pátek 14. listopadu 2008

Dvě nedorozumění v nové arbitráži

Nikdy jsem netvrdil, že jsem právník, a tak používám jazyk laickým, nikoli právnickým způsobem. Aby ale nepadla moje neznalost neprávem na někoho jiného, tak zde opravuji chybný úsudek uvedený na jednom blogu a zcela otevřeně se přiznávám k tomu, že autorem spojení "pasivní práva" jsem já. Snažil jsem se odlišit práva "být (chráněn, volen...)" a práva "činit" - tj. arbitrážní výbor přesto, že wikipedistovi Z neumožnil na základě platného rozhodnutí činit (účastnit se arbitráže), bude dohlížet na jeho práva, která vycházejí z toho, že zkrátka je (potažmo byl) wikipedistou. Pokud budou tato jeho práva nějak zkrácena, může se bezpochyby přiměřeným způsobem obrátit i on sám na některého z pěti arbitrů. To samozřejmě platí o libovolném wikipedistovi.

Také chci upřesnit formulaci, že výbor wikipedistovi Z zabránil pomoct Vrbovi proti Cinikovi. Není to pravda a jednotliví arbitři to ve zdůvodnění rozhodnutí jasně zdůraznili. Tuto pomoc může poskytnout prostřednictvím například soukromé komunikace s kolegou Vrbou, která v minulosti nebyla vyloučena - jak je tomu teď, nevím. Tím ale také dostane příležitost konzultovat s ním, o jakou pomoc stojí, samozřejmě - jestli vůbec Vrba o nějakou takovou pomoc stojí. Pokud ale chtěl pomáhat jediným způsobem "na vlastní pěst" - navíc způsobem, o kterém musel předpokládat, že je kvůli zákazu jeho přispívání vyloučen, o jiné způsoby nestojí, pak chyba není na straně arbitrážního výboru a já jako arbitr za to necítím sebemenší zodpovědnost.

Pokud jde o zmíněnou další žádost, zcela neoficiálně oznamuji, že ji výbor řeší, ale protože jde o citlivou záležitost, ve které jde o osobní údaje, zatím hledá vhodný způsob. Určité prodlení je v takové situaci nevyhnutelné.

čtvrtek 6. listopadu 2008

Ke jménu wikipedisty Z

Když jsem bilancoval 15 měsíců ve funkci arbitra, přešel jsem možná až příliš stručně otázku jména wikipedisty Z. Ano, ve smyslu příslušné žádosti o komentář je skutečně nemožné vynucovat, aby se nikde předchozí jméno wikipedisty Z neobjevilo. V tomto smyslu jsem to koneckonců jasně formuloval též. Zároveň jsem ale jasně vyhlásil, že prohřešky spojené s tímto jménem zůstávají prohřešky, ať jde o osobní útoky nebo jiné nešvary.

Pro jistotu přesně cituji vlastní slova: "Na druhou stranu dodávám, že i vzhledem k této výzvě AC a vzhledem k tomu, že nebyla (naštěstí) jednoznačně odmítnuta, považoval bych já osobně nenásledování této výzvy za znak ne zrovna dobré vůle. To samotné k blokování samozřejmě nestačí, ale může to pomoci v konkrétních případech rozhodování, pokud jde o pochyby, zda jde o nějaké jednání, za které se blokovat dá - tj. osobní útok apod."

Poprvé po relativně delší době byl (podle Mercyho zdůvocnění) za uvedení původního jména wikipedisty Z Cinik zablokován na dvě hodiny, na což si stěžoval na nástěnce správců wikipedista Nolanus a sám Cinik na svém blogu.

Částečný souhlas s Mercyho blokem podal záhy další správce JAn. Myslím, že jeho vysvětlení bylo velmi přesné, včetně výhrady k nesprávnému zdůvodnění. Otázka přechylování jmen a konkrétně revertování tohoto jednoho doporučení se Z nijak nedotýká, tudíž je zbytečnou provokací poukazovat na něj jako na odstrašující příklad. Dle mého je to osobní útok a podle předchozího vyjádření v ŽOKu takovému výkladu nahrává, že Cinik navzdory doporučení arbcomu znovu záměrně použil původní jméno Z (přičemž o něm dle mého psát neměl vůbec!).

Uvádím to jen proto, že část mého tvrzení byla nyní na Cinikově blogu užita na jeho obranu. V tomto případě považuji blok za správný a v přiměřené délce, jen jeho zdůvodnění bylo nepřesné.

Pokud nemůže kdokoli ovládnout puzení spojovat wikipedistu Z se špatným, co se na Wikipedii děje, i když se to Z ve skutečnosti nedotýká, je to o důvod víc, aby zásadně omezil užívání původního jména Z. Jestli ale má před označením "wikipedista Z" osobní zábrany, bude jen dobře, když mu budou bránit před podobnými osobními útoky. Pevně věřím, že k takovému závěru dospěje po době strávené při zablokování a podle následných reakcí i Cinik, jelikož Wikipedii nijak neprospívá a prospívat nebude zcela zbytečné oživování starých sporů.

středa 29. října 2008

Patnáct měsíců v roli arbitra (druhých šest)

Před několika dny jsem tu shrnul své zkušenosti z činnosti arbitra za prvních devět měsíců funkčního období. I když zvlášť jeden případ byl tehdy velmi složitý, mnohem inspirativnější pro můj názor na práci arbitrážního výboru byly případy novější, zvláště ten, který nám byl předložen v polovině května. Týkal se sporu dvou zkušených wikipedistů Vrby a Luďka. Arbitrážní výbor se tehdy neshodl na tom, zda má žádost o arbitráž přijmout, nebo ne. Byl jsem tehdy pro přijetí stejně jako che, Milda a timichal se postavili proti. Výsledkem byl pat, který znamenal, že žádost přijata nebyla.

Dodnes respektuji oba vyslovené názory, oba mají racionální základ, opřený o zodpovědný výklad pravidel a zvyklostí na Wikipedii. Protože považuji za důležité vyjasnit dostatečně můj obecný názor, upozorňuji na přesné znění příslušného pravidla: „Při rozhodování, čím se zabývat, výbor přihlédne k názoru komunity a k tomu, zda byly při řešení dotyčného případu vyčerpány jiné možnosti řešení (přímá domluva mezi účastníky sporů, využití prostředníka apod.).“ Rovněž tak z obecného úvodu: „Platí, že než se rozhodnete požádat o řešení svého sporu arbitrážní výbor, měli byste vyčerpat všechny ostatní možnosti.“ Formulace tedy podle mne dává najevo, že k předchozímu řešení sporu se pouze přihlíží (tj. není to jednoznačné rozhodující kritérium), není to povinnost, jen dobrá zvyklost vyčerpat všechny ostatní možnosti. Žádost o komentář není nikde výslovně uvedena vůbec. Pokud tedy toto pravidlo nebude aktualizováno, budu nadále vyžadovat pro přijetí žádosti o arbitráž předchozí ŽOK pouze v případě, že by mohla zásadně doplnit proběhlou diskusi. Tato diskuse je naopak pro mne zcela nezbytná (tj. budu vždy odmítat žádosti, které jsou podány ihned po vzniku sporu bez jakéhokoli jiného pokusu o vyřešení), může ale mít různou podobu. Doplňuji, že je to můj soukromý výklad uvedeného doporučení a že – byť s výhradou – respektuji i výklad, který ŽOK vyžaduje.

Přesto se domnívám, že arbitrážní výbor bohužel selhal v tom, že nevynesl žádné společné stanovisko, kterým by žadateli jednoznačně odpověděl. Je to pro mne dosud důležitá zkušenost, kterou jsem se snažil v dalších dvou – o poznání jednodušších případech – řešit poněkud nestandardním, ale podle mne přínosným způsobem „společných stanovisek“ schvalovaných při (ne)přijímání žádosti.

Tato žádost bohužel také přinesla pro mne velmi znepokojivou zkušenost dosud nejrazantnějšího pokusu o útok na jeho nezávislost a akceschopnost, když wikipedista Nolanus vznesl požadavek na převolení celého výboru v případě jednoho konkrétního rozhodnutí. S takovým nátlakem na výbor jako tehdy i dnes zcela zásadně nesouhlasím a odmítám se do budoucna podřídit jakékoli podobné žádosti.

Netuším, zda se tento případ ještě někdy může k arbitráži vrátit, ale přesto pro zájemce dodám, že jsem na základě tehdy předložených indicií dospěl k názoru, že Luděk jako správce zásadním způsobem nepochybil a nebyl bych tehdy ani nyní pro jeho pohnání k žádosti o potvrzení správcem a byrokratem. Jsem si vědom, že Luděk udělal množství nedobře působících kroků, podobně jsem to ale cítil i u druhé strany a potažmo i u arbitrážního výboru.

Na tento případ navázala žádost o komentář wikipedistky Vrbové, která na jednu stranu zvolila poněkud zvláštní formu ŽOKu k arbitrážnímu výboru, na kterou jsem nenašel vhodný recept k chápání, navíc nevhodně zobecnila některá fakta a použila je poněkud manipulativním způsobem (viz hned první věta); na druhou stranu řekla různé věci, se kterými souhlasím, a bylo to pro mne inspirativní. Podobné to bylo, když Vrba s odstupem publikoval svůj názor na arbitrážní výbor na svém blogu. Zvláště tato dvě vyjádření mne vedla k zamyšlení a k tomu, že chci zkusit prosadit některé změny ve fungování arbitrážního výboru a že chci působit sice v rámci regulí, ale aktivně, nikoli pasivně, dokud budu arbitrem (tj. i v případě, že budu usilovat o znovuzvolení).

V říjnu zaměstnal arbitrážní výbor dvěma případy wikipedista Hubený. Ani jednou výbor žádost nepřijal, protože ani jednou nebyla podána jako dlouhodobý spor a nikdo ji k takovému rozsahu nerozšířil. Za pozoruhodný moment a svým způsobem za nedoceněný úspěch činnosti arbitrážního výboru považuji to, že sám žadatel byl spokojen s tím, jakým způsobem byla odmítnuta jeho druhá žádost. Podle mne to bylo proto, že toto odmítnutí bylo aktivní a pro všechny vyjádřilo jasné stanovisko výboru.

