Definitivně jsem pochopil...

...proč je pro Wikipedii tak nebezpečné předpokládání zlé vůle. V nejnovější sérii protestů na arbitráž, kterou sám vyvolal a která se nevyvíjí podle jeho zadání, vytvořil Cinik obraz arbitrážního výboru, který pracuje na základě nějakého jiného, cizího zadání.

Jsem znechucen takovou argumentací. Nikdy jsem si nebyl zcela jist tím, co dělám, a vždy jsem o svých krocích pochyboval. Nikdy jsem si nebyl zcela jist tím, jestli odhaduji správně motivaci ostatních, a když jsem začal mít pocit, že důkazy už téměř jasně hovoří ve prospěch zlé vůle, znovu jsem si vše promýšlel a často dospěl znovu k opačnému názoru.

Cinik ale odmítá připustit, že arbitrážní výbor má na věc zkrátka jiný názor, a jednání arbitrů odsoudil nejostřejším způsobem včetně obvinění z toho, že zcela záměrně rozhodují neobjektivně a předpojatě.

Nebudu rozebírat Cinikovy námitky, protože mnohé zcela ignorují zdůvodnění mých hlasů či hlasů mých kolegů arbitrů, některé to zdůvodnění dokonce i popírají.

Nebudu zde vyvracet, že jsem neměl žádné zadání vysekat správce a že pochybuji, že ho měli ostatní arbitři, a že jsem neměl žádné zadání odsoudit Cinika. Neexistence něčeho se nedá dokázat a důkazní břemeno leží na straně toho, kdo taková obvinění vynáší. Místo důkazů pro taková tvrzení se ale často dočkáme jen osobních dojmů, nezřídka podpořených tím, že domnělé fakty jsou "zjevné" či že o nich "nikdo soudný nemůže pochybovat". Už jsem popsal svůj pocit, který vzniká s nemožností obrany proti takovým nactiutrhačným tvrzením: Znechucení. Proto pokud se dokážu obrnit proti této nefér hře a nezanevřu svůj aktivní přístup k Wikipedii, budu stále důrazněji usilovat o to, aby bylo vytváření obrazů zlé vůle z Wikipedie vymýceno, protože je jedním z nejmocnějších nástrojů k vytlačení těch, kteří zlou vůli ve skutečnosti nemají.

Na závěr dodám, že Cinikovo vyjádření na blogu obsahuje několik charakteristik, které jeho jednání arbitrážní výbor na základě předložených důkazů již vyčítal, zmíněným předpokládáním zlé vůle počínaje a osobními útoky, které tu nebudu opakovat, konče.

Vzpomínka

"Na rozdíl od Vás, já neměl o výsledku arbitráže nikdy předem jasno - a nemám o něm jasno ani teď. Připravují se rozhodnutí a já teprve zvažuji, jak o nich budu hlasovat. Mohu Vás jen ujistit, že je o to těžší případ posuzovat spravedlivě, pokud jedna ze stran zcela záměrně vytváří dojem, že případ je již nespravedlivě rozhodnut. Pokud předem předpokládáte, že Vám jako arbitr budu chtít škodit, jistě víte, které pravidlo na Wikipedii se na to vztahuje."

Ne, tenhle text jsem nepsal dnes k Cinikovu ostře útočnému vyjádření při odchodu tentokrát nikoli z Wikipedie, ale z arbitráže. Tenhle text jsem psal v červenci 2007 k předchozí arbitráži se Z. Tehdy jsem skutečně nevěděl, jak se rozhodnu v hlasování, které začalo o více než měsíc později. A bez veřejného povšimnutí adresáta jsem skutečně později hlasoval u některých rozhodnutí zcela opačně, než si dotyčný myslel.

Nyní už sotva několik hodin před hlasováním přece jen tuším (ale pořád přesně nevím), jak se rozhodnu, ale jsem si téměř jist, že Cinik to netuší a že pouze přistoupil k nátlakové operaci. Doufám, že takový nátlak na mne nezapůsobí.

Je mi velmi líto, že se některé vzorce chování uživatelů, kteří jsou stranami v arbitrážích, tak frapantně opakují.

Dvě nedorozumění v nové arbitráži

Nikdy jsem netvrdil, že jsem právník, a tak používám jazyk laickým, nikoli právnickým způsobem. Aby ale nepadla moje neznalost neprávem na někoho jiného, tak zde opravuji chybný úsudek uvedený na jednom blogu a zcela otevřeně se přiznávám k tomu, že autorem spojení "pasivní práva" jsem já. Snažil jsem se odlišit práva "být (chráněn, volen...)" a práva "činit" - tj. arbitrážní výbor přesto, že wikipedistovi Z neumožnil na základě platného rozhodnutí činit (účastnit se arbitráže), bude dohlížet na jeho práva, která vycházejí z toho, že zkrátka je (potažmo byl) wikipedistou. Pokud budou tato jeho práva nějak zkrácena, může se bezpochyby přiměřeným způsobem obrátit i on sám na některého z pěti arbitrů. To samozřejmě platí o libovolném wikipedistovi.

Také chci upřesnit formulaci, že výbor wikipedistovi Z zabránil pomoct Vrbovi proti Cinikovi. Není to pravda a jednotliví arbitři to ve zdůvodnění rozhodnutí jasně zdůraznili. Tuto pomoc může poskytnout prostřednictvím například soukromé komunikace s kolegou Vrbou, která v minulosti nebyla vyloučena - jak je tomu teď, nevím. Tím ale také dostane příležitost konzultovat s ním, o jakou pomoc stojí, samozřejmě - jestli vůbec Vrba o nějakou takovou pomoc stojí. Pokud ale chtěl pomáhat jediným způsobem "na vlastní pěst" - navíc způsobem, o kterém musel předpokládat, že je kvůli zákazu jeho přispívání vyloučen, o jiné způsoby nestojí, pak chyba není na straně arbitrážního výboru a já jako arbitr za to necítím sebemenší zodpovědnost.

Pokud jde o zmíněnou další žádost, zcela neoficiálně oznamuji, že ji výbor řeší, ale protože jde o citlivou záležitost, ve které jde o osobní údaje, zatím hledá vhodný způsob. Určité prodlení je v takové situaci nevyhnutelné.

Ke jménu wikipedisty Z

Když jsem bilancoval 15 měsíců ve funkci arbitra, přešel jsem možná až příliš stručně otázku jména wikipedisty Z. Ano, ve smyslu příslušné žádosti o komentář je skutečně nemožné vynucovat, aby se nikde předchozí jméno wikipedisty Z neobjevilo. V tomto smyslu jsem to koneckonců jasně formuloval též. Zároveň jsem ale jasně vyhlásil, že prohřešky spojené s tímto jménem zůstávají prohřešky, ať jde o osobní útoky nebo jiné nešvary.

Pro jistotu přesně cituji vlastní slova: "Na druhou stranu dodávám, že i vzhledem k této výzvě AC a vzhledem k tomu, že nebyla (naštěstí) jednoznačně odmítnuta, považoval bych já osobně nenásledování této výzvy za znak ne zrovna dobré vůle. To samotné k blokování samozřejmě nestačí, ale může to pomoci v konkrétních případech rozhodování, pokud jde o pochyby, zda jde o nějaké jednání, za které se blokovat dá - tj. osobní útok apod."

Poprvé po relativně delší době byl (podle Mercyho zdůvocnění) za uvedení původního jména wikipedisty Z Cinik zablokován na dvě hodiny, na což si stěžoval na nástěnce správců wikipedista Nolanus a sám Cinik na svém blogu.

Částečný souhlas s Mercyho blokem podal záhy další správce JAn. Myslím, že jeho vysvětlení bylo velmi přesné, včetně výhrady k nesprávnému zdůvodnění. Otázka přechylování jmen a konkrétně revertování tohoto jednoho doporučení se Z nijak nedotýká, tudíž je zbytečnou provokací poukazovat na něj jako na odstrašující příklad. Dle mého je to osobní útok a podle předchozího vyjádření v ŽOKu takovému výkladu nahrává, že Cinik navzdory doporučení arbcomu znovu záměrně použil původní jméno Z (přičemž o něm dle mého psát neměl vůbec!).

Uvádím to jen proto, že část mého tvrzení byla nyní na Cinikově blogu užita na jeho obranu. V tomto případě považuji blok za správný a v přiměřené délce, jen jeho zdůvodnění bylo nepřesné.

Pokud nemůže kdokoli ovládnout puzení spojovat wikipedistu Z se špatným, co se na Wikipedii děje, i když se to Z ve skutečnosti nedotýká, je to o důvod víc, aby zásadně omezil užívání původního jména Z. Jestli ale má před označením "wikipedista Z" osobní zábrany, bude jen dobře, když mu budou bránit před podobnými osobními útoky. Pevně věřím, že k takovému závěru dospěje po době strávené při zablokování a podle následných reakcí i Cinik, jelikož Wikipedii nijak neprospívá a prospívat nebude zcela zbytečné oživování starých sporů.

