Wikipedie zahubila tištěnou encyklopedii. Další hubit nebude (= dokončení)

Před časem jsem sem napsal článek o tom, že francouzská encyklopedie Quid nevydá svou letošní edici a že prý za to může Wikipedie. Také jsem slíbil, že doplním, proč to nepovažuju za velký problém, tak tedy:

Připomeňme, že Quid je zvláštní typ encyklopedie. Je to jednosvazkový slovník o zhruba 2000 stránkách, vycházející každý rok v nové edici. V tom také vidím jeho problém, ne v tom, že by se dostal do nějaké nebezpečné konkurenční situace s Wikipedií. Je to prostě podle mne projekt, který se překonal.

Konkurencí pro Quid sice může být Wikipedie, ale hlavně jí jsou placené internetové encyklopedie. Nepředpokládám totiž, že jde o tak levný - či spíš tak laciný - zdroj informací, aby ji bylo možné nahradit pouhým omezeně spolehlivým servisem Wikipedie.

Quid vycházející každý rok je pro člověka současnosti těžko užitelný. Jako kdyby se zastavil na půl cestě mezi vážnou a vázanou papírovou encyklopedií a včas aktualizovaným encyklopedickým servisem. Pořizovat si každý rok za 45 eur nový svazek, a to přesto s jistotou, že už v okamžiku koupě bude několik týdnů zastaralý, to snad může být zajímavé pro knihovny a instituce, ale i pro ně to bude stále víc nemoderní forma. Myslím, že takový koncept encyklopedie se nemůže udržet.

Na druhou stranu věřím, že papírové encyklopedie přežijí ještě dlouhá léta konkurenci internetových encyklopedií i encyklopedií na elektronických nosičích. U nich zákazníci očekávají jiný druh služby - seriózní, pokud možno časem prověřené a důkladně probrané informace, které nebudou stárnout rok za rokem. Nemluvě o tom, že naleštěné hřbety úplného vydání Britanniky (32 sv.), Brockhausu (30 sv.) nebo podobných monumentů, přináší punc prestiže pro každou knihovnu, soukromou i veřejnou. Totéž platí také o přiměřeně menších (i když ne nezbytně) prestižních oborových slovnících, z jednoho z mých oborů na ukázku myslím třeba hudební Grovea (29 sv.) nebo MGG (27 sv.).

A právě vzhledem k prestiži, kterou s sebou tyto tištěné encyklopedie nesou (a to platí i o českých encyklopediích, které se kvalitou ani rozměrem nemohou s výše uvedenými Everesty rovnat - mám na mysli také desetisvazkové Universum a řadu ještě menších, nebo obsahově zastaralé Ottovy slovníky i ve druhém neupraveném vydání), nemůže jim nikdy být Wikipedie hrozbou. Bylo by to podobné, jako kdyby se začalo Národní divadlo obávat, že ho zničí konkurence festivalu Jiráskův Hronov. Nestane se tak, ať už bude kvalita obojího jakákoli. V lepším případě díky této konkurenci kvalita obojího poroste.

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor SEWilco)

Wikipedie zahubila francouzskou tištěnou encyklopedii. Zatím na rok

Při brouzdání ruskými Google News (vlastně Новости Google – škoda, že Rusové po svém zvyku nepřepsali i oficiálně název Googlu na pravděpodobné a půvabné Гугл) jsem narazil na zprávu z francouzského prostředí o tom, že francouzská tištěná encyklopedie Quid zaniká a viní z toho Wikipedii.

Podrobnější pohled na zprávy (třeba na webu britského the Independent) ukazuje, že situace není tak černá, jak se zdá. Jak se dočtete i na anglické Wikipedii, vznikl Quid už v roce 1963 zásluhou Dominique Frémyho. Každoročně vycházel nový svazek, loňský měl prý 2,5 milionu údajů na 2176 stránkách. Kromě toho Quid provozuje internetové stránky s přístupem na encyklopedii a vydává některé specializované encyklopedie.

Teď k té zprávě. Říká se v ní, že bylo zrušeno vydání edice Quidu 2008, protože prodej encyklopedie klesl z 400 tisíc v 80. letech na 100 tisíc v případě edice 2007. Právě proto nevyjde letošní kupa výtisků.

Také o tom, zda by to byla ztráta, by se dalo polemizovat (i já ale zastávám názor, že spíš ano). Není to ale ztráta nenahraditelná. Nezaniká totiž celý Quid, ale rozhodnutí učinil jen jeho vydavatel Robert Laffont a týká se právě jen jednoho vydání. Zakladatel Frémy tvrdí, že se vrátí znovu pod vánoční stromeček s edicí 2009 u nového vydavatele.

Možná ale bude mít problémy, protože i další vydavatelé tištěných encyklopedií mají s internetem a na něm dostupnými slovníky probémy. Sám Frémy kritizoval Wikipedii za to, že nespoléhá na experty. „Wikipedie má od začátku špatné základy, když dovolila každému měnit články. Jsem si jistý, že lidé se vrátí k strukturovanějším druhům encyklopedií.“

Myslí si to i Denis Fasse z encyklopedie Universalis. Říká, že lidé se musejí naučit, že je rozdíl mezi volnou a spolehlivou informací, „mezi piknikem a tříhvězdičkovou restaurací“. Ostatně Quid spoléhá na spolehlivost - jeho texty vznikají díky spolupráci 12 tisíc expertů.

Díky za přečtení a vraťte se za několik dní, vysvětlím, proč si myslím, že v tomhle ale problém Quidu nespočívá.

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor Spedona)