Dvě nedorozumění v nové arbitráži

Nikdy jsem netvrdil, že jsem právník, a tak používám jazyk laickým, nikoli právnickým způsobem. Aby ale nepadla moje neznalost neprávem na někoho jiného, tak zde opravuji chybný úsudek uvedený na jednom blogu a zcela otevřeně se přiznávám k tomu, že autorem spojení "pasivní práva" jsem já. Snažil jsem se odlišit práva "být (chráněn, volen...)" a práva "činit" - tj. arbitrážní výbor přesto, že wikipedistovi Z neumožnil na základě platného rozhodnutí činit (účastnit se arbitráže), bude dohlížet na jeho práva, která vycházejí z toho, že zkrátka je (potažmo byl) wikipedistou. Pokud budou tato jeho práva nějak zkrácena, může se bezpochyby přiměřeným způsobem obrátit i on sám na některého z pěti arbitrů. To samozřejmě platí o libovolném wikipedistovi.

Také chci upřesnit formulaci, že výbor wikipedistovi Z zabránil pomoct Vrbovi proti Cinikovi. Není to pravda a jednotliví arbitři to ve zdůvodnění rozhodnutí jasně zdůraznili. Tuto pomoc může poskytnout prostřednictvím například soukromé komunikace s kolegou Vrbou, která v minulosti nebyla vyloučena - jak je tomu teď, nevím. Tím ale také dostane příležitost konzultovat s ním, o jakou pomoc stojí, samozřejmě - jestli vůbec Vrba o nějakou takovou pomoc stojí. Pokud ale chtěl pomáhat jediným způsobem "na vlastní pěst" - navíc způsobem, o kterém musel předpokládat, že je kvůli zákazu jeho přispívání vyloučen, o jiné způsoby nestojí, pak chyba není na straně arbitrážního výboru a já jako arbitr za to necítím sebemenší zodpovědnost.

Pokud jde o zmíněnou další žádost, zcela neoficiálně oznamuji, že ji výbor řeší, ale protože jde o citlivou záležitost, ve které jde o osobní údaje, zatím hledá vhodný způsob. Určité prodlení je v takové situaci nevyhnutelné.

Patnáct měsíců v roli arbitra (druhých šest)

Před několika dny jsem tu shrnul své zkušenosti z činnosti arbitra za prvních devět měsíců funkčního období. I když zvlášť jeden případ byl tehdy velmi složitý, mnohem inspirativnější pro můj názor na práci arbitrážního výboru byly případy novější, zvláště ten, který nám byl předložen v polovině května. Týkal se sporu dvou zkušených wikipedistů Vrby a Luďka. Arbitrážní výbor se tehdy neshodl na tom, zda má žádost o arbitráž přijmout, nebo ne. Byl jsem tehdy pro přijetí stejně jako che, Milda a timichal se postavili proti. Výsledkem byl pat, který znamenal, že žádost přijata nebyla.

Dodnes respektuji oba vyslovené názory, oba mají racionální základ, opřený o zodpovědný výklad pravidel a zvyklostí na Wikipedii. Protože považuji za důležité vyjasnit dostatečně můj obecný názor, upozorňuji na přesné znění příslušného pravidla: „Při rozhodování, čím se zabývat, výbor přihlédne k názoru komunity a k tomu, zda byly při řešení dotyčného případu vyčerpány jiné možnosti řešení (přímá domluva mezi účastníky sporů, využití prostředníka apod.).“ Rovněž tak z obecného úvodu: „Platí, že než se rozhodnete požádat o řešení svého sporu arbitrážní výbor, měli byste vyčerpat všechny ostatní možnosti.“ Formulace tedy podle mne dává najevo, že k předchozímu řešení sporu se pouze přihlíží (tj. není to jednoznačné rozhodující kritérium), není to povinnost, jen dobrá zvyklost vyčerpat všechny ostatní možnosti. Žádost o komentář není nikde výslovně uvedena vůbec. Pokud tedy toto pravidlo nebude aktualizováno, budu nadále vyžadovat pro přijetí žádosti o arbitráž předchozí ŽOK pouze v případě, že by mohla zásadně doplnit proběhlou diskusi. Tato diskuse je naopak pro mne zcela nezbytná (tj. budu vždy odmítat žádosti, které jsou podány ihned po vzniku sporu bez jakéhokoli jiného pokusu o vyřešení), může ale mít různou podobu. Doplňuji, že je to můj soukromý výklad uvedeného doporučení a že – byť s výhradou – respektuji i výklad, který ŽOK vyžaduje.

Přesto se domnívám, že arbitrážní výbor bohužel selhal v tom, že nevynesl žádné společné stanovisko, kterým by žadateli jednoznačně odpověděl. Je to pro mne dosud důležitá zkušenost, kterou jsem se snažil v dalších dvou – o poznání jednodušších případech – řešit poněkud nestandardním, ale podle mne přínosným způsobem „společných stanovisek“ schvalovaných při (ne)přijímání žádosti.

Tato žádost bohužel také přinesla pro mne velmi znepokojivou zkušenost dosud nejrazantnějšího pokusu o útok na jeho nezávislost a akceschopnost, když wikipedista Nolanus vznesl požadavek na převolení celého výboru v případě jednoho konkrétního rozhodnutí. S takovým nátlakem na výbor jako tehdy i dnes zcela zásadně nesouhlasím a odmítám se do budoucna podřídit jakékoli podobné žádosti.

Netuším, zda se tento případ ještě někdy může k arbitráži vrátit, ale přesto pro zájemce dodám, že jsem na základě tehdy předložených indicií dospěl k názoru, že Luděk jako správce zásadním způsobem nepochybil a nebyl bych tehdy ani nyní pro jeho pohnání k žádosti o potvrzení správcem a byrokratem. Jsem si vědom, že Luděk udělal množství nedobře působících kroků, podobně jsem to ale cítil i u druhé strany a potažmo i u arbitrážního výboru.

Na tento případ navázala žádost o komentář wikipedistky Vrbové, která na jednu stranu zvolila poněkud zvláštní formu ŽOKu k arbitrážnímu výboru, na kterou jsem nenašel vhodný recept k chápání, navíc nevhodně zobecnila některá fakta a použila je poněkud manipulativním způsobem (viz hned první věta); na druhou stranu řekla různé věci, se kterými souhlasím, a bylo to pro mne inspirativní. Podobné to bylo, když Vrba s odstupem publikoval svůj názor na arbitrážní výbor na svém blogu. Zvláště tato dvě vyjádření mne vedla k zamyšlení a k tomu, že chci zkusit prosadit některé změny ve fungování arbitrážního výboru a že chci působit sice v rámci regulí, ale aktivně, nikoli pasivně, dokud budu arbitrem (tj. i v případě, že budu usilovat o znovuzvolení).

V říjnu zaměstnal arbitrážní výbor dvěma případy wikipedista Hubený. Ani jednou výbor žádost nepřijal, protože ani jednou nebyla podána jako dlouhodobý spor a nikdo ji k takovému rozsahu nerozšířil. Za pozoruhodný moment a svým způsobem za nedoceněný úspěch činnosti arbitrážního výboru považuji to, že sám žadatel byl spokojen s tím, jakým způsobem byla odmítnuta jeho druhá žádost. Podle mne to bylo proto, že toto odmítnutí bylo aktivní a pro všechny vyjádřilo jasné stanovisko výboru.

Nyní jen krátce k tomu, co bych rád na arbitrážním výboru změnil. Myslím, že výbor se má na vyžádání hlavně dobrat k nějakému rozhodnutí a to prezentovat. Aby ubylo co nejvíce momentů, kdy je verdikt výboru nejednoznačný (týká se to především přijímání žádosti), brzy předložím dva dílčí návrhy na změnu pravidel arbitráže, potažmo arbitrážního procesu. První se bude týkat toho, že arbitrážní výbor by do budoucna neměl hlasovat o přijetí, ale o zamítnutí žádosti (je to maličkost, ale při rovnosti hlasů má být upřednostněno právo žadatele na to dostat odpověď než právo arbitrů se té odpovědi vyhnout); druhá toho, aby celá fáze přijímání žádosti byla upravena tak, aby i v ní měl povinnost arbitrážní výbor odpovídat na zadané dotazy žadatelů a stran a aby bylo zdůrazněno jeho právo i v této fázi vydávat svá stanoviska. Věřím, že se pro takové úpravy podaří získat podporu.

Děkuji za přečtení.

