Zirland hovoří o vznikající české pobočce Wikimedia

Už jsme vás informovali o tom, že česká pobočka Wikimedia má před vznikem. Skutečnost ještě pokročila, je už zaregistrována u ministerstva vnitra a její vznik tak lze prakticky považovat za uskutečněnou realitu. Mezi nemnoho rozhovorů, které tento blog přinesl, tak dnes doplňuji jeden čerstvý s členem přípravného výboru pobočky Janem Urbánkem, na Wikipedii běžně známým jako Zirland.

Můžeš nějak shrnout, jak pobočka vznikla? Kdy se objevila její myšlenka, která část přípravy byla nejpracnější a zabrala nejvíc času a co naopak šlo hladce?

Myšlenka vzniku pobočky se začala u nás diskutovat někdy na podzim roku 2006, na začátku roku 2007 byly zahájeny přípravy vzniku, v průběhu roku proběhlo několik víkendových setkání organizačního týmu. Nejsložitější bylo jistě vytvoření stanov, k nim se vedly opravdu dlouhé diskuse, trvalo to asi 6 měsíců, ale podle mého názoru se to vyplatilo a vytvořili jsme velmi kvalitní dokument. Důkazem toho může být skutečnost, že ministerstvo provedlo registraci během tří dnů od podání návrhu, což je čas vskutku rekordní a vůbec jsme jej neočekávali.

Registrace sdružení na ministerstvu proběhla, sdružení vzniklo, kdy začne skutečně fungovat?

Sdružení již nyní funguje, ale hlavním úkolem přípravného výboru je uspořádat valnou hromadu, kde budou zvoleny orgány sdružení a na těch je pak teprve začít vyvíjet aktivitu. Nicméně i před touto valnou hromadou se ukazují příležitosti na podporu wiki projektů.

Můžeš upřesnit, o jaké příležitosti jde?

Ve spolupráci s organizací E@I proběhne na začátku dubna seminář o Wikipedii v rámci kulturní akce Sabla Printempo. (Mělo by jít o tuto akci - pozn. Okino.)

Teď se asi hlavně bude chystat první valná hromada, ale už se také mluvilo o tom, jaké aktivity budou následovat?

Sdružení má ve stanovách vytyčené obecné cíle jako je podpora a šíření svobodné tvorby a podpora projektů wiki. Konkrétní aktivity však budou záležitostí rady, která bude na valné hromadě zvolena.

Předpokládám, že to ale neznamená, že řadový člen nebude moct v rámci sdružení vyvíjet žádnou vlastní činnost v rámci tohoto cíle. Nebo ano?

To samozřejmě neznamená. Členové mohou vyvíjet libovolné vlastní aktivity (nesmějí však jménem sdružení samostatně jednat) a od sdružení pouze získávat nějakou podporu. Ale plán činnosti sdružení jako celku stanoví rada a jistě uvítá, pokud členové pomohu tyto cíle naplnit.

Jak si představuješ, že budou vypadat propagační akce pro veřejnost?

Možností je hodně, od prezentací na různých akcích a veletrzích, přes různé přednášky na téma svobodná tvorba a wiki, až po různé workshopy "naučte se tvořit svobodný obsah". Jistě by se našly i další možnosti.

Kolik lidí se aktivně zapojilo do přípravy pobočky? A s kolika členy pobočky zpočátku počítáte?

Na přípravě se aktivně podílelo 13 osob. Zájem o členství dosud vyjádřilo kolem 50 osob.

O stanovách pobočky jste museli jednat s Nadací Wikimedia (WMF), v něčem jste ustoupili, v něčem ustoupila WMF. Je tam něco, co jste rádi, že zůstalo?

Při přípravě stanov jsme jednali hlavně sami mezi sebou a nadaci jsme předložili až hotový materiál. Z jejich strany bylo jen několik poznámek, často se jednalo spíše o vysvětlení než o vyjednávání o názorech. Na základě argumentace nadace jsme ale upustili od požadavku na to, aby řádný člen byl aktivním přispěvatelem některého projektu a více se otevřeli lidem.