Nyní jen krátce k tomu, co bych rád na arbitrážním výboru změnil. Myslím, že výbor se má na vyžádání hlavně dobrat k nějakému rozhodnutí a to prezentovat. Aby ubylo co nejvíce momentů, kdy je verdikt výboru nejednoznačný (týká se to především přijímání žádosti), brzy předložím dva dílčí návrhy na změnu pravidel arbitráže, potažmo arbitrážního procesu. První se bude týkat toho, že arbitrážní výbor by do budoucna neměl hlasovat o přijetí, ale o zamítnutí žádosti (je to maličkost, ale při rovnosti hlasů má být upřednostněno právo žadatele na to dostat odpověď než právo arbitrů se té odpovědi vyhnout); druhá toho, aby celá fáze přijímání žádosti byla upravena tak, aby i v ní měl povinnost arbitrážní výbor odpovídat na zadané dotazy žadatelů a stran a aby bylo zdůrazněno jeho právo i v této fázi vydávat svá stanoviska. Věřím, že se pro takové úpravy podaří získat podporu.

Děkuji za přečtení.

čtvrtek 16. října 2008

Patnáct měsíců v roli arbitra (prvních devět)

Uplynulo již o něco málo víc než 15 měsíců od zvolení stávajícího arbitrážního výboru a přibližně do dvou měsíců už by měly být vyhlášeny volby nové, jejichž hlasovací období by mělo nastat krátce po Novém roce. Protože stále zvažuji, zda pokračovat v tomto angažmá, rozhodl jsem se pro sebe i pro všechny ostatní udělat shrnutí toho, co současný arbitrážní výbor řešil nebo třeba také neřešil s mými soukromými poznámkami.

Samotné volby proběhly podle mého soudu poměrně kultivovaně a s jednoznačným výsledkem, který rozdělil pole kandidátů na ty s jasnou podporou a na ty bez ní. Značný počet hlasů pro byl pro mne do značné míry závazek, a doufám, že aspoň u většiny hlasujících jsem nezklamal a že z mého počínání mají aspoň takový pocit – tj. převážné spokojenosti – jako mám já. Dodnes částečně lituji, že nebyl zvolen Mirek256, kterého jsem bez rozpaků podpořil i v hlasování. Na druhou stranu nemůžu konkretizovat, místo koho by ve výboru musel působit.

Krátce po volbách byl arbitrážní výbor postaven před těžký úkol znovu projednat spory s wikipedistou Z. Připomínám, že od zvolení výboru uplynuly v té době pouhé tři dny a že oba arbitři, kteří měli z předchozí doby s touto funkcí nějaké zkušenosti, se vyloučili pro podjatost. Přestože zbylá trojice, která hned v tomto ostře sledovaném a kontroverzním případu musela hledat způsoby své činnosti, byla občasně kritizována i za pomalost, byla žádost projednána jen za necelé dva měsíce, a to většinou měsíce letních prázdnin a dovolených.

Na základě vlastní úvodní aktivity s komunikací s wikipedistou Z jsem byl později ostatními arbitry i formálně potvrzen jako první zpravodaj výboru. Upřímně doznávám, že jsem tu roli nezastával rád, protože šlo o krajně vyhrocený spor, v němž jedna strana opakovaně zpochybňovala nezaujatost všech jednajících arbitrů, odmítala plně spolupracovat a podobně. Nejsem se svým způsobem koordinace činnosti arbitrážní výboru v tomto případě zcela spokojen, hlavně ale ve mně zanechala celá záležitost jednu z nejbolavějších zkušeností z „života“ na Wikipedii.

Nebyl jsem zcela spokojen ani s výsledkem jednání výboru, v němž jsem byl přehlasován. Myslel jsem, že pro tento způsob řešení by byla vhodnější kratší než roční „zkušební doba“ než schválený rok. Alespoň se podařilo prosadit – navzdory i mé prvotní skepsi – návrh na přejmenování arbitráže a omezení užívání původního jména wikipedisty Z, který sice není závazný, ale myslím, že posloužil k uklidnění na Wikipedii. Vzhledem k nejistotě o výsledku rozhodnutí jsem dále sledoval činnost wikipedisty Z na jiných projektech Wikipedie i na jeho blogu a dospěl jsem k závěru, že verdikt byl přes mé původní rozpaky správný. Dospěl jsem k názoru, že by Z těžko mohl být součástí spolupracující komunity na české Wikipedii, což je na druhou stranu škoda, protože jeho příspěvky jsou kvalitní, jak dokazuje na jiných projektech. Bohužel se domnívám, že by přínos jeho článků nevyvážil osobní spory plynoucí z dlouhodobé osobní nevraživosti jeho a dlouhé řady jiných autorů české Wikipedie. Své pochybnosti, které jsem měl o délce „zkušební lhůty“, se ukázaly být irelevantní, protože o její délku Z nejspíš nikdy nešlo, podstatnou byla podstata bloku do „žádosti o zrušení“, kterou odmítá, ale s níž jsem i já souhlasil a souhlasím.

Pro plnou informovanost doplňuji, že krátce po arbitráži jsem byl jako arbitr osloven wikipedistou Z, abych zprostředkoval jeho kontakt se správci, což jsem udělal. Wikipedista Z tehdy se mnou pokračoval v soukromé e-mailové korespondenci, v níž jsme během několika dnů bohužel dospěli k takovému vyostření sporu, že se nadále nepovažuji za nepodjatého, pokud by arbitrážní výbor měl v budoucnu něco v souvislosti s wikipedistou Z řešit a já byl jeho členem. Detailů netřeba.

Už v té době byl arbitrážní výbor znovu požádán o aktivitu ve sporu Medvídka Pú se správcem Horstem. Arbitrážní výbor se tehdy jednomyslně rozhodl žádost o zbavení správce jeho práv odmítnout. Medvídek Pú tehdy neměl podporu nejen výboru, ale celé komunity pro své ostré požadavky, nikde se nesnažil vyvolat diskusi, celý případ byl tehdy proto jasný.

Jinak to ale bylo v případě vrba versus Luděk, který spadl před arbitrážní výbor po půl roce blažené nečinnosti. Přineslo to s sebou řadu dalších záležitostí, takže to s dovolením vypíšu až příště.

Díky za zamyšlení, pokud vás moje zpověď k němu přivedla.

středa 10. září 2008

Souhlasím s měsíčním blokem Cinika

Dnes dopoledne jsem zase na Wikipedii vběhl trochu nadšeně a nerozvážně, resp. hlasoval jsem ve správcovském hlasování (správce však už drahnou dobu nejsem) za podporu bloku Cinika na jeden měsíc. Zároveň jsem ale uvedl, že tento blok by měl mít jisté podmínky, protože účel takovýchto akcí není nikoho trestat, ale zajistit plynulé fungování encyklopedie jako takové.

Proto by bylo dobré, kdyby Cinik ukázal, jaký je jeho záměr. Pokud z Wikipedie skutečně definitivně odešel není potřebné, aby mohl editovat - blok sice pozbývá významu, ale pro obě strany našeho sporu. Tím pádem jsou jakékoliv stížnosti na měsíční blok naprosto irelevantní.

Pokud však tohle ukončení aktivity bylo pouze krátkodobého charakteru (jako tomu koneckonců bylo už dříve), bylo by dobré ukázat také trochu přívětivější tvář. Ale nejprve ji musí ukázat zablokovaný, který na svém blogu šíří různé insinuační útoky na správce a vůbec estabilishment Wikipedie. Tohle prostě nejde, to už se podobá... , je to fatální a musí to být odstraněno. Co Cinika v poslední době trápí, o tom by bylo záhodno kdyby si správci s ním promluvili (nejlépe nad kávou či pivem - tedy jedem dle chuti), někde v příjemném prostředí. Přecijen tu máme uživatele, který pro Wikipedii mnohé udělal (myšleno obsah) a jehož podíl není oddiskutovatelný. Potom bude na místě, aby správci své drakonictví odvolali a přistupovali mnohem vlídněji (koneckonců jedna z příruček Wikipedie nám povídá i o předpokládání dobré vůle, ačkoliv mé očekávání, že k tomu skutečně dochází, příliš valné není). Koneckonců, píše se jen encyklopedie, nebudujeme stát.

čtvrtek 24. července 2008

Google už na zkoušku knoluje

Dlouhé čekání skončilo a Google spustil již na začátku roku anoncovaný Knol. Je zatím ve zkušební beta verzi, ale aspoň se můžeme konečně podívat, jak by to všechno dosavadní tajemství mohlo vypadat a fungovat.

Na svém oficiálním blogu Google produkt představil. Jako hlavní novinku uvádí metodu "moderované spolupráce. Každý uživatel může navrhnout změnu či opravu textu, ale pouze jeho autor si sám rozhodne, zda ji provede či ne. Autory mají být (a podle všeho jsou) odborníci.

Co nyní Knol nabízí? Mnoho článků z oblasti medicíny, některé z oblasti managementu, ale i kurioznější - i když pro někoho jistě podstatné a užitečné - články Ucpané záchody, Grilovací omáčky nebo ze sportu První ironman. Jako featured knol (český překlad na takové spojení snad ani neexistuje, něco jako článek v hlavní roli) nyní mají roztomilé Jak si sbalit batoh (odborníkem na balení batohů je počítačový inženýr z Kalifornie Ryan Moulton).

Ne, dost legrace, mám velké uznání ke všem, kteří píšou a tvoří (i když to byl už snad Jan Werich, který řekl, že se teď víc píše než čte...) pro druhé; a na tom nemění nic ani pocit, že bych raději tyhle autory viděl přispívat na Wikipedii.

Někteří ale patří právě do kategorie profesionálních fotbalistů, zmíněných v mém minulém článku, pro které Wikipedie není zcela vhodným místem. Bude tedy na řadových wikipedistech, aby z jejich tvorby na Knolu dokázali sami těžit. V současnosti jsou na Knolu (namátkou) takové autority jako chirurg z Newyorské zdravotnické školy Jessica Doningtonová, editorka Encyclopedia of Earth Ida Kubiszewská z Vermontské univerzity, Robert Basner z Columbia University.

Můj první dojem je celkem příznivý, což je jistě dáno i poměrně hezkou úpravou (kategorizace asi časem dorazí a zatím ji nahrazuje obstojné vyhledávání). Knolu ale tak trochu hrozí, že se změní v "malý internet", ve kterém bude spousta článků nejrůzné úrovně, jimiž se bude muset čtenář stejně probrat (aspoň budou snad ohodnocené od ostatních). Uvidíme, jak se Knol vypořádá s články typu Mina Radhakrishnan, který by na Wikipedii právem zamířil ke smazání z důvodů popsaných v doporučeních subpahýl, WP:VL a Propagační článek.