Patnáct měsíců v roli arbitra (druhých šest)

Před několika dny jsem tu shrnul své zkušenosti z činnosti arbitra za prvních devět měsíců funkčního období. I když zvlášť jeden případ byl tehdy velmi složitý, mnohem inspirativnější pro můj názor na práci arbitrážního výboru byly případy novější, zvláště ten, který nám byl předložen v polovině května. Týkal se sporu dvou zkušených wikipedistů Vrby a Luďka. Arbitrážní výbor se tehdy neshodl na tom, zda má žádost o arbitráž přijmout, nebo ne. Byl jsem tehdy pro přijetí stejně jako che, Milda a timichal se postavili proti. Výsledkem byl pat, který znamenal, že žádost přijata nebyla.

Dodnes respektuji oba vyslovené názory, oba mají racionální základ, opřený o zodpovědný výklad pravidel a zvyklostí na Wikipedii. Protože považuji za důležité vyjasnit dostatečně můj obecný názor, upozorňuji na přesné znění příslušného pravidla: „Při rozhodování, čím se zabývat, výbor přihlédne k názoru komunity a k tomu, zda byly při řešení dotyčného případu vyčerpány jiné možnosti řešení (přímá domluva mezi účastníky sporů, využití prostředníka apod.).“ Rovněž tak z obecného úvodu: „Platí, že než se rozhodnete požádat o řešení svého sporu arbitrážní výbor, měli byste vyčerpat všechny ostatní možnosti.“ Formulace tedy podle mne dává najevo, že k předchozímu řešení sporu se pouze přihlíží (tj. není to jednoznačné rozhodující kritérium), není to povinnost, jen dobrá zvyklost vyčerpat všechny ostatní možnosti. Žádost o komentář není nikde výslovně uvedena vůbec. Pokud tedy toto pravidlo nebude aktualizováno, budu nadále vyžadovat pro přijetí žádosti o arbitráž předchozí ŽOK pouze v případě, že by mohla zásadně doplnit proběhlou diskusi. Tato diskuse je naopak pro mne zcela nezbytná (tj. budu vždy odmítat žádosti, které jsou podány ihned po vzniku sporu bez jakéhokoli jiného pokusu o vyřešení), může ale mít různou podobu. Doplňuji, že je to můj soukromý výklad uvedeného doporučení a že – byť s výhradou – respektuji i výklad, který ŽOK vyžaduje.

Přesto se domnívám, že arbitrážní výbor bohužel selhal v tom, že nevynesl žádné společné stanovisko, kterým by žadateli jednoznačně odpověděl. Je to pro mne dosud důležitá zkušenost, kterou jsem se snažil v dalších dvou – o poznání jednodušších případech – řešit poněkud nestandardním, ale podle mne přínosným způsobem „společných stanovisek“ schvalovaných při (ne)přijímání žádosti.

Tato žádost bohužel také přinesla pro mne velmi znepokojivou zkušenost dosud nejrazantnějšího pokusu o útok na jeho nezávislost a akceschopnost, když wikipedista Nolanus vznesl požadavek na převolení celého výboru v případě jednoho konkrétního rozhodnutí. S takovým nátlakem na výbor jako tehdy i dnes zcela zásadně nesouhlasím a odmítám se do budoucna podřídit jakékoli podobné žádosti.

Netuším, zda se tento případ ještě někdy může k arbitráži vrátit, ale přesto pro zájemce dodám, že jsem na základě tehdy předložených indicií dospěl k názoru, že Luděk jako správce zásadním způsobem nepochybil a nebyl bych tehdy ani nyní pro jeho pohnání k žádosti o potvrzení správcem a byrokratem. Jsem si vědom, že Luděk udělal množství nedobře působících kroků, podobně jsem to ale cítil i u druhé strany a potažmo i u arbitrážního výboru.

Na tento případ navázala žádost o komentář wikipedistky Vrbové, která na jednu stranu zvolila poněkud zvláštní formu ŽOKu k arbitrážnímu výboru, na kterou jsem nenašel vhodný recept k chápání, navíc nevhodně zobecnila některá fakta a použila je poněkud manipulativním způsobem (viz hned první věta); na druhou stranu řekla různé věci, se kterými souhlasím, a bylo to pro mne inspirativní. Podobné to bylo, když Vrba s odstupem publikoval svůj názor na arbitrážní výbor na svém blogu. Zvláště tato dvě vyjádření mne vedla k zamyšlení a k tomu, že chci zkusit prosadit některé změny ve fungování arbitrážního výboru a že chci působit sice v rámci regulí, ale aktivně, nikoli pasivně, dokud budu arbitrem (tj. i v případě, že budu usilovat o znovuzvolení).

V říjnu zaměstnal arbitrážní výbor dvěma případy wikipedista Hubený. Ani jednou výbor žádost nepřijal, protože ani jednou nebyla podána jako dlouhodobý spor a nikdo ji k takovému rozsahu nerozšířil. Za pozoruhodný moment a svým způsobem za nedoceněný úspěch činnosti arbitrážního výboru považuji to, že sám žadatel byl spokojen s tím, jakým způsobem byla odmítnuta jeho druhá žádost. Podle mne to bylo proto, že toto odmítnutí bylo aktivní a pro všechny vyjádřilo jasné stanovisko výboru.

Nyní jen krátce k tomu, co bych rád na arbitrážním výboru změnil. Myslím, že výbor se má na vyžádání hlavně dobrat k nějakému rozhodnutí a to prezentovat. Aby ubylo co nejvíce momentů, kdy je verdikt výboru nejednoznačný (týká se to především přijímání žádosti), brzy předložím dva dílčí návrhy na změnu pravidel arbitráže, potažmo arbitrážního procesu. První se bude týkat toho, že arbitrážní výbor by do budoucna neměl hlasovat o přijetí, ale o zamítnutí žádosti (je to maličkost, ale při rovnosti hlasů má být upřednostněno právo žadatele na to dostat odpověď než právo arbitrů se té odpovědi vyhnout); druhá toho, aby celá fáze přijímání žádosti byla upravena tak, aby i v ní měl povinnost arbitrážní výbor odpovídat na zadané dotazy žadatelů a stran a aby bylo zdůrazněno jeho právo i v této fázi vydávat svá stanoviska. Věřím, že se pro takové úpravy podaří získat podporu.

Děkuji za přečtení.

Patnáct měsíců v roli arbitra (prvních devět)

Uplynulo již o něco málo víc než 15 měsíců od zvolení stávajícího arbitrážního výboru a přibližně do dvou měsíců už by měly být vyhlášeny volby nové, jejichž hlasovací období by mělo nastat krátce po Novém roce. Protože stále zvažuji, zda pokračovat v tomto angažmá, rozhodl jsem se pro sebe i pro všechny ostatní udělat shrnutí toho, co současný arbitrážní výbor řešil nebo třeba také neřešil s mými soukromými poznámkami.

Samotné volby proběhly podle mého soudu poměrně kultivovaně a s jednoznačným výsledkem, který rozdělil pole kandidátů na ty s jasnou podporou a na ty bez ní. Značný počet hlasů pro byl pro mne do značné míry závazek, a doufám, že aspoň u většiny hlasujících jsem nezklamal a že z mého počínání mají aspoň takový pocit – tj. převážné spokojenosti – jako mám já. Dodnes částečně lituji, že nebyl zvolen Mirek256, kterého jsem bez rozpaků podpořil i v hlasování. Na druhou stranu nemůžu konkretizovat, místo koho by ve výboru musel působit.

Krátce po volbách byl arbitrážní výbor postaven před těžký úkol znovu projednat spory s wikipedistou Z. Připomínám, že od zvolení výboru uplynuly v té době pouhé tři dny a že oba arbitři, kteří měli z předchozí doby s touto funkcí nějaké zkušenosti, se vyloučili pro podjatost. Přestože zbylá trojice, která hned v tomto ostře sledovaném a kontroverzním případu musela hledat způsoby své činnosti, byla občasně kritizována i za pomalost, byla žádost projednána jen za necelé dva měsíce, a to většinou měsíce letních prázdnin a dovolených.

Na základě vlastní úvodní aktivity s komunikací s wikipedistou Z jsem byl později ostatními arbitry i formálně potvrzen jako první zpravodaj výboru. Upřímně doznávám, že jsem tu roli nezastával rád, protože šlo o krajně vyhrocený spor, v němž jedna strana opakovaně zpochybňovala nezaujatost všech jednajících arbitrů, odmítala plně spolupracovat a podobně. Nejsem se svým způsobem koordinace činnosti arbitrážní výboru v tomto případě zcela spokojen, hlavně ale ve mně zanechala celá záležitost jednu z nejbolavějších zkušeností z „života“ na Wikipedii.