Mezi wikipedisty hráče ragby a profesionální fotbalisty nehledejte - obrazně řečeno

Angličan William Webb Ellis (podstatně šířeji se o něm píše na anglické Wikipedii, na fotografii jeho pomník ve městě Rugby) se zapsal do historie světového sportu tím, že údajně vynalezl ragby. Jednou vzal při školním fotbalovém utkání míč do ruky, proběhl hřiště a položil ho do branky. Ragby je skvělý sport, ale fotbal byste si s takovýmhle Ellisem nezahráli.

Vzpomněl jsem si na to při dvou víceméně úsměvných setkáních s wikipedisty. Jeden se rozčílil, jak bylo naloženo s jeho příspěvkem, který neodpovídal pravidlům, a hlasitě za sebou bouchl na Wikipedii dveřmi. Připomínal mi právě ragbistu, který by chtěl mermomocí prosazovat hru rukou v současném evropském fotbale a kritizovat fotbalové činovníky, že mu neuznávají branky překopnuté přes břevno. Inu, přeji mu hodně úspěchů v ragbyové kariéře, ale my raději budeme hrát dál fotbal. :-)

I na druhé setkání se hodí příměr ze sportu. Že prý málo profesionálů píše o svých tématech na Wikipedii a že je to ostuda. Představme si turnaj mistrovství světa v malé kopané, na který vyrazí nejlepší družstva třeba pražské hanspaulky (článek o ní na Wikipedii stále chybí...). A jeden z těchhle kvalitních, ale amatérských hráčů si povzdechne, že by se k nim měli přidat nejlepší reprezentanti jako Tomáš Rosický nebo Petr Čech a že je škoda, že to neudělali, zvlášť když jsou za reprezentaci placeni. Jasně, že ve skutečnosti je to trochu jinak, profesionálové obvykle dělají svou profesi a na Wikipedii, která je koníčkem, už většinou nemají čas. A pokud ano, raději tam napíšou článek o věcech, které je jen baví.

Wikipedie žije vlastním životem, což je logické. Někdy mě ale zaráží jeho sebestřednost. Někdy jí - na druhou stranu - propadám sám.

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor: G-Man)

Třídy wikipedistů

Třídění wikipedistů je záležitost tradiční. Někteří dělí wikipedisty podle stadia jejich vývoje, někteří podle toho, zda jsou v klice, nebo proti ní, jiní podle zasloužilosti a tak dále. Na každém z těch dělení je něco reálného a něco surreálného, něco zaslouženého a něco nezaslouženého.

Já si třeba zrovna dnes říkám, že trvalejší wikipedisté se dělí třeba podle konfliktnosti. Příběh, který mne k tomu přivedl, se stal nedávno mladému a celkem talentovanému wikipedistovi, který podle evoluce nejspíš dospěl do stadia reformátora a osvícence, což neznamená, že nemohl být zároveň slušným rozšiřovatelem.

Bohužel se přiřadil také mezi lidi, kteří ve všem viděli spiknutí proti němu, a i neutrální kroky komunity vůči němu začal vnímat jako kroky záměrně škodlivé. S takovými wikipedisty je těžká práce. I kdyby byl jejich přínos sebevětší, nedá se s nimi spolupracovat, což obvykle vede k rozchodu s Wikipedií - nucenému, či nevynucenému. Nejsem z takových odchodů nadšený, ale realisticky říkám, že lepší řešení v těchto případech asi neexistuje.

Bohužel si nemyslím, že z Wikipedie tito lidé někdy všichni zmizí definitivně, i proto, že Wikipedie je věc návyková - a to nemluvím o tom, že někdy je návykové i to dělání potíží a živení sporů. Někdy je návyková dokonce i ta ublíženost, kterou mnozí takoví wikipedisté dávají okázale najevo, protože nevědí (někdy i přesto, že vědí), že útoky na ostatní nikdy neomlouvá nic, co ostatní dříve udělali jim.

Konfliktní jsou i někteří autoři, kteří jsou zkrátka svérázní, přehnaně řečeno podivíni. Někdy se zabývají i drobnými, nejspíš zbytečnými editacemi, někdy při tom dokonce sami dělají chyby, ale charakteristická je u nich nechuť komunikovat, někdy oplývají svérázným smyslem pro humor. To je skupina velmi zvláštní, dlouho jsem o její existenci snad ani nevěděl. I proto tak nějak nevím, co a jak s nimi.

Pak jsou wikipedisté konfliktní z důvodu, že vytvářejí spousty editací a někdy si za nimi přespříliš stojí. Míra jejich užitečnosti pro Wikipedii je pak pro mne poměřovaná tím, jak mnoho práce a jak dobré práce za nimi zůstává. U těch se bohužel někdy stává, že bývají tolerováni proto, jakou práci udělali v daleké minulosti, i když současný přínos se od minulosti liší jako dudy a nebe. Pravidlem ale takový přístup není - naštěstí, protože omlouvat zbytečné rozviřování konfliktů není nikdy dobré.

Většinu případů takových konfliktních wikipedistů obvykle řeší jiná dost malá skupina wikipedistů, v podstatě také nějak konfliktních, protože i vyhledávání konfliktů s touhou je řešit, ať je sebepotřebnější, jakousi imanentní touhu po konfliktech zkrátka vyžaduje. Bohužel často ti nejkonfliktnější z konfliktních mají potřebu dál své konflikty šířit i mimo Wikipedii a občas informují veřejnost o její prohnilosti.

Ve skutečnosti tenhle můj dlouhý text je jen úvodem ke krátké, ale zásadní myšlence, kterou chci celou věc uzavřít. Ať je to, jak je, tihle všichni konfliktní wikipedisté, včetně těch, kteří se aktivně zapojují do konfliktů proto, aby je umírnili či ukončili, jsou jen špička wikipedického ledovce. Přečtěte si jména autorů na seznamu posledních změn v hlavním prostoru, naprostá většina z nich je neidentifikovatelná mlčící většina, která nehlasuje, nehádá se - a tvoří. Neidentifikovatelná, přehlédnutelná a přehlížená, ale o to víc důležitá a pro Wikipedii nezbytná.

Dnes chci za všechny konfliktní wikipedisty poděkovat mlčící většině, bez níž bychom třeba měli taky nějakou Wikipedii, ale jen malou a rozhádanou.

Zdroj obrázků: Wikimedia Commons (autoři: 1- Felix Francis, 2 - Wldland, 3 - Abraham del Pozo.

Chytil vandala Wikipedie! Svého syna!

Trochu bulváru? Proč ne, ale berte to s nadhledem. :-)

Anglický novinář Tom Utley, zaměstnanec Daily Mail, co do formátu nejmenšího, co do nákladu druhého největšího anglického deníku, píše ve fejetonku o tom, jak našel článek o sobě na Wikipedii. Nyní je velmi stručný a podle Utleyho objektivní, ale nebylo tomu tak vždy. Dřív tam byla informace o jeho čtyřech dětech, jednom hodném a třech, které pášou nepřístojnosti, jako třeba obcování s plyšovým medvídkem. Utley ale zahájil vyšetřování, předvolal podezřelého a ten se při výslechu přiznal. Byl to - ten dobrý - Utleyův syn.

Nevím, jak se teď budou na něho dívat spolužáci, že je takhle popotahován v celostátním deníku, ale což, vždyť šlo o nevinný žertík, myslím si já.

Veselá příhoda přivedla Utleyho k zásadnější úvaze o zodpovědnosti Wikipedie. Kdyby na to vše nepřišel, píše, mohl by jeho syn po letech mít v oficiálních a ještě spíš neoficiálních životopisech zanesenou i tuto sexuální praktiku. Nebo třeba ne. Jiné příběhy tak úsměvné nejsou. Utley upozorňuje: "Byli byste překvapeni, kolik nesmyslů se takto dostane bez kritiky do kánonu obecného vědomí." To je velká pravda, na kterou by měli všichni editoři Wikipedie neustále myslet.

Utley to chápe správně. Píše: "Lidé z Wikipedie jsou si sami nejlépe vědomi těchto nebezpečí, a díky tomu jejich web není tak nekontrolovaný, jak mnozí věří."

Další úvahy o tom, co je to objektivita a jaké nebezpečí představuje Google, už nepatří tak moc na tento blog. Pokud ho ale čtou i lidé, kteří nejsou aktivními přispěvateli Wikipedie a členy její komunity, zdůrazňuji tuto Utleyho větu: "Na tomto webu je spousta skvělých věcí - mnoho jejích článků je učených, nekonvenčních a provokativních - ale my mu věříme k našemu vlastnímu riziku."