Celkový názor ale trvá, a tak ho můžu jednoduše okopírovat ze svého půl roku starého příspěvku:

"Google Knol nikdy nebude encyklopedie, bude to spíš sborník nebo rovnou knihovna, kam se podíváte do poličky s knížkami o jednom tématu, kteří autoři tam něco napsali. Z toho mi celkem jasně vyplývá, že nemůže být konkurencí pro Wikipedii. Jen si Wikipedie musí uvědomit, že právě ona chce být encyklopedií, že její hlavní úlohou není vytvářet nové verze a nové interpretace informací, ale jejich shromažďování a třídění. Wikipedie může snadno přežít Knol, stačí jen, aby se na světě najednou zcela nevytratila kooperativnost a Wikipedii tak naráz nevymřeli všichni přispěvatelé.

Přesto považuji případný vznik Knolu za pozitivní. Shromážděný a aspoň po hromádkách článků na stejné téma roztříděný bude zajímavým zdrojem informací - ve svém utřídění lepší než obyčejné blogy, kterým se částečně podobá; nikoli konkurenčním, ale alternativním vedle Wikipedie."

Dodám jen to, že větší konkurenci by mohl Knol představovat pro některé jiné projekty Wikimedia, zvláště pro Wikiverzitu, kde by se ale měly bezpečně udržet především kolektivní projekty.

úterý 22. července 2008

Mezi wikipedisty hráče ragby a profesionální fotbalisty nehledejte - obrazně řečeno

Angličan William Webb Ellis (podstatně šířeji se o něm píše na anglické Wikipedii, na fotografii jeho pomník ve městě Rugby) se zapsal do historie světového sportu tím, že údajně vynalezl ragby. Jednou vzal při školním fotbalovém utkání míč do ruky, proběhl hřiště a položil ho do branky. Ragby je skvělý sport, ale fotbal byste si s takovýmhle Ellisem nezahráli.

Vzpomněl jsem si na to při dvou víceméně úsměvných setkáních s wikipedisty. Jeden se rozčílil, jak bylo naloženo s jeho příspěvkem, který neodpovídal pravidlům, a hlasitě za sebou bouchl na Wikipedii dveřmi. Připomínal mi právě ragbistu, který by chtěl mermomocí prosazovat hru rukou v současném evropském fotbale a kritizovat fotbalové činovníky, že mu neuznávají branky překopnuté přes břevno. Inu, přeji mu hodně úspěchů v ragbyové kariéře, ale my raději budeme hrát dál fotbal. :-)

I na druhé setkání se hodí příměr ze sportu. Že prý málo profesionálů píše o svých tématech na Wikipedii a že je to ostuda. Představme si turnaj mistrovství světa v malé kopané, na který vyrazí nejlepší družstva třeba pražské hanspaulky (článek o ní na Wikipedii stále chybí...). A jeden z těchhle kvalitních, ale amatérských hráčů si povzdechne, že by se k nim měli přidat nejlepší reprezentanti jako Tomáš Rosický nebo Petr Čech a že je škoda, že to neudělali, zvlášť když jsou za reprezentaci placeni. Jasně, že ve skutečnosti je to trochu jinak, profesionálové obvykle dělají svou profesi a na Wikipedii, která je koníčkem, už většinou nemají čas. A pokud ano, raději tam napíšou článek o věcech, které je jen baví.

Wikipedie žije vlastním životem, což je logické. Někdy mě ale zaráží jeho sebestřednost. Někdy jí - na druhou stranu - propadám sám.

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor: G-Man)

neděle 20. července 2008

Kolik fotek bude v článku Rybniště?

Poslední dobou se někteří wikipedisté baví vskutku zajímavým způsobem. A to otázkou, kolik (a jakých) obrázků bude v článku o severočeské obci Rybniště (zvláštní, vždycky jsem si myslel, že se jedná o Jižní Čechy, ale budiž).

Autorem velkého množství obrázků z dané lokality je ŠJů, v současné době nejaktivnější fotograf české Wikipedie, byť kvalita jeho snímků je samozřejmě diskutabilní (a také se o tom živě a žhavě mluví - i já sám ho na to už celkem nevybíravě upozorňoval). ŠJů věnuje mnoho svého úsilí k zmapování mnoha obcí, které dosud na Wikipedii nijak obrazově ztvárněny nejsou. Místo pádné diskuze, kde by byly použity argumenty však člověk vidí neustálé bazírování na detailech (extrémní konkretizace obecného mi ale příjde poslední dobou jako velký problém na Wikipedii), jako je třeba nepříliš šťastné umístění obrázku s valníkem hnoje do článku o obci, že fotka návsi obce neříká vlastně o obci nic, v neposlední řadě zakládání Žádosti o komentář a všeobecně a vůbec celkem neslušný tón, který uživatele donutil vzít si na několik dní timeout.

Každopádně mě překvapilo, jak rozsáhlý a dlouhý text jsou schopní všichni velmi rychle v tomto ŽOKu vyprodukovat. Ještě více se divím faktu, že někteří nejsou schopni tolerovat více obrázků v nějakém článku, avšak faktické přehmaty v článcích, mnohdy až čtyři roky staré údaje (normálně by to nevadilo, ale tohle je Wikipedie), různé spamy a další nesmysly, nikomu nevadí. Alespoň tedy ne do té míry, aby se to řešilo obdobnou cestou, jako jsou fotky Rybniště.

Musím na druhou stranu přiznat, že k ŠJůovi jsem měl také nemalé antipatie, zvlášť tedy v době, kdy jsem přeorganizovával všechny články o dopravě a moje koncepce se střetla s jeho :-) Tyto technokratické úvahy mě však naštěstí již opustily, neboť je důležité si uvědomit, že dělat má ten, kdo dělat chce a bránit mu je prostě kontraproduktivní. Normy, které Wikipedie nepřímo vyžaduje, jsou podle mě dost volné na to, aby umožnily tvůrčí schopnost všem. Že se to bude lišit, to je nutné přijmout jako nutné zlo a danou pravdu. Lidé jsou různí, myslí různě a píšou různě. Pokud tam nebude 40 obrázků k jednomu odstavci nebo celý text růžovou kurzívou tak to žádná katastrofa není.

pátek 4. července 2008

Wikipedie drží pozici, boj se přesouvá jinam

V současnosti zaujímá Wikipedie dominantní místo mezi encyklopediemi, boj o čtenáře se však přesouvá jinam. Jak oznámil čtvrteční El País, tento týden začala digitalizace starých děl z knihoven Universidad de Complutense de Madrid a Biblioteca de Cataluña ve Španělsku.

Kdo za vším stojí? Jedná se o světový internetový gigant Google. V plánu je zdigitalizovat většinu starších děl dostupných jako volná díla. Celkem se má jednat o více než 700 děl, mezi nimiž se dá nalézt například Cervantesův Důmyslný rytíř Don Quijote de La Mancha, Kosmografie od Claudia Ptolemaia či Knihy o astronomii od Alfonse X. Moudrého. Ostatní díla s copyrightem pak budou nabízena ke koupi, nebo odkazována do "kamenných" knihoven.


Boj na poli encyklopedií postupně vyhrává Wikipedie. Již v roce 2005 si nechal renomovaný časopis Nature vyhotovit studii porovnávající kvalitu světoznámé encyklopedie Britannica a Wikipedie. Studie ukázala překvapivý výsledek a sice, že Wikipedie si na tom nestojí tak špatně jak se původně předpokládalo.

Počátkem dnešního roku pak řada "tradičních" encyklopedií oznamuje, že přechází k zpřístupňování hesel přes internet. Naproti tomu německá Wikipedie připravuje vydání dalšího DVD a dokonce má v plánu vydat i tištěnou verzi Wikipedie.

Postupně od dosažení 1,6 milionu hesel na anglické Wikipedii se stále více a více volá po kvalitě. Postupně s nárůstem hesel se hesla rozepisují, prohlubují; důležité a sporné údaje jsou odzdrojovány, čtenářům jsou nabízeny sekundární zdroje typu externích odkazů či literaturu. Některé vzdělávací instituce se organizovaně vrhají na Wikipedii a zkvalitňují hesla. Díky softwaru MediaWiki má každý možnost opravit chybu, kterou právě nalezl a v mžiku nabídnout opravenou verzi milionům lidí po celém světě, kteří mají přístup k internetu.


I Google se pokouší vytvořit vlastní "encyklopedii", v současnosti však, zdá se sází více na jiné cesty, jak přilákat čtenáře. Stává se výraznou konkurencí pro Wikisource. Digitalizace starých děl pro potřeby Googlu už běží v několika zemích v různých světových jazycích. Otázka je kdy se dostane i k nám? Jak někde uvedl Jimmy Wales: pokud vývoj Wikipedie trvá 5-8 let, vývoj Wikiknih může trvat 30-40 let. A podobné by to mohlo být s projektem Wikisource. Nejde totiž to to, že by díla nebyla dostupná, ale spíš o nedostatek ochotných editorů, kteří by se takovéto práci s chutí oddali. Svou roli zde hraje i přizpůsobení softwaru tomuto projektu.

Je tedy otázkou, jestli má cenu do budoucna s takovýmito projekty soupeřit, pokud jsou cíle stejné? Nabídnout volně přístupná díla v digitalizované podobě na internetu. Je nutné na tomto poli s někým soupeřit? Faktem však zůstává, že v současné době se na českém internetu nachází, hned několik internetových knihoven. Jsou lepší, horší a dokonce narazíte i na úplně katastrofální projekty (u takových se pak člověk podiví, na co všechno je možno dostat grant). Žádná z těchto knihoven však zatím nepřistupuje k digitalizaci tak široce, jako Wikisource.


Zdroj: El País, 3. července 2008, č. 11 442, evropské vydání.

úterý 1. července 2008

Uživatelé Lupy preferují českou Wikipedii

Na serveru Lupa napsal Michal Černý článek Online encyklopedie nejsou jen Wikipedie. Článek má standardní slušnou kvalitu, snad jen určení toho, co odlišuje online encyklopedii od všeho internetu, se myslím trochu minul se skutečností - hlavní výhodou každé encyklopedie proti "pouhému" výsledku vyhledávání tématu na internetu podle mého je, že má (a často to dělá - to je právě chyba ne/populárních wikipedických pahýly) obsahovat pokud možno souhrnnou informaci, kterou uživatel na internetu musí kompilovat sám z více zdrojů.