Nebyl jsem zcela spokojen ani s výsledkem jednání výboru, v němž jsem byl přehlasován. Myslel jsem, že pro tento způsob řešení by byla vhodnější kratší než roční „zkušební doba“ než schválený rok. Alespoň se podařilo prosadit – navzdory i mé prvotní skepsi – návrh na přejmenování arbitráže a omezení užívání původního jména wikipedisty Z, který sice není závazný, ale myslím, že posloužil k uklidnění na Wikipedii. Vzhledem k nejistotě o výsledku rozhodnutí jsem dále sledoval činnost wikipedisty Z na jiných projektech Wikipedie i na jeho blogu a dospěl jsem k závěru, že verdikt byl přes mé původní rozpaky správný. Dospěl jsem k názoru, že by Z těžko mohl být součástí spolupracující komunity na české Wikipedii, což je na druhou stranu škoda, protože jeho příspěvky jsou kvalitní, jak dokazuje na jiných projektech. Bohužel se domnívám, že by přínos jeho článků nevyvážil osobní spory plynoucí z dlouhodobé osobní nevraživosti jeho a dlouhé řady jiných autorů české Wikipedie. Své pochybnosti, které jsem měl o délce „zkušební lhůty“, se ukázaly být irelevantní, protože o její délku Z nejspíš nikdy nešlo, podstatnou byla podstata bloku do „žádosti o zrušení“, kterou odmítá, ale s níž jsem i já souhlasil a souhlasím.

Pro plnou informovanost doplňuji, že krátce po arbitráži jsem byl jako arbitr osloven wikipedistou Z, abych zprostředkoval jeho kontakt se správci, což jsem udělal. Wikipedista Z tehdy se mnou pokračoval v soukromé e-mailové korespondenci, v níž jsme během několika dnů bohužel dospěli k takovému vyostření sporu, že se nadále nepovažuji za nepodjatého, pokud by arbitrážní výbor měl v budoucnu něco v souvislosti s wikipedistou Z řešit a já byl jeho členem. Detailů netřeba.

Už v té době byl arbitrážní výbor znovu požádán o aktivitu ve sporu Medvídka Pú se správcem Horstem. Arbitrážní výbor se tehdy jednomyslně rozhodl žádost o zbavení správce jeho práv odmítnout. Medvídek Pú tehdy neměl podporu nejen výboru, ale celé komunity pro své ostré požadavky, nikde se nesnažil vyvolat diskusi, celý případ byl tehdy proto jasný.

Jinak to ale bylo v případě vrba versus Luděk, který spadl před arbitrážní výbor po půl roce blažené nečinnosti. Přineslo to s sebou řadu dalších záležitostí, takže to s dovolením vypíšu až příště.

Díky za zamyšlení, pokud vás moje zpověď k němu přivedla.

Souhlasím s měsíčním blokem Cinika

Dnes dopoledne jsem zase na Wikipedii vběhl trochu nadšeně a nerozvážně, resp. hlasoval jsem ve správcovském hlasování (správce však už drahnou dobu nejsem) za podporu bloku Cinika na jeden měsíc. Zároveň jsem ale uvedl, že tento blok by měl mít jisté podmínky, protože účel takovýchto akcí není nikoho trestat, ale zajistit plynulé fungování encyklopedie jako takové.

Proto by bylo dobré, kdyby Cinik ukázal, jaký je jeho záměr. Pokud z Wikipedie skutečně definitivně odešel není potřebné, aby mohl editovat - blok sice pozbývá významu, ale pro obě strany našeho sporu. Tím pádem jsou jakékoliv stížnosti na měsíční blok naprosto irelevantní.

Pokud však tohle ukončení aktivity bylo pouze krátkodobého charakteru (jako tomu koneckonců bylo už dříve), bylo by dobré ukázat také trochu přívětivější tvář. Ale nejprve ji musí ukázat zablokovaný, který na svém blogu šíří různé insinuační útoky na správce a vůbec estabilishment Wikipedie. Tohle prostě nejde, to už se podobá... , je to fatální a musí to být odstraněno. Co Cinika v poslední době trápí, o tom by bylo záhodno kdyby si správci s ním promluvili (nejlépe nad kávou či pivem - tedy jedem dle chuti), někde v příjemném prostředí. Přecijen tu máme uživatele, který pro Wikipedii mnohé udělal (myšleno obsah) a jehož podíl není oddiskutovatelný. Potom bude na místě, aby správci své drakonictví odvolali a přistupovali mnohem vlídněji (koneckonců jedna z příruček Wikipedie nám povídá i o předpokládání dobré vůle, ačkoliv mé očekávání, že k tomu skutečně dochází, příliš valné není). Koneckonců, píše se jen encyklopedie, nebudujeme stát.

Mezi wikipedisty hráče ragby a profesionální fotbalisty nehledejte - obrazně řečeno

Angličan William Webb Ellis (podstatně šířeji se o něm píše na anglické Wikipedii, na fotografii jeho pomník ve městě Rugby) se zapsal do historie světového sportu tím, že údajně vynalezl ragby. Jednou vzal při školním fotbalovém utkání míč do ruky, proběhl hřiště a položil ho do branky. Ragby je skvělý sport, ale fotbal byste si s takovýmhle Ellisem nezahráli.

Vzpomněl jsem si na to při dvou víceméně úsměvných setkáních s wikipedisty. Jeden se rozčílil, jak bylo naloženo s jeho příspěvkem, který neodpovídal pravidlům, a hlasitě za sebou bouchl na Wikipedii dveřmi. Připomínal mi právě ragbistu, který by chtěl mermomocí prosazovat hru rukou v současném evropském fotbale a kritizovat fotbalové činovníky, že mu neuznávají branky překopnuté přes břevno. Inu, přeji mu hodně úspěchů v ragbyové kariéře, ale my raději budeme hrát dál fotbal. :-)

I na druhé setkání se hodí příměr ze sportu. Že prý málo profesionálů píše o svých tématech na Wikipedii a že je to ostuda. Představme si turnaj mistrovství světa v malé kopané, na který vyrazí nejlepší družstva třeba pražské hanspaulky (článek o ní na Wikipedii stále chybí...). A jeden z těchhle kvalitních, ale amatérských hráčů si povzdechne, že by se k nim měli přidat nejlepší reprezentanti jako Tomáš Rosický nebo Petr Čech a že je škoda, že to neudělali, zvlášť když jsou za reprezentaci placeni. Jasně, že ve skutečnosti je to trochu jinak, profesionálové obvykle dělají svou profesi a na Wikipedii, která je koníčkem, už většinou nemají čas. A pokud ano, raději tam napíšou článek o věcech, které je jen baví.

Wikipedie žije vlastním životem, což je logické. Někdy mě ale zaráží jeho sebestřednost. Někdy jí - na druhou stranu - propadám sám.

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor: G-Man)

Do Rady nadace Wikimedia Foundation zvolen Wing

Německý wikipedista čínského původu Tching Čeng (známý nejčastěji s přezdívkou Wing), byl zvolen zástupcem komunity v Radě nadace Wikimedia Foundation. Ve složitém systému, ve kterém se porovnával každý kandidát s každým, byl upřednostněn proti všem oponentům.

Wing se narodil v Šanghaji, vyrůstal v Cha-er-pinu a od svých 20 let žije v Německu. Nyní působí v Mohuči jako programátor u IBM. Edituje čínskou, německou a anglickou Wikipedii. Spolupořádal Wikimanii 2007 na Tchaj-wanu.

Zde je pět programových bodů, se kterými do Rady kandidoval:

• Podpora rozvoje softwaru MediaWiki pro lepší uživatelnost;
• Podpora kroků k získání a udržení nových editorů;
• Zajištění komunikace mezi komunitami Wikimedie, ať jde o různé projekty, nebo různá místa;
• Podpora jazykové, kulturní a dalších různorodostí komunity Wikimedia;
• Podpora spolupráce mezi Wikimedií a univerzitami nebo jinými neziskovými/veřejnými institucemi zabývajícími se výzkumem a vzděláním (např. knihovnami).
  

Na prvních nezvolených místech zůstali Australan ruského původu Alex Bakharev a Američan Samuel Klein. Všichni kandidáti byli označení hlasující komunitou jako lepší než Američan Gregory Kohs, který svou kandidaturu formuloval dle mého názoru nejkritičtěji (podobně neúspěšná byla rovněž hodně kritická kandidatura jeho krajana Kurta M. Webera). Jen o jedno místo výš skončil Angličan Paul Williams, nad jehož nízkým věkem (18 let) jsem se pozastavoval zde na blogu i já.

