Ruská podoba Wikiprojektu fotografování: Obce na Sibiři? Есть фото!

Při svém brouzdání ruskou wikipedií jsem se nějakým podivným spřízněním osudu dostal od dálnice v Polsku až do sibiřské "obce" Chasyn. Je to typická ospalá obec s dřevenými domy a několika paneláky, jakých je na Sibiři mnoho, postavená v roce 1938 pro ty vězně a nepohodlné lidi, kteří budovali tzv. Cestu kostí. Typičtější obrázek konce světa, daleko od civilizace si nelze snad ani představit; všude kolem nádherné lesy a kopce, zemědělství se nekoná, silnice je ale kupodivu asfaltová :-) Počet obyvatel není pro jistotu uveden, popravdě řečeno sídlo moc obydleně nevypadá.

I do této vesnice však zavítali fotografové Wikipedie! Byť to zní neuvěřitelně, i takto vzdálené místo má v příslušném článku nemalý počet obrázků. A to nejen ze současné doby, ale i z časů minulých, tj. 70. a 90. let.

Ruský jubilej - 250 tysjač článků

Ruská Wikipedie dosáhla mety 250 tisíc článků. Tisková zpráva o tom se dostala i do národního zpravodajského serveru Gazeta.ru.

Jubilejním článkem byl ten o genderové lingvistice, který pro zajímavost podle interwiki neexistuje ve stejné samostatné podobě na žádné jiné Wikipedii (na anglické je jen podkapitolou článku Gender; na české Wikipedii zatím nemáme ani ten).

Zpráva obsahuje i další zajímavé údaje - například o výzkumu, podle kterého se ruská Wikipedie stala základním zdrojem specializovaných informací pro 32 % Rusů. Poráží prý tisk a televizi, ale nevím, jak mám chápat, že je sice základní a první, ale přitom stále neporazila tištěné encyklopedie.

Na ruské Wikipedii spolupracovalo na 30 tisíc lidí z celého světa, mám tu čest řadit se mezi ně. ;-)

Česká stopa na ruské Wikipedii ostatně není obecně úplně mizivá - mezi 235 články týdne byly články Alfons Mucha a ... Reinhard Heydrich.

Obrázek: Šišky jedle korejské, aktuální obrázek týdne na ruské Wikipedii. Zdroj: Wikimedia Commons (autor Jan Mehlich)

Ruská Wikipedie

Rozhovor se správcem ruské Wikipedie Sergejem Leščinou (přezdívka putnik) přináší server Telnews.ru. Hned v úvodu autor Dmitrij Rodin říká, že ruskou Wikipedii provází řada kritik, z nichž některé jsou pro české prostředí celkem exotické.

Wikipedii například považují někteří Rusové za nástroj, kterým tajné služby manipulují veřejným míněním a přepisují historii. Leščina k tomu říká: „Jestli máte na mysli, že tajné služby se podobně jako ostatní snaží měnit obsah článků, to je jistě možné. Ale samo o sobě takové editování přináší užitek. Mínění tajných služeb je také mínění, a jestli je podepřeno zdroji, může být mezi jinými uváděno v článcích.“

Podobně jako čeští správci, i Leščina musí občas řešit potíže s editováním propagačních článků. Sám je ale za obecný problém nepovažuje: „Jestliže tito autoři dodrží základní opatrnost, nikdo nemůže poznat, že sami editují články o sobě. A jestli nebudou dělat nic odsouzeníhodného, nikdo jim v tom nebude bránit.“

K související otázce encyklopedické významnosti má poměrně jednoduchou poučku: „Jestli je předmět článku důležitější pro Wikipedii než pro předmět to, aby se sám dostal do Wikipedie, pak je dostatečně významný.“

Také ruské správce kritizují někdy za to, že zasahují do článků, na které nemají kvalifikaci. Leščina reaguje: „Činnost správců spočívá v tom, nakolik články odpovídají pravidlům přijatým společenstvím. (...) Musejí obsahovat nějakou netriviální informaci a odkazy na zdroje, které umožňují jejich ověření. V takových případech k určení, zda zdroje fakty uvedené v článku potvrzují, obvykle není nutná hluboká znalost předmětu.“ Šíře záběru zájmů správců navíc umožňuje, aby se navzájem poradili, pokud si nejsou jisti; a ke všemu zbývá ještě veřejná kontrola.

Rozhovor přinesl Telnews kvůli tomu, že ruská Wikipedie v nedávné minulosti překonala několik milníků - například stotisícího uživatele. Nyní má téměř čtvrt milionu článků a 70 administrátorů, z nichž jsou čerstvě dvě dívky.

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor Alexej Kuprjanov).