Článek doprovází anketa "V jaké jazykové mutaci dáváte přednost Wikipedii?" Výsledky jsou pro českou Wikipedii velmi příznivé. V době psaní tohoto příspěvku jí dávalo přednost 54 % čtenářů článku na Lupě. 39 % upřednostňovalo anglickou Wikipedii, každý padesátý jiné jazyky a tři ze sta jiné online encyklopediíe. Je pravděpodobné, že podhodnocena je skupina "Encyklopedie online nevyužívám vůbec" (1 %), kterou takový článek asi ani nepřitáhl, a proto její příslušníci nemohli hlasovat, výsledky u prvních čtyř odpovědí by ale podle mne měly být zatíženy jen statistickou chybou způsobenou malým počtem hlasujících.

pátek 27. června 2008

Do Rady nadace Wikimedia Foundation zvolen Wing

Německý wikipedista čínského původu Tching Čeng (známý nejčastěji s přezdívkou Wing), byl zvolen zástupcem komunity v Radě nadace Wikimedia Foundation. Ve složitém systému, ve kterém se porovnával každý kandidát s každým, byl upřednostněn proti všem oponentům.

Wing se narodil v Šanghaji, vyrůstal v Cha-er-pinu a od svých 20 let žije v Německu. Nyní působí v Mohuči jako programátor u IBM. Edituje čínskou, německou a anglickou Wikipedii. Spolupořádal Wikimanii 2007 na Tchaj-wanu.

Zde je pět programových bodů, se kterými do Rady kandidoval:

  • Podpora rozvoje softwaru MediaWiki pro lepší uživatelnost;
  • Podpora kroků k získání a udržení nových editorů;
  • Zajištění komunikace mezi komunitami Wikimedie, ať jde o různé projekty, nebo různá místa;
  • Podpora jazykové, kulturní a dalších různorodostí komunity Wikimedia;
  • Podpora spolupráce mezi Wikimedií a univerzitami nebo jinými neziskovými/veřejnými institucemi zabývajícími se výzkumem a vzděláním (např. knihovnami).
Na prvních nezvolených místech zůstali Australan ruského původu Alex Bakharev a Američan Samuel Klein. Všichni kandidáti byli označení hlasující komunitou jako lepší než Američan Gregory Kohs, který svou kandidaturu formuloval dle mého názoru nejkritičtěji (podobně neúspěšná byla rovněž hodně kritická kandidatura jeho krajana Kurta M. Webera). Jen o jedno místo výš skončil Angličan Paul Williams, nad jehož nízkým věkem (18 let) jsem se pozastavoval zde na blogu i já.

V Radě jsou kromě Tchinga její předsedkyně Florence Nibartová-Devouardová, stálý člen Rady a zakladatel Wikipedie Jimmy Wales, dále místopředseda Jan-Bart de Vreede, Kat Walshová, Frieda Brioschiová, Michael Snow, tajemník Domas Mitsuzas a pokladník Stuart West.

Zdroj fotografie: Wikimedia Commons (autor Wing - mimochodem, přijde vám to jako autoportrét???)

středa 25. června 2008

Spěch s informací na Wikipedii připravil editora o zaměstnání

13. června 2008 zemřel americký televizní publicista, dlouholetý moderátor pořadu stanice NBC Meet the Press Tim Russert. Není mi nijak známo, že by za svého života významně zasáhl do běhu Wikipedie. O to víc na ni může zapůsobit paradoxně po své smrti.

Russet zemřel po záchvatu, který ho postihl ve 13:30 přímo v kanceláři. Televizní stanice informaci zveřejnila až po informování jeho rodiny. Na Wikipedii se informace o jeho smrti objevila 13. června v 20:01, ale o devět minut později byla ze stejné IP adresy znovu odstraněna, což bylo vzápětí revertováno. Ve 20:29 už byla informace podložena zdrojem z New York Times a od té doby ponechána (aspoň předpokládám, protože jsem tu přibližně tisícovku(!!) editací provedených v následujících necelých dvou týdnech už dál převážně neprocházel).

Nenápadná záležitost, dohledatelná z historie článku, má ale důležité konsekvence, o kterých se (pokud jsem znovu něco v historii nepřehlédl) v článku na Wikipedii nepíše.

Údaj se totiž do Wikipedie dostal před oficiálním zveřejněním, sotva několik minut po jeho úmrtí. NBC byla šokovaná a začala vyšetřování, které ukázalo, že anonymním editorem je zaměstnanec servisní společnosti NBC, která nese název IBS. Ve stejné firmě pracoval i editor, který informaci zase odstranil, z časových konsekvencí internetoví komentátoři usuzují, že na základě stížnosti NBC, což podle mne není tak úplně jasné.

Podle dostupných informací se ale bezmála zdá (a komentátoři se na tom shodují), že ten první zaměstnanec ani nevěděl, že dělá něco špatného, protože předpokládal, že dává na internet veřejnou informaci. Přesto byl propuštěn, možná jen proto, aby si IBS zachovala tvář před NBC a tím i její přízeň. Šlo totiž spíš (jak píše třeba Liz Wolgemuthová z US News) hlavně o věc loajality.

O události informují například britský Telegraph. V New York Times se Noam Cohen pozastavuje nad tím, že NBC záměrně zadržovala informaci, než ji zveřejnila.

Wikipedie se (viz NYT) stala v této události důležitým zdrojem informací ve chvíli, kdy mnoho novinářů mělo zprávu o Russertově nevolnosti, ale nikoli o jeho aktuálním stavu.

Mathew Ingram z torontského Globe and Mail se na vlastním blogu ptá: "Byl čin osoby, která změnila stránku na Wikipedii, žurnalistikou, nebo vyzrazením privilegované informace? Podle mne to druhé, ale společnost chce jasně udržet NBC jako svého klienta." ("Was the person who changed the Wikipedia page committing an act of journalism, or divulging privileged information? I’d vote for the latter, but clearly the company wants to keep NBC as a client.") A publicista Mike Masnick mu na Techdirt odpovídá: "To bývala mnohem jednodušší otázka, když novináři byli novináři a privilegované informace byly privilegované informace. Ale hranice obou věcí se poměrně rozmazaly, a tak to povede jen k dalším otázkám, než se společnost dohodne na odpovědi." ("This used to be a much simpler question when journalists were journalists -- and privileged information was privileged information. But the boundaries of both things have become quite blurred these days, and that's only going to result in more questions being raised before society agrees on the answers.")

Na jednu stranu by to pro Wikipedii mohla být pozoruhodné informační vítězství nad ostatními médii (čistě formální připomínka zní, že ještě lépe se to mělo objevit na Wikinews, které jsou určené pro zprávy, na Wikipedii by se taková informace měla přece jen objevit až jako podložený údaj), pokud by mělo být takové usilování o rychlost jejím cílem - o čemž nejsem přesvědčen.

Mimochodem - o tom píše i autor Noam Cohen v New York Times ("V případě Wikipedie je to právě to, k čemu site nemá sloužit. Jedním z principů situ je Žádný vlastní výzkum - každý fakt se musí objevit v nějakém zdroji s reputací, než je ho možné zopakovat." ("In the case of Wikipedia, this is emphatically not what the site was meant to do. One of the principles of the site is No Original Research — every fact must have appeared somewhere reputable before it can be repeated.")

Na druhou stranu taková událost ukazuje, že editování Wikipedie může být i záležitostí svým způsobem nebezpečnou...

Zdroj fotografie: Flickr - via Wikimedia Commons (autor hyku)

úterý 17. června 2008

Vyřazení českých fotbalistů se dostalo na en.wiki. A bude smazáno

Jako Ženevský zázrak pojmenoval autor Reisender svůj článek, který věnovat vyřazení českých fotbalistů z mistrovství Evropy ve fotbale. Článek neobsahuje nic závratného, není ani nijak ozdrojován a navíc kvůli probíhajícímu hlasování o smazání bude pravděpodobně brzy smazán (proto přikládám pro pozdější čtenáře odkaz na kopii ve vlastním uživatelském prostoru na cs.wiki).

Je to ale - co jsem si všiml - jeden z nemnoha případů, kdy se česká reálie stala hlavním tématem článku na en.wiki v okamžité reakci na událost, a aniž by její vytvoření inicioval český editor. Reisender se k tématu podle všeho dostal spíš jako Chorvat, který s překvapením zjistil, že soupeřem jeho týmu ve čtvrtinále nebudou očekávaní Češi, ale Chorvati.

Smazání na anglické Wikipedii dovedu pochopit (zvlášť v současném stavu článku), ale na druhou stranu zvláště na české Wikipedii by takový článek být mohl, a to podle mého názoru na to, že česká Wikipedie má zvláště zdůrazňovat český rozměr zobrazovaných materiálů.

Doplnění: Článek byl skutečně smazán 23. června. Těsně před tím proběhl i pokus o jeho přejmenování na Krále comebacků. Výsledek diskuse nakonec byl mnohem těsnější, než to zpočátku vypadalo. Na české Wikipedii by podle mne vedl k tomu, že by článek zůstal ponechán. Při pouhém sčítání hlasů mi vyšel výsledek 21 pro smazání, 16 pro ponechání, možná jsem se přepočítal, ale těžko tolik, aby to přeskočilo hranici 2/3.

sobota 24. května 2008

Česká Wikiverzita má už svoje logo!

Protože Wikiverzita i Wikizprávy už byly schváleny, je třeba se připravit na ostrý provoz a udělat taky něco proto, abychom nekoukali jako kedlubny, až doménu dostaneme. Zatímco pro Wikizprávy se logo udělalo už před časem a na hlavní straně je (a já možná ještě udělám nějaký alternativní verze pro milníky, 200 článků se nám pomalu pozvolna blíží), Wikiverzita neměla vůbec nic. A tak jsem se na popud Dannyho B rozhodl logo udělat.

Nebylo to nic složitého, stačí vzít jakékoliv logo, které už existuje a doplnit pouze lokalizovaný text (narozdíl od Wikipedie či Wikislovníku k tomu tak není potřeba přidávat ještě nějaké menší texty pod názvem projektu, to zde odpadá. A ono je to i lepší; pořádné informace jsou na příslušných stránkách, z hlavní odkazané, není problém se k nim doklikat. A editorům log se hlavně usnadní práce :-)

středa 21. května 2008

Do správní rady Nadace se žene mládí

Už jsem tu jednou velmi okrajově zmínil, že se chystají volby do správní rady Wikimedia Foundation - tedy do té části, o které rozhodují členové komunity. V tuto chvíli se přijímají kandidatury, uzávěrka má být zítra.

Zaujaly mne regule, podle kterých je možné volit nebo být volen.

Volit může ten, kdo měl aspoň 600 editací před 1. březnem 2008 na jedné nějaké wiki, 50 editací na té samé wiki od 1. ledna do 29. května 2008, není zablokován a není bot.