V Radě jsou kromě Tchinga její předsedkyně Florence Nibartová-Devouardová, stálý člen Rady a zakladatel Wikipedie Jimmy Wales, dále místopředseda Jan-Bart de Vreede, Kat Walshová, Frieda Brioschiová, Michael Snow, tajemník Domas Mitsuzas a pokladník Stuart West.

Zdroj fotografie: Wikimedia Commons (autor Wing - mimochodem, přijde vám to jako autoportrét???)

Stoupenci slušnosti proti stoupencům pravidel

Už jsme si na to na Wikipedii odvykli. Zbraně zrezivěly, zákopy zarostly křovím, pevnosti se rozpadly. Hlavní problémy byly vyřešeny. Ano, zvykli jsme si žít bez arbitráží. Mír však trval jen krátce. Nový proces je totiž na obzoru.

Shrňme si nyní, o co vlastně jde. Známý správce Vrba nařkl jiného správce (a navíc i byrokrata) Ludka ze zneužití práv v jistém případě a z pochybného způsobu vážení hlasů v některých hlasováních o administrátorská práva. Této oficiální Vrbově zprávě u Ludka předcházel pokus o domluvu, který ztroskotal, neboť (dle informací od Vrby a mých zkušeností) druhá strana sporu nereagovala na výzvy, později se objevilo jen nějaké prohlášení. Nařčení samozřejmě doprovázela žádost o potvrzení ve funkci, kterou Ludek později odmítl s odůvodněním, že není jeho výroční měsíc (tím je únor) a tudíž Vrba a jeho stoupenci nemají na hlasování nárok. Navíc situaci označil za snahu pošlapat jasně definované pravidlo o volbě správců (a ergo i byrokratů).

Nyní se tak začínají různé strany (zatím převažuje však ta druhá v předchozím odstavci uvedená) projevovat v nové arbitráži a je překvapivé, kolik lidí se nejprve v Ludkově diskuzi (tento počet byl některými podceňován a marginalizován, jednalo se však o nemálo wikipedistů a s rozličnými názory a postoji) a později na hlavní stránce arbitráže vyslovilo a zaujalo stanovisko.

Můj osobní názor je samozřejmě ten, že i kdyby Ludek pravidla neporušil a konal v nejlepším zájmu projektu, není možné, aby jako správce a byrokrat na výtky a žádosti o potvrzení ve funkci od docela podstatných wikipedistů reagoval jen žádnými, či kusými odpověďmi. Odstoupení z funkce sice nemyslím že je nejlepším řešením, potvrzení je však nanejvýš vhodné a já jsem rozhodně dost zvědavý na to, k čemu výbor dospěje. Každopádně asi nejšťastnější pro nás pro všechny by bylo, kdyby Ludek tlaku ustoupil, mnoho toho třeba udělat přeci není.

Autorem obrázku, který je původem z Wikimedia Commons je uživatel Jniemenmaa, který jej publikoval pod GFDL+cc-by-sa.

Třídy wikipedistů

Třídění wikipedistů je záležitost tradiční. Někteří dělí wikipedisty podle stadia jejich vývoje, někteří podle toho, zda jsou v klice, nebo proti ní, jiní podle zasloužilosti a tak dále. Na každém z těch dělení je něco reálného a něco surreálného, něco zaslouženého a něco nezaslouženého.

Já si třeba zrovna dnes říkám, že trvalejší wikipedisté se dělí třeba podle konfliktnosti. Příběh, který mne k tomu přivedl, se stal nedávno mladému a celkem talentovanému wikipedistovi, který podle evoluce nejspíš dospěl do stadia reformátora a osvícence, což neznamená, že nemohl být zároveň slušným rozšiřovatelem.

Bohužel se přiřadil také mezi lidi, kteří ve všem viděli spiknutí proti němu, a i neutrální kroky komunity vůči němu začal vnímat jako kroky záměrně škodlivé. S takovými wikipedisty je těžká práce. I kdyby byl jejich přínos sebevětší, nedá se s nimi spolupracovat, což obvykle vede k rozchodu s Wikipedií - nucenému, či nevynucenému. Nejsem z takových odchodů nadšený, ale realisticky říkám, že lepší řešení v těchto případech asi neexistuje.

Bohužel si nemyslím, že z Wikipedie tito lidé někdy všichni zmizí definitivně, i proto, že Wikipedie je věc návyková - a to nemluvím o tom, že někdy je návykové i to dělání potíží a živení sporů. Někdy je návyková dokonce i ta ublíženost, kterou mnozí takoví wikipedisté dávají okázale najevo, protože nevědí (někdy i přesto, že vědí), že útoky na ostatní nikdy neomlouvá nic, co ostatní dříve udělali jim.

Konfliktní jsou i někteří autoři, kteří jsou zkrátka svérázní, přehnaně řečeno podivíni. Někdy se zabývají i drobnými, nejspíš zbytečnými editacemi, někdy při tom dokonce sami dělají chyby, ale charakteristická je u nich nechuť komunikovat, někdy oplývají svérázným smyslem pro humor. To je skupina velmi zvláštní, dlouho jsem o její existenci snad ani nevěděl. I proto tak nějak nevím, co a jak s nimi.

Pak jsou wikipedisté konfliktní z důvodu, že vytvářejí spousty editací a někdy si za nimi přespříliš stojí. Míra jejich užitečnosti pro Wikipedii je pak pro mne poměřovaná tím, jak mnoho práce a jak dobré práce za nimi zůstává. U těch se bohužel někdy stává, že bývají tolerováni proto, jakou práci udělali v daleké minulosti, i když současný přínos se od minulosti liší jako dudy a nebe. Pravidlem ale takový přístup není - naštěstí, protože omlouvat zbytečné rozviřování konfliktů není nikdy dobré.

Většinu případů takových konfliktních wikipedistů obvykle řeší jiná dost malá skupina wikipedistů, v podstatě také nějak konfliktních, protože i vyhledávání konfliktů s touhou je řešit, ať je sebepotřebnější, jakousi imanentní touhu po konfliktech zkrátka vyžaduje. Bohužel často ti nejkonfliktnější z konfliktních mají potřebu dál své konflikty šířit i mimo Wikipedii a občas informují veřejnost o její prohnilosti.

Ve skutečnosti tenhle můj dlouhý text je jen úvodem ke krátké, ale zásadní myšlence, kterou chci celou věc uzavřít. Ať je to, jak je, tihle všichni konfliktní wikipedisté, včetně těch, kteří se aktivně zapojují do konfliktů proto, aby je umírnili či ukončili, jsou jen špička wikipedického ledovce. Přečtěte si jména autorů na seznamu posledních změn v hlavním prostoru, naprostá většina z nich je neidentifikovatelná mlčící většina, která nehlasuje, nehádá se - a tvoří. Neidentifikovatelná, přehlédnutelná a přehlížená, ale o to víc důležitá a pro Wikipedii nezbytná.

Dnes chci za všechny konfliktní wikipedisty poděkovat mlčící většině, bez níž bychom třeba měli taky nějakou Wikipedii, ale jen malou a rozhádanou.

Zdroj obrázků: Wikimedia Commons (autoři: 1- Felix Francis, 2 - Wldland, 3 - Abraham del Pozo.

Zirland hovoří o vznikající české pobočce Wikimedia

Už jsme vás informovali o tom, že česká pobočka Wikimedia má před vznikem. Skutečnost ještě pokročila, je už zaregistrována u ministerstva vnitra a její vznik tak lze prakticky považovat za uskutečněnou realitu. Mezi nemnoho rozhovorů, které tento blog přinesl, tak dnes doplňuji jeden čerstvý s členem přípravného výboru pobočky Janem Urbánkem, na Wikipedii běžně známým jako Zirland.

Můžeš nějak shrnout, jak pobočka vznikla? Kdy se objevila její myšlenka, která část přípravy byla nejpracnější a zabrala nejvíc času a co naopak šlo hladce?

Myšlenka vzniku pobočky se začala u nás diskutovat někdy na podzim roku 2006, na začátku roku 2007 byly zahájeny přípravy vzniku, v průběhu roku proběhlo několik víkendových setkání organizačního týmu. Nejsložitější bylo jistě vytvoření stanov, k nim se vedly opravdu dlouhé diskuse, trvalo to asi 6 měsíců, ale podle mého názoru se to vyplatilo a vytvořili jsme velmi kvalitní dokument. Důkazem toho může být skutečnost, že ministerstvo provedlo registraci během tří dnů od podání návrhu, což je čas vskutku rekordní a vůbec jsme jej neočekávali.

Registrace sdružení na ministerstvu proběhla, sdružení vzniklo, kdy začne skutečně fungovat?

