Ptá se: Bude Wikipedie pořád vyhrávat?

Přiznávám se, mám slabost pro BBC. Ne, že by vždy měli pravdu a vždy všechno dělali dobře, ale ve valné většině to tak platí. A taky ne, že by někdo jiný věci nedělal podobně dobře nebo neměl jinou, hodnotnou pravdu, ale zase BBC mi velmi dobře vyhovuje svou přiměřenou rovnováhou mezi konzervativností a rozvojem a dalšími vyznávanými hodnotami.

Nepřekvapilo mne tedy ani za mák, když jsem četl úvahu o Wikipedii od Roryho Clelana-Jonese, že jsem s jeho myšlenkami souhlasil. Pokusil se vlastně o totéž, co jsem zkusil tady já, když jsem popisoval konkurenty Wikipedie - Knol a Citizendium. Lišíme se snad v tom, že on píše pro lidi, kteří nejsou třeba úplně informovaní, takže já zkoušel jít trochu víc do hloubky a nacházet některé další aspekty - zvažte, jak se to povedlo. Jinak se s Rorym shodneme. Knol je zajímavý projekt, ale ještě nikdo neviděl, jak vlastně funguje, Citizendium je také zajímavý projekt, ale zůstává malý jak počtem, tak rozsahem článků. Obojí může být tak trochu škoda. A pak je tu Wikipedie, která vládne, a Clelan-Jones se ptá, jestli to je správně a tak podobně.

Konečnou odpověď ponechává na čtenáři a zakončuje jinou myšlenkou: "Of course, the brutal truth is that it is the reference entry which comes highest in a Google search which will win the readers. And for the foreseeable future that is likely to be the Wikipedia version - whether it is accurate or not." A to je snad jediné místo, kde s ním nesouhlasím. Google má velkou možnost, pokud spustí Knola, upřednostňovat ho před dalšími projekty. Na případné užití této možnosti můžou být různé názory a její případný efekt může být také rozličný, ale právě tuhle jistotu "přednosti" Wikipedie v těchto měsících rozhodně nemá.

Zdroj obrázku: Flickr (autor Redvers).

Projekty vedle Wikipedie: I. Citizendium

Už delší dobu jsem tu chtěl přilákat pozornost na některé další projekty, které tak trochu vypadají jako Wikipedie, ale nejsou Wikipedie. Zatím chci napsat o dvou, možná přijdou na řadu i další, jestli se o některých dozvím něco zajímavého.

Začínám Citizendiem. Tento projekt odstartoval jeden ze spoluzakladatelů a pozdějších kritiků Wikipedie Larry Sanger jako zlepšení Wikipedie a plánoval, že brzy přesáhne význam Wikipedie. Zatím se mu to nepovedlo a v nejbližší době mi to nepřijde reálné, ale vězte, že Citizendium bylo veřejně spuštěno teprve před 10 měsíci (zkušební provoz před tím v listopadu 2006). Byl jsem optimistou, pokud jde o tento projekt, i když v současnosti už myslím, že konkurence Wikipedie přijde spíš z jiné strany - ale o tom příště.

O co tedy jde? Na domovské stránce najdete rozhraní podobné anglické Wikipedii - není divu, software je stejný - MediaWiki. I obsah na první pohled vypadá stejně, systém přispívání v základu také. V čem se tedy Citizendium liší? Jak stručně shrnuje anglická Wikipedie, jde třeba o nutnost editovat pod svým skutečným jménem. Co je ale ještě důležitější, je proces approving, tedy česky asi schvalování článků, při němž editor jakožto neanonymní odborná autorita zaštítí článek, který je podle něho kvalitní. Bohužel namátkový pohled do procesu schvalování ukazuje, že jde o záležitost dosti náhodnou, a kdyby nebyl podepsán jménem editora s jeho odborným životopisem, možná bych měl určité obavy důvěřovat mu víc než třeba procesu zlepšování nejlepších článků či featured articles na Wikipedii. Můžete sami posoudit schvalování i kvalitu u některého z 46 schválených článků.

Ještě jednou si připomeňme slova zakladatele Citizendia Larryho Sangera, který říkal, že chce překonat Wikipedii "v kvalitě, kvantitě (až přijde čas) a vyspělosti a zodpovědnosti komunity". V současné době má Citizendium kolem 4700 článků, kolem 250 editorů a na 2200 autorů. Tento poměr, zcela zjevně odlišný od Wikipedie (např. česká 85 000 článků, 8000 autorů), je asi typický pro možnosti Citizendia. Naznačuje, že by Citizendium mohlo přerůst v kvalitní, ale spíš menší encyklopedii. V tomto směru bych byl velkým optimistou, kdyby se ale povedlo v Citizendiu nastavit systém výběru tvorby či potvrzování článků. Ten ale zatím působí dost náhodně, a tak i Citizendium trpí (a při své velikosti nepoměrně víc) problémem absence zásadních článků při existenci článků marginálních.