Kandidovat může ten, kdo měl 600 editací na nějaké wiki před 1. lednem 2008, má 50 editací mezi 1. lednem a 1. červnem 2008, je mu aspoň 18 a je plnoletý ve své zemi a zveřejnění své občanské jméno. Zajímavé pro mne je, že v zásadě není moc velký rozdíl mezi požadavky na počet editací.

Co mne také zaujalo, je velmi nízký průměrný věk přihlášených kandidátů. V době, když jsem psal tenhle článek, jich bylo 11 a ten věk byl 32 let (a myslím, že ho zvedly poslední přírůstky do seznamu). Do rady kandidují i zájemci ve věku 18 (Paul Williams - na fotografii), 22, 23 a 25 let. Že uživatel ve věku 18 let bude schopný vykonávat povinnosti v radě v plném požadovaném rozsahu, prostě nepředpokládám, ale každý volič si udělá názor sám.

Jinak jsou v seznamu kandidátů čtyři Američané (a k nim jeden Kanaďan, dohromady průměrný věk 27 let), čtyři kandidáti z Evropy (průměr 36 - a to ho snižuje Williams), jeden Izraelec a jeden Australan.

Volby proběhnou od 1. do 21. června 2008.

Zdroj obrázku: Flickr via Wikimedia Commons (autor Peter)

pondělí 19. května 2008

Gratulace Wikizprávám a Wikiverzitě!

Obrázek: Univerzita Karlova už brzy bude mít svého českého wikiverzitního konkurenta.

Člen jazykového subkomitétu Wikimedie Pathoschild oznámil oběma chystaným českým projektům, že jsou "připravené ke schválení a brzy budou vytvořeny".

I když jsem měl určité pochybnosti o jednom z projektů, iniciátorům i dosavadním přispěvatelům oběma upřímně gratuluju, protože odvedli dobrou práci. V zastoupení všem ostatním gratuluji těm nejaktivnějším - u Wikizpráv jde především o Aktrona, Orange.mana, Dannyho B. a Darkermonka. U Wikiverzity jasně nejvíc práce odvedl Juan a s ním Kychot.

Přeji všem po spuštění hodně spokojenosti z příspěvků publikovaných v přátelské a tvůrčí atmosféře.

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor: Rémi Diligent)

neděle 18. května 2008

Na návštěvě v Průhonicích: Další kousky pro WPF

Wikiprojekt Fotografování je jedním z projektů, které mají dle mého názoru velký význam, stojí prostě za to, a je krásně vidět, jak pomáhají nejen Wikipedii (a dalším sesterským projektům) ale i jednotlivcům. Ti tak získávají spoustu motivace zlepšovat stále více svůj fotografický um, objevovat nová místa apod. Samozřejmě, že mě tento projekt jako jeden z mála baví a intezivně se mu věnuju i po té, co jsem svojí aktivitu na Wikipedii celkově utlumil.

A tak jsme se s Juanem rozhodli navštívit průhonický zámecký park. Je zrovna vhodná roční doba, tj. všechno kvete a park je přímo v rozpuku. Není malý a na sobotní odpoledne tam autobusem z metra Opatov problém dojet není. Takže jsme si to dali na asi tak pět hodin, nafotili co se dalo, bylo to velmi... poutavé. Prošli jsme park celý, a to tedy od zámku, až po rybník Bořín, který připomíná spíše nějaké obří jezero. Zatímco v přední části celého areálu jsou přímo ukázkové rostliny a plno turistů, v prostředku začíná trochu více normálnější přírody a na konci celé obory už se člověk cítí jako kompletně někde mimo.

Fotografování bylo samozřejmě příjemné, jediná věc, která to trochu kazila bylo pochmourné počasí, neboť ani zvýšení citlivosti mnohé kousky nezachránilo. A že některé v reálu vypadaly tak slibně :-). Informace o parku říkají, že prý tam jsou destítky různých druhů rododendronů, no vskutku mnohdy až oči přecházely z těch barev a květů v různých stádiech rozevření se. Jediné, co by člověk uvítal, by byla nějaká menší hospůdka, protože při courání po 220 ha celého areálu vyhládne a žízeň se dostaví. Každopádně se nám ale akce líbila i přes tohle. Obrázků se udělalo vskutku hodně, ale nahrávat bylo záhodno jen to, co mělo přijatelnou kvalitu. Proto doufám, že se galerie bude líbit.

čtvrtek 15. května 2008

Stoupenci slušnosti proti stoupencům pravidel

Už jsme si na to na Wikipedii odvykli. Zbraně zrezivěly, zákopy zarostly křovím, pevnosti se rozpadly. Hlavní problémy byly vyřešeny. Ano, zvykli jsme si žít bez arbitráží. Mír však trval jen krátce. Nový proces je totiž na obzoru.

Shrňme si nyní, o co vlastně jde. Známý správce Vrba nařkl jiného správce (a navíc i byrokrata) Ludka ze zneužití práv v jistém případě a z pochybného způsobu vážení hlasů v některých hlasováních o administrátorská práva. Této oficiální Vrbově zprávě u Ludka předcházel pokus o domluvu, který ztroskotal, neboť (dle informací od Vrby a mých zkušeností) druhá strana sporu nereagovala na výzvy, později se objevilo jen nějaké prohlášení. Nařčení samozřejmě doprovázela žádost o potvrzení ve funkci, kterou Ludek později odmítl s odůvodněním, že není jeho výroční měsíc (tím je únor) a tudíž Vrba a jeho stoupenci nemají na hlasování nárok. Navíc situaci označil za snahu pošlapat jasně definované pravidlo o volbě správců (a ergo i byrokratů).

Nyní se tak začínají různé strany (zatím převažuje však ta druhá v předchozím odstavci uvedená) projevovat v nové arbitráži a je překvapivé, kolik lidí se nejprve v Ludkově diskuzi (tento počet byl některými podceňován a marginalizován, jednalo se však o nemálo wikipedistů a s rozličnými názory a postoji) a později na hlavní stránce arbitráže vyslovilo a zaujalo stanovisko.

Můj osobní názor je samozřejmě ten, že i kdyby Ludek pravidla neporušil a konal v nejlepším zájmu projektu, není možné, aby jako správce a byrokrat na výtky a žádosti o potvrzení ve funkci od docela podstatných wikipedistů reagoval jen žádnými, či kusými odpověďmi. Odstoupení z funkce sice nemyslím že je nejlepším řešením, potvrzení je však nanejvýš vhodné a já jsem rozhodně dost zvědavý na to, k čemu výbor dospěje. Každopádně asi nejšťastnější pro nás pro všechny by bylo, kdyby Ludek tlaku ustoupil, mnoho toho třeba udělat přeci není.

Autorem obrázku, který je původem z Wikimedia Commons je uživatel Jniemenmaa, který jej publikoval pod GFDL+cc-by-sa.

pondělí 5. května 2008

Revoluce ve správní radě Nadace Wikimedia

Nadace Wikimedia hodlá změnit složení své správní rady. V budoucnu by měla mít deset členů, čtyři v jmenovaných funkcích, jednu pro Jimmyho Walese, dvě pro členy komunity pocházejí z lokálních poboček Wikimedie a zbylé tři pro členy volené jako dosud přímo komunitou. K tomu rozhovor Wikinews s členem rady Janem-Bartem.

Změna ale není přijata tak jednoznačně. Dokonce vznikla petice proti tomuto řešení, ve které se píše:

"My, dobrovolníci, žádáme správní radu, aby dala komunitě dobrovolníků spravedlivé slovo ve vedení Nadace. V průběhu posledního jednání správní rada nejenže odmítla návrh zlepšit možnost zásahu komunity do otázek Nadace, ale provedla nečekanou restrukturalizaci, která redukuje počet křesel komunity v radě. S komunitou toto rozhodnutí nekonzultovala a neposkytla žádné vysvětlení. To není dobrá cesta, jak zacházet s lidmi, kteří věnují svůj čas a práci. Dobrovolnická základna změnila tento web v sedmý nejpopulárnější na světě. Očekáváme slušnost a respekt, ale nedostalo se nám ani jednoho. To morálně raní. Prosíme poskytněte nám plné vysvětlení posledních rozhodnutí rady a přehodnoťte svůj přístup k řízení."

První je podepsaná správkyně z anglické Wikipedie Durova, nyní na wikidovolené. Počet podpisů se aktuálně blíží stovce.

Můj názor? Prakticky bez podrobné znalosti věci si myslím, že přehnaná role internetové komunity je při v současné velikosti projektů Wikimedie nevhodná. Jen na anglické Wikipedii představuje komunitu 7 milionů účtů, z nichž kolem 5000 lidí má více než 140 editací za posledních 30 dní. Hranice pro pasivní účast ve volbách je 600 editací za celou existenci. Nemám k dispozici údaj, kolik takových editorů může být, ale předpokládám, že to číslo bude dosahovat desítek, možná spíš stovek tisíc uživatelů. V posledních volbách v roce 2006 bylo odevzdáno celkem 2347 hlasů.

Vidíte ten nepoměr - o směřování Wikipedie a dalších projektů nerozhoduje "komunita", ale její dosti malá a těžko definovatelná část. Smysluplný přesun části kompetencí v této sféře činnosti Nadace do průhlednější struktury poboček mi přijde jako poměrně vhodné řešení.

Nadace Wikimedia žádá potvrzení, že neodpovídá za obsah Wikipedie

Americká literární agentka Barbara Bauerová se obrátila na soud v New Jersey kvůli tomu, že Wikipedie zveřejňovala útoky na její osobu. Vedení Nadace Wikimedia od soudu požaduje zastavení řízení, protože neodpovídá za komentáře uživatelů (tj. editorů) Wikipedie. (Viz též General Disclaimer Wikipedie a jeho česká verze Vyloučení odpovědnosti). Ohledně práva na tyto komentáře se Nadace odvolává mj. na první dodatek k americké ústavě.

Web Information Week se zprávě věnuje rovněž, zasvěcený je i komentář v diskusi od autora Tonyho Sideawaye, interpretující historii mazání této stránky. Autor článku K. C. Jones se domnívá, že dosavadní praxe, podle níž nejsou správci a vlastníci webů zodpovědní za publikované útoky uživatelů těchto webů, může být v budoucnu přehodnocena.

sobota 19. dubna 2008

Třídy wikipedistů

Třídění wikipedistů je záležitost tradiční. Někteří dělí wikipedisty podle stadia jejich vývoje, někteří podle toho, zda jsou v klice, nebo proti ní, jiní podle zasloužilosti a tak dále. Na každém z těch dělení je něco reálného a něco surreálného, něco zaslouženého a něco nezaslouženého.

