Překládejte něco z bosenské Wikipedie

Jo, po delší době mě napadlo, že bych mohl na Wiki udělat nějaký článek. A tak jsem dlouho dumal nad tím, do čeho že se to vrhnu. Nejdříve mě napadlo udělat něco ohledně dopravy, ale toho je přeci jen dost a je to tak trochu všechno stejné. Co třeba zkusit něco z historie a geografie? Přeci jen nebylo napsáno dost o tom, co se odehrálo v jihovýchodní Evropě, mé oblíbené oblasti. A téma je na světě: Velké Srbsko.

Mluvilo se o něm dost v souvislosti s válkami v 90. letech, někdo si na to jistě vzpomněl i teď, když byl ten humbuk kolem nezávislosti Kosova. Zjednodušeně řečeno: Poté, co Osmanská říše obsadila Srbsko, Srbové se rozprchli po Balkáně a dlouho neměli jasno, kdeže vlastně jejich území končí. Hranice se tak přepisují stále a stále. Vděčným politickým tématem je pak posunout je co nejdále.

Tak řekněme, že toto není zrovna jednoduché téma a bylo by záhodno mít nějaký zdroj, odkud čerpat. Wikipedie je samozřejmě tohoto plná a je celkem fajn něco po delší době přeložit (mně překlad z několika wiki vyšel skoro na 9 kB, což vydá na celkem fajn článek). Jako hlavní zdroj jsem si vzal klasicky bs.wiki, kde jsem neporozuměl, tam pomohla anglická.

Tak si k tomu člověk sedne a začne překládat. Hezky větu po větě. Zpočátku to vypadá dobře, první odstaveček, dva se přeloží rychle. Pak ale co nevidí - tvůrci na bs.wiki, zdá se, principy tvorby encyklopedie neberou tak důsledně jako my. Já rozhodně chápu, že nechat se otravovat nějakými regulemi je Zlo, jehož podoba dokáže dorůst až do obludných rozměrů, bez nich to však dopadá ještě hůře. A to je Velika Srbija dokonce jedním z nejlepších článků ;-) (odabrani članci).

Nechci se tu dlouho rozepisovat o tom, co mě překvapilo a co jsem musel při překládání ukočírovat, jinak by česká verze byla jednou z propagand věčných balkánských sporů. Takže jen vypíšu to, co mě nejvíce "vyděsilo", komentovat to radši nebudu:

No, sama je ideologija Velike Srbije vremenski koincidirala s raznim nadnacionalnim ili pseudonacionalnim programima nastalima kod nas:

Uzme li se u obzir da je Moljević bio glavni "kartograf" u Mihailovićevom štabu, može se zaključiti da je velikosrpski geopolitički plan bio političko-nacionalnim temeljem četničkoga pokreta.

No je, uz glumljenu neutralnost JNA koja je mogla zavarati samo slijepce, bio snažan korak prema pretvaranju Jugoslavije u Srboslaviju

Kakva je budućnost statusa Kosova, kao i srpskoga entiteta u Bosni i Hercegovini- nemoguće je predvidjeti. Na koncu se može zapitati: koliko je taj program živ i uticajan ?

10 milionů, Buenos Aires a valná hromada

Tři zajímavé novinky jsou spíš jen pokračováním předchozích zpráviček, a tak o nich není tak moc co dodat. Ale objevit by se tu jistě měly, a tak popořadě:

Všechny wikipedie - tím samozřejmě rozumějte všech 250 jazykových mutací - mají dohromady přes 10 milionů článků. Nevím přesně, jak to nadace spočítala, ale slavným článkem je podle ní článek na maďarské Wikipedii o Nicholasi Hilliardovi (na obrázku). Není to podezřelé, že podobně jako u jubilejního článku na ruské Wikipedii, o kterém jsem psal nedávno, česká Wikipedie tenhle článek vůbec nemá? Tož ať se naši odborníci na výtvarno snaží! Česká Wikipedie mezitím pomaličku šplhá k číslu 100 tisíc článků.

Další zpráva udělala radost všem wikipedistům z Argentiny. Buenos Aires nakonec převážilo nad Torontem a uspořádá Wikimanii 2009. Nadace se o tom nijak moc nerozepsala, vystačila si se stručnou notickou, aspoň Wikimedia Argentina vydala tiskovou zprávu (ve španělštině), kde se píše, že jde o vyjádření významu, jaký mají pro Wikipedii španělsky mluvící přispěvatelé. Wikimania 2009 tak má být první dvojjazyčnou Wikimánií v historii. Malým faux pas je, že v tiskové zprávě bylo za konkurenta Buenos Aires označeno Melbourne, a nikoli Brisbane.

