kteří kvalitu posuzují opravdu kriticky. I když si o nich můžeme myslet dost ošklivých věcí, pravda je jasná - právě tihle uživatelé motivují ostatní k tomu, aby se kvalita pořizovaných snímků stále zvyšovala. A můžeme tedy vidět jistou paralelu s Wikipedií, kde různé projekty Kvalita či jiné se snaží o to samé - zvýšení kvality, když kvantita není základním požadavkem (jako tomu bylo na počátku projektu).

Dva názory na Wikipedii - a mé názory na ně

Dvě celkem beze sporu respektované autority ve svém oboru se vyslovily nedávno k Wikipedii. Vybírám drobnosti a komentuji.

Amanda Hamonová referuje o přednášce Andrew Keena (na fotografii) na Eastern Michigan University (mimochodem zařazené do bloku s dalším kritikem Wikipedie, jejím spoluzakladatelem a zakladatelem Citizendia Larrym Sangerem). Keen víceméně shrnul časté námitky akademické veřejnosti k tomu, že anonymními editacemi plněná encyklopedie nemůže nahradit profesionální zdroje informací, ale přesto snižuje jejich hodnotu, protože je levnější (čti zdarma). Dokonce přichází s burcující obavou, že Wikipedie a podobné projekty mohou vést k tomu, že akademici budou brzy nezaměstnaní.

Vybírám dvě jeho myšlenky: "Abychom pochopili informaci, musíme pochopit identitu autora. Nevíme, kdo tvoří tento obsah." Z dalšího mi přijde, že sám Keen spíš upozorňuje ostatní, aby si byli vědomi toho, co je na Wikipedii čeká. Jeho "nevíme, kdo to píše" neznamená, že to neví ani on a že to nemůže nikdo zjistit, ale že se na to musí dbát při užívání dostupných informací. Článek na Wikipedii může být (při bohaté historii) výsledkem - a to vše vždy jen s určitou dávkou pravděpodobnosti. Wikipedie není akademická encyklopedie, ale není také bezcenná, což připouští i Keen, když pokračuje "Wikipedie může být v obecnosti přesná kvůli vysokému počtu přispěvatelů, ale to neznamená, že vždy přináší pravdu. Mladí uživatelé Wikipedie musí pochopit, že tato stránka nemůže být pro ně jediným zdrojem informací". Naprostý souhlas. Ono spoléhat se na jediný zdroj informací je obecně dost riskantní politika, o internetu a běžných médiích to platí dvojnásob. Wikipedie je v tomto směru spíš na vrcholu spolehlivosti než na dně, ale k jistotě má beztak daleko.

Jiný autor - spisovatel a sloupkař Nicholson Baker (a na Wikipedii) napsal pro The New York Review of Books podstatně nadšenější text Kouzlo Wikipedie. Už první věta mluví za vše: "Wikipedia is just an incredible thing." (překlad snad ani netřeba...) Z té kupy chvály a pozitivního přístupu, kterou si každý wikipediofil musí přečíst (a ještě spíš každý wikipedista na dovolené) vybírám jen některé detaily. Začnu tím, že Baker (sám spíš inkluzionista) na konci velmi vstřícně hovoří o sporech mezi inkluzionisty a delecionisty.

Baker také správně zdůrazňuje celkem samozřejmou, ale možná zase ne tak moc samozřejmou věc, že za úspěchem Wikipedie stojí její návykovost. Tak pozor! :-) A jak to vlastně Baker myslí? Celkem překvapivě - vyzdvihuje nezastupitelnou hru vandalů, jejichž editace vás nutí opravovat a právě tím vytvářejí váš návyk. "Wikipedisté vidí vandalismus jako problém - a určitě jím může být, ale pozorovatel s náturou Diogéna by uznal, že Wikipedie by nikdy neměla takový úspěch bez svých démonů." (Chybí tedy Citizendiu jeho vandalové...?)

Jen se obávám, že v Česku máme trochu jinou náturu. Baker to připodobňuje k tomu, když vás "drží u kontrolování a nahlížení hlasitá oslava o patro níž, která vás ruší, když chcete jít spát". Tady by to asi skončilo spíš jinak než nakukováním, ale ostrou výměnou názorů. Kdo ví, jestli to není tím, že v Americe o patro níž spíš slaví veselou party, zatímco u nás spíš dělají zlomyslný čurbes...?

