Ruská Wikipedie

Rozhovor se správcem ruské Wikipedie Sergejem Leščinou (přezdívka putnik) přináší server Telnews.ru. Hned v úvodu autor Dmitrij Rodin říká, že ruskou Wikipedii provází řada kritik, z nichž některé jsou pro české prostředí celkem exotické.

Wikipedii například považují někteří Rusové za nástroj, kterým tajné služby manipulují veřejným míněním a přepisují historii. Leščina k tomu říká: „Jestli máte na mysli, že tajné služby se podobně jako ostatní snaží měnit obsah článků, to je jistě možné. Ale samo o sobě takové editování přináší užitek. Mínění tajných služeb je také mínění, a jestli je podepřeno zdroji, může být mezi jinými uváděno v článcích.“

Podobně jako čeští správci, i Leščina musí občas řešit potíže s editováním propagačních článků. Sám je ale za obecný problém nepovažuje: „Jestliže tito autoři dodrží základní opatrnost, nikdo nemůže poznat, že sami editují články o sobě. A jestli nebudou dělat nic odsouzeníhodného, nikdo jim v tom nebude bránit.“

K související otázce encyklopedické významnosti má poměrně jednoduchou poučku: „Jestli je předmět článku důležitější pro Wikipedii než pro předmět to, aby se sám dostal do Wikipedie, pak je dostatečně významný.“

Také ruské správce kritizují někdy za to, že zasahují do článků, na které nemají kvalifikaci. Leščina reaguje: „Činnost správců spočívá v tom, nakolik články odpovídají pravidlům přijatým společenstvím. (...) Musejí obsahovat nějakou netriviální informaci a odkazy na zdroje, které umožňují jejich ověření. V takových případech k určení, zda zdroje fakty uvedené v článku potvrzují, obvykle není nutná hluboká znalost předmětu.“ Šíře záběru zájmů správců navíc umožňuje, aby se navzájem poradili, pokud si nejsou jisti; a ke všemu zbývá ještě veřejná kontrola.

Rozhovor přinesl Telnews kvůli tomu, že ruská Wikipedie v nedávné minulosti překonala několik milníků - například stotisícího uživatele. Nyní má téměř čtvrt milionu článků a 70 administrátorů, z nichž jsou čerstvě dvě dívky.

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor Alexej Kuprjanov).

Minirozhovor s Jimmym Walesem

Web Examiner přináší kratičký „tříminutový“ rozhovor se zakladatelem Wikipedie Jimbo Walesem. Ten mimo jiné vzpomíná, že první stránkou Wikipedie byla její hlavní stránka a pak se brzy objevila například stránka o písmenu W.

Wales nepovažuje za nebezpečné, že je na webu k dispozici tolik informací. Co považuju za nejdůležitější v celém krátkém povídání já, je Walesova definice přínosu Wikipedie: „Wikipedie nepřináší více informací, ale zužuje je, aby poskytla výstižnou referenci. Pokud tedy potřebujete rychle vědět něco o Thomasi Jeffersonovi, můžete jít a přečíst si článek na Wikipedii, místo abyste se prohrabávali stovkami a stovkami stránek.“ Já sám doplním, že pokud chcete něco víc než jen základní informaci, je Wikipedie pouze startovním bodem, což si podle mne uvědomuje mnohem víc příznivců Wikipedie než jejích kritiků.

Jimbo má rád na Wikipedii vtipnou stránku Heavy metal umlaut o tom, kolik heavymetalových muzikantů si dává do svých jmen přehlásky.

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor Andrew Lih).

Sdružení Wikimedia Česká republika míří k úřední registraci

Ledy se pohnuly a česká pobočka Wikimedia Foundation (WMF) je zase blíže světlu světa. Správní rada WMF schválila společně se vznikem rakouské pobočky text stanov, který vypracoval za účasti dalších členů wikikomunity přípravný výbor. Ten nyní podá na ministerstvo vnitra návrh na registraci sdružení. Pro WMF už ale místní pobočka existuje, jak dokládá přiložená mapa světa, kde jsou země s existujícími pobočkami tmavě modré.

Proces vzniku sdružení Wikimedia Česká republika započal na Wikipedii už na jaře roku 2007 (i když pamětníci tvrdí, že se o ní mluvilo na IRC Wikipedie už nejméně rok před tím). Na podzim skončilo na Metě veřejné projednávání návrhu stanov, v prosinci k nim došly připomínky Výboru pro pobočky WMF a po jejich zapracování nebo zdůvodněném odmítnutí schválil stanovy nejprve tento Výbor a poté i Správní rada WMF.