Myslíš, že to bude mít reálný význam? Že o účast ve sdružení budou mít zájem lidé, kteří needitují Wikipedii nebo jiné projekty?

Přestože je velmi pravděpodobné, že většina členů bude vyvíjet aktivitu v rámci projektů, došli jsme k závěru, že není důvod, aby lidé, kteří mají zájem působit ve prospěch cílů sdružení, byli kvůli vstupu do sdružení nuceni se registrovat např. na Wikipedii.

Na jaké úrovni předpokládáte v budoucnu spolupráci s WMF? Co tak obvykle chce po pobočkách?

Nadace neukládá úkoly pobočkám, tyto jsou naprosto nezávislé samostatné právní subjekty mající společné cíle. Pobočky se snaží na území svého státu hájit také zájmy nadace. Jako komunita máme s nadací vybudovanou úzkou spolupráci a očekáváme, že i jako Sdružení v této spolupráci budeme pokračovat.

Díky za rozhovor.
Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (Autor: Packa)

Ruská Wikipedie

Rozhovor se správcem ruské Wikipedie Sergejem Leščinou (přezdívka putnik) přináší server Telnews.ru. Hned v úvodu autor Dmitrij Rodin říká, že ruskou Wikipedii provází řada kritik, z nichž některé jsou pro české prostředí celkem exotické.

Wikipedii například považují někteří Rusové za nástroj, kterým tajné služby manipulují veřejným míněním a přepisují historii. Leščina k tomu říká: „Jestli máte na mysli, že tajné služby se podobně jako ostatní snaží měnit obsah článků, to je jistě možné. Ale samo o sobě takové editování přináší užitek. Mínění tajných služeb je také mínění, a jestli je podepřeno zdroji, může být mezi jinými uváděno v článcích.“

Podobně jako čeští správci, i Leščina musí občas řešit potíže s editováním propagačních článků. Sám je ale za obecný problém nepovažuje: „Jestliže tito autoři dodrží základní opatrnost, nikdo nemůže poznat, že sami editují články o sobě. A jestli nebudou dělat nic odsouzeníhodného, nikdo jim v tom nebude bránit.“

K související otázce encyklopedické významnosti má poměrně jednoduchou poučku: „Jestli je předmět článku důležitější pro Wikipedii než pro předmět to, aby se sám dostal do Wikipedie, pak je dostatečně významný.“

Také ruské správce kritizují někdy za to, že zasahují do článků, na které nemají kvalifikaci. Leščina reaguje: „Činnost správců spočívá v tom, nakolik články odpovídají pravidlům přijatým společenstvím. (...) Musejí obsahovat nějakou netriviální informaci a odkazy na zdroje, které umožňují jejich ověření. V takových případech k určení, zda zdroje fakty uvedené v článku potvrzují, obvykle není nutná hluboká znalost předmětu.“ Šíře záběru zájmů správců navíc umožňuje, aby se navzájem poradili, pokud si nejsou jisti; a ke všemu zbývá ještě veřejná kontrola.

Rozhovor přinesl Telnews kvůli tomu, že ruská Wikipedie v nedávné minulosti překonala několik milníků - například stotisícího uživatele. Nyní má téměř čtvrt milionu článků a 70 administrátorů, z nichž jsou čerstvě dvě dívky.

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor Alexej Kuprjanov).

Rozhovor: wikipedista timichal

Pro tentokrát jsme se v „redakci“ (Aktron a já) rozhodli přinést několika našim čtenářům něco trochu jiného. Jelikož se blog zaměřuje na témata spojená s Wikipedií a wikipedisty, řekli jsme si, že pro vás připravíme rozhovor se zajímavým wikipedistou, který má s působností na české wikipedii, ale nejen na ní, poměrně slušné zkušenosti. Pro tyto účely se nám propůjčil Michal Zlatkovský, kterého možná znáte pod přezdívkou timichal.