Berte Wikipedii, jaká je. Je to dobrý první zdroj třeba i velmi podrobných informací, ale pokud na jejich základě chcete udělat důležité rozhodnutí, raději si je ověřte.

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor Kaihsu, upraveno Fb78)

Ptá se: Bude Wikipedie pořád vyhrávat?

Přiznávám se, mám slabost pro BBC. Ne, že by vždy měli pravdu a vždy všechno dělali dobře, ale ve valné většině to tak platí. A taky ne, že by někdo jiný věci nedělal podobně dobře nebo neměl jinou, hodnotnou pravdu, ale zase BBC mi velmi dobře vyhovuje svou přiměřenou rovnováhou mezi konzervativností a rozvojem a dalšími vyznávanými hodnotami.

Nepřekvapilo mne tedy ani za mák, když jsem četl úvahu o Wikipedii od Roryho Clelana-Jonese, že jsem s jeho myšlenkami souhlasil. Pokusil se vlastně o totéž, co jsem zkusil tady já, když jsem popisoval konkurenty Wikipedie - Knol a Citizendium. Lišíme se snad v tom, že on píše pro lidi, kteří nejsou třeba úplně informovaní, takže já zkoušel jít trochu víc do hloubky a nacházet některé další aspekty - zvažte, jak se to povedlo. Jinak se s Rorym shodneme. Knol je zajímavý projekt, ale ještě nikdo neviděl, jak vlastně funguje, Citizendium je také zajímavý projekt, ale zůstává malý jak počtem, tak rozsahem článků. Obojí může být tak trochu škoda. A pak je tu Wikipedie, která vládne, a Clelan-Jones se ptá, jestli to je správně a tak podobně.

Konečnou odpověď ponechává na čtenáři a zakončuje jinou myšlenkou: "Of course, the brutal truth is that it is the reference entry which comes highest in a Google search which will win the readers. And for the foreseeable future that is likely to be the Wikipedia version - whether it is accurate or not." A to je snad jediné místo, kde s ním nesouhlasím. Google má velkou možnost, pokud spustí Knola, upřednostňovat ho před dalšími projekty. Na případné užití této možnosti můžou být různé názory a její případný efekt může být také rozličný, ale právě tuhle jistotu "přednosti" Wikipedie v těchto měsících rozhodně nemá.

Zdroj obrázku: Flickr (autor Redvers).

Dva problémy z Wikipedie

V poslední době mne zaujaly na Wikipedii dva nešvary. První je aktuálnější, tak ho odbudu první. Určití wikipedisté se domnívají, že když mi někdo rozbije okno a policie ho nechytí, tak v případě, že podruhé přímo uvidím, kdo někde rozbil okno, musím držet laťku a nechat to být.

Jde mi samozřejmě o hlasování o smazání článku o (jednom) týrání (jedné) kočky v (jedné) obci Morávka, události, jejíž samotné označení označuje, že jde o událost trapnou a při své trapnosti naprosto nevýznamnou. V zásadě neexistuje žádný její dopad na právní systém, na ochranu zvířat, v podstatě neexistuje žádný dopad na nic kromě jejích přímých aktérů. V tom se rovná jakékoli události, jaká se stane v životě každého z nás, jen má tu "výhodu", že zaujala média, převážně bulvární.

V hlavě mi raší nápad, který v nejbližší době na Wikipedii navrhnu, aby se tahle mediokracie na Wikipedii omezila ve prospěch tvorby encyklopedie, která podává systematické, nikoli náhodné informace. Doufám, že všichni, kteří se mnou souhlasí - zvláště v obecných otázkách - ho podpoří. Jsem například zvědav na podporu kolegy Šjů, který tuto mediokracii v poslední době často kritizuje, i když na druhou stranu jsem nepostřehl, že by podnikl nějaké kroky k omezení jejích škodlivých vlivů. Tak se snad přidá.

Druhá věc je méně aktuální, méně nápadná, ale podobně závažná. Na Wikipedii se (mám pocit) zvyšuje množství editorů, kteří svým způsobem - aniž by si toho ostatní všimli a možná aniž by si toho sami všimli - vkládají POV. Obvykle jde o editace, které nejsou příliš kontroverzní, ale při svém masivním vkládání (a bohužel v některých případech je realitou) zkreslují celkový obraz o věcech, lidech a událostech.

Jde o editory, kteří do článků přidávají informace nezpochybnitelné, pravdivé, třeba i velmi dobře dokladované a svým způsobem důležité, ale v míře, která je ostatní podobě článku nepřiměřená. Je to samozřejmě částečně i vina ostatních editorů, že nedoplní článek o další důležité informace, nicméně v mých očích jde o porušení zásady NPOV, která jasně říká, že "bychom měli věrně představit soupeřící názory, bez stranění některému z nich".

V minulosti jsem si tak všiml článku o jednom významném českém herci, jehož obsah se ale jeho zcela nepochybně významné herecké kariéry týká jen z necelé poloviny a je v tomto ohledu zkratkovitý a zjevně neúplný, zatímco více než čtvrtina se týká sice významného, ale ve srovnání s jeho hereckým uměním přece jen marginálního tématu či rysu hercovy osobnosti. (Zatím neoznačuju, který článek to je, uvidím, jestli dojde nějakým samočisticím způsobem k nápravě. Ostatně související článek na Wikicitátech je v tomto smyslu ještě víc non-NPOV.)

Oba problémy mají vlastně něco společného - ztrátu smyslu pro přiměřenost a svým způsobem i nekontrolovaný radikální inkluzionismus. V prvním případě obecný (snad...), v druhém konkrétní, zaměřený pouze jedním směrem.

Zdroj ilustračního obrázku: Wikimedia Commons (Autor F. Spangenberg)

Překládejte něco z bosenské Wikipedie

Jo, po delší době mě napadlo, že bych mohl na Wiki udělat nějaký článek. A tak jsem dlouho dumal nad tím, do čeho že se to vrhnu. Nejdříve mě napadlo udělat něco ohledně dopravy, ale toho je přeci jen dost a je to tak trochu všechno stejné. Co třeba zkusit něco z historie a geografie? Přeci jen nebylo napsáno dost o tom, co se odehrálo v jihovýchodní Evropě, mé oblíbené oblasti. A téma je na světě: Velké Srbsko.

Mluvilo se o něm dost v souvislosti s válkami v 90. letech, někdo si na to jistě vzpomněl i teď, když byl ten humbuk kolem nezávislosti Kosova. Zjednodušeně řečeno: Poté, co Osmanská říše obsadila Srbsko, Srbové se rozprchli po Balkáně a dlouho neměli jasno, kdeže vlastně jejich území končí. Hranice se tak přepisují stále a stále. Vděčným politickým tématem je pak posunout je co nejdále.

Tak řekněme, že toto není zrovna jednoduché téma a bylo by záhodno mít nějaký zdroj, odkud čerpat. Wikipedie je samozřejmě tohoto plná a je celkem fajn něco po delší době přeložit (mně překlad z několika wiki vyšel skoro na 9 kB, což vydá na celkem fajn článek). Jako hlavní zdroj jsem si vzal klasicky bs.wiki, kde jsem neporozuměl, tam pomohla anglická.

Tak si k tomu člověk sedne a začne překládat. Hezky větu po větě. Zpočátku to vypadá dobře, první odstaveček, dva se přeloží rychle. Pak ale co nevidí - tvůrci na bs.wiki, zdá se, principy tvorby encyklopedie neberou tak důsledně jako my. Já rozhodně chápu, že nechat se otravovat nějakými regulemi je Zlo, jehož podoba dokáže dorůst až do obludných rozměrů, bez nich to však dopadá ještě hůře. A to je Velika Srbija dokonce jedním z nejlepších článků ;-) (odabrani članci).

Nechci se tu dlouho rozepisovat o tom, co mě překvapilo a co jsem musel při překládání ukočírovat, jinak by česká verze byla jednou z propagand věčných balkánských sporů. Takže jen vypíšu to, co mě nejvíce "vyděsilo", komentovat to radši nebudu:

No, sama je ideologija Velike Srbije vremenski koincidirala s raznim nadnacionalnim ili pseudonacionalnim programima nastalima kod nas:

Uzme li se u obzir da je Moljević bio glavni "kartograf" u Mihailovićevom štabu, može se zaključiti da je velikosrpski geopolitički plan bio političko-nacionalnim temeljem četničkoga pokreta.