Cílem lokální pobočky je propagace a podpora projektů Wikimedia na území České republiky, dále organizační pomoc při pořádání akcí, právní pomoc v otázkách svobodných licencí, zprostředkování komunikace s autory svobodných materiálů, zprostředkování komunikace občanů ČR s Nadací a podpora svobodné tvorby obecně.

Až sdružení definitivně vznikne, budou se moct jeho členy stát lidé starší 15 let se zájmem o činnost sdružení, členem bude moct být i právnická osoba. Zájem o členství již předběžně vyhlásilo na 50 různých wikipedistů.

V současné době existují národní pobočky Wikimedie v jedenácti zemích Evropy (vedle Česka například ve Velké Británii, Francii, Německu, Polsku nebo Rakousku), v Argentině, Izraeli a na Tchaj-wanu. Připravují se významné národní pobočky v Rusku, Indii, Austrálii a Kanadě. Ve Spojených státech mají vzniknout prozatím dvě regionální v New Yorku a Pennsylvanii.

Podle informací Wikimedia Czech Republic na webu Wikimedia’s Meta Wiki.

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor Cary Bass)

Wikipedie zahubila francouzskou tištěnou encyklopedii. Zatím na rok

Při brouzdání ruskými Google News (vlastně Новости Google – škoda, že Rusové po svém zvyku nepřepsali i oficiálně název Googlu na pravděpodobné a půvabné Гугл) jsem narazil na zprávu z francouzského prostředí o tom, že francouzská tištěná encyklopedie Quid zaniká a viní z toho Wikipedii.

Podrobnější pohled na zprávy (třeba na webu britského the Independent) ukazuje, že situace není tak černá, jak se zdá. Jak se dočtete i na anglické Wikipedii, vznikl Quid už v roce 1963 zásluhou Dominique Frémyho. Každoročně vycházel nový svazek, loňský měl prý 2,5 milionu údajů na 2176 stránkách. Kromě toho Quid provozuje internetové stránky s přístupem na encyklopedii a vydává některé specializované encyklopedie.

Teď k té zprávě. Říká se v ní, že bylo zrušeno vydání edice Quidu 2008, protože prodej encyklopedie klesl z 400 tisíc v 80. letech na 100 tisíc v případě edice 2007. Právě proto nevyjde letošní kupa výtisků.

Také o tom, zda by to byla ztráta, by se dalo polemizovat (i já ale zastávám názor, že spíš ano). Není to ale ztráta nenahraditelná. Nezaniká totiž celý Quid, ale rozhodnutí učinil jen jeho vydavatel Robert Laffont a týká se právě jen jednoho vydání. Zakladatel Frémy tvrdí, že se vrátí znovu pod vánoční stromeček s edicí 2009 u nového vydavatele.

Možná ale bude mít problémy, protože i další vydavatelé tištěných encyklopedií mají s internetem a na něm dostupnými slovníky probémy. Sám Frémy kritizoval Wikipedii za to, že nespoléhá na experty. „Wikipedie má od začátku špatné základy, když dovolila každému měnit články. Jsem si jistý, že lidé se vrátí k strukturovanějším druhům encyklopedií.“

Myslí si to i Denis Fasse z encyklopedie Universalis. Říká, že lidé se musejí naučit, že je rozdíl mezi volnou a spolehlivou informací, „mezi piknikem a tříhvězdičkovou restaurací“. Ostatně Quid spoléhá na spolehlivost - jeho texty vznikají díky spolupráci 12 tisíc expertů.

Díky za přečtení a vraťte se za několik dní, vysvětlím, proč si myslím, že v tomhle ale problém Quidu nespočívá.

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor Spedona)

Po vyhlášení nezávislého Kosova nastal na Wikipedii zmatek

Obyvatelé Kosova nadšeně vyhlásili nezávislost svého malého státečku, který je velký asi jako Středočeský kraj. Srbové, kteří přišli o část území, z toho samozřejmě nadšení nebyli a dali to najevo jak oficiálně (neuznání, protest proti misi EU), tak neoficiálně (útok na americkou ambasádu, tisíce lidí v ulicích). V Prištině a jiných městech zato oslavy dosáhly vrcholu. Nová země se prohlásila za multietnickou a sekulární republiku, kde má být místo pro všechny.