Já si třeba zrovna dnes říkám, že trvalejší wikipedisté se dělí třeba podle konfliktnosti. Příběh, který mne k tomu přivedl, se stal nedávno mladému a celkem talentovanému wikipedistovi, který podle evoluce nejspíš dospěl do stadia reformátora a osvícence, což neznamená, že nemohl být zároveň slušným rozšiřovatelem.

Bohužel se přiřadil také mezi lidi, kteří ve všem viděli spiknutí proti němu, a i neutrální kroky komunity vůči němu začal vnímat jako kroky záměrně škodlivé. S takovými wikipedisty je těžká práce. I kdyby byl jejich přínos sebevětší, nedá se s nimi spolupracovat, což obvykle vede k rozchodu s Wikipedií - nucenému, či nevynucenému. Nejsem z takových odchodů nadšený, ale realisticky říkám, že lepší řešení v těchto případech asi neexistuje.

Bohužel si nemyslím, že z Wikipedie tito lidé někdy všichni zmizí definitivně, i proto, že Wikipedie je věc návyková - a to nemluvím o tom, že někdy je návykové i to dělání potíží a živení sporů. Někdy je návyková dokonce i ta ublíženost, kterou mnozí takoví wikipedisté dávají okázale najevo, protože nevědí (někdy i přesto, že vědí), že útoky na ostatní nikdy neomlouvá nic, co ostatní dříve udělali jim.

Konfliktní jsou i někteří autoři, kteří jsou zkrátka svérázní, přehnaně řečeno podivíni. Někdy se zabývají i drobnými, nejspíš zbytečnými editacemi, někdy při tom dokonce sami dělají chyby, ale charakteristická je u nich nechuť komunikovat, někdy oplývají svérázným smyslem pro humor. To je skupina velmi zvláštní, dlouho jsem o její existenci snad ani nevěděl. I proto tak nějak nevím, co a jak s nimi.

Pak jsou wikipedisté konfliktní z důvodu, že vytvářejí spousty editací a někdy si za nimi přespříliš stojí. Míra jejich užitečnosti pro Wikipedii je pak pro mne poměřovaná tím, jak mnoho práce a jak dobré práce za nimi zůstává. U těch se bohužel někdy stává, že bývají tolerováni proto, jakou práci udělali v daleké minulosti, i když současný přínos se od minulosti liší jako dudy a nebe. Pravidlem ale takový přístup není - naštěstí, protože omlouvat zbytečné rozviřování konfliktů není nikdy dobré.

Většinu případů takových konfliktních wikipedistů obvykle řeší jiná dost malá skupina wikipedistů, v podstatě také nějak konfliktních, protože i vyhledávání konfliktů s touhou je řešit, ať je sebepotřebnější, jakousi imanentní touhu po konfliktech zkrátka vyžaduje. Bohužel často ti nejkonfliktnější z konfliktních mají potřebu dál své konflikty šířit i mimo Wikipedii a občas informují veřejnost o její prohnilosti.

Ve skutečnosti tenhle můj dlouhý text je jen úvodem ke krátké, ale zásadní myšlence, kterou chci celou věc uzavřít. Ať je to, jak je, tihle všichni konfliktní wikipedisté, včetně těch, kteří se aktivně zapojují do konfliktů proto, aby je umírnili či ukončili, jsou jen špička wikipedického ledovce. Přečtěte si jména autorů na seznamu posledních změn v hlavním prostoru, naprostá většina z nich je neidentifikovatelná mlčící většina, která nehlasuje, nehádá se - a tvoří. Neidentifikovatelná, přehlédnutelná a přehlížená, ale o to víc důležitá a pro Wikipedii nezbytná.

Dnes chci za všechny konfliktní wikipedisty poděkovat mlčící většině, bez níž bychom třeba měli taky nějakou Wikipedii, ale jen malou a rozhádanou.

Zdroj obrázků: Wikimedia Commons (autoři: 1- Felix Francis, 2 - Wldland, 3 - Abraham del Pozo.

úterý 15. dubna 2008

Blog Nadace Wikimedia už nese ovoce...

Sotva několik hodin uplynulo od toho, kdy jsem vás navedl na nový blog Nadace Wikimedia, a už jsem na něm našel velmi cenný odkaz. Vede na čerstvou zprávu výkonné ředitelky Nadace Sue Gardnerové (na fotografii) pro Radu nadace, kterou jinak Gardnerová vydává každý měsíc.

Mimo jiné shrnuje, že Wikimedia dostala v nedávné době (částečně příslib) 3,5 milionu dolarů od dvou velkých dárců. Místopředseda německé pobočky Wikimedia Deutschland Frank Schulenburg byl pověřen řízením aktivit public outreach Nadace.

V nejbližší době Wikimedia najme nového softwareového developera, chystá se rozvoj webu společnosti PediaPress, o které asi brzy napíšu, protože stojí za řeč, a tak dále a tak dále - všechno najdete v té obsáhlé zprávě.

Zdroj fotografie: Wikimedia Commons (autorka Paula Wilsonová)

Ruská podoba Wikiprojektu fotografování: Obce na Sibiři? Есть фото!

Při svém brouzdání ruskou wikipedií jsem se nějakým podivným spřízněním osudu dostal od dálnice v Polsku až do sibiřské "obce" Chasyn. Je to typická ospalá obec s dřevenými domy a několika paneláky, jakých je na Sibiři mnoho, postavená v roce 1938 pro ty vězně a nepohodlné lidi, kteří budovali tzv. Cestu kostí. Typičtější obrázek konce světa, daleko od civilizace si nelze snad ani představit; všude kolem nádherné lesy a kopce, zemědělství se nekoná, silnice je ale kupodivu asfaltová :-) Počet obyvatel není pro jistotu uveden, popravdě řečeno sídlo moc obydleně nevypadá.

I do této vesnice však zavítali fotografové Wikipedie! Byť to zní neuvěřitelně, i takto vzdálené místo má v příslušném článku nemalý počet obrázků. A to nejen ze současné doby, ale i z časů minulých, tj. 70. a 90. let.

pondělí 14. dubna 2008

Blog už má i Nadace Wikimedia

Nadace Wikimedia, organizace, která provozuje všechny projekty Wikipedie, Wikinews, Wikisource atd., už má také svůj blog. Zatím jsou v něm první dva článečky, úvodníček a článek o účasti na zvláštní akci, která nese jméno Maker Faire.

Na hlavní stránce je také odkaz na některé další blogy, například různé "planety Wikimedia", které se (velmi vzdáleně) podobají našemu blogu. Uvažuji, jestli by měla existovat také česká planeta Wikimedia, ale spíš bych řekl, že by stálo za to rozběhnout ještě trochu víc aktivitu tady. Velmi přínosné by podle mne bylo, kdyby sem začal pravidelněji přispívat někdo z lidí kolem české pobočky, technicky nezbytná pozvání k účasti rozesílá třeba Aktron. Čtenost tu není závratná, ale když se sem pravidelně píše, tak přiměřeně roste. Tak to zvažte!

pátek 11. dubna 2008

Chytil vandala Wikipedie! Svého syna!

Trochu bulváru? Proč ne, ale berte to s nadhledem. :-)

Anglický novinář Tom Utley, zaměstnanec Daily Mail, co do formátu nejmenšího, co do nákladu druhého největšího anglického deníku, píše ve fejetonku o tom, jak našel článek o sobě na Wikipedii. Nyní je velmi stručný a podle Utleyho objektivní, ale nebylo tomu tak vždy. Dřív tam byla informace o jeho čtyřech dětech, jednom hodném a třech, které pášou nepřístojnosti, jako třeba obcování s plyšovým medvídkem. Utley ale zahájil vyšetřování, předvolal podezřelého a ten se při výslechu přiznal. Byl to - ten dobrý - Utleyův syn.

Nevím, jak se teď budou na něho dívat spolužáci, že je takhle popotahován v celostátním deníku, ale což, vždyť šlo o nevinný žertík, myslím si já.

Veselá příhoda přivedla Utleyho k zásadnější úvaze o zodpovědnosti Wikipedie. Kdyby na to vše nepřišel, píše, mohl by jeho syn po letech mít v oficiálních a ještě spíš neoficiálních životopisech zanesenou i tuto sexuální praktiku. Nebo třeba ne. Jiné příběhy tak úsměvné nejsou. Utley upozorňuje: "Byli byste překvapeni, kolik nesmyslů se takto dostane bez kritiky do kánonu obecného vědomí." To je velká pravda, na kterou by měli všichni editoři Wikipedie neustále myslet.

Utley to chápe správně. Píše: "Lidé z Wikipedie jsou si sami nejlépe vědomi těchto nebezpečí, a díky tomu jejich web není tak nekontrolovaný, jak mnozí věří."

Další úvahy o tom, co je to objektivita a jaké nebezpečí představuje Google, už nepatří tak moc na tento blog. Pokud ho ale čtou i lidé, kteří nejsou aktivními přispěvateli Wikipedie a členy její komunity, zdůrazňuji tuto Utleyho větu: "Na tomto webu je spousta skvělých věcí - mnoho jejích článků je učených, nekonvenčních a provokativních - ale my mu věříme k našemu vlastnímu riziku."

Berte Wikipedii, jaká je. Je to dobrý první zdroj třeba i velmi podrobných informací, ale pokud na jejich základě chcete udělat důležité rozhodnutí, raději si je ověřte.

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor Kaihsu, upraveno Fb78)

Hlaste se do Wikimedia Česká republika

Přípravný výbor české pobočky Wikimedie pokračuje ve své práci a chystá první valnou hromadu. Už od 30. března je k dispozici i formulář přihlášky do sdružení. Doručit ji můžete 24. dubna v úředních hodinách sdružení (17-19) do klubu Paluba, anebo podle pokynů na stránce s informacemi o předkládání přihlášek. Předpokládá se různá forma osobního předání, ale po dohodě s členy Rady (jejíž funkci nyní vykonává přípravný výbor) i zaslání přihlášky poštou. Pozor, neposílejte přihlášku jen tak, přečtěte si nejdřív pokyny! :-)

Více o pobočce např. v mých příspěvcích s příslušnou nálepkou.

pondělí 7. dubna 2008

Ptá se: Bude Wikipedie pořád vyhrávat?