No je, uz glumljenu neutralnost JNA koja je mogla zavarati samo slijepce, bio snažan korak prema pretvaranju Jugoslavije u Srboslaviju

Kakva je budućnost statusa Kosova, kao i srpskoga entiteta u Bosni i Hercegovini- nemoguće je predvidjeti. Na koncu se može zapitati: koliko je taj program živ i uticajan ?

Kvalitní a nekvalitní články Wikipedie

Byly doby, kdy má aktivita na Wikipedii byla soustředěna především na tvorbu článků nových a úpravu některých stávajících. V poslední době se však začínám obracet na Wikipedii i jako čtenář (občas ale něco napíšu rád a ještě dost věcí plánuju). Je dost zajímavých a důležitých témat, o kterých byl rád si něco přečetl a také chci vidět, jak plody práce jiných mohou být využity. Po návštěvě Polska mě logicky zajímala fakta kolem místního jazyka, do jehož tajů jsem na místě příliš nepronikl, a to ani po zhruba hodinové rozpravě s polským párem ve vlaku.

Faktem je, že se člověk z článku skutečně něco dozví, například o výslovnosti hlásek a jejich druzích ( neboť jsem měl za to, že polovina z nich jsou sykavky a druhá polovina šišlavky). Jejich dělení je zde dobře vysvětleno a důkladně popsáno. Jazyk našich severních sousedů srozumitelný je, stačí jen, aby byl mluven pomalu a vysvětlení některých nefamiliérních slov bylo po ruce.

Dále je také dobré, že v článku je něco o polském onikání, které je vskutku zvlášní a pochopit jsem jej v příhodné chvíli nemohl. Ale tak jiný kraj jiný mrav. I když pravda že člověk takové rozdíly nečeká.

Každopádně, co mi zkazilo dojem z článku, byly slovní obraty typu " Tu používali soudruzi z PSDS a za její vlády", " kdy se obracíte ke svému partnerovi" a další. Obecné principy trpí - pejorativní termíny do Wikipedie nepatří a oslovování čtenářů už vůbec ne. Šablonu upravit jsem do podobných článků dával rád. Ale to byly mnohem horší případy samozřejmě.

Rozdělit článek a doplnit nějaká fakta o vývoji, dialektech, výslovnosti a například i o oddělení od nás a Slováků by také nebylo na škodu, zajímavé by bylo přečíst si něco o obrodě jazyka (a jeho rozšíření) po letech útlaku v 19. století. Anglická wikipedie má samozřejmě jako vždy velké množství informací o tomto jazyce, neboť samozřejmě mnoho Poláků znalých angličtiny nemá problém se rozpsat o svém rodném jazyku. S potenciálem česky píšících obyvatel Polska prostě nesrovnatelné. Ale to je obecně problém české Wikipedie.

Ale abych řekl pravdu, jsou mnohem horší články o jazycích (a také moje díla, avšak z dob dávných). Přeci jen je na druhou stranu lepší mít alespoň nějaký článek než žádný. A jazyky jsou právě dost dobře vidět... svítí modře v infoboxu vedle mnohých dalších důležitých informací, nemálo navigačních šablon na tyto články odkazuje, jsou prostě třeba. Jen bude nějakou dobu trvat než dosáhnou potřebné kvality. Ale něco můžeme udělat už dnes - vyházet balast, udělat lepší strukturu... prostě upravovat.

Mám problém s Wikizprávami

Je to tak. Projekt Wikizprávy, nacházející se nyní ve stavu inkubace s žádostí o vznik, ve mně vyvolává rozpaky. Snad mi nikdo nebude vyčítat, když se s nimi podělím ve chvíli, kdy na nich mám jeden z nejvyšších počtů editací.

Na jednu stranu otevřeně říkám, že Wikizprávy jsou ve stavu, v jakém mohou reálně existovat. Budou odpovídat tomu, co se od českých Wikizpráv může očekávat a nebudou horší než mnohé jiné existující Wikinews. Na druhou stranu to ale neznamená, že jejich stav bude nějak špičkový. Už nyní se objevuje mnoho článků, které obsahují jazykové nebo faktické chyby. Bude mít projekt vždy dost ochotných korektorů?

Samozřejmě se dá předpokládat nárůst počtu přispěvatelů, pokud budou Wikizprávy oficiálně spuštěny. Přesto těžkou překonají svůj handicap spočívající v tom, že nebudou přinášet zprávy dostatečně aktuálně, aby mohly konkurovat velkým zpravodajským serverům anebo nově jednomu z nejlepších projektů Google, tedy Google News, který tyto zprávy těchto serverů zpracovává na jednom místě. Wikizprávy se mají podle představ tvůrců stát mimo jiné prostorem pro publikování zpráv, které se jinde neobjevují. Z toho ale mám také obavu. Mám pocit, že z Wikizpráv se tak stane server menšinových a kuriózních zpráv, který bude hluboko pod hranicí zájmu běžných čtenářů. Nemluvě o tom, že by právě takový výběr menšinových zpráv mohl brzy vést k omezení plurality publikovaných zpráv či přímo k tomu, že se z Wikizpráv stane server zaměřený na zprávy týkající se určité zájmové skupiny.

A i růst přispěvatelů cítím jako problém. Pokud se přidá mnoho přispěvatelů, budou jejich síly chybět na Wikipedii. A uvědomte si, že v tomhle případě to není stejné jako s editací "nechtěných článků" na Wikipedii, kde se často logicky a správně argumentuje, že přesvědčovat takové autory k editaci "chtěných článků" k ničemu nepovede. V tomto případě sledujeme, že se k Wikizprávám hlásí velmi aktivní a pro Wikipedi převážně velmi užiteční wikipedisté. Rozptýlení jejich sil mezi víc projektů Wikipedii neprospěje.

Zprávy na současných Wikizprávy prakticky nebývají editovány poté, co je někdo vloží a případně někdo rychle zkoriguje. Je to (pro mne překvapivě) i vlastnost, která platí o řadě zpráv větších anglických Wikinews, ale u českých Wikizpráv je to prakticky všude. Princip spolupráce, na kterém je založena Wikipedie, tady nefunguje. Už jsem jednou psal, že Wikizprávy jsou prakticky jedním velkým multi-blogem několika osamocených bloggerů. V tomhle případě ale pod oficiální hlavičkou projektů Wikimedia.

Připsal jsem se do seznamu uživatelů, kteří podporují vznik Wikizpráv a aktivně je upravuji, aby byla naplněna jedna z podmínek pro jejich spuštění. Dělám to i pro Aktrona, který je založil a dal si na nich dost práce, a pro další jejich editory. Na druhou stranu tady zcela otevřeně píšu, že je za přínosný projekt nepovažuju.

Dva názory na Wikipedii - a mé názory na ně

Dvě celkem beze sporu respektované autority ve svém oboru se vyslovily nedávno k Wikipedii. Vybírám drobnosti a komentuji.

Amanda Hamonová referuje o přednášce Andrew Keena (na fotografii) na Eastern Michigan University (mimochodem zařazené do bloku s dalším kritikem Wikipedie, jejím spoluzakladatelem a zakladatelem Citizendia Larrym Sangerem). Keen víceméně shrnul časté námitky akademické veřejnosti k tomu, že anonymními editacemi plněná encyklopedie nemůže nahradit profesionální zdroje informací, ale přesto snižuje jejich hodnotu, protože je levnější (čti zdarma). Dokonce přichází s burcující obavou, že Wikipedie a podobné projekty mohou vést k tomu, že akademici budou brzy nezaměstnaní.

Vybírám dvě jeho myšlenky: "Abychom pochopili informaci, musíme pochopit identitu autora. Nevíme, kdo tvoří tento obsah." Z dalšího mi přijde, že sám Keen spíš upozorňuje ostatní, aby si byli vědomi toho, co je na Wikipedii čeká. Jeho "nevíme, kdo to píše" neznamená, že to neví ani on a že to nemůže nikdo zjistit, ale že se na to musí dbát při užívání dostupných informací. Článek na Wikipedii může být (při bohaté historii) výsledkem - a to vše vždy jen s určitou dávkou pravděpodobnosti. Wikipedie není akademická encyklopedie, ale není také bezcenná, což připouští i Keen, když pokračuje "Wikipedie může být v obecnosti přesná kvůli vysokému počtu přispěvatelů, ale to neznamená, že vždy přináší pravdu. Mladí uživatelé Wikipedie musí pochopit, že tato stránka nemůže být pro ně jediným zdrojem informací". Naprostý souhlas. Ono spoléhat se na jediný zdroj informací je obecně dost riskantní politika, o internetu a běžných médiích to platí dvojnásob. Wikipedie je v tomto směru spíš na vrcholu spolehlivosti než na dně, ale k jistotě má beztak daleko.