Samozřejmě, že aktivní editoři české Wikipedie okamžitě zpozorovali významnou změnu, a ujali se její rychlé aplikace. A tak jsme mohli být svědky toho, jak jedna formulace střídá v úvodu článku o Kosovu druhou, a vzhledem k tomu že srbské deníky nám mnoho informací neposkytly, dost lidí dlouho nevědělo, co vlastně do článku dát a čeho se chytit, aby byly informace aktuální.

Rozbroje se vedly hlavně o místa, která byla nejvíce vidět, tj. úvodní část článku, barevný infobox (státní místo regionálního už v naší stati naštěstí nějaký čas byl), ale razantní přepracování, kdy by byly nahrazeny termíny odkazující na faktický statut oblasti jako na jednu ze dvou srbských pokrajin, se nekonalo. A ono je to možná dobře, protože jinak by všichni skončili v ještě horší revertační válce. Takže jsme si mohli přečíst o jednostranně vyhlášené republice, autonomním území, vyhlášeném státu atp.

Státní symboly, které jsou v každém článku o nějaké konkrétní zemi vždy dobře vidět v pravé části informativní tabulky, se staly rovněž předmětem sporů. Kosovští představitelé okamžitě po vyhlášení republiky zveřejnili symboly, které sice na Wikipedii byly, ale na internetu by je člověk těžko dohledal. Naopak se začaly objevovat různé jiné koncepce státní vlajky - modrá s hvězdami kolem vyobrazení kosovského území, albánská vlajka s černým nápisem Kosovo a další; spory byly nakonec utnuty nahrazením obrázku za šedou vlajku z otazníkem, neboť zdroj pro všechny předtím zmíněné zástavy, jak již bylo uvedeno, nebyl nalezen.

Jak tomu bylo na jiných Wikipediích nevím, to jsem nesledoval, ale nejspíše byla situace velmi podobná. Možná až s vyjímkou albánské wiki, kde Kosova byla v kategorii "Shtete" (a neříkejte že to nejsou státy ;-) již delší dobu. Ale to se dá pochopit - vždyť dnes je pro všechny Albánce, ať žijí v Kosovu nebo Albánii samotné, opravdu velký a významný den.

Sraz SPVD

SPVD je občanské sdružení nadšenců do veřejné dopravy, (lidově šotouši). Rádi fotí, zabývají se veřejnou dopravou a píší na svých stránkách články, kterým jsem se svého času na Wikipedii také věnoval. Stejně jako oni rád fotím (dost mých obrázků na commons by se dalo označit jako šoto-fotky) :-), pár vlastních snímků jsem samozřejmě dal SPVD k dispozici. Nyní jsem se tedy rozhodl účastnit jednoho z jejich srazů, abych poznal lidi z organizace a domluvil se na případné spolupráci.

Sraz se konal v sobotu odpoledne v nenápadné restauraci v Hlubočepích, místě, kudy příznačně vedou velkolepé viadukty pražského semmeringu. Kromě administrativních věcí (občanské sdružení - mají prostě také nějaké povinnosti - to je třeba zmínit pro plánovače pobočky ohledně Wikipedie) se také diskutovalo ohledně projektů sdružení, které jsou zajímavé a není jich málo. Například lze uvést podporu rozvoje drážní dopravy (Železnice 21), výstavby nových cyklostezek a samozřejmě i veřejné dopravy. Kvůli té totiž SPVD vznikla - neutěšený stav ohledně trolejbusové sítě v Mariánských lázních před několika lety nakonec vedl k vytvoření inciativy na záchranu nejmenšího trolejbusového provozu v zemi. Tehdy spolek založilo jen pár lidí, včetně Jiřího Hertla, dnes již zesnulého zakladatele SPVD. Postupně se rozvinul do současné podoby, já měl tu čest se setkat asi s patnácti členy (včetně předsedy Míry Klase), plus některými budoucími spolupracovníky.

Po příjemné diskuzi nad pivem a jídlem se rozhodlo pokračovat dále prokopským a dalejským údolím, převážně ale těmi jeho částmi, které nejsou obyvatelům Prahy (i jiných měst) příliš známé. Kromě obyčejného městského parku s asfaltovou cestou jsme tak prošli i užším údolím dalejským, s úzkou pěšinou, mnoha přírodními památkami a po cestě, vedoucí spolu s železniční tratí až do Rudné (tam jsme samozřejmě ale nešli ;-). Zazněly mnohé historky z oboru městské dopravy, například o ztracených řidičích autobusů a problémech v různých trolejbusových provozech. Cestou jsme potkali i skupinku airsoftových hráčů, kteří se připravovali na boj v ruinách budov nedaleko Řeporyj.