Sdružení již nyní funguje, ale hlavním úkolem přípravného výboru je uspořádat valnou hromadu, kde budou zvoleny orgány sdružení a na těch je pak teprve začít vyvíjet aktivitu. Nicméně i před touto valnou hromadou se ukazují příležitosti na podporu wiki projektů.

Můžeš upřesnit, o jaké příležitosti jde?

Ve spolupráci s organizací E@I proběhne na začátku dubna seminář o Wikipedii v rámci kulturní akce Sabla Printempo. (Mělo by jít o tuto akci - pozn. Okino.)

Teď se asi hlavně bude chystat první valná hromada, ale už se také mluvilo o tom, jaké aktivity budou následovat?

Sdružení má ve stanovách vytyčené obecné cíle jako je podpora a šíření svobodné tvorby a podpora projektů wiki. Konkrétní aktivity však budou záležitostí rady, která bude na valné hromadě zvolena.

Předpokládám, že to ale neznamená, že řadový člen nebude moct v rámci sdružení vyvíjet žádnou vlastní činnost v rámci tohoto cíle. Nebo ano?

To samozřejmě neznamená. Členové mohou vyvíjet libovolné vlastní aktivity (nesmějí však jménem sdružení samostatně jednat) a od sdružení pouze získávat nějakou podporu. Ale plán činnosti sdružení jako celku stanoví rada a jistě uvítá, pokud členové pomohu tyto cíle naplnit.

Jak si představuješ, že budou vypadat propagační akce pro veřejnost?

Možností je hodně, od prezentací na různých akcích a veletrzích, přes různé přednášky na téma svobodná tvorba a wiki, až po různé workshopy "naučte se tvořit svobodný obsah". Jistě by se našly i další možnosti.

Kolik lidí se aktivně zapojilo do přípravy pobočky? A s kolika členy pobočky zpočátku počítáte?

Na přípravě se aktivně podílelo 13 osob. Zájem o členství dosud vyjádřilo kolem 50 osob.

O stanovách pobočky jste museli jednat s Nadací Wikimedia (WMF), v něčem jste ustoupili, v něčem ustoupila WMF. Je tam něco, co jste rádi, že zůstalo?

Při přípravě stanov jsme jednali hlavně sami mezi sebou a nadaci jsme předložili až hotový materiál. Z jejich strany bylo jen několik poznámek, často se jednalo spíše o vysvětlení než o vyjednávání o názorech. Na základě argumentace nadace jsme ale upustili od požadavku na to, aby řádný člen byl aktivním přispěvatelem některého projektu a více se otevřeli lidem.

Myslíš, že to bude mít reálný význam? Že o účast ve sdružení budou mít zájem lidé, kteří needitují Wikipedii nebo jiné projekty?

Přestože je velmi pravděpodobné, že většina členů bude vyvíjet aktivitu v rámci projektů, došli jsme k závěru, že není důvod, aby lidé, kteří mají zájem působit ve prospěch cílů sdružení, byli kvůli vstupu do sdružení nuceni se registrovat např. na Wikipedii.

Na jaké úrovni předpokládáte v budoucnu spolupráci s WMF? Co tak obvykle chce po pobočkách?

Nadace neukládá úkoly pobočkám, tyto jsou naprosto nezávislé samostatné právní subjekty mající společné cíle. Pobočky se snaží na území svého státu hájit také zájmy nadace. Jako komunita máme s nadací vybudovanou úzkou spolupráci a očekáváme, že i jako Sdružení v této spolupráci budeme pokračovat.

Díky za rozhovor.
Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (Autor: Packa)

Východní Evropa má zástupce v radě Nadace Wikimedia

Pokud je mi známo, tak se poprvé do rady Nadace Wikimedia dostal člen ze zemí bývalého východního bloku. Je jím 25-26letý Litevec Domas Mituzas. Byl do ní jmenován 1. března a převezme funkci výkonného tajemníka. V červenci bude muset být potvrzen buď dalším jmenováním, nebo zvolením komunitou.

Mituzas je programátor, věnující se operačním systémům, datábázím a sítím. Píše o sobě, že už v minulosti navštívil Českou republiku. Něco málo o Mituzasových názorech se můžete dovědět třeba na jeho vlastním blogu. Srší z něho záviděníhodné nadšení člověka, který je do Wikipedie zapojen už poměrně dlouho, a přece jeho chuť neopadá. Zúčastnil se dokonce několika Wikimanií, na dvě z nich letěl se stejnými náhodnými spolucestujícími (jsem taky zatížený na kuriozity). Delší pohled věnoval i Citizendiu.

Je správcem na litevské Wikipedii, která má mimochodem už také přes 60 tisíc článků. V Litvě na různých místech veřejně prezentoval činnost Wikimedie (např. na tamní univerzitě, na semináři v parlamentu, v médiích...).

(Obrázek: Hlavní nádvoří univerzity ve Vilniusu a kostel sv. Jana. Zdroj: Wikimedia Commons - autor J. K. Wilcziński, 1. polovina 19. stol.)

Ruská Wikipedie

Rozhovor se správcem ruské Wikipedie Sergejem Leščinou (přezdívka putnik) přináší server Telnews.ru. Hned v úvodu autor Dmitrij Rodin říká, že ruskou Wikipedii provází řada kritik, z nichž některé jsou pro české prostředí celkem exotické.

Wikipedii například považují někteří Rusové za nástroj, kterým tajné služby manipulují veřejným míněním a přepisují historii. Leščina k tomu říká: „Jestli máte na mysli, že tajné služby se podobně jako ostatní snaží měnit obsah článků, to je jistě možné. Ale samo o sobě takové editování přináší užitek. Mínění tajných služeb je také mínění, a jestli je podepřeno zdroji, může být mezi jinými uváděno v článcích.“

Podobně jako čeští správci, i Leščina musí občas řešit potíže s editováním propagačních článků. Sám je ale za obecný problém nepovažuje: „Jestliže tito autoři dodrží základní opatrnost, nikdo nemůže poznat, že sami editují články o sobě. A jestli nebudou dělat nic odsouzeníhodného, nikdo jim v tom nebude bránit.“

K související otázce encyklopedické významnosti má poměrně jednoduchou poučku: „Jestli je předmět článku důležitější pro Wikipedii než pro předmět to, aby se sám dostal do Wikipedie, pak je dostatečně významný.“

Také ruské správce kritizují někdy za to, že zasahují do článků, na které nemají kvalifikaci. Leščina reaguje: „Činnost správců spočívá v tom, nakolik články odpovídají pravidlům přijatým společenstvím. (...) Musejí obsahovat nějakou netriviální informaci a odkazy na zdroje, které umožňují jejich ověření. V takových případech k určení, zda zdroje fakty uvedené v článku potvrzují, obvykle není nutná hluboká znalost předmětu.“ Šíře záběru zájmů správců navíc umožňuje, aby se navzájem poradili, pokud si nejsou jisti; a ke všemu zbývá ještě veřejná kontrola.

Rozhovor přinesl Telnews kvůli tomu, že ruská Wikipedie v nedávné minulosti překonala několik milníků - například stotisícího uživatele. Nyní má téměř čtvrt milionu článků a 70 administrátorů, z nichž jsou čerstvě dvě dívky.

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor Alexej Kuprjanov).

Minirozhovor s Jimmym Walesem

Web Examiner přináší kratičký „tříminutový“ rozhovor se zakladatelem Wikipedie Jimbo Walesem. Ten mimo jiné vzpomíná, že první stránkou Wikipedie byla její hlavní stránka a pak se brzy objevila například stránka o písmenu W.

Wales nepovažuje za nebezpečné, že je na webu k dispozici tolik informací. Co považuju za nejdůležitější v celém krátkém povídání já, je Walesova definice přínosu Wikipedie: „Wikipedie nepřináší více informací, ale zužuje je, aby poskytla výstižnou referenci. Pokud tedy potřebujete rychle vědět něco o Thomasi Jeffersonovi, můžete jít a přečíst si článek na Wikipedii, místo abyste se prohrabávali stovkami a stovkami stránek.“ Já sám doplním, že pokud chcete něco víc než jen základní informaci, je Wikipedie pouze startovním bodem, což si podle mne uvědomuje mnohem víc příznivců Wikipedie než jejích kritiků.

Jimbo má rád na Wikipedii vtipnou stránku Heavy metal umlaut o tom, kolik heavymetalových muzikantů si dává do svých jmen přehlásky.

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor Andrew Lih).

Sraz wikipedistů a výlet do Prahy

Jelikož wikipedisté se většinou znají pouze přes internet a bydlí v různých městech (i zemích), pořádají se čas od času srazy skutečných nadšenců. V drtivé většině případů jde o menší srazy lokálních komunit, jako byl ten, který se Vám budu snažit přiblížit. Až se někdy dostanu na výroční konferenci Wikimania (anglicky), tak udělám reportáž i z té, ale to je zatím ve hvězdách.