Ahoj, Michale, můžeš nám pro začátek prozradit, jak ses vlastně na Wikipedii dostal a kdy?

Na Wikipedii jsem poprvé přišel v lednu 2005, když mi o ni řekl spolužák. Občas jsem ji poté navštěvoval, ale skutečně aktivní jsem začal být až kolem března 2006.


Když jsi o Wikipedii četl poprvé, čekal jsi něco jako komunitu, s kterou ses následně setkal?

Bylo mi jasné, že projekt tvoří určitá komunita, nevěděl jsem ale jak bude velká a rozhodně jsem nepředpokládal takové vnitřní rozpory, jaké v době mého příchodu probíhaly.


Co tě vlastně vedlo k tomu přispívat pravidelně a ne jen z Wikipedie
čerpat, jako to dělá mnoho ostatních?

Nevím, asi nuda :) Wikipedie mi přišla jako zajímavý projekt s velkými možnostmi a taky jsem si řekl, že bych mohl dělat pro změnu něco užitečného.


A jak vůbec došlo k tomu, že ses stal správcem?

Po jedné na vandaly zvláště bohaté noci, kdy jsem jako jediný hlídal poslední změny a stěžoval si na IRC na nedostupnost správců, mi kandidaturu navrhl Beren. Ještě ten den jsem ji podal a přes počáteční výhrady ohledně mého nízkého počtu editací jsem byl nakonec zvolen.


Kromě české Wikipedie, kde jsi správcem, pracuješ na mnoha cizojazyčných projektech. Dělalo/dělá ti to obtíže?

Ne, proč? :) Myslím, že Wikipedie i další wiki nadace Wikimedia jsou vlastně jedním velkým projektem a člověk by se měl snažit všude, kde může, a nejen na své „domácí“ Wikipedii. Navíc možnost dát si na chvíli pauzu od editování české Wikipedie a pracovat třeba na Commons je docela praktická - můžu se tak vyhnout syndromu vyhoření, který už zažilo mnoho správců.


Jak vůbec „místní“ správci vnímají angažmá uživatelů z jiných jazykových verzí Wikipedie?

Na cizojazyčných projektech, kde jsem aktivní nejvíce, žádní „místní“ správci nejsou - jak Commons, tak Meta jsou založeny na mezinárodní spolupráci, přestože dorozumívacím jazykem je angličtina. Při svých občasných editacích na různých jinojazyčných Wikipediích jsem ale zažil odpor tamních správců k „těm z Commons“, protože správci z Commons jsou mnohdy vnímáni negativně („mažou co můžou, podívejte, zrovna včera jsem nahrál na Commons obrázek, který jsem našel na Googlu, a dnes už je pryč!“).


Kromě anglojazyčných projektů pracuješ také na wiki Incubator, můžeš těm, kteří o něm nikdy neslyšeli, přiblížit jeho funkci?

Incubator je zvláštní wiki – vytváří se na ní „demoverze“ nových Wikipedií a dalších projektů, aby je mohla posoudit Nadace a případně jim povolit založit si vlastní wiki. Původně byl obsah Incubatoru na Metě, ale zhruba před rokem a půl to začalo být nepřehledné a hlavní vývojář Wikimedia, Brion Vibber, pro něj založil samostatnou wiki – Incubator.


A jak se na tom podílíš ty?

Já jsem Incubator pomáhal rozjíždět, protože Brion jej jen založil a bylo třeba dobrovolníků, kteří by dělali údržbu, stanovili nějaká základní pravidla a celkově hlídali, aby si každý nedělal, co chtěl :) V poslední době tam chodím jen občas a koukám, jestli se to tam moc nezvrhlo :)


Spolupracoval jsi také na něčem společně s ostatními wikipedisty, když nebudeme brát v úvahu náhodnou spolupráci na běžných článcích?