Do Řeporyj jsme nakonec došli, a tam se naše skupina rozdělila; rozhostila se tma a mimopražští potřebovali domů. Někteří pokračovali do centra a dále do Pardubic, jiní do Zbuzan a nakonec do Plzně.

Čemu se Wikizprávy nevěnují

Mladičký projekt Wikizprávy (anglicky Wikinews), který je v české verzi rozvíjen od konce prosince 2007, stojí před mnohými úkoly. Přestože se nám daří jej obstojně rozvíjet, tj. přibývají nové články a objevují se i různé iniciativy, jako třeba Ozvěny ze světa, stále spoustu věcí není.

Ukázkou toho, čemu jsme se nechtěli zpočátku věnovat, je volba prezidenta České republiky. Samozřejmě, je o ní i tady na blogu starší článek (mimochodem tento přilákal na blog docela dost čtenářů podle statistik). Fakt je ale ten, že projekt zatím nemá dostatečný potenciál na to, aby bylo možné takové téma úspěšně zpracovat. Tím jsem se tak trochu uklidnil už na začátku volby a hledal jiná témata pro projekt pro nadcházející dny.

Nakonec se však ukázal docela zajímavý paradox. Celá volba se nám zvrtla v ostudu a ve frašku, která byla způsobená tím, že nejdříve nám situaci zablokovala ODS (způsob volby) a potom ČSSD (těsně před koncem). A navíc to dorazil i způsob volby - veřejná. Jak říkal ministr Bursík - bude to super trapné. A bylo. Doufám že poučen z tohoto navrhne či rozjedná volbu přímou, aby tak sobě i zbytku parlamentu zachránil něco z té důstojnosti.

Nakonec Wikizprávy tak přecijen udělaly dobře, že se této události nevěnovaly, a nešířily kopce negativních zpráv, které akorát všechny otráví. Věnujme se raději příznivějším věcem, venku je pěkně, svítí tam slunce a není třeba si kazit den. Za pár týdnů začne jaro.

Projekty vedle Wikipedie: III. Knol

Tak jsem tu konečně s Knolem. Předpokládám, že kdo čte náš blog, už o Knolu někde slyšel, ale pro jistotu: Je to projekt Google, který společnost oznámila na svém vlastním blogu. Má vytvořit alternativu internetovým encyklopediím. Google vysvětluje i svou filozofii i některé vlastnosti, dokonce nabízí screenshot testovací verze. Rozdíly v nové knolovské koncepci proti Wikipedii shrnuje třeba Lupa, správně konstatuje i můj převažující postřeh, že Knol je něco jako Wikipedie křížená s blogem. Jejím cílem není vytvářet k jednomu tématu jeden společný materiál, ale nechat soutěžit o pozornost jednotlivé články od podepsaných autorů.

Poměrně značná část pozorovatelů upozorňuje právě na to, že Knol nebude anonymní (na rozdíl od Wikipedie, která své editory jaksi víc skrývá). Knol tak bude přitažlivý zvláště pro exhibicionisty, ať už to slovo chápeme v pozitivním či negativním slova smyslu. Ve srovnání s Wikipedií ale bude přitažlivý hlavně pro individualisty, pro autory, kteří si chtějí stát za svým slovem a jen málo si ho nechají upravovat.

Výhodou tohoto přístupu je samozřejmě zveřejnění autority, která za textem stojí. Samozřejmě je tu například otázka ověřování identity, se kterou kdysi měla problém i Wikipedie. V nadále relativně velmi anonymním internetu se těmto problémům ani do budoucna nevyhne Wikipedie, ale ani Knol.

Na české Wikipedii se první reakce na Knol týkala právě většího zviditelnění jejích přispěvatelů. Myslím, že není přehnaně nutné. Wikipedie nestaví na individualismu, ale na spolupráci, nestaví na autoritách, ale na pravidlech, která mají (i když to vždy nejde) zajišťovat třeba ne naprostou správnost, ale očekávatelnost a čitelnost obsahu - tj. zkušenější čtenář Wikipedie je schopný pochopit, který údaj ve Wikipedii je důvěryhodný a který méně. Na Knolu to bude problém, každý autor bude psát podle svého a důvěryhodnost bude založena na víře v autora.