Je něco, co by si měla Wikipedie vzít ze Citizendia? V tuto chvíli nevím, ale jistě by bylo vhodné do budoucna projekt sledovat, jestli se začne dále rozvíjet. Už jen myšlenka založit projekt tak, aby se vyhnul chybám Wikipedie, je poučná. Architekti Citizendia mají v nejbližší době vytvořit i mechanismy pro činnost komunity (řešení sporů...). Přinejmenším může Citizendium ukázat, do jaké míry může některé problémy běžné na Wikipedii vyřešit uzavření projektu pro anonymy. To vše ale za předpokladu, že Citizendium nezakrní. V současné době se ustálil počet vytvářených nových článků, růst Citizendia je (na rozdíl od Wikipedie) lineární, je ale pořád předčasné soudit, zda je to snad už znak stagnace, nebo naopak vhodné sebekontroly.

Citizendium podle všeho nejvíce potřebuje nové autory a ještě spíš editory (nejspíš ale obojí). Jenže je otázka, kolik z profesionálů bude chtít v budoucnosti přispívat do otevřeného zdroje, když už mnoho takových přispívá do Wikipedie - a navíc pro oba projekty brzy přijde velká konkurence: připravovaný projekt společnosti Google, zvaný Knol. Jeho lákadlo bude jistě testem pro možnosti Wikipedie, ale ještě dřív může zahubit Citizendium. Nebo ho naopak posílit. O Knolu někdy příště, do té doby zatím třeba tady.

Než se tedy vydám na Knol, chci shrnout: Držím Citizendiu palce, protože je to podle mne v zásadě dobrá myšlenka, ale má nejspíš jednu smůlu - vznikl až po Wikipedii, od níž může nejspíš může přetáhnout jen z nějakého důvodu Wikipedií znechucené autory, ať už její bývalé přispěvatele, nebo jen její uživatele a kritiky. Při vědomí všech reálných i fiktivních problémů Wikipedie hádám, že takových nikdy nebude dost.

S přáním hezkého nového roku Vám děkuju za přečtení.

Nová cesta? Zatím spíš slepá ulička

Dnes jsem si přečetl část článku Dějiny Španělska a musím říct, že takhle asi Wikipedie nebude nikdy vypadat, minimálně ne v blízké době. Lidé totiž na tak rozsáhlé články nemají ani znalosti a nemají ani chuť se do nich pouštět... možnosti jejich vzniku jsou v podstatě dvě: buďto se budou překládat z jiného jazyka nebo je napíší odborníci (nebo alespoň někdo, jehož koníčkem je daná oblast). Jenže překladatelů a odborníků, kteří by chtěli psát rozsáhlé články máme velmi málo.
Drtivá většina lidí napíše odstavec a je ráda.

Z toho důvodu nevidím moc růžově budoucnost Citizendia. Když odstraní drtivou většinu přispěvatelů, tak to bude pro něj další nevýhodou. Vývoj internetu je v podstatě evoluce. Kdo je dravější a přizpůsobivější, ten uspěje. Wikipedie si za krátkou dobu získala skutečně dobré postavení, díky své myšlence a díky otevřenosti doslova všem. Ale i Wikipedie se vyvíjí a přizpůsobuje. Kdyby to nedělala, možná by neuspěla. Časem se budou určitě podnikat kroky směrem k efektivitě a odbornosti (například kontrolováním článků a jejich uzamčení na stavu, potvrzeném odborníkem). Na to je ale v současnosti brzo, takové změny musí přijít postupným vývojem. Projekt Citizendium se podle mě tyto snahy snaží uspěchat vlastní cestou, ale ztroskotá, stejně jako Nupedia, na kterou ve skutečnosti navazuje. Protože odborníků bude vždycky méně než dobrovolníků, na kterých Wikipedie staví.

Vzhůru k nové společnosti

Při prohlížení internetu (a nejen Wikipedie) jsem narazil na esej http://www.citizendium.org/essay.html . Je sice mírně postarší, avšak to nevadí - já ji viděl teprve nyní (já vím že jste to všichni už četli). Je to o vzniku nové wiki encyklopedie Citizendum. Ta samozřejmě v dnešních dnech už existuje a má za cca. 2 měsíce své existence asi 1 100 článků.