Bude chtít někdy uspořádat Wikimanii i česká pobočka? No, kdo ví, ale zatím se chystá uspořádat vlastní valnou hromadu. Už brzy se prý začnou přijímat závazné přihlášky, členský příspěvek bude činit 200 korun ročně za dospělého a 100 Kč za členy do 18 let (může být ale i vyšší, zlváště milionáři a miliardáři můžou přispět víc :-).

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor: Nicholas Hilliard, autoportrét, 1577).

Kvalitní a nekvalitní články Wikipedie

Byly doby, kdy má aktivita na Wikipedii byla soustředěna především na tvorbu článků nových a úpravu některých stávajících. V poslední době se však začínám obracet na Wikipedii i jako čtenář (občas ale něco napíšu rád a ještě dost věcí plánuju). Je dost zajímavých a důležitých témat, o kterých byl rád si něco přečetl a také chci vidět, jak plody práce jiných mohou být využity. Po návštěvě Polska mě logicky zajímala fakta kolem místního jazyka, do jehož tajů jsem na místě příliš nepronikl, a to ani po zhruba hodinové rozpravě s polským párem ve vlaku.

Faktem je, že se člověk z článku skutečně něco dozví, například o výslovnosti hlásek a jejich druzích ( neboť jsem měl za to, že polovina z nich jsou sykavky a druhá polovina šišlavky). Jejich dělení je zde dobře vysvětleno a důkladně popsáno. Jazyk našich severních sousedů srozumitelný je, stačí jen, aby byl mluven pomalu a vysvětlení některých nefamiliérních slov bylo po ruce.

Dále je také dobré, že v článku je něco o polském onikání, které je vskutku zvlášní a pochopit jsem jej v příhodné chvíli nemohl. Ale tak jiný kraj jiný mrav. I když pravda že člověk takové rozdíly nečeká.

Každopádně, co mi zkazilo dojem z článku, byly slovní obraty typu " Tu používali soudruzi z PSDS a za její vlády", " kdy se obracíte ke svému partnerovi" a další. Obecné principy trpí - pejorativní termíny do Wikipedie nepatří a oslovování čtenářů už vůbec ne. Šablonu upravit jsem do podobných článků dával rád. Ale to byly mnohem horší případy samozřejmě.

Rozdělit článek a doplnit nějaká fakta o vývoji, dialektech, výslovnosti a například i o oddělení od nás a Slováků by také nebylo na škodu, zajímavé by bylo přečíst si něco o obrodě jazyka (a jeho rozšíření) po letech útlaku v 19. století. Anglická wikipedie má samozřejmě jako vždy velké množství informací o tomto jazyce, neboť samozřejmě mnoho Poláků znalých angličtiny nemá problém se rozpsat o svém rodném jazyku. S potenciálem česky píšících obyvatel Polska prostě nesrovnatelné. Ale to je obecně problém české Wikipedie.

Ale abych řekl pravdu, jsou mnohem horší články o jazycích (a také moje díla, avšak z dob dávných). Přeci jen je na druhou stranu lepší mít alespoň nějaký článek než žádný. A jazyky jsou právě dost dobře vidět... svítí modře v infoboxu vedle mnohých dalších důležitých informací, nemálo navigačních šablon na tyto články odkazuje, jsou prostě třeba. Jen bude nějakou dobu trvat než dosáhnou potřebné kvality. Ale něco můžeme udělat už dnes - vyházet balast, udělat lepší strukturu... prostě upravovat.

Mám problém s Wikizprávami

Je to tak. Projekt Wikizprávy, nacházející se nyní ve stavu inkubace s žádostí o vznik, ve mně vyvolává rozpaky. Snad mi nikdo nebude vyčítat, když se s nimi podělím ve chvíli, kdy na nich mám jeden z nejvyšších počtů editací.

Na jednu stranu otevřeně říkám, že Wikizprávy jsou ve stavu, v jakém mohou reálně existovat. Budou odpovídat tomu, co se od českých Wikizpráv může očekávat a nebudou horší než mnohé jiné existující Wikinews. Na druhou stranu to ale neznamená, že jejich stav bude nějak špičkový. Už nyní se objevuje mnoho článků, které obsahují jazykové nebo faktické chyby. Bude mít projekt vždy dost ochotných korektorů?