Jasně – kromě zmiňovaného startu Incubatoru, na kterém jsem pracoval s dalšími dvěma lidmi, je to třeba práce na různých překladech oznámení a tiskových zpráv a koneckonců i hromadné meziprojektové odrážení vandalů koordinované přes IRC.


V současnosti jsi studentem gymnázia. Myslíš si, že ti práce na otevřené encyklopedii pomáhá při studiu, nebo ti naopak zabírá čas na úkor učení?

Při studiu mi Wikipedie nepomáhá, i když se občas dozvídám různé zajímavosti – ale kdybych ji needitoval, stejně bych se nějak tomu učení snažil vyhnout :)


S jakými lidmi ses díky Wikipedii „setkal“ – ať už na internetu nebo osobně?

Myslím, že na Wikipedii jsou hlavně „ajťáci“, tedy lidé s dobrými zkušenostmi s počítači nebo rovnou ti, kteří počítače studují; najdou se ale výjimky. A na různých wikisrazech mě překvapilo, že i lidé, se kterými se na wiki moc neshodnu, jsou „ve skutečném životě“ příjemní a dá se s nimi vše v klidu probrat.


Co je podle tebe na wikipedii nejlepší?

Informace :)


Měl jsi také na wikipedii nějaké negativní zkušenosti? Jako správce určitě musíš řešit věci, ve kterých prostě není možné vždy uspokojit obě dvě strany.

Samozřejmě, například když můj bot udělal chybu a změnil špatně desítky článků, za to jsem byl docela vypeskován. Často se také vyskytují spory ohledně autorských práv a licencí obrázků, někteří wikipedisté si je berou dost osobně, já se ale snažím držet si odstup.


Na druhou stranu, vzpomeneš si na nějaký pozitivní zážitek, který tě opravdu potěšil?

Z poslední doby třeba zavedení nového formuláře pro nahrávání obrázků na českou Wikipedii, který směruje uživatele na Commons – je dobře vidět, jak u nás výrazně klesla intenzita nahrávání. A ze starších věcí třeba to, jak se nám povedlo uklidit a zavřít wiki o 11. září, která dost dlouho strašila na seznamu projektů Wikimedia.


A co ti tedy vlastně Wikipedie přinesla? Resp. proč se vlastně tohoto projektu účastníš? Spoustu lidí má pocit, že jim Wikipedie spíše bere než dává.

Jak už jsem říkal – jednak proto, že si myslím, že dělám něco užitečného pro ostatní, jednak kvůli tomu, že nemám co dělat :) Wikipedie mi přinesla mnoho nových známých od nás i z celého světa a spoustu zkušeností s řešením sporů a komunikací s lidmi a v neposlední řadě i řadu zbytečných vědomostí o vodě na Marsu či létajících špagetových monstrech :)


Mnoho lidí z Wikipedie odchází, převážně proto, že se zapletou do dalekosáhlých sporů, či nejsou schopni zvládnout tlak, který na ně jako na editory působí. Necítíš rovněž takové tlaky na své působení?

Ne, snažím se nebýt příliš kontroverzní, abych měl na svou práci klid. V případě, že se na české Wikipedii něco semele a výrazně se zhorší atmosféra, dávám si od ní odpočinek a jdu editovat třeba na Commons, což je poměrně klidný projekt, kde se jeden o druhého víceméně nestará a každý si dělá na svých věcech.


Na konec našeho rozhovoru bych se tě rád zeptal, co v nejbližší době plánuješ :)

Na Wikipedii bych chtěl pokračovat v přenášení obrázků na Commons, ve skutečném životě mě čekají taneční, možná cesta do Finska a snad i nějaký ten vztah :)


Děkujeme za rozhovor a loučíme se pro dnešek s Michalem.