Já osobně jsem navštívil již dva předchozí české srazy. Před méně než třičtvrtě rokem na podobném srazu, který se také pořádal v Praze, jsem poprvé viděl wikipedisty „naživo“. Cítil jsem se ale trohu nesvůj, protože jsem byl v podstatě mezi třiceti absolutně cizími tvářemi. Jinak tomu už bylo na srazu v Písku. Tam jsme se sice nakonec sešli jen tři, ale o to víc jsme se pobavili. Zatím nejlepší pocit mám z posledního srazu, který jsem si skutečně užil.

Minulý týden, přesněji v pátek 26. října 2007, se konal v Praze sraz české Wikipedie. Plánování nebylo příliš složité a účast byla nakonec hojná, i když se několik wikipedistů z různých důvodů nemohlo dostavit, což byla přeci jen škoda. Pokusím se Vám tedy popsat zážitky z tohoto výletu…

Do Prahy přijíždím autobusem již v poledne a hned na nádraží se setkávám s Aktronem, bez kterého bych se v Praze za chvíli asi ztratil. Dál pokračujeme již společně metrem, kde se pro změnu setkávám se spolustudentem z FAVky (jak je ten svět malý, že). Vystupujeme ze stanice metra a v mžiku se ocitáme v novém nákupním středisku Palladium. Větší chrám konzumu jsem zatím skutečně neviděl. Všechno je zde zbrusu nové a dost věcí ještě pořádně nefunguje, několikrát například míjíme velkoplošné obrazovky s jakousi chybovou hláškou Windows. Všechno zde vypadá luxusně – dokonce i rychlé občerstvení. Modernímu designu a značkovým prodejnám však také odpovídá cenová hladina, a tak si raději dáme k obědu sendvič z bufetu venku.

Nikam nespěcháme, a tak procházíme městem a bavíme se o Wikipedii a otázkách života, vesmíru a vůbec. Jdeme kolem Čertovky a Vojanovými sady až na Petřín. Je to sice pěkný výšlap, ale shora je skutečně pěkný výhled na stověžatou Prahu. Cesta dolů je už daleko méně namáhvější a jelikož čas ubíhá, použijeme znovu metra, abychom se přesunuli do čajovny, kde se scházím se známým z jabberu a u vodní dýmky a dobrého čaje se v klidu bavíme všichni tři o kdečem. Jenže než si člověk stačí odpočinout, je na digitálkách už po 17. hodině, a tak se musíme rozloučit a pokračovat vstříc hlavnímu cíli naší výpravy – do Království.

Vstupujeme do hospody a míříme rovnou do salonku, kde už se zatím sešla slušná společnost wikipedistů, ačkoliv musím podotknout, že poslední jsme nepřišli, protože někteří přicházeli ještě dlouho potom. Jako obvykle se bavíme s kolegy především o Wikipedii, ale zaznívají i zajímavější témata, jako například svatba Egga a Karakal, fotografování a několik zábavných osobních historek, kterými hýří především Chmee2 a Horst. Všeobecně panuje přátelská atmosféra a do salonku téměř nepřetržitě proudí jídlo a pivo. V průběhu večera zjišťuji, že i s Nolanem se dá normálně bavit, i když jsem míval z diskusí na Wikipedii dost často pocit obtížnějšího jednání. Obecně se mi v realitě s ostatními wikipedisty komunikuje lépe – kdyby to tak šlo i na diskusních stránkách Wikipedie, bylo by tam určitě lepší ovzduší.

Z ničeho nic se objeví Danny B. a nese nám dvě milá překvapení – nový leták Wikipedie (spojený s projektem mapy.cz), který je určen pro seznámení začátečníků se základními funkcemi a ovládáním svobodné encyklopedie, a jako třešničku na dortu pexeso Co je co s pozdravy od jejího majitele. Je opravdu skvělé, že se věci konečně rozhýbaly správným směrem a Wikipedii se dostane trochu víc publicity.

Zábava dále pokračuje wikipedistickým kvízem o několika desítkách otázek, přičemž některé jsou skutečně k popukání a jejich správné odpovědi jsou naproti tomu dosti zajímavé. Přiznám se, že se mi v poslední době nedaří sledovat dění na Wikipedii tak, jak bych si přál, a tak u otázky „Kde se nachází sídlo nadace?“ píšu Moskva. No, netrefil jsem se. Nakonec však vítězí Timichal a Milda. Mormegil jim předává zasloužené ocenění – hlavolamy, které obdržela Wikipedie za třetí místo v anketě Czech Open Source 2007, a čestné diplomy znalce Wikipedie. Timichalovi pak Chmee2 rozebírá hlavolam, ale ze změtě tyčinek a trojúhelníčků není nikdo schopen složit tu zapeklitou věcičku do původní podoby bez návodu.

Sraz nám pěkně ubíhá (došlo i na společný přípitek s paňáčkem slivovice) a někdy k půlnoci se vydáváme v již dosti zmenšené skupince dál po noční Praze. Na to jak je to velké město, se tam podle mě po půnoci špatně hledá nějaký dobrý podnik, protože i na minulém srazu byl ten samý problém. Po procházce, při které jsme zahlédli i menší pouliční rvačku, nakonec vcházíme do klubu U sedmi vlků. Ovšem po jednom pivě zase jdeme pryč, protože oba „DJové“, kteří tam v tu chvíli hrají nám div neudělali nezvládnutými efekty a svým „dýdžejským umem“ díru do hlavy. Celou dobu se dívám na plátno, kde promítají nějaké docela ujeté alternativní filmy a Danny z nudy začíná zkoušet akrobatické hospodské triky s pivními tácky, jinak řečeno pěkná nuda. Navrhuji tedy ukončit dnešní sraz a jelikož většina souhlasí, odcházíme něco po jedné hodině pryč. Tím sraz již definitivně skončil.

Od předchozích se sraz podle mne velmi lišil – jedním z důvodů určitě bylo, že jsme se už mezi sebou lépe znali, a tak byla i atmosféra uvolněnější. Navíc se mi alespoň povedlo bavit se postupně téměř se všemi a i program byl od minula pestřejší. Jestli se utrhnu ještě na další sraz v Praze, rozhodně bych byl také rád, kdyby byl opět v Království, protože je tam útulno a mají i dobrou kuchyni. Nepochybuji, že i ostatní jsou toho názoru. Hlavně jsem ale rád, že se mi tam povedlo dostat, podíval jsem se na kousek Prahy a poznal zase nové lidi. Zkrátka tenhle sraz byl super.

Další Aktronovy fotografie z toho dne zde.

Rozhovor: wikipedista timichal

Pro tentokrát jsme se v „redakci“ (Aktron a já) rozhodli přinést několika našim čtenářům něco trochu jiného. Jelikož se blog zaměřuje na témata spojená s Wikipedií a wikipedisty, řekli jsme si, že pro vás připravíme rozhovor se zajímavým wikipedistou, který má s působností na české wikipedii, ale nejen na ní, poměrně slušné zkušenosti. Pro tyto účely se nám propůjčil Michal Zlatkovský, kterého možná znáte pod přezdívkou timichal.

Ahoj, Michale, můžeš nám pro začátek prozradit, jak ses vlastně na Wikipedii dostal a kdy?

Na Wikipedii jsem poprvé přišel v lednu 2005, když mi o ni řekl spolužák. Občas jsem ji poté navštěvoval, ale skutečně aktivní jsem začal být až kolem března 2006.


Když jsi o Wikipedii četl poprvé, čekal jsi něco jako komunitu, s kterou ses následně setkal?

Bylo mi jasné, že projekt tvoří určitá komunita, nevěděl jsem ale jak bude velká a rozhodně jsem nepředpokládal takové vnitřní rozpory, jaké v době mého příchodu probíhaly.


Co tě vlastně vedlo k tomu přispívat pravidelně a ne jen z Wikipedie
čerpat, jako to dělá mnoho ostatních?

Nevím, asi nuda :) Wikipedie mi přišla jako zajímavý projekt s velkými možnostmi a taky jsem si řekl, že bych mohl dělat pro změnu něco užitečného.


A jak vůbec došlo k tomu, že ses stal správcem?

Po jedné na vandaly zvláště bohaté noci, kdy jsem jako jediný hlídal poslední změny a stěžoval si na IRC na nedostupnost správců, mi kandidaturu navrhl Beren. Ještě ten den jsem ji podal a přes počáteční výhrady ohledně mého nízkého počtu editací jsem byl nakonec zvolen.