Samozřejmě se dá předpokládat nárůst počtu přispěvatelů, pokud budou Wikizprávy oficiálně spuštěny. Přesto těžkou překonají svůj handicap spočívající v tom, že nebudou přinášet zprávy dostatečně aktuálně, aby mohly konkurovat velkým zpravodajským serverům anebo nově jednomu z nejlepších projektů Google, tedy Google News, který tyto zprávy těchto serverů zpracovává na jednom místě. Wikizprávy se mají podle představ tvůrců stát mimo jiné prostorem pro publikování zpráv, které se jinde neobjevují. Z toho ale mám také obavu. Mám pocit, že z Wikizpráv se tak stane server menšinových a kuriózních zpráv, který bude hluboko pod hranicí zájmu běžných čtenářů. Nemluvě o tom, že by právě takový výběr menšinových zpráv mohl brzy vést k omezení plurality publikovaných zpráv či přímo k tomu, že se z Wikizpráv stane server zaměřený na zprávy týkající se určité zájmové skupiny.

A i růst přispěvatelů cítím jako problém. Pokud se přidá mnoho přispěvatelů, budou jejich síly chybět na Wikipedii. A uvědomte si, že v tomhle případě to není stejné jako s editací "nechtěných článků" na Wikipedii, kde se často logicky a správně argumentuje, že přesvědčovat takové autory k editaci "chtěných článků" k ničemu nepovede. V tomto případě sledujeme, že se k Wikizprávám hlásí velmi aktivní a pro Wikipedi převážně velmi užiteční wikipedisté. Rozptýlení jejich sil mezi víc projektů Wikipedii neprospěje.

Zprávy na současných Wikizprávy prakticky nebývají editovány poté, co je někdo vloží a případně někdo rychle zkoriguje. Je to (pro mne překvapivě) i vlastnost, která platí o řadě zpráv větších anglických Wikinews, ale u českých Wikizpráv je to prakticky všude. Princip spolupráce, na kterém je založena Wikipedie, tady nefunguje. Už jsem jednou psal, že Wikizprávy jsou prakticky jedním velkým multi-blogem několika osamocených bloggerů. V tomhle případě ale pod oficiální hlavičkou projektů Wikimedia.

Připsal jsem se do seznamu uživatelů, kteří podporují vznik Wikizpráv a aktivně je upravuji, aby byla naplněna jedna z podmínek pro jejich spuštění. Dělám to i pro Aktrona, který je založil a dal si na nich dost práce, a pro další jejich editory. Na druhou stranu tady zcela otevřeně píšu, že je za přínosný projekt nepovažuju.

Warszawa

Město, které většinou v turistických průvodcích chybí, jsme já a Wizzard poctili svojí návštěvou. Přestože mnozí zlí jazykové tvrdí, že hlavní město Polska tvoří jen samé paneláky a nic zajímavého tam není, opak je pravdou.

Palác Kultury a Vědy (PKiN) je vskutku zajímavou památkou, která dominuje modernímu městu. To totiž po druhé světové válce (dle Wikipedie zrušeno 85 % zástavby, včetně historické) prošlo radikální přestavbou. Odprostilo se od původních středověkých uliček (z nich bylo obnoveno jen pár) a vydalo se cestou moderních autostrád benzinového věku doplňovaného výškovými budovalmi, velkými kruhovými objezdy a prostě rychlou dopravou.

Na druhou stranu ale Poláci vynaložili na obnovu něčeho málo, co chtěli ze své minulosti zachovat, velké úsilí. Tak například královský palác. Opět podle Wikipedie, můžeme vidět obrázek se zbořeništěm, sutinami a ruinami. A podobný je k vidění i ve vstupní hale paláce. Poláci se ale nedali, a postavili palác zcela nový. Kompletně zrekonstruovali všechny sály, a to buď podle tehdejších písemností, nebo i podle doborých obrazů. Až do osmdesátých let se na všem pracovalo, dnes tak jsou interiéry vskutu výstavní a hodné exhibicí pro turisty.

Královský palác doplňuje straré město, v roce 1980 zapsané jako památka UNESCO. Z toho taky popravdě řečeno moc nezůstalo a muselo tak být v 50. letech našeho století nákladně rekonstruováno. Zatímco se tak stavěly moderní bulváry v sovětském stylu, které dnes nesou jména nejen po lidové armádě, ale i například po Janu Pavlu II., pracovalo se na gotických stavbách a středověkých budovách.