Poznámka 1: Co to vlastně znamená Knol? Podle většiny je to novotvar vymyšlený zaměstnanci Google, odvozený nejspíš od slova knowledge - vědění, a je definovaný jako "jednotka vědění" (třeba zde). Toby Sterling ale připomíná i holandské slovo knol - cibule a anglické slovo knoll - pahorek.

Stejný autor ale svým vtípkem otevírá jinou, závažnější kritiku - vadí mu, že Google nemá zájem organizovat vkládané informace, chce se starat jen o jejich šíření. To samo o sobě samozřejmě nemusí být negativní a mnohým by mohl vadit i pravý opak. Bohužel to ale poznamenává samotný koncept projektu, jehož cílem není shromažďovat vědění, ale podporovat soutěž vědění. Čtenář tak dostane servis spočívající ve vytvořeném žebříčku většího počtu článků, více či méně kompletních, více či méně objektivních, relevantních a přesných, zkrátka více či méně dobrých, jejichž řazení ale bude vytvářeno podle hlasů uživatelů. A hlasování o kvalitě předávaných vědomostí, např. na odborná témata? Přinejmenším stejně sporný koncept jako koncept Wikipedie - tj. vytváření kvalitních článků spojenými silami lidí nejrůznější úrovně odbornosti. Knolu už z principu větší prestiž a záruku kvality zajistit nemůže.

Poznámka 2: Knol se stal bodem zájmu blogů, ale velká média ho spíš přehlédla. Poznámku mu věnovala například redakce San Francisco Chronicle, v níž se ptá, proč vůbec Google k tomuto projektu přistoupil.

Motivace Google je jasná - jde mu o zisk. Proč tomu něco vytýkat. Uvědomme si ale i to, že i v tom se liší projekt Knolu od Wikipedie. Výhodou pro přispěvatele Knolu má být třeba možnost získat podíl na zisku ze zobrazených reklam u jejich článků (píše o tom třeba Root.cz). Odpovězte si každý sám, zda je dobré motivovat autory článků encyklopedického charakteru, aby . Navíc lze předpokládat přímou souvislost mezi návštěvností a hodnocením, která takřka vyzývá k tomu, aby se s hodnocením manipulovalo...

Poznámka 3: Jaký ale Knol ve skutečnosti bude? Garett Rogers ze zdnetu spekuluje o tom, že projekt Knolu nemá takovou prioritu, kterou naznačuje jeho až překvapivě mohutný ohlas na internetu. Odvolává se na neověřenou informaci z blogu Blogoscoped, že osoby, které měly Knol v Google na starost, jsou převáděny na jiné, důležitější projekty.

Rogers dokonce naznačuje, že Knol byla bezmála kachna, která jen měla rozptýlit pozornost od projektu Wikia Search, který se naopak mohl stát konkurencí Google. Možná jen Google chtěl vzkázat Jimbovi, že když on si troufá na vyhledávač, Google si troufne na encyklopedii.

Od té doby ale žádná zpráva, o Knolu se dá prakticky jen spekulovat. Mnohé z toho, co se o Knolu píše, je s největší pravděpodobností úplně mimo, dokonce ani název nemusí být správně.

Pokud ale platí základní prezentované myšlenky, Google Knol nikdy nebude encyklopedie, bude to spíš sborník nebo rovnou knihovna, kam se podíváte do poličky s knížkami o jednom tématu, kteří autoři tam něco napsali. Z toho mi celkem jasně vyplývá, že nemůže být konkurencí pro Wikipedii. Jen si Wikipedie musí uvědomit, že právě ona chce být encyklopedií, že její hlavní úlohou není vytvářet nové verze a nové interpretace informací, ale jejich shromažďování a třídění. Wikipedie může navzdory některým názorům snadno přežít Knol, stačí jen, aby se na světě najednou zcela nevytratila kooperativnost a Wikipedii tak naráz nevymřeli všichni přispěvatelé.

Přesto považuji případný vznik Knolu za pozitivní. Shromážděný a aspoň po hromádkách článků na stejné téma roztříděný bude zajímavým zdrojem informací - ve svém utřídění lepší než obyčejné blogy, kterým se částečně podobá; nikoli konkurenčním, ale alternativním vedle Wikipedie.

To jsou moje zběžné poznámky ke Knolu a jeho vztahu k Wikipedii, za případné náměty k dalším úvahám budu rád. Děkuju za přečtení až do konce. :-)

Zdroj obrázků: Wikimedia Commons (1-Paul Fenwick, 2-Stewart Butterfield)