Přiznávám se, mám slabost pro BBC. Ne, že by vždy měli pravdu a vždy všechno dělali dobře, ale ve valné většině to tak platí. A taky ne, že by někdo jiný věci nedělal podobně dobře nebo neměl jinou, hodnotnou pravdu, ale zase BBC mi velmi dobře vyhovuje svou přiměřenou rovnováhou mezi konzervativností a rozvojem a dalšími vyznávanými hodnotami.

Nepřekvapilo mne tedy ani za mák, když jsem četl úvahu o Wikipedii od Roryho Clelana-Jonese, že jsem s jeho myšlenkami souhlasil. Pokusil se vlastně o totéž, co jsem zkusil tady já, když jsem popisoval konkurenty Wikipedie - Knol a Citizendium. Lišíme se snad v tom, že on píše pro lidi, kteří nejsou třeba úplně informovaní, takže já zkoušel jít trochu víc do hloubky a nacházet některé další aspekty - zvažte, jak se to povedlo. Jinak se s Rorym shodneme. Knol je zajímavý projekt, ale ještě nikdo neviděl, jak vlastně funguje, Citizendium je také zajímavý projekt, ale zůstává malý jak počtem, tak rozsahem článků. Obojí může být tak trochu škoda. A pak je tu Wikipedie, která vládne, a Clelan-Jones se ptá, jestli to je správně a tak podobně.

Konečnou odpověď ponechává na čtenáři a zakončuje jinou myšlenkou: "Of course, the brutal truth is that it is the reference entry which comes highest in a Google search which will win the readers. And for the foreseeable future that is likely to be the Wikipedia version - whether it is accurate or not." A to je snad jediné místo, kde s ním nesouhlasím. Google má velkou možnost, pokud spustí Knola, upřednostňovat ho před dalšími projekty. Na případné užití této možnosti můžou být různé názory a její případný efekt může být také rozličný, ale právě tuhle jistotu "přednosti" Wikipedie v těchto měsících rozhodně nemá.

Zdroj obrázku: Flickr (autor Redvers).

Dva problémy z Wikipedie

V poslední době mne zaujaly na Wikipedii dva nešvary. První je aktuálnější, tak ho odbudu první. Určití wikipedisté se domnívají, že když mi někdo rozbije okno a policie ho nechytí, tak v případě, že podruhé přímo uvidím, kdo někde rozbil okno, musím držet laťku a nechat to být.

Jde mi samozřejmě o hlasování o smazání článku o (jednom) týrání (jedné) kočky v (jedné) obci Morávka, události, jejíž samotné označení označuje, že jde o událost trapnou a při své trapnosti naprosto nevýznamnou. V zásadě neexistuje žádný její dopad na právní systém, na ochranu zvířat, v podstatě neexistuje žádný dopad na nic kromě jejích přímých aktérů. V tom se rovná jakékoli události, jaká se stane v životě každého z nás, jen má tu "výhodu", že zaujala média, převážně bulvární.

V hlavě mi raší nápad, který v nejbližší době na Wikipedii navrhnu, aby se tahle mediokracie na Wikipedii omezila ve prospěch tvorby encyklopedie, která podává systematické, nikoli náhodné informace. Doufám, že všichni, kteří se mnou souhlasí - zvláště v obecných otázkách - ho podpoří. Jsem například zvědav na podporu kolegy Šjů, který tuto mediokracii v poslední době často kritizuje, i když na druhou stranu jsem nepostřehl, že by podnikl nějaké kroky k omezení jejích škodlivých vlivů. Tak se snad přidá.

Druhá věc je méně aktuální, méně nápadná, ale podobně závažná. Na Wikipedii se (mám pocit) zvyšuje množství editorů, kteří svým způsobem - aniž by si toho ostatní všimli a možná aniž by si toho sami všimli - vkládají POV. Obvykle jde o editace, které nejsou příliš kontroverzní, ale při svém masivním vkládání (a bohužel v některých případech je realitou) zkreslují celkový obraz o věcech, lidech a událostech.

Jde o editory, kteří do článků přidávají informace nezpochybnitelné, pravdivé, třeba i velmi dobře dokladované a svým způsobem důležité, ale v míře, která je ostatní podobě článku nepřiměřená. Je to samozřejmě částečně i vina ostatních editorů, že nedoplní článek o další důležité informace, nicméně v mých očích jde o porušení zásady NPOV, která jasně říká, že "bychom měli věrně představit soupeřící názory, bez stranění některému z nich".

V minulosti jsem si tak všiml článku o jednom významném českém herci, jehož obsah se ale jeho zcela nepochybně významné herecké kariéry týká jen z necelé poloviny a je v tomto ohledu zkratkovitý a zjevně neúplný, zatímco více než čtvrtina se týká sice významného, ale ve srovnání s jeho hereckým uměním přece jen marginálního tématu či rysu hercovy osobnosti. (Zatím neoznačuju, který článek to je, uvidím, jestli dojde nějakým samočisticím způsobem k nápravě. Ostatně související článek na Wikicitátech je v tomto smyslu ještě víc non-NPOV.)

Oba problémy mají vlastně něco společného - ztrátu smyslu pro přiměřenost a svým způsobem i nekontrolovaný radikální inkluzionismus. V prvním případě obecný (snad...), v druhém konkrétní, zaměřený pouze jedním směrem.

Zdroj ilustračního obrázku: Wikimedia Commons (Autor F. Spangenberg)

pondělí 31. března 2008

Překládejte něco z bosenské Wikipedie

Jo, po delší době mě napadlo, že bych mohl na Wiki udělat nějaký článek. A tak jsem dlouho dumal nad tím, do čeho že se to vrhnu. Nejdříve mě napadlo udělat něco ohledně dopravy, ale toho je přeci jen dost a je to tak trochu všechno stejné. Co třeba zkusit něco z historie a geografie? Přeci jen nebylo napsáno dost o tom, co se odehrálo v jihovýchodní Evropě, mé oblíbené oblasti. A téma je na světě: Velké Srbsko.

Mluvilo se o něm dost v souvislosti s válkami v 90. letech, někdo si na to jistě vzpomněl i teď, když byl ten humbuk kolem nezávislosti Kosova. Zjednodušeně řečeno: Poté, co Osmanská říše obsadila Srbsko, Srbové se rozprchli po Balkáně a dlouho neměli jasno, kdeže vlastně jejich území končí. Hranice se tak přepisují stále a stále. Vděčným politickým tématem je pak posunout je co nejdále.

Tak řekněme, že toto není zrovna jednoduché téma a bylo by záhodno mít nějaký zdroj, odkud čerpat. Wikipedie je samozřejmě tohoto plná a je celkem fajn něco po delší době přeložit (mně překlad z několika wiki vyšel skoro na 9 kB, což vydá na celkem fajn článek). Jako hlavní zdroj jsem si vzal klasicky bs.wiki, kde jsem neporozuměl, tam pomohla anglická.

Tak si k tomu člověk sedne a začne překládat. Hezky větu po větě. Zpočátku to vypadá dobře, první odstaveček, dva se přeloží rychle. Pak ale co nevidí - tvůrci na bs.wiki, zdá se, principy tvorby encyklopedie neberou tak důsledně jako my. Já rozhodně chápu, že nechat se otravovat nějakými regulemi je Zlo, jehož podoba dokáže dorůst až do obludných rozměrů, bez nich to však dopadá ještě hůře. A to je Velika Srbija dokonce jedním z nejlepších článků ;-) (odabrani članci).

Nechci se tu dlouho rozepisovat o tom, co mě překvapilo a co jsem musel při překládání ukočírovat, jinak by česká verze byla jednou z propagand věčných balkánských sporů. Takže jen vypíšu to, co mě nejvíce "vyděsilo", komentovat to radši nebudu:

No, sama je ideologija Velike Srbije vremenski koincidirala s raznim nadnacionalnim ili pseudonacionalnim programima nastalima kod nas:

Uzme li se u obzir da je Moljević bio glavni "kartograf" u Mihailovićevom štabu, može se zaključiti da je velikosrpski geopolitički plan bio političko-nacionalnim temeljem četničkoga pokreta.


No je, uz glumljenu neutralnost JNA koja je mogla zavarati samo slijepce, bio snažan korak prema pretvaranju Jugoslavije u Srboslaviju

Kakva je budućnost statusa Kosova,
kao i srpskoga entiteta u Bosni i Hercegovini- nemoguće je predvidjeti. Na koncu se može zapitati: koliko je taj program živ i uticajan ?

neděle 30. března 2008

10 milionů, Buenos Aires a valná hromada


Tři zajímavé novinky jsou spíš jen pokračováním předchozích zpráviček, a tak o nich není tak moc co dodat. Ale objevit by se tu jistě měly, a tak popořadě:

Všechny wikipedie - tím samozřejmě rozumějte všech 250 jazykových mutací - mají dohromady přes 10 milionů článků. Nevím přesně, jak to nadace spočítala, ale slavným článkem je podle ní článek na maďarské Wikipedii o Nicholasi Hilliardovi (na obrázku). Není to podezřelé, že podobně jako u jubilejního článku na ruské Wikipedii, o kterém jsem psal nedávno, česká Wikipedie tenhle článek vůbec nemá? Tož ať se naši odborníci na výtvarno snaží! Česká Wikipedie mezitím pomaličku šplhá k číslu 100 tisíc článků.

Další zpráva udělala radost všem wikipedistům z Argentiny. Buenos Aires nakonec převážilo nad Torontem a uspořádá Wikimanii 2009. Nadace se o tom nijak moc nerozepsala, vystačila si se stručnou notickou, aspoň Wikimedia Argentina vydala tiskovou zprávu (ve španělštině), kde se píše, že jde o vyjádření významu, jaký mají pro Wikipedii španělsky mluvící přispěvatelé. Wikimania 2009 tak má být první dvojjazyčnou Wikimánií v historii. Malým faux pas je, že v tiskové zprávě bylo za konkurenta Buenos Aires označeno Melbourne, a nikoli Brisbane.

Bude chtít někdy uspořádat Wikimanii i česká pobočka? No, kdo ví, ale zatím se chystá uspořádat vlastní valnou hromadu. Už brzy se prý začnou přijímat závazné přihlášky, členský příspěvek bude činit 200 korun ročně za dospělého a 100 Kč za členy do 18 let (může být ale i vyšší, zlváště milionáři a miliardáři můžou přispět víc :-).

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor: Nicholas Hilliard, autoportrét, 1577).