Kromě české Wikipedie, kde jsi správcem, pracuješ na mnoha cizojazyčných projektech. Dělalo/dělá ti to obtíže?

Ne, proč? :) Myslím, že Wikipedie i další wiki nadace Wikimedia jsou vlastně jedním velkým projektem a člověk by se měl snažit všude, kde může, a nejen na své „domácí“ Wikipedii. Navíc možnost dát si na chvíli pauzu od editování české Wikipedie a pracovat třeba na Commons je docela praktická - můžu se tak vyhnout syndromu vyhoření, který už zažilo mnoho správců.


Jak vůbec „místní“ správci vnímají angažmá uživatelů z jiných jazykových verzí Wikipedie?

Na cizojazyčných projektech, kde jsem aktivní nejvíce, žádní „místní“ správci nejsou - jak Commons, tak Meta jsou založeny na mezinárodní spolupráci, přestože dorozumívacím jazykem je angličtina. Při svých občasných editacích na různých jinojazyčných Wikipediích jsem ale zažil odpor tamních správců k „těm z Commons“, protože správci z Commons jsou mnohdy vnímáni negativně („mažou co můžou, podívejte, zrovna včera jsem nahrál na Commons obrázek, který jsem našel na Googlu, a dnes už je pryč!“).


Kromě anglojazyčných projektů pracuješ také na wiki Incubator, můžeš těm, kteří o něm nikdy neslyšeli, přiblížit jeho funkci?

Incubator je zvláštní wiki – vytváří se na ní „demoverze“ nových Wikipedií a dalších projektů, aby je mohla posoudit Nadace a případně jim povolit založit si vlastní wiki. Původně byl obsah Incubatoru na Metě, ale zhruba před rokem a půl to začalo být nepřehledné a hlavní vývojář Wikimedia, Brion Vibber, pro něj založil samostatnou wiki – Incubator.


A jak se na tom podílíš ty?

Já jsem Incubator pomáhal rozjíždět, protože Brion jej jen založil a bylo třeba dobrovolníků, kteří by dělali údržbu, stanovili nějaká základní pravidla a celkově hlídali, aby si každý nedělal, co chtěl :) V poslední době tam chodím jen občas a koukám, jestli se to tam moc nezvrhlo :)


Spolupracoval jsi také na něčem společně s ostatními wikipedisty, když nebudeme brát v úvahu náhodnou spolupráci na běžných článcích?

Jasně – kromě zmiňovaného startu Incubatoru, na kterém jsem pracoval s dalšími dvěma lidmi, je to třeba práce na různých překladech oznámení a tiskových zpráv a koneckonců i hromadné meziprojektové odrážení vandalů koordinované přes IRC.


V současnosti jsi studentem gymnázia. Myslíš si, že ti práce na otevřené encyklopedii pomáhá při studiu, nebo ti naopak zabírá čas na úkor učení?

Při studiu mi Wikipedie nepomáhá, i když se občas dozvídám různé zajímavosti – ale kdybych ji needitoval, stejně bych se nějak tomu učení snažil vyhnout :)


S jakými lidmi ses díky Wikipedii „setkal“ – ať už na internetu nebo osobně?

Myslím, že na Wikipedii jsou hlavně „ajťáci“, tedy lidé s dobrými zkušenostmi s počítači nebo rovnou ti, kteří počítače studují; najdou se ale výjimky. A na různých wikisrazech mě překvapilo, že i lidé, se kterými se na wiki moc neshodnu, jsou „ve skutečném životě“ příjemní a dá se s nimi vše v klidu probrat.


Co je podle tebe na wikipedii nejlepší?

Informace :)


Měl jsi také na wikipedii nějaké negativní zkušenosti? Jako správce určitě musíš řešit věci, ve kterých prostě není možné vždy uspokojit obě dvě strany.

Samozřejmě, například když můj bot udělal chybu a změnil špatně desítky článků, za to jsem byl docela vypeskován. Často se také vyskytují spory ohledně autorských práv a licencí obrázků, někteří wikipedisté si je berou dost osobně, já se ale snažím držet si odstup.


Na druhou stranu, vzpomeneš si na nějaký pozitivní zážitek, který tě opravdu potěšil?

Z poslední doby třeba zavedení nového formuláře pro nahrávání obrázků na českou Wikipedii, který směruje uživatele na Commons – je dobře vidět, jak u nás výrazně klesla intenzita nahrávání. A ze starších věcí třeba to, jak se nám povedlo uklidit a zavřít wiki o 11. září, která dost dlouho strašila na seznamu projektů Wikimedia.


A co ti tedy vlastně Wikipedie přinesla? Resp. proč se vlastně tohoto projektu účastníš? Spoustu lidí má pocit, že jim Wikipedie spíše bere než dává.

Jak už jsem říkal – jednak proto, že si myslím, že dělám něco užitečného pro ostatní, jednak kvůli tomu, že nemám co dělat :) Wikipedie mi přinesla mnoho nových známých od nás i z celého světa a spoustu zkušeností s řešením sporů a komunikací s lidmi a v neposlední řadě i řadu zbytečných vědomostí o vodě na Marsu či létajících špagetových monstrech :)


Mnoho lidí z Wikipedie odchází, převážně proto, že se zapletou do dalekosáhlých sporů, či nejsou schopni zvládnout tlak, který na ně jako na editory působí. Necítíš rovněž takové tlaky na své působení?

Ne, snažím se nebýt příliš kontroverzní, abych měl na svou práci klid. V případě, že se na české Wikipedii něco semele a výrazně se zhorší atmosféra, dávám si od ní odpočinek a jdu editovat třeba na Commons, což je poměrně klidný projekt, kde se jeden o druhého víceméně nestará a každý si dělá na svých věcech.


Na konec našeho rozhovoru bych se tě rád zeptal, co v nejbližší době plánuješ :)

Na Wikipedii bych chtěl pokračovat v přenášení obrázků na Commons, ve skutečném životě mě čekají taneční, možná cesta do Finska a snad i nějaký ten vztah :)


Děkujeme za rozhovor a loučíme se pro dnešek s Michalem.

Wikimódní vlny

Wikimódními vlnami rozumím to, čeho si wikipedisté všímají tak týden a pak na to - do doby než jim to zase někdo připomene - zapomenou. Ať už jsou to blogy (s velkou slávou se založilo několik blogů před několika měsíci/týdny, včetně tohoto), nebo nejlepší články (nejprve nominace Metra v Moskvě a Surtsey přivedla velký úspěch, živé diskuze s mnohými lidmi, další nominace článků Robert Henlein a Sarajevo však do jisté míry zkomírají), či řešení některých problémů (Dějiny Španělska) a v neposlední řadě ještě wikiprojekty spolu s portály - kolik mrtvých jich na Wikipedii je?

Je to věc, která mě docela mrzí a tak trochu ji nechápu. Nechci kritizovat nikoho, pouze začínám být skeptický nad současným stavem věcí - vždy jsem věřil tomu, že hurá-akcím se všichni zásadně vyhybají a byl to omyl. Chápu, že když lidé dělají ve svém volném čase, tak to něco znamená a lze od toho něco očekávat, avšak OznámeníRC či Portál Wikipedie přece všichni sledujeme. Sám jsem také udělal nějaké akce, co vyšuměly (doprava podle let, rozsáhlá tvroba geografických článků podle zemí), ale rozhodně z toho radost nemám a alespoň se snažím - když to jde - s tím do jisté míry něco dělat.

Vztahy na Wikipedii – mezi správci a nesprávci, je možná změna k lepšímu?

Wikipedie, projekt otevřené encyklopedie, se potýká s nesváry uvnitř komunity. Tyto problémy se nevyhly ani české variantě tohoto ambiciózního díla a stále přibývá více a více nespokojených uživatelů, kteří tento nový svět informací všem otevřeným zklamal. Tyto zhrzené entity jsou pro ostatní různou měrou pozorovatelní. Někteří ze sebe dělají mučedníky, druzí útočníky, jiní si prostě řeknou: „Ať s tím jdou k šípku, když mě tu nechtějí, já se vnucovat nebudu.“ O těch prvních dvou je však slyšet nejvíce. Vyjadřují se nepřehlédnutelným způsobem tak, aby sdělili všem svůj „revoluční“ názor, bez kterého by zajisté nebyl další rozvoj komunity možný. Tedy alespoň podle nich. Těch třetích si naopak málokdo všimne, ačkoli by z nich mohli být jednou skvělí editoři. Myslím si, že současný stav je nevyhovující. Otázkou zůstává, zda je zde možnost nápravy.