Pro dokreslení - Bakerovi je 51 let a je pacifista. Aha. :-)

A ještě díky Bakerovi za upozornění na studii Univerzity v Minnesotě, která říká, že jen malé množství uživatelů umí své příspěvky formulovat tak, že jsou přijaty, editace většiny uživatelů procházejí dalšími úpravami. Není to dobrý důkaz sebekontroly Wikipedie?

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor Peter Himsel).

Podvodník Jimbo? Nebo jen pomluvy?

Tenhle blog má informovat o záležitostech, které se týkají české Wikipedie. Je zcela zřejmé, že i když zprostředkovaně, má na ni velký vliv i zakladatel celé Wikipedie a dodnes jedna z klíčových postav ve Wikimedia Foundation (WMF) Jimbo Wales. V poslední době se ale právě kolem něj začaly rojit skandály a pochybnosti, u nichž pokud vím není zatím jasné, do jaké míry jsou pravdivé. Můžete si o nich udělat obrázek sami.

Chtěl jsem o všech těch záležitostech napsat už dřív, ale nejdřív pracovní povinnosti a pak zatrolený virus mi znemožnily, abych se prokousal tou spoustou zpráv, které se vyrojily. Ani teď nejsem nijak zvlášť informovaný, takže spíš jen tak pro první orientaci. Česká média (via Zprávy Google) se tomu zatím beztak tolik nevěnovala (viz ale třeba Týden), takže jsme moc nezmeškali.

Mám takový dojem, že všechno začala aféra s velmi osobním podtextem, aspoň tehdy jsem si toho všeho poprvé všiml. A jestli jsem to všechno dobře pochopil, Wales na své stránce na Wikipedii informoval o tom, že se rozešel se svou přítelkyní Rachel Marsdenovou. V dalším praní špinavého prádla (nešlo jen o praní, ale i o jeho faktický prodej...) pak mělo vyjít najevo i to, že Wales editoval článek o Marsdenové na Wikipedii, což lze označit za konflikt zájmů - a do detailů už ani nechci zabíhat...

Téměř vzápětí se objevila obvinění, že Wales zneužíval fondy WMF ke svým vlastním potřebám. Tvrdil to jeho bývalý spolupracovník a někdejší člen vedení WMF Danny Wool (jeho blog). Odmítl to Wales a odmítli to vedoucí činitelé WMF, jeho šéfka správní rady Florence Devouardová i výkonnná ředitelka Sue Gardnerová. Sémě nedůvěry ale bylo zaseto...

Nejnovější případ přinesl australský Sydney Herald, podle něj jistý počítačový specialista Jeff Merkey ze společnosti Novell viní Walese, že po něm zakladatel Wikipedie chtěl dar pro WMF výměnou za Walesův osobní dohled nad úpravami článku o Merkeym, který s ním byl nespokojen. List si v historii prověřil, že Wales skutečně v inkriminované době do článku zasáhl. Vedení WMF nicméně podobné praktiky zásadně odmítlo. O události informuje třeba i BBC.

Ještě pro ilustraci doplňuji jakýsi shrnující komentář serveru Techtree, podepsaný anonymně jeho redakcí, jeho přínos je skutečně ale jen v tom, že je shrnující, jinak mi totiž přijde dost bezzubý.

A tedy můj komentář?Myslím, že je jen dobře, pokud se Wikipedie a všechny projekty WMF od svého zakladatele víc osvobodí. Představa o tom, že "osvícený diktátor" je spásou pro jakýkoli obří projekt, je naivní. Jimbo, jehož přínos pro světový internet samozřejmě nelze vymazat, navíc v poslední době jako kdyby ustoupil z pozice výkonného činitele (zůstává oficiálně členem Správní rady WMF a je jejím čestným předsedou) do role šedé eminence, což projektům nemohlo přinést dobrého vůbec nic.