Její autoři se snaží v této eseji eliminovat nedostatky Wikipedie (politika projektu Citizendum byla evidentně navržena právě směrem k větší encyklopedičnosti a zamezení obvyklých problémů na Wikipedii), avšak tyto změny spíše vyznívají - tedy alespoň pro mne - stylem zrušit, nařídit, naplánovat, rozdělit, panovat, překonat plán. S velkou slávou se zde oznamuje takové rušení naprosto základních konceptů z Wikipedie a vůbec wiki encyklopedií známých, až z toho jde hlava kolem. Například anonymní editování je nepřípustné. Informace, které může si kdokoliv umístit na svoje uživatelské stránky, jsou striktně limitovány (žádné nálepky, prohlášení apod). Editace pod přezdívkou je také zapovězena. Úpravy jsou posuzovány a váženy podle odborných znalostí editorů, které oni samozřejmě uvést musejí.

Je to docela hezká myšlenka. Nebudou žádní vandalové v posledních změnách, žádní revolucionáři, žádné problémy ohledně odborníků na metro, kteří editují články o středověkém Španělsku. Absolutní řád a pořádek. Ale zamysleme se nyní na chvíli. Kde je otevřenost? Kde je ta možnost svobody cokoliv upravit a vylepšit? Nu je to jednoduché, byla vyměněna za větší míru bezpečí a jistoty. Otázkou nyní zůstává, jestli budou mít lidé motivaci za takových podmínek přispívat. Samozřejmě, že určití ano - například ti, kteří byli z praxe na Wikipedii rozhořčeni. Ono snaha zavádět systém tam, kde si každý prosazuje něco diametrálně odlišného může u slabších jedinců končit potřebou léčebných prostředků, u méně klidných pak i demonstrativním a velmi okázalým odchodem (no ono se to ostatně stalo už tolikrát; na české - a co teprve na anglické - jazykové verzi Wikipedie) z projektu.

Vraťme se ale ještě zpět k referované stránce. Tvůrce a zakladatel Citizendia - a ostatně i této eseje - Larry Sanger považuje nový projekt jako další stupeň v tvorbě encyklopedie, dalo by se říci i jako nástupce Wikipedie (zde upozorňuji že mě napadla paralela s marxistickou periodizací dějin, byť nejspíše nemístně) . Vzhledem k tomu, že počet editorů je na Wikipedii již takový a jakékoliv změny by byly maximálně kosmetické, radikální - byť i směrem k vyšší kvalitě článků - by samozřejmě nebyly vzhledem k odporu většiny prosazeny. To ostatně ale odpovídá tomu, že tato stagnace je jistým příznakem spokojenosti většiny wikipedistů. Vyvstávají však problémy pro nové Citizendium. Kromě toho, že jeho povědomost mezi veřejností je docela malá je tu další, a to o trochu větší. Citizendium jako projekt je navrženo k eliminaci chyb z Wikipedie, avšak to může fungovat úspěšně jedině v případě, že se dostane (potenciálně) do stejného stavu jako Wikipedie samotná, jinak bude jednoduše řešit jiné nepříjemné záležitosti. To by trvalo léta, ale vyloučit to nelze - ostatně i Wikipedie sama může z pomyslného trůnu internetových encyklopedií ve prospěch Citizenda sestoupit.

Nicméně, během let se může projekt - sám od sebe - a pokud tedy tomu nikdo nebude vládnout tvrdou rukou - změnit tak, že původní koncepce budou tak trochu mimo mísu. A co příjde potom? Tvorba encyklopedického projektu verze 3.0 ? Pokud ano, tak editoři už budou rozhodně velmi otrávení začínat znovu. Já osobně vidím řešení velmi jednoduché - konat takovou politiku, která je prospěšná hlavně pro projekt samotný než pro lid. Pokud má skutečně kvalita jakékoliv encyklopedie růst, je přirozeně nutné zpřísňovat pravidla a zavádět nová, jedno jestli pomalu nebo rychle, ale průběžně. Dodržování starých je samozřejmostí a pokud správci toto evidentně ignorují, měli by o svoje postavení přijít.

Ale my všichni koneckonců ještě uvídíme, jak se situace vyvine. Pokud bude Citizendum opravdu lepší, tak uspěje. Nicméně mnoho esou v rukávu nemá, jeho jedinou výhodou je vyšší věrohodnost než u Wikipedie, protože texty tam nepíše jen tak někdo. Nevýhod je naneštěstí pro nový projekt řada, ale to samozřejmě musejí poznat oni, my už ne.