Jiný autor - spisovatel a sloupkař Nicholson Baker (a na Wikipedii) napsal pro The New York Review of Books podstatně nadšenější text Kouzlo Wikipedie. Už první věta mluví za vše: "Wikipedia is just an incredible thing." (překlad snad ani netřeba...) Z té kupy chvály a pozitivního přístupu, kterou si každý wikipediofil musí přečíst (a ještě spíš každý wikipedista na dovolené) vybírám jen některé detaily. Začnu tím, že Baker (sám spíš inkluzionista) na konci velmi vstřícně hovoří o sporech mezi inkluzionisty a delecionisty.

Baker také správně zdůrazňuje celkem samozřejmou, ale možná zase ne tak moc samozřejmou věc, že za úspěchem Wikipedie stojí její návykovost. Tak pozor! :-) A jak to vlastně Baker myslí? Celkem překvapivě - vyzdvihuje nezastupitelnou hru vandalů, jejichž editace vás nutí opravovat a právě tím vytvářejí váš návyk. "Wikipedisté vidí vandalismus jako problém - a určitě jím může být, ale pozorovatel s náturou Diogéna by uznal, že Wikipedie by nikdy neměla takový úspěch bez svých démonů." (Chybí tedy Citizendiu jeho vandalové...?)

Jen se obávám, že v Česku máme trochu jinou náturu. Baker to připodobňuje k tomu, když vás "drží u kontrolování a nahlížení hlasitá oslava o patro níž, která vás ruší, když chcete jít spát". Tady by to asi skončilo spíš jinak než nakukováním, ale ostrou výměnou názorů. Kdo ví, jestli to není tím, že v Americe o patro níž spíš slaví veselou party, zatímco u nás spíš dělají zlomyslný čurbes...?

Pro dokreslení - Bakerovi je 51 let a je pacifista. Aha. :-)

A ještě díky Bakerovi za upozornění na studii Univerzity v Minnesotě, která říká, že jen malé množství uživatelů umí své příspěvky formulovat tak, že jsou přijaty, editace většiny uživatelů procházejí dalšími úpravami. Není to dobrý důkaz sebekontroly Wikipedie?

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor Peter Himsel).

Rozmnožování trpaslíků na Wikipedii

Na české Wikipedii došlo v poslední době k několika kontroverzním událostem, které nechci konkrétněji komentovat, jelikož může hrozit i situace, že bych se jimi musel zabývat jako arbitr a předchozí komentář by mohl být někým vnímán jako konflikt zájmu. (K tomu ale obecněji dodám, že za konflikt zájmů považuju sám něco trochu jiného než vytvoření si názoru na to, co je správné, a to případně i dřív, než se rozběhne samotná arbitráž).

Zaujalo mne ale, jak se najednou rozmnožily některé účty, které nepřispívají do obsahu Wikipedie, ale zabývají se jen jejím zákulisím. Svým způsobem mezi ně patří nyní i Malýčtenář, který má nezanedbatelné zásluhy z minulosti, a tak pro mne zůstávají jeho názory, tím spíš, že nevím, že by byly útočné anebo destruktivní. Zajímavým případem je také the Eye of Truth, který pro změnu pouze vstupuje jako "oko pravdy" do diskusí v zákulisí Wikipedie s faktickými připomínkami. Tenhle přístup je podle mne sice také kontroverzní, ale může být (a mám pocit, že v minulosti už snad několikrát byl) i přínosný. Dnes ale přibyla ještě Formalistka, tak nevím, není to už divné?

Mimochodem, také moje příspěvky v zákulisí v poslední době začínají převažovat nad příspěvky v Hlavním prostoru, ale chci vás ujistit, že to nemá být věčný trend.

Čerstvou novinkou je ale účet Průchozí, který vznikl (aspoň ponejprv) jen proto, aby jeho majitel mohl vstoupit do diskuse nejen faktickou připomínku, ale připojit k ní takto anonymně svůj ostře kritický názor (př.). Musím říct, že na mne působí takový účet hodně podezřele a opravdu nejsem rád, že se na Wikipedii vůbec tak množí nové či novější účty, které nechci ještě nazvat trolly, a tak je nazvu trpaslíky. Zkrátka účty, které nijak nepřispívají k obsahu encyklopedie.

Projekty vedle Wikipedie: III. Knol

Tak jsem tu konečně s Knolem. Předpokládám, že kdo čte náš blog, už o Knolu někde slyšel, ale pro jistotu: Je to projekt Google, který společnost oznámila na svém vlastním blogu. Má vytvořit alternativu internetovým encyklopediím. Google vysvětluje i svou filozofii i některé vlastnosti, dokonce nabízí screenshot testovací verze. Rozdíly v nové knolovské koncepci proti Wikipedii shrnuje třeba Lupa, správně konstatuje i můj převažující postřeh, že Knol je něco jako Wikipedie křížená s blogem. Jejím cílem není vytvářet k jednomu tématu jeden společný materiál, ale nechat soutěžit o pozornost jednotlivé články od podepsaných autorů.

Poměrně značná část pozorovatelů upozorňuje právě na to, že Knol nebude anonymní (na rozdíl od Wikipedie, která své editory jaksi víc skrývá). Knol tak bude přitažlivý zvláště pro exhibicionisty, ať už to slovo chápeme v pozitivním či negativním slova smyslu. Ve srovnání s Wikipedií ale bude přitažlivý hlavně pro individualisty, pro autory, kteří si chtějí stát za svým slovem a jen málo si ho nechají upravovat.

Výhodou tohoto přístupu je samozřejmě zveřejnění autority, která za textem stojí. Samozřejmě je tu například otázka ověřování identity, se kterou kdysi měla problém i Wikipedie. V nadále relativně velmi anonymním internetu se těmto problémům ani do budoucna nevyhne Wikipedie, ale ani Knol.

Na české Wikipedii se první reakce na Knol týkala právě většího zviditelnění jejích přispěvatelů. Myslím, že není přehnaně nutné. Wikipedie nestaví na individualismu, ale na spolupráci, nestaví na autoritách, ale na pravidlech, která mají (i když to vždy nejde) zajišťovat třeba ne naprostou správnost, ale očekávatelnost a čitelnost obsahu - tj. zkušenější čtenář Wikipedie je schopný pochopit, který údaj ve Wikipedii je důvěryhodný a který méně. Na Knolu to bude problém, každý autor bude psát podle svého a důvěryhodnost bude založena na víře v autora.

Poznámka 1: Co to vlastně znamená Knol? Podle většiny je to novotvar vymyšlený zaměstnanci Google, odvozený nejspíš od slova knowledge - vědění, a je definovaný jako "jednotka vědění" (třeba zde). Toby Sterling ale připomíná i holandské slovo knol - cibule a anglické slovo knoll - pahorek.

Stejný autor ale svým vtípkem otevírá jinou, závažnější kritiku - vadí mu, že Google nemá zájem organizovat vkládané informace, chce se starat jen o jejich šíření. To samo o sobě samozřejmě nemusí být negativní a mnohým by mohl vadit i pravý opak. Bohužel to ale poznamenává samotný koncept projektu, jehož cílem není shromažďovat vědění, ale podporovat soutěž vědění. Čtenář tak dostane servis spočívající ve vytvořeném žebříčku většího počtu článků, více či méně kompletních, více či méně objektivních, relevantních a přesných, zkrátka více či méně dobrých, jejichž řazení ale bude vytvářeno podle hlasů uživatelů. A hlasování o kvalitě předávaných vědomostí, např. na odborná témata? Přinejmenším stejně sporný koncept jako koncept Wikipedie - tj. vytváření kvalitních článků spojenými silami lidí nejrůznější úrovně odbornosti. Knolu už z principu větší prestiž a záruku kvality zajistit nemůže.

Poznámka 2: Knol se stal bodem zájmu blogů, ale velká média ho spíš přehlédla. Poznámku mu věnovala například redakce San Francisco Chronicle, v níž se ptá, proč vůbec Google k tomuto projektu přistoupil.