Pokud jde o tři zmíněné případy, vidím jako největší problém ten poslední. Ale postupně a obecně: Wikipedie považuje editaci v konfliktu zájmů za nevhodnou (což je správné), ale nikdy se jim nedokáže vyhnout (což je reálné). Pokud jde o případné zneužívání fondů WMF pro Walese, ne že bych z toho byl nadšený, ale Wales má na druhou stranu pravdu, že mohl na Wikipedii vydělat několik miliard dolarů, kdyby ji prodal, namísto aby ji WMF věnoval - a je dost pravděpodobné, že vrazil do Wikipedie víc než z ní takhle údajně získal (takových nás ale je ;-). Nejhorší by bylo editování za peníze - ale ani tomu se Wikipedie nikdy do budoucna nevyhne (mimochodem - nedávno začala za peníze editovat německou Wikipedii německá vláda, ale ne o sobě, nýbrž o ekologických tématech, v podstatě ale také ve věci, kterou považuje za svůj zájem). Vždy takové editace mohou být odstraněny jinými (třeba také placenými editory, ono se to opravdu těžko zjistí...). Skutečně problematické je jen to, že Walesovy editace (a to případně i ty, které mohou být v konfliktu zájmů nebo dokonce uplacené) mají na Wikipedii jinou váhu - a to je právě to, co se mi nelíbí.

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor Evgeni Genkin).

Východní Evropa má zástupce v radě Nadace Wikimedia

Pokud je mi známo, tak se poprvé do rady Nadace Wikimedia dostal člen ze zemí bývalého východního bloku. Je jím 25-26letý Litevec Domas Mituzas. Byl do ní jmenován 1. března a převezme funkci výkonného tajemníka. V červenci bude muset být potvrzen buď dalším jmenováním, nebo zvolením komunitou.

Mituzas je programátor, věnující se operačním systémům, datábázím a sítím. Píše o sobě, že už v minulosti navštívil Českou republiku. Něco málo o Mituzasových názorech se můžete dovědět třeba na jeho vlastním blogu. Srší z něho záviděníhodné nadšení člověka, který je do Wikipedie zapojen už poměrně dlouho, a přece jeho chuť neopadá. Zúčastnil se dokonce několika Wikimanií, na dvě z nich letěl se stejnými náhodnými spolucestujícími (jsem taky zatížený na kuriozity). Delší pohled věnoval i Citizendiu.

Je správcem na litevské Wikipedii, která má mimochodem už také přes 60 tisíc článků. V Litvě na různých místech veřejně prezentoval činnost Wikimedie (např. na tamní univerzitě, na semináři v parlamentu, v médiích...).

(Obrázek: Hlavní nádvoří univerzity ve Vilniusu a kostel sv. Jana. Zdroj: Wikimedia Commons - autor J. K. Wilcziński, 1. polovina 19. stol.)

Rozmnožování trpaslíků na Wikipedii

Na české Wikipedii došlo v poslední době k několika kontroverzním událostem, které nechci konkrétněji komentovat, jelikož může hrozit i situace, že bych se jimi musel zabývat jako arbitr a předchozí komentář by mohl být někým vnímán jako konflikt zájmu. (K tomu ale obecněji dodám, že za konflikt zájmů považuju sám něco trochu jiného než vytvoření si názoru na to, co je správné, a to případně i dřív, než se rozběhne samotná arbitráž).

Zaujalo mne ale, jak se najednou rozmnožily některé účty, které nepřispívají do obsahu Wikipedie, ale zabývají se jen jejím zákulisím. Svým způsobem mezi ně patří nyní i Malýčtenář, který má nezanedbatelné zásluhy z minulosti, a tak pro mne zůstávají jeho názory, tím spíš, že nevím, že by byly útočné anebo destruktivní. Zajímavým případem je také the Eye of Truth, který pro změnu pouze vstupuje jako "oko pravdy" do diskusí v zákulisí Wikipedie s faktickými připomínkami. Tenhle přístup je podle mne sice také kontroverzní, ale může být (a mám pocit, že v minulosti už snad několikrát byl) i přínosný. Dnes ale přibyla ještě Formalistka, tak nevím, není to už divné?

Mimochodem, také moje příspěvky v zákulisí v poslední době začínají převažovat nad příspěvky v Hlavním prostoru, ale chci vás ujistit, že to nemá být věčný trend.