úterý 25. března 2008

Kvalitní a nekvalitní články Wikipedie

Byly doby, kdy má aktivita na Wikipedii byla soustředěna především na tvorbu článků nových a úpravu některých stávajících. V poslední době se však začínám obracet na Wikipedii i jako čtenář (občas ale něco napíšu rád a ještě dost věcí plánuju). Je dost zajímavých a důležitých témat, o kterých byl rád si něco přečetl a také chci vidět, jak plody práce jiných mohou být využity. Po návštěvě Polska mě logicky zajímala fakta kolem místního jazyka, do jehož tajů jsem na místě příliš nepronikl, a to ani po zhruba hodinové rozpravě s polským párem ve vlaku.

Faktem je, že se člověk z článku skutečně něco dozví, například o výslovnosti hlásek a jejich druzích ( neboť jsem měl za to, že polovina z nich jsou sykavky a druhá polovina šišlavky). Jejich dělení je zde dobře vysvětleno a důkladně popsáno. Jazyk našich severních sousedů srozumitelný je, stačí jen, aby byl mluven pomalu a vysvětlení některých nefamiliérních slov bylo po ruce.

Dále je také dobré, že v článku je něco o polském onikání, které je vskutku zvlášní a pochopit jsem jej v příhodné chvíli nemohl. Ale tak jiný kraj jiný mrav. I když pravda že člověk takové rozdíly nečeká.

Každopádně, co mi zkazilo dojem z článku, byly slovní obraty typu " Tu používali soudruzi z PSDS a za její vlády", " kdy se obracíte ke svému partnerovi" a další. Obecné principy trpí - pejorativní termíny do Wikipedie nepatří a oslovování čtenářů už vůbec ne. Šablonu upravit jsem do podobných článků dával rád. Ale to byly mnohem horší případy samozřejmě.

Rozdělit článek a doplnit nějaká fakta o vývoji, dialektech, výslovnosti a například i o oddělení od nás a Slováků by také nebylo na škodu, zajímavé by bylo přečíst si něco o obrodě jazyka (a jeho rozšíření) po letech útlaku v 19. století. Anglická wikipedie má samozřejmě jako vždy velké množství informací o tomto jazyce, neboť samozřejmě mnoho Poláků znalých angličtiny nemá problém se rozpsat o svém rodném jazyku. S potenciálem česky píšících obyvatel Polska prostě nesrovnatelné. Ale to je obecně problém české Wikipedie.

Ale abych řekl pravdu, jsou mnohem horší články o jazycích (a také moje díla, avšak z dob dávných). Přeci jen je na druhou stranu lepší mít alespoň nějaký článek než žádný. A jazyky jsou právě dost dobře vidět... svítí modře v infoboxu vedle mnohých dalších důležitých informací, nemálo navigačních šablon na tyto články odkazuje, jsou prostě třeba. Jen bude nějakou dobu trvat než dosáhnou potřebné kvality. Ale něco můžeme udělat už dnes - vyházet balast, udělat lepší strukturu... prostě upravovat.

Mám problém s Wikizprávami

Je to tak. Projekt Wikizprávy, nacházející se nyní ve stavu inkubace s žádostí o vznik, ve mně vyvolává rozpaky. Snad mi nikdo nebude vyčítat, když se s nimi podělím ve chvíli, kdy na nich mám jeden z nejvyšších počtů editací.

Na jednu stranu otevřeně říkám, že Wikizprávy jsou ve stavu, v jakém mohou reálně existovat. Budou odpovídat tomu, co se od českých Wikizpráv může očekávat a nebudou horší než mnohé jiné existující Wikinews. Na druhou stranu to ale neznamená, že jejich stav bude nějak špičkový. Už nyní se objevuje mnoho článků, které obsahují jazykové nebo faktické chyby. Bude mít projekt vždy dost ochotných korektorů?

Samozřejmě se dá předpokládat nárůst počtu přispěvatelů, pokud budou Wikizprávy oficiálně spuštěny. Přesto těžkou překonají svůj handicap spočívající v tom, že nebudou přinášet zprávy dostatečně aktuálně, aby mohly konkurovat velkým zpravodajským serverům anebo nově jednomu z nejlepších projektů Google, tedy Google News, který tyto zprávy těchto serverů zpracovává na jednom místě. Wikizprávy se mají podle představ tvůrců stát mimo jiné prostorem pro publikování zpráv, které se jinde neobjevují. Z toho ale mám také obavu. Mám pocit, že z Wikizpráv se tak stane server menšinových a kuriózních zpráv, který bude hluboko pod hranicí zájmu běžných čtenářů. Nemluvě o tom, že by právě takový výběr menšinových zpráv mohl brzy vést k omezení plurality publikovaných zpráv či přímo k tomu, že se z Wikizpráv stane server zaměřený na zprávy týkající se určité zájmové skupiny.

A i růst přispěvatelů cítím jako problém. Pokud se přidá mnoho přispěvatelů, budou jejich síly chybět na Wikipedii. A uvědomte si, že v tomhle případě to není stejné jako s editací "nechtěných článků" na Wikipedii, kde se často logicky a správně argumentuje, že přesvědčovat takové autory k editaci "chtěných článků" k ničemu nepovede. V tomto případě sledujeme, že se k Wikizprávám hlásí velmi aktivní a pro Wikipedi převážně velmi užiteční wikipedisté. Rozptýlení jejich sil mezi víc projektů Wikipedii neprospěje.

Zprávy na současných Wikizprávy prakticky nebývají editovány poté, co je někdo vloží a případně někdo rychle zkoriguje. Je to (pro mne překvapivě) i vlastnost, která platí o řadě zpráv větších anglických Wikinews, ale u českých Wikizpráv je to prakticky všude. Princip spolupráce, na kterém je založena Wikipedie, tady nefunguje. Už jsem jednou psal, že Wikizprávy jsou prakticky jedním velkým multi-blogem několika osamocených bloggerů. V tomhle případě ale pod oficiální hlavičkou projektů Wikimedia.

Připsal jsem se do seznamu uživatelů, kteří podporují vznik Wikizpráv a aktivně je upravuji, aby byla naplněna jedna z podmínek pro jejich spuštění. Dělám to i pro Aktrona, který je založil a dal si na nich dost práce, a pro další jejich editory. Na druhou stranu tady zcela otevřeně píšu, že je za přínosný projekt nepovažuju.

pátek 21. března 2008

Warszawa

Město, které většinou v turistických průvodcích chybí, jsme já a Wizzard poctili svojí návštěvou. Přestože mnozí zlí jazykové tvrdí, že hlavní město Polska tvoří jen samé paneláky a nic zajímavého tam není, opak je pravdou.

Palác Kultury a Vědy (PKiN) je vskutku zajímavou památkou, která dominuje modernímu městu. To totiž po druhé světové válce (dle Wikipedie zrušeno 85 % zástavby, včetně historické) prošlo radikální přestavbou. Odprostilo se od původních středověkých uliček (z nich bylo obnoveno jen pár) a vydalo se cestou moderních autostrád benzinového věku doplňovaného výškovými budovalmi, velkými kruhovými objezdy a prostě rychlou dopravou.

Na druhou stranu ale Poláci vynaložili na obnovu něčeho málo, co chtěli ze své minulosti zachovat, velké úsilí. Tak například královský palác. Opět podle Wikipedie, můžeme vidět obrázek se zbořeništěm, sutinami a ruinami. A podobný je k vidění i ve vstupní hale paláce. Poláci se ale nedali, a postavili palác zcela nový. Kompletně zrekonstruovali všechny sály, a to buď podle tehdejších písemností, nebo i podle doborých obrazů. Až do osmdesátých let se na všem pracovalo, dnes tak jsou interiéry vskutu výstavní a hodné exhibicí pro turisty.

Královský palác doplňuje straré město, v roce 1980 zapsané jako památka UNESCO. Z toho taky popravdě řečeno moc nezůstalo a muselo tak být v 50. letech našeho století nákladně rekonstruováno. Zatímco se tak stavěly moderní bulváry v sovětském stylu, které dnes nesou jména nejen po lidové armádě, ale i například po Janu Pavlu II., pracovalo se na gotických stavbách a středověkých budovách.

Moderní Varšava je pak ukázkou odvážnosti metropole. Mrakodrapy, rychlá doprava, kterou tak trochu parodují 40 a snad i více let staré tramvaje, ukazuje dynamičnost, se kterou se můžeme setkat třeba v bývalém Západním Německu. Ale této dynamičnosti je něco cizí. Ano, je to západní, germánský styl. Varšava je město totiž vskutku jedinečné. Částečně vypadá jako metropole německá, částečně jako česká (ano, i s trochou snažení se dá najít slušná hospoda se slušným - byť polským - pivem, sice za cenu, za kterou by Češi vyšli už dávno do ulic) a částečně mi připomínala města v Pobaltí. Ale ono historii, kterou má Polsko s Litvou společnou, těžko vymaže pět let válečné destrukce.

Každopádně Varšava se mi docela líbila a fámy o fádním městě plném paneláků bych mohl považovat za liché. I když teda v porovnání s českým stylem trávení večerů se samozřejmě polská metropole měřit nemůže. Myslím tedy levné hospody a jídlo a mnoho památek. Zato ale důstojnost, na které Poláci trvají je jedinečná. Například hrob neznámého vojína, který hlídá čestná stáž a plane "věčný" plamen, mi vyrazil dech. Poláci si svých hrdinů váží. Je to dobře, myslím že bychom jsme si z tohoto mohli vzít příklad.

Ruský jubilej - 250 tysjač článků

Ruská Wikipedie dosáhla mety 250 tisíc článků. Tisková zpráva o tom se dostala i do národního zpravodajského serveru Gazeta.ru.

Jubilejním článkem byl ten o genderové lingvistice, který pro zajímavost podle interwiki neexistuje ve stejné samostatné podobě na žádné jiné Wikipedii (na anglické je jen podkapitolou článku Gender; na české Wikipedii zatím nemáme ani ten).

Zpráva obsahuje i další zajímavé údaje - například o výzkumu, podle kterého se ruská Wikipedie stala základním zdrojem specializovaných informací pro 32 % Rusů. Poráží prý tisk a televizi, ale nevím, jak mám chápat, že je sice základní a první, ale přitom stále neporazila tištěné encyklopedie.

Na ruské Wikipedii spolupracovalo na 30 tisíc lidí z celého světa, mám tu čest řadit se mezi ně. ;-)

Česká stopa na ruské Wikipedii ostatně není obecně úplně mizivá - mezi 235 články týdne byly články Alfons Mucha a ... Reinhard Heydrich.

Obrázek: Šišky jedle korejské, aktuální obrázek týdne na ruské Wikipedii. Zdroj: Wikimedia Commons (autor Jan Mehlich)