Motivace Google je jasná - jde mu o zisk. Proč tomu něco vytýkat. Uvědomme si ale i to, že i v tom se liší projekt Knolu od Wikipedie. Výhodou pro přispěvatele Knolu má být třeba možnost získat podíl na zisku ze zobrazených reklam u jejich článků (píše o tom třeba Root.cz). Odpovězte si každý sám, zda je dobré motivovat autory článků encyklopedického charakteru, aby . Navíc lze předpokládat přímou souvislost mezi návštěvností a hodnocením, která takřka vyzývá k tomu, aby se s hodnocením manipulovalo...

Poznámka 3: Jaký ale Knol ve skutečnosti bude? Garett Rogers ze zdnetu spekuluje o tom, že projekt Knolu nemá takovou prioritu, kterou naznačuje jeho až překvapivě mohutný ohlas na internetu. Odvolává se na neověřenou informaci z blogu Blogoscoped, že osoby, které měly Knol v Google na starost, jsou převáděny na jiné, důležitější projekty.

Rogers dokonce naznačuje, že Knol byla bezmála kachna, která jen měla rozptýlit pozornost od projektu Wikia Search, který se naopak mohl stát konkurencí Google. Možná jen Google chtěl vzkázat Jimbovi, že když on si troufá na vyhledávač, Google si troufne na encyklopedii.

Od té doby ale žádná zpráva, o Knolu se dá prakticky jen spekulovat. Mnohé z toho, co se o Knolu píše, je s největší pravděpodobností úplně mimo, dokonce ani název nemusí být správně.

Pokud ale platí základní prezentované myšlenky, Google Knol nikdy nebude encyklopedie, bude to spíš sborník nebo rovnou knihovna, kam se podíváte do poličky s knížkami o jednom tématu, kteří autoři tam něco napsali. Z toho mi celkem jasně vyplývá, že nemůže být konkurencí pro Wikipedii. Jen si Wikipedie musí uvědomit, že právě ona chce být encyklopedií, že její hlavní úlohou není vytvářet nové verze a nové interpretace informací, ale jejich shromažďování a třídění. Wikipedie může navzdory některým názorům snadno přežít Knol, stačí jen, aby se na světě najednou zcela nevytratila kooperativnost a Wikipedii tak naráz nevymřeli všichni přispěvatelé.

Přesto považuji případný vznik Knolu za pozitivní. Shromážděný a aspoň po hromádkách článků na stejné téma roztříděný bude zajímavým zdrojem informací - ve svém utřídění lepší než obyčejné blogy, kterým se částečně podobá; nikoli konkurenčním, ale alternativním vedle Wikipedie.

To jsou moje zběžné poznámky ke Knolu a jeho vztahu k Wikipedii, za případné náměty k dalším úvahám budu rád. Děkuju za přečtení až do konce. :-)

Zdroj obrázků: Wikimedia Commons (1-Paul Fenwick, 2-Stewart Butterfield)

Projekty vedle Wikipedie: II. WikiMapia a OpenStreetMap

Po služební cestě píšu další příspěvek, zatím nikoli o Knolu, ale o mapách. Koneckonců po služební cestě se to hodí, ne? Projektů na bázi volného přispívání uživatelů, které se zabývají zadáváním dat o zeměpisných objektech, je spousta, dva, které vybírám, ale mají společnou vlastnost – jejich základem je právě mapa.

OpenStreetMap vznikla už v roce 2004 a jejím zakladatelem je Steve Coast. Její editoři vytvářejí pomocí nejrůznějších nástrojů – vlastních zkušeností, vlastních GPS přístrojů nebo též satelitních snímků, např. smluvně zajištěných materiálů Yahoo! Maps. OpenStreetMap nedovoluje anonymní editaci, také díky tomu si podržuje solidní spolehlivost. I v České republice je již pokryto mapami OpenStreetMap řada míst v čele s velkými městy, zato venkovské oblasti jsou mnohde pokryté jen útržkovitě.

Volně dostupných map na internetu je poměrně málo, ale OpenStreetMap není v této souvislosti všespasitelným projektem. Protože je zaměřený bezmála výhradně na zanášení místních komunikací prakticky nenabízí alternativy pro ty, kteří hledají mapy jiného typu nebo přímo chtějí přispět do sbírky map na Wikimedia Commons, do tamního Atlasu.

Jiného druhu je WikiMapia, kterou založili Alexandr Korjakin a Jevgenij Saveljev v roce 2006. V době svého vzniku byla smíšeninou Google Maps a Wikipedie, na jednotlivá místa na mapě světa mohou přispěvatelé vkládat své informace, a tak vzniká zvláštní geograficky organizovaná encyklopedie. Dost se tak podobá Google Earth a její komunitě, ale bez nutnosti stahování dalšího softwaru. Vzhledem k tomu, jak přístupný je ale program pro Google Earth a podobné produkty, bude Wikimapia asi muset hledat další možnosti zlepšení a rozšíření, aby se od bohatší konkurence od Googlu nějak odlišila a zajistila si právo na existenci větší než jen jako kuriozita žijící ze setrvačnosti, byť pro několik stovek či tisíc uživatelů.

Příště se snad už opravdu podívám na to, jestli podobně nedopadne Wikipedie, až proti ní vyrazí Knol.

Děkuju za přečtení!

Projekty vedle Wikipedie: I. Citizendium

Už delší dobu jsem tu chtěl přilákat pozornost na některé další projekty, které tak trochu vypadají jako Wikipedie, ale nejsou Wikipedie. Zatím chci napsat o dvou, možná přijdou na řadu i další, jestli se o některých dozvím něco zajímavého.

Začínám Citizendiem. Tento projekt odstartoval jeden ze spoluzakladatelů a pozdějších kritiků Wikipedie Larry Sanger jako zlepšení Wikipedie a plánoval, že brzy přesáhne význam Wikipedie. Zatím se mu to nepovedlo a v nejbližší době mi to nepřijde reálné, ale vězte, že Citizendium bylo veřejně spuštěno teprve před 10 měsíci (zkušební provoz před tím v listopadu 2006). Byl jsem optimistou, pokud jde o tento projekt, i když v současnosti už myslím, že konkurence Wikipedie přijde spíš z jiné strany - ale o tom příště.

O co tedy jde? Na domovské stránce najdete rozhraní podobné anglické Wikipedii - není divu, software je stejný - MediaWiki. I obsah na první pohled vypadá stejně, systém přispívání v základu také. V čem se tedy Citizendium liší? Jak stručně shrnuje anglická Wikipedie, jde třeba o nutnost editovat pod svým skutečným jménem. Co je ale ještě důležitější, je proces approving, tedy česky asi schvalování článků, při němž editor jakožto neanonymní odborná autorita zaštítí článek, který je podle něho kvalitní. Bohužel namátkový pohled do procesu schvalování ukazuje, že jde o záležitost dosti náhodnou, a kdyby nebyl podepsán jménem editora s jeho odborným životopisem, možná bych měl určité obavy důvěřovat mu víc než třeba procesu zlepšování nejlepších článků či featured articles na Wikipedii. Můžete sami posoudit schvalování i kvalitu u některého z 46 schválených článků.

Ještě jednou si připomeňme slova zakladatele Citizendia Larryho Sangera, který říkal, že chce překonat Wikipedii "v kvalitě, kvantitě (až přijde čas) a vyspělosti a zodpovědnosti komunity". V současné době má Citizendium kolem 4700 článků, kolem 250 editorů a na 2200 autorů. Tento poměr, zcela zjevně odlišný od Wikipedie (např. česká 85 000 článků, 8000 autorů), je asi typický pro možnosti Citizendia. Naznačuje, že by Citizendium mohlo přerůst v kvalitní, ale spíš menší encyklopedii. V tomto směru bych byl velkým optimistou, kdyby se ale povedlo v Citizendiu nastavit systém výběru tvorby či potvrzování článků. Ten ale zatím působí dost náhodně, a tak i Citizendium trpí (a při své velikosti nepoměrně víc) problémem absence zásadních článků při existenci článků marginálních.

Je něco, co by si měla Wikipedie vzít ze Citizendia? V tuto chvíli nevím, ale jistě by bylo vhodné do budoucna projekt sledovat, jestli se začne dále rozvíjet. Už jen myšlenka založit projekt tak, aby se vyhnul chybám Wikipedie, je poučná. Architekti Citizendia mají v nejbližší době vytvořit i mechanismy pro činnost komunity (řešení sporů...). Přinejmenším může Citizendium ukázat, do jaké míry může některé problémy běžné na Wikipedii vyřešit uzavření projektu pro anonymy. To vše ale za předpokladu, že Citizendium nezakrní. V současné době se ustálil počet vytvářených nových článků, růst Citizendia je (na rozdíl od Wikipedie) lineární, je ale pořád předčasné soudit, zda je to snad už znak stagnace, nebo naopak vhodné sebekontroly.