Čerstvou novinkou je ale účet Průchozí, který vznikl (aspoň ponejprv) jen proto, aby jeho majitel mohl vstoupit do diskuse nejen faktickou připomínku, ale připojit k ní takto anonymně svůj ostře kritický názor (př.). Musím říct, že na mne působí takový účet hodně podezřele a opravdu nejsem rád, že se na Wikipedii vůbec tak množí nové či novější účty, které nechci ještě nazvat trolly, a tak je nazvu trpaslíky. Zkrátka účty, které nijak nepřispívají k obsahu encyklopedie.

Novinky k Wikimániím

Wikimania je jméno užívané pro celosvětovou konferenci otevřenou wikipedistům. Letošní Wikimania se uskuteční 17.-19. července v egyptské Alexandrii, konkrétní místo bylo podle mne zvoleno prakticky dokonale - jedná se o Alexandrijskou knihovnu, následovníka legendární knihovny, která shořela v Caesarově době. Dosud jsou místa na Wikimanii volná a je možné se o ně přihlásit do 16. března, je ale třeba upozornit, že Wikimanie není jen tak výlet, ale skutečně konference, u níž se předpokládá aktivní účast.

V těchto dnech se ale také už rozhoduje o další Wikimanii na rok 2009. Oficiálně se přihlásila čtyři města - Toronto, Buenos Aires, Brisbane a Karlsruhe. Všichni kandidáti už odpověděli na dotazy poroty, v níž jsou kromě členů Rady Wikimedia Foundation především pořadatelé předchozích Wikimanií (ty byly ve Frankfurtu, Bostonu a na Tchajvanu).

Mezi požadavky na kandidáty jsou především termín v červenci nebo srpnu, počet účastníků od 300 do 500, blízké ubytování či příslušnou kapacitu sálů.

Ocituju další požadavek: Geografická diverzita - tj. umítění Wikimanie 2009 do jiného města, země, kontinentu anebo hemisféry než předchozí tři Wikimanie (USA, Tchajvan a Egypt) - je jedním z rozhodujících faktorů.

To nejspíš diskvalifikuje Toronto a asi i Karlsruhe na severní polokouli bude mít potíže, pokud Buenos Aires - a myslím, že hlavně Brisbane nabídnou podle poroty kvalitní kandidaturu. Buenos Aires se chlubí bohatou podporou ze strany oficiálních míst včetně ministerstva kultury a městského turistického střediska a navíc k dispozici vlastní pobočku Wikimedia. Brisbane je skromnější i co do rozpočtu a jeho větší střízlivost může být obecně přijatelnější.

Vyhlášení vybraného města je ohlášeno na termín před 6. březnem.

K tomu doplním, že projekt konference české Wikipedie pohasl i kvůli tomu, že přednost dostalo zakládání Wikimedia ČR.

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor Guillaume Paumier).

Rekonstrukce pražského hlavního nádraží přilákala fotografy

Přestože se editaci článků na Wikipedii už tolik nevěnuju, projekt fotografování mě stále baví. Ono je to hlavně v tom, že člověk nesedí doma, vyjde si do přírody a podívá se do míst, kde dosud nebyl. Kromě fotografování takových míst je ale dobré dokumenovat významné změny, kterými různá města procházejí. A nemalou je rekonstrukce pražského hlavního nádraží. První přestavba po více než třiceti letech.

Zatímco původní podoba hlavního nádraží z poloviny 70. let vycházela ze socialistického modernismu a snahy budovat velké, strohé a účelné stavby, nová úprava nádraží má plně odrážet dnešní potřeby. Nezapomělo se samozřejmě ani na jednotlivá nástupiště, kde měl až dosud člověk pocit, že se zastavil čas někde v 20. letech minulého století a že jeho parní vlak má co nevidět přijet.

Pro zmíněný Wikiprojekt fotografování jsem se tedy rozhodl právě rekonstrukci jednotlivých nástupišť zdokumentovat. A nebyl jsem na místě sám; i další vyndali fotopřístroje a náležitě dokumentovali. Místo kolejí a nástupišť je totiž velká část prostoru vytěžena a lze vidět velkou stavební jámu, ve které se od základu znovu staví podchody pod jednotlivými nástupišti. Vznikly také i provizorní mosty pro nákladní automobily, které odvážejí suť a dobře je vidět i ukotvení pilířů, které drží zastřešení celého nástupiště. Zkráceně řečeno velmi neobvyklý pohled, který si možná dalších třicet až padesát let opět neužijeme.