Wikipedisté mají především za úkol podílet se na vzniku a vylepšování článků, které mají tvořit nový druh celosvětové encyklopedie, podobenství Komenského pansofie, v dnešní společnosti již technicky uskutečnitelné. Naneštěstí se k tomu vyvinuly další pomůcky, které mají usnadňovat editorům jejich práci. Někteří lidé se však zabývají nadměrně právě těmito berličkami a samotná tvorba pak potlačena je odsunuta na vedlejší kolej, čímž se mění původní účel těchto nástrojů a místo toho, aby pomáhaly vytváření nových článků, přidávání zajímavých informací nebo třeba získávání vhodných multimediálních materiálů (například svobodné zvuky, obrázky, videa), tak jsou zneužívány ke stahování dalších a dalších editorů od jejich produktivní práce, a to ať už k sáhodlouhým diskusím bez závěrů nebo různým vyeskalovaným sporům, které se pak řeší Žádostí o komentář, arbitrážemi a následnými tresty, které sice nikdo nemá rád, ale chod projektu by bez nich jednoduše nebyl možný a dobro projektu samotného je nadřazeno „právu“ jednotlivce na jeho editaci. Myslím si ale, že to všechno by nebylo nutné, s tím se mnou určitě můžete souhlasit. Řešení ale spočívá v časném řešení příčin, jenž odhalím dále.

Aby mezi tím vším byla zaručena ochrana svobodné spolupráce editorů, jenž nevyhledávají spory a přicházejí k nám skutečně proto, aby tvořili encyklopedii, ohromeni tak skvělou myšlenkou svobodných informací, je potřeba zajistit jim klidné prostředí. Toto mají za úkol správci, kteří jsou voleni demokraticky v hlasování, ve kterém mají právo se vyslovit ti uživatelé, kteří již nějakou dobu na našem projektu plodně spolupracují a kteří skutečně chtějí pomoci jeho dalšímu rozvoji. Po zvolení správce, do té doby obyčejného uživatele, který již jistý přínos a dobrou vůli prokázal, získává tento člověk nové, pro něj dosud neznámé pravomoci. Ty všechny však mají, a vždy měly, pouze jediný účel, jímž je ochrana projektu a jeho základních cílů.

Musíme však jedním dechem připustit, že i správci, ač by měli být přirozenou autoritou projektu, jsou pouze lidé, a tak mohou nejen chybovat, ale v horším případě být i sami na škodu. Proto, stejně jako v demokracii se nemůžeme spoléhat pouze na soudce, existují v našem světě určité přirozené normy, jenž nazýváme pravidla. Jejich přijímací proces se v průběhu času měnil, stejně jako ony, ale jejich cíl zůstává stále stejný – udržet plynulý chod projektu. Pravidla, to je druhý pilíř složitého systému, kterým Wikipedie bezpochyby je.

I tak ale mnozí nerespektují ani správce, ani pravidla. Co potom? Nemůžeme je přeci nechat, aby pustošili naše společné dílo, vždyť jsme do něj vložili každý kousek sebe a chtěli jsme tím pomoci ostatním lidem, ne sledovat, jak nám tuto naši snahu někdo boří. Někdy ale skutečně není jasné, kdo nese jako vinu na potížích, a když se pak již spor táhne dlouhou dobu a není vyřešen ani za pomoci Žádosti o komentář, ani institucí mediátora, nastupuje arbitrážní proces. Je to poslední instance, krajní řešení, obvykle zaměstnávající více jak pět lidí, kteří by určitě dokázali využít svůj čas jinak a efektivněji. V současné době jsou na české verzi projektu arbitráže velmi bolestivým a dlouho se táhnoucím tématem. Řeší se v nich ve valné většině případů osobní spory, které byly zbytečně obaleny mnohdy i vykonstruovanými problémy, z nichž se nakonec stávají skandály a které, řešíce je spousta lidí, škodí projektu i jeho komunitě čím dál víc.

Jenže tu máte vždy dva a více pohledů a rozhodněte, který je ten správný! Někdy ani jeden z nich. Hledání pravdy pak může být víc než obtížné. To, že považuji osobní spory za nízké a nehodné mojí osoby, to mi snad nemůže nikdo mít za zlé. Máme je tu však a musíme je nějakým způsobem řešit. Od prehistorie projektu zde byly spory mezi správci a nesprávci. Jedni chtějí to a druzí ono. Ze subjektivního pohledu obou je jejich postoj správný. Ovšem co ten objektivní? Jsme schopni se na věci dívat s nadhledem, nebo ne a nedohlédneme dál než na špičku svého nosu? Já říkám, neptejte se, jestli je to správné pro vás, ptejte se, jestli je to správné pro projekt! Na něm přeci spolupracujete a chcete, aby „prosperoval.“ Slýchávám připomínky „On mi udělal tohle a tohle!“ nebo „To je přeci můj článek/nápad/cokoli, tohle tam nechci!“ Správci mají větší pravomoci a často jsou za jejich užívání kritizováni, ačkoliv s nimi spor v jádru ani nesouvisí. Modlou posledních měsíců se stalo úsloví „zneužití práv správce.“ To zní sice moc hezky, skoro jak vystřižené z Blesku, ale budu muset opakovat křesťanské rčení „kdo jsi bez viny, první hoď kamenem.“ Jestli k něčemu takovému skutečně došlo by se mělo řešit s chladnou hlavou, nezaujatým a zdravým rozumem.

Já si však myslím, že i samotná strana sporu by se měla snažit chápat problém objektivně, uklidnit vášně a zeptat se sama sebe: „Porušil závažným způsobem pravidlo? Škodí to projektu? Mohl to myslet dobře?“ Je to opravdu nutné, brodit se takovým bahnem neduhů naší společnosti, nebo se dokážeme bavit na úrovni i přesto, že jsme lidé různých povah, z rozličných prostředí a s pestrými názory? Jsme lidé nebo zvířata? My se prostě musíme umět domluvit, nenechat se manipulovat, umět říci slušně, ale pevně „ne,“ ale přitom se také snažit dohodnout. A samozřejmě: projevit dobrou vůli.

Jsme pouze lidé. Nejsme ale pouhou kapkou v moři, žádnou bezvýznamnou věcí. Jsme součástí této společnosti. Můžeme se chovat jako správně se otáčející ozubené kolečko, nebo jako palice. Jako tupý, ničící a primitivní nástroj. Ničení, štvaní, spory. To může být pro někoho krutou radostí, avšak vždy jen krátkodobou a ostatním škodící. Skutečná radost, ta vychází z tvoření – když něco krásného dokážete udělat vlastní pílí, je to jeden z těch neopakovatelných pocitů bytí, jenž jsou člověku dopřány. Abychom se však na něj mohli celou svou existencí alespoň na malý okamžik upnout, musíme nejprve odstranit překážky, které nám brání v roztáhnutí křídel a rozletu naší duše: Musíme se předně osvobodit od bahna, ve kterém vězí naše nohy a váže nás s přízemností. Musíme zamezit dalším nesmyslným sporům. Pro nás i pro budoucnost. Sami u sebe začít a ostatním pomáhat s takovým chováním, které bude posouvat naše životy i cíl našeho snažení kupředu, aby byla jednou pravda i kvalitní informace dostupné všem bez rozdílů. Otázka z nadpisu tedy má odpověď, nastínil jsem vám k ní cestu, na její konec ale už musí dojít každý sám.

To jsem napsal já a tak mi na to nešahejte

Včera večer jsem narazil na diskusi, která se dotýká samé podstaty tvorby článků na Wikipedii.

Wikipedista, který podstatným způsobem rozšířil článek (natolik že více než 1x přesahuje doporučenou délku článku) nesouhlasí s jeho rozdělením na několik menších článků. Protestuje proti způsobu dělení, názvům podčlánků, prostě proti všemu. Problém je, že nesouhlasí prakticky z jakoukoliv změnou.

Možná mělo dělení probíhat citlivěji, ale teto protest je nepochopení myšlenky Wikipedie jakožto takové.

Jedním z principů Wikipedie je předpoklad dobré vůle. Dalším principem je editace s odvahou.

Rozdělení článku není vykrádání článku, tento předpoklad jde proti prvnímu zde uvedenému principu, narážky na kompetentnost provádějících jde proti druhému zde uvedenému principu. Nehledě na to, že druhá strana deklarovala vůli se domluvit a dělení přepracovat.

Nyní je situace v diskusi taková, že autor majority textu požaduje záruky, že článek bude navrácen do původního stavu a nebude dělen. Druhá strana čeká na vyjasnění v diskusi.

Chtělo by se mi napsat, že záruku nedělitelnosti není možné dát už jen z důvodu, že každý wikipedista je autonomní jednotka a pokud vidí, že lze něco vylepšit, sjednotit, zařadit nebo jinak upravit, udělá to. Má na to jednoduše právo. Neumím si představit obecné pravidlo, které by tomu mohlo zabránit.

Někomu se to nemusí líbit, ale to je wiki.