Citizendium podle všeho nejvíce potřebuje nové autory a ještě spíš editory (nejspíš ale obojí). Jenže je otázka, kolik z profesionálů bude chtít v budoucnosti přispívat do otevřeného zdroje, když už mnoho takových přispívá do Wikipedie - a navíc pro oba projekty brzy přijde velká konkurence: připravovaný projekt společnosti Google, zvaný Knol. Jeho lákadlo bude jistě testem pro možnosti Wikipedie, ale ještě dřív může zahubit Citizendium. Nebo ho naopak posílit. O Knolu někdy příště, do té doby zatím třeba tady.

Než se tedy vydám na Knol, chci shrnout: Držím Citizendiu palce, protože je to podle mne v zásadě dobrá myšlenka, ale má nejspíš jednu smůlu - vznikl až po Wikipedii, od níž může nejspíš může přetáhnout jen z nějakého důvodu Wikipedií znechucené autory, ať už její bývalé přispěvatele, nebo jen její uživatele a kritiky. Při vědomí všech reálných i fiktivních problémů Wikipedie hádám, že takových nikdy nebude dost.

S přáním hezkého nového roku Vám děkuju za přečtení.

Don't download this song

Stahování hudby, filmů nebo softwaru se stalo poslední dobou opět kontroverzním tématem. Policejní síly provedly zátah na jeden z DC hubů a nyní se vyslýchá asi 1700 lidí. Šetření potvrdilo to, co se už dávno ví - že se jedná o zaměstnance firem, státní správy (tedy ne jen o studenty IT - síťová guru neznající hranic a zákonů). Filmový průmysl bude rozhodně spokojen, neboť zase o pár méně šťastných lidí více příjde do kina, hudební se může těšit na o něco trochu plnější obchody s CD/DVD.

Náš právní řád však nerespektuje praktický rozměr celé skutečnosti. Máme v podstatě před sebou dvě cesty. Buď zatkneme všechny uživatele počítačů (protože nikdo u nás nebude mít stoprocentně legální software, to vzhledem k provázanosti všeho prostě možné není), nebo se použije metoda sovětského ražení - budou vybrány jisté singulární případy pro odstrašení veřejnosti. To mi příjde více reálné, ale že by to zastavilo současný stav si nemyslím. Pirátů určitě ubude, ti hlavní (kteří vytvářejí největší "objem" pirátství) se ale těžko nechají zastrašit. I kdyby se podařilo filmovým/hudebním/softwarovým společnostem snížit tímto své ztráty, eliminovat je nemohou. Stále existuje mnoho serverů v tichém oceánu, v pralesech a v různých zemích kde jsou právní normy ohledně ochrany softwaru vlastně nulové. Stahovat odkud může kdokoliv.

Zastrašování může ale vést i jiným směrem. Lidé přejdou na svobodné operační systémy (linuxové distribuce). Začnou se rozlížet po jiných hudebních umělcích, a nebudou se soustředit jen na ty, které vidí v televizi a mají velkou reklamu. Objeví nové filmy. Nové styly, vše půjde dále. A velkým firmám skutečně klesnou tržby, tentokrát ale ne už tím způsobem, který by se dal zvrátit. Když jsem byl na konferenci linuxAlt (viz post níže) bylo tam na plakátu jedno heslo Mahátmy Ghándího, zakladatele indického státu: First they ignore you, then they laugh at you, then they fight you, then you win. Tohle současný stav vystihuje svým způsobem vskutku zajímavě. Přibývají nám stále brutálnější varování - kdo viděl druhou sérii IT Crowd tak ví, jak to za pár let může na normálním filmovém DVD vypadat :-). A nebo se budou dávat větší upozornění na obaly, něco jako u cigaret. Mohlo by to vypadat třeba takhle:

Osoba, která nedovoleně přehraje, propůjčí, upraví, zfalšuje, úmyslně zničí, úmyslně poškodí či jakkoli pozmění tento dokument může být pokutována až do výše 100 000 dolarů či uvězněna až na dobu pěti let anebo obojí.

Licenční politika se v poslední době - například na serveru YouTube - stále zpřísňuje. Časy, kdy člověk mohl po zadání spojení "Star Trek" shlédnout polovinu první série ENT nebo dobré díly z TNG jsou zdá se pryč. Podobně je to i s jinými pořady, tvrdě se potírá také i Family Guy a další známé seriály, jejihž tvůrci nesouhlasili s volným uveřejněním. A tak to dopadá tak, že obě strany spolu vedou "uploadovací válku". Video se objeví, po čtyřech hodinách je smazáno... a následně ho někdo nahraje znovu a zase znovu,admini YouTube na jednu stranu jen mažou a mažou a na druhou sledují, jak se právní hrozby na jejich firmu neustále množí. Vskutku pěkné.

Nejde však jen o televizní seriály, u kterých lze pochopit, že někomu patří, a že vlastník prostě svolení k jejich uveřejnění nedal. Často se ale potírají věci vskutku banální. Nedávno jsem v jednom časopise viděl hodně zajímavý článek. Jeden z mnoha uživatelů YouTube nahrál video svého tancujícího syna. Ale že v pozadí hrála hudba zpěváka Prince (která mimochodem opravdu nebyla předmětem videa), to již nevěděl že je prostě problém. Jednalo o porušení práv a správci to proto smazali. Uživatel byl poučen a nově si bude dávat pozor, co má v záběru a co mu hraje na videu. Ještě že se neozvali designéři aut, to bychom už nikdy nic nevyfotili. Zatím stačí, že zakázali Atomium a noční Eiffelovku. I když co není může být. V dobách Rakousko-Uherska bývaly v hospodách cedule, že vésti politické rozhovory se přísně zapovídá.

Úspěšně fungující wikiprojekt

Pomineme-li Wikiprojekt kvalita, tak se k úspěšným wikiprojektům na cs.wiki řadí hlavně Wikiprojekt Fotografování (zkratka WPF). I díky němu se podařilo lépe zkoordinovat spolupráci fotografujících uživatelů a zajistit tak větší dostupnost svobodných obrázků z českého prostředí.

Jednou z nejlepších ukázek této spolupráce je fotografování metropole Prahy, kde se povedlo (i s pomocí barevné mapy metropole, indikující počet obrázků) situaci zlepšit natolik, že nyní (pomalu v polovině října) už chybí pouhých 5 městských částí, které nemají svůj obrázek na Wikimedia Commons. Sice se nám podařilo udělat desítky fotek u některých mnohdy zajímavých částí Prahy, stačí ale teoreticky překročit její, přes třicet let staré, současné hranice a další obrázky nikde. To samozřejmě již někteří (Packa) kritizovali (Žádná akce foto okolí Prahy). Nicméně významnost těchto obcí je ve srovnání s částmi Prahy nižší. Jsou dále, hůře dostupné a je jich více. Není potom divu, že četnost svobodných obrázků z mnohých vesnic centrální části Středočeského kraje je nízká. Nelze po fotografech chtít, aby zdokumentovali každou obec v republice, to je prostě nemyslitelné.

Kromě Prahy byly časem vytvořeny přehledové mapy i u dalších měst, jmenujme Brno či Ostravu. Tam je však situace již horší, neboť obrázky zařizuje většinou jeden či dva aktivní přispěvatelé. Variabilita chybí a dochází tak ke kumulaci obrázků z některých míst a k nedostatku z oblastí jiných. I přes to fotografií již přibývá a editoři Wikipedie mohou odstraňovat šablonu {{Požadavek na obrázek}} ze stále více článků.

Proto také byla vytvořena stránka Požadované , kam je možno případnou žádost (samozřejmě s ohledem na možnosti účastníků projektu) na obrázek vložit, takže pokud si ji některý z fotografujících uživatelů WPF přečte a má chuť, tak objekt na přání vyfotí. Pořád je totiž šablona požadující obrázek do článku na spoustě míst a nafotit vše žádané není jednoduše v lidských silách. Doufejme však, že se situace zlepší.

Obrázek v úvodu je můj vlastní, jedná se o šípkovou růži ze severu Řep. Nahráno dnes odpoledne, spolu s jinými obrázky z této části Prahy.