Moderní Varšava je pak ukázkou odvážnosti metropole. Mrakodrapy, rychlá doprava, kterou tak trochu parodují 40 a snad i více let staré tramvaje, ukazuje dynamičnost, se kterou se můžeme setkat třeba v bývalém Západním Německu. Ale této dynamičnosti je něco cizí. Ano, je to západní, germánský styl. Varšava je město totiž vskutku jedinečné. Částečně vypadá jako metropole německá, částečně jako česká (ano, i s trochou snažení se dá najít slušná hospoda se slušným - byť polským - pivem, sice za cenu, za kterou by Češi vyšli už dávno do ulic) a částečně mi připomínala města v Pobaltí. Ale ono historii, kterou má Polsko s Litvou společnou, těžko vymaže pět let válečné destrukce.

Každopádně Varšava se mi docela líbila a fámy o fádním městě plném paneláků bych mohl považovat za liché. I když teda v porovnání s českým stylem trávení večerů se samozřejmě polská metropole měřit nemůže. Myslím tedy levné hospody a jídlo a mnoho památek. Zato ale důstojnost, na které Poláci trvají je jedinečná. Například hrob neznámého vojína, který hlídá čestná stáž a plane "věčný" plamen, mi vyrazil dech. Poláci si svých hrdinů váží. Je to dobře, myslím že bychom jsme si z tohoto mohli vzít příklad.

Ruský jubilej - 250 tysjač článků

Ruská Wikipedie dosáhla mety 250 tisíc článků. Tisková zpráva o tom se dostala i do národního zpravodajského serveru Gazeta.ru.

Jubilejním článkem byl ten o genderové lingvistice, který pro zajímavost podle interwiki neexistuje ve stejné samostatné podobě na žádné jiné Wikipedii (na anglické je jen podkapitolou článku Gender; na české Wikipedii zatím nemáme ani ten).

Zpráva obsahuje i další zajímavé údaje - například o výzkumu, podle kterého se ruská Wikipedie stala základním zdrojem specializovaných informací pro 32 % Rusů. Poráží prý tisk a televizi, ale nevím, jak mám chápat, že je sice základní a první, ale přitom stále neporazila tištěné encyklopedie.

Na ruské Wikipedii spolupracovalo na 30 tisíc lidí z celého světa, mám tu čest řadit se mezi ně. ;-)

Česká stopa na ruské Wikipedii ostatně není obecně úplně mizivá - mezi 235 články týdne byly články Alfons Mucha a ... Reinhard Heydrich.

Obrázek: Šišky jedle korejské, aktuální obrázek týdne na ruské Wikipedii. Zdroj: Wikimedia Commons (autor Jan Mehlich)

Wikimánie 2009: Buenos Aires, nebo Toronto

Tak jsem to přece jen přehlédl - porota, která rozhoduje o tom, kde se uskuteční příští Wikimania, už zúžila výběr na poslední dvě města. Zatímco Karlsruhe a Brisbane 9. března vypadly, Buenos Aires a Toronto zůstávají.

Pouze stručně: O Buenos Aires jsem už psal - je to ambiciózní kandidatura podporovaná oficiálními kruhy a místní argentinskou pobočkou. Wikimánie by se tam měla uskutečnit v kulturním středisku generála José de San Martín (na horním obrázku), které má být k dispozici zdarma. Pořadatelé jsou už domluveni s řadou sponzorů (např. Nokia, Telefónica, LAN Airlines). Náklady pro účastníka odhadují pořadatelé na zhruba 220 USD bez dopravy do Argentiny. Očekávají zhruba 400-500 účastníků, z toho 150 místních.

Toronto se v kandidatuře chlubí i tím, že při snaze pořádat letošní olympijské hry podlehlo pouze Pekingu. Tam by se měla Wikimánie konat v univerzitním Bahenově středisku pro informační technologie (dolní obrázek), které má být s dalšími univerzitními zařízeními k dispozici rovněž zdarma. Toronto chtělo uspořádat Wikimánii 2006, ale neuspělo, přednost dostal americký Cambridge, Mass. Právě kvůli Wikimánii vznikla kanadská pobočka. Čísla o počtu účastníků nebo nákladech torontská organizace neposkytuje. Možná jen nemá odvahu střílet od boku, možná je to větší problém, protože musela být i vyzývána, aby doplnila rozpočet.

Netroufám si odhadnout, kdo je objektivně větším favoritem, ale můj osobní tip je Buenos Aires.

Zdroj obrázků: Wikimedia Commons a Wikipedia (Autoři: 1 - Beatrice Murch, 2 - Sabrerider)