Další vysoce objektivní kritika cs.wiki

Další vysoce objektivní kritika cs.wiki je zde. I když vlastně než o objektivní kritiku se jedná o jakési autorovo rozjímání a jeho nespokojenost z toho, že nemohl do Wikipedie vložit své informace (tedy vložil je, avšak byly smazány s odvoláním na to, že nejsou dostatečně významné).

Nejprve vznikl tedy pahýl (no spíše subpahýl) s dvěma řádky o zpěvákovi, kterého málokdo popravdě zná. A teď - ruku na srdce - co si mají o tomto správci, dohlížející nad Posledními změnami a kteří se s takovými subpahýly a jinými pahýly deně potýkají, myslet? Zdroje navíc dodány nebyly žádné. Autor byl navíc podle standardní procedury informován o tom, že jím založený článek - jako subpahýl - může být do týdne smazán, pokud se o něj nepostará. V článku, který jsem na začátku uvedl se ale o této skutečnosti nepíše ani slovo. Nejspíše to bude tím, že se prostě nehodí.

Další pasáž je opět velice zajímavá. Rozebírá diskuzi s jedním ze správců Wikipedie, který se rozhodl věc řešit přes ICQ a uzavřít ji. Kritice byly podrobeny jednak gramatické chyby v neformální diskuzi, jednak i omyl při psaní jednoho z mnoha odkazů, který měl vkladateli subpahýlu pomoci. Většina lidí, kteří Wikipedii editují, věří, že kvalita encyklopedického textu a textu neformálního někde v diskuzi se logicky ze své podstaty liší. Avšak je to pouze většina.

Jednoduchou věcí, která umožní, aby se takovýmhle problémům předcházelo, je tedy uvedené zdrojování. Spočívá ve vložení odkazu na rozsáhlejší a obsáhlejší článek o tématu/nebo jeho části, dokazuje tak, že informace jsou pravdivé. Je totiž zřejmé, že s přibývajícím počtem úprav a též i kritických zpráv o Wikipedii jako takové se stalo nutným mnohé spekulativní postoje a informace doložit. Na anglické verzi mají ohledně tohoto politiku mnohem striktnější - a není divu. Editorů je více, úhlů pohledu také a v článcích ražení jako je třeba Válka v Iráku by mohly být faktografické údaje snadno upravovány v zájmu té či které strany. Z Wikipedie by se stal politický nástroj několika vzájemně se potírajících klik. Ono totiž nejde jen o přesná čísla, či statistiky. Problematickými mohou být i různá tvrzení, tzv. "vyhýbavá slova" - slovní spojení ve stylu "někdo řekl", "tvrdí se" a podobně. Z mých vlastních zkušeností je evidentní a jasné, že ne všichni vnímají "obecné mínění lidu" stejně; mnohdy dochází k velkým rozdílům a ty by Wikipedii jako takové rozhodně nepomohly.

Současná Praha aneb kdo je nyní momentálně u Užhorodu

Kdysi dávno jsem na jednom z četných blogů Rosti Hedvíčka četl jisté prohlášení, že správci české Wikipedie jsou (alespoň tedy názorově) momentálně kdesi u Užhorodu. Možná to s tématem tohoto příspěvku nesouvisí, je to ale jedna z věcí která mě při jeho psaní právě napadla. Mimochodem to není nic špatného, u Užhorodu se nachází třeba Slovensko, v poslední době docela pokroková země (avšak pouze hospodářsky, nikoliv sociálně, jako třeba Nizozemsko).

U Užhorodu však v současné době je spíše Praha. Ne sice fyzicky :-) ale z pohledu typického pražana (mě) to tak tedy rozhodně vypadá - jako by země východních Slovanů končily jen 5 km za hranicemi hlavního města. Zatímco ještě na počátku tohoto desetiletí člověk slyšel při cestách po Praze hlavně angličtinu, němčinu, francouzštinu, hebrejštinu a jiné další a podobné jazyky, nyní se Prahou ozývá hlavně jazyk našich východních "bratrů". A to nejen v centru, ale i ve vzdálenějších koutech velkoměsta - na okrajových sídlištích v autobusech, tramvajích či metru, v obchodních domech... V obchodech se začínají pomalu objevovat reklamy i nabídky v azbuce. Velkou změnou bylo při tramvajových výlukách v historickém jádru města zavedení doplňujícího hlášení v angličtině. Bude nově přidána i ruština? Upřímně řečeno, jestli se situace bude vyvíjet jako nyní, do deseti let se toho možná dočkáme. :-) Takovou menší ukázkou by mohlo být přiložené video. Nu, hlášení jsou sice česká, vhodné by však bylo detailně se podívat na stěny za nástupištěm. :-)

I různé statistky a ankety právě poukazují na přibývající počet ruských (ale i dalších východních) turistů, přistěhovalců a jiných. Popravdě řečeno nemám nic proti občanům ruské národnosti; moji předci jsou rovněž Rusové a hanit je jako národnost by bylo tak trochu nečestné a nesportovní. Chápu, že Rusové jsou v Praze rádi; znají to tu, několikrát už tu byli (1945, 1968 atp.), je tu spoustu památek vskutku originálních.

Jestli bude Praha následovat Karlovy Vary, které jsou ruskými návštěvníky proslulé, těžko říct. Třeba se u Vestce taky postaví nějaká ruská vesnice. Popravdě řečeno uvítal bych něco takového radši než nová sídliště v Hostivicích, Roztokách, Zelenči atp. (tzv. satelitní města)

2012

Zatímco jsme se koukali na film Potomci lidí a na rekvizity, jako třeba suvenýry z XXX. olympijských her v Londýně 2012, objevilo se nám tu logo zbrusu nové. A to je právě problém. Kreativisté tak trochu rozbili známou nám to šablonu pro tyhle loga, dokázali to za cenu neuvěřitelných 400 000 liber (17 milionů korun). Několik hodin po prezentaci tohoto symbolu olypiády se okamžitě objevila petice, kterou lidé na internetu dali dohromady aby se tohoto - říkejme tomu jak chceme - zbavili. Už toho bylo koneckonců o symbolice loga povězeno mnoho. Že je to rozbitý hákový kříž, Lisa a Bart Simpsonovi dělající.. ehm... jistou věc, graffiti v metru atp. Hafo lidí se prostě vylekalo, včetně (velmi překvapivě) lidí z Konzervativní strany, kteří jsou dokonce přímo zděšeni. A do toho tu máme ještě propagační video http://youtube.com/watch?v=txXC6PwgEmc , které prý vyvolává k epilepsii (abych pravdu přiznal, mám tu kabelovku a po shlédnutí finální scény nestačil ani datový tok přenosu a tak se to kostičkovalo naprosto šíleným způsobem). Abychom ale nebyli zlí, tak například Jacques Roggue ocenil novátorský přístup při propagaci her a spoustu dalších lidí jakbysmet.

Kritici návrhu, kteří tvoří loga srovnatelná graficky tak možná s logy freewarových her, plná britských vlajek (proti duchu her), nápisů London a 2012 v neroztodivnějších fontech s co pokud možno nejmenším početm pixelů si však neuvědomují realitu současného a hlavně budoucího světa a fungování reklamy. Nuže tedy je nutné vyzdvihnout dvě věci, které se návrhářům loga - a vůbec grafiky k hrám podařily. Zaprvé je to modernistický a neotřelý přístup - to video, i logo překonává zažité postupy a tak to diváka zaujme (rozhodně když ne tím tak teda barvičkama :-) ), zadruhé pak právě útočnost a efektivnost takové "reklamy" - ostatní propagace budou náhle vypadat šedě a nenápadně, navíc aféry typu "fuj to se nám nelíbí", nebo "devět s deseti epileptiků nedoporučuje" rozhodně přilákají k hrám ještě více lidí... sponzoři více vydělají a kapitalistický kolotoč se vesele točí, takže všichni jsou nakonec spokojení. A tak to má také fungovat.

Proto tedy musím říci, že s celou grafickou stránkou her jsem nejen spokojen, ale i mile překvapen. Je to takové hezké, malé a nenápadné okénko do světa, jak bude vypadat za pět let... po stránce toho jak lidi upoutat tedy určitě. Epileptikům se ten "barvoskok" do bazénu má odstranit, takže nespokojenost by taky mohla zmizet. Modernizmu zdar!

Logo her je fair use a bylo zkopírováno z en.wikipedia článku o hrách. Informace o souboru, včetně licence najdete zde