Agenti teplé vody

Zatímco Ján Slota je agentem teplé vody (což mu rozhodně nezazlívám a příjde mi to naštěstí i neškodné), redakce stránek zive.cz je zdá se hraje roli agenta jedné nejmenované softwarové společnosti (krycí jméno Redmont).

Před několika dny jsem si totiž po dlouhé době otevřel jejich stránky a byl jsem naprosto šokován. Z té kopice všech možných článků, na které tam ze svojí hlavní strany odkazují bylo plných pět (zdá se to jako málo ale ty odkazy nebyly někde zapadlé) na služby Windows Live... Windows Live messenger, Windows live blog, Windows live fotogalerie, Windows live WC... prostě kopice věcí. Další zajímavostí je jistě objektivní hodnocení redaktorů, kteří ukazují, jak jsou všechny tyto služby bez výjimky prostě skvělé. A své články napsali typicky microsoftským způsobem: "Komunikace bude jednodušší", "Řešení má jméno Windows Live" atp. Celé jméno produktu, které je patřičně dlouhé, je po obrazcu JuDr. PhDr. Mgr. et Mgr. Henryka Laholy opakováno neustále a pořád (jj, tohle prostě není Score, kde se používá systém: "Metal Gear Solid, dále jen MGS").

Opravdu by mě zajímalo, kolik takový "tématický týden" naší nejmenovanou společnost stál, je však hezké přečíst si reakce v diskuzích dole, člověk si alespoň nepříjde na planetě opic tak sám.

Ještě další věcí, která mě překvapila, byl odkaz "Sdělte Miscrosoftu, co si myslíte o Windows". Microsoft se nyní pouští do vskutku odvážného boje, neboť očekávám že server zpracovávající takové "reakce uživatelů" (nebo spíš linuxových fanatiků?) se přetíží, přehřeje na 200°C a následně vyhoří (pouze dramatizace - samozřejmě že by se to vyplo). Každopádně to bylo zajímavé, na zive.cz asi chodit nebudu a Microsoftu zdar....

Původně jsem chtěl tento post dělat delší, ale vzhledem k tomu že teď večer bych ještě rád začal s instalací a nastavením Ubuntu 7.10 do noťase tak to protahovat nebudu.

Don't download this song

Stahování hudby, filmů nebo softwaru se stalo poslední dobou opět kontroverzním tématem. Policejní síly provedly zátah na jeden z DC hubů a nyní se vyslýchá asi 1700 lidí. Šetření potvrdilo to, co se už dávno ví - že se jedná o zaměstnance firem, státní správy (tedy ne jen o studenty IT - síťová guru neznající hranic a zákonů). Filmový průmysl bude rozhodně spokojen, neboť zase o pár méně šťastných lidí více příjde do kina, hudební se může těšit na o něco trochu plnější obchody s CD/DVD.

Náš právní řád však nerespektuje praktický rozměr celé skutečnosti. Máme v podstatě před sebou dvě cesty. Buď zatkneme všechny uživatele počítačů (protože nikdo u nás nebude mít stoprocentně legální software, to vzhledem k provázanosti všeho prostě možné není), nebo se použije metoda sovětského ražení - budou vybrány jisté singulární případy pro odstrašení veřejnosti. To mi příjde více reálné, ale že by to zastavilo současný stav si nemyslím. Pirátů určitě ubude, ti hlavní (kteří vytvářejí největší "objem" pirátství) se ale těžko nechají zastrašit. I kdyby se podařilo filmovým/hudebním/softwarovým společnostem snížit tímto své ztráty, eliminovat je nemohou. Stále existuje mnoho serverů v tichém oceánu, v pralesech a v různých zemích kde jsou právní normy ohledně ochrany softwaru vlastně nulové. Stahovat odkud může kdokoliv.

Zastrašování může ale vést i jiným směrem. Lidé přejdou na svobodné operační systémy (linuxové distribuce). Začnou se rozlížet po jiných hudebních umělcích, a nebudou se soustředit jen na ty, které vidí v televizi a mají velkou reklamu. Objeví nové filmy. Nové styly, vše půjde dále. A velkým firmám skutečně klesnou tržby, tentokrát ale ne už tím způsobem, který by se dal zvrátit. Když jsem byl na konferenci linuxAlt (viz post níže) bylo tam na plakátu jedno heslo Mahátmy Ghándího, zakladatele indického státu: First they ignore you, then they laugh at you, then they fight you, then you win. Tohle současný stav vystihuje svým způsobem vskutku zajímavě. Přibývají nám stále brutálnější varování - kdo viděl druhou sérii IT Crowd tak ví, jak to za pár let může na normálním filmovém DVD vypadat :-). A nebo se budou dávat větší upozornění na obaly, něco jako u cigaret. Mohlo by to vypadat třeba takhle:

Osoba, která nedovoleně přehraje, propůjčí, upraví, zfalšuje, úmyslně zničí, úmyslně poškodí či jakkoli pozmění tento dokument může být pokutována až do výše 100 000 dolarů či uvězněna až na dobu pěti let anebo obojí.

Licenční politika se v poslední době - například na serveru YouTube - stále zpřísňuje. Časy, kdy člověk mohl po zadání spojení "Star Trek" shlédnout polovinu první série ENT nebo dobré díly z TNG jsou zdá se pryč. Podobně je to i s jinými pořady, tvrdě se potírá také i Family Guy a další známé seriály, jejihž tvůrci nesouhlasili s volným uveřejněním. A tak to dopadá tak, že obě strany spolu vedou "uploadovací válku". Video se objeví, po čtyřech hodinách je smazáno... a následně ho někdo nahraje znovu a zase znovu,admini YouTube na jednu stranu jen mažou a mažou a na druhou sledují, jak se právní hrozby na jejich firmu neustále množí. Vskutku pěkné.

Nejde však jen o televizní seriály, u kterých lze pochopit, že někomu patří, a že vlastník prostě svolení k jejich uveřejnění nedal. Často se ale potírají věci vskutku banální. Nedávno jsem v jednom časopise viděl hodně zajímavý článek. Jeden z mnoha uživatelů YouTube nahrál video svého tancujícího syna. Ale že v pozadí hrála hudba zpěváka Prince (která mimochodem opravdu nebyla předmětem videa), to již nevěděl že je prostě problém. Jednalo o porušení práv a správci to proto smazali. Uživatel byl poučen a nově si bude dávat pozor, co má v záběru a co mu hraje na videu. Ještě že se neozvali designéři aut, to bychom už nikdy nic nevyfotili. Zatím stačí, že zakázali Atomium a noční Eiffelovku. I když co není může být. V dobách Rakousko-Uherska bývaly v hospodách cedule, že vésti politické rozhovory se přísně zapovídá.

LinuxAlt 2007

Já a Petr K. jsme se rozhodli rozšířit si naše obzory ohledně operačního systému Linux a vyrazili jsme tak na konferenci LinuxAlt, která se 3. a 4. listopadu konala v Brně, v areálu zdejší Fakulty informačních technologií VUT v Králově poli.

Rovněž jsme využili našich wikipedistických známostí abychom se mohli tak nějak vhodně v Brně ubytovat; oba žijeme v západní části republiky - já to měl 200 km z Prahy, Petr dokonce 300 z Plzně. Takže začátkem byl odjezd v pátek večer a pomocí autobusů (posilových) Student Agency jsme do Brna dorazili o několik hodin později. Poté jsme u jedné wikipedistky přenocovali a druhý den snad ještě před rozedněním za pomoci šalin DPMB dorazili do supermoderního areálu, kde se celá akce konala.

Pravda, zpočátku jsme si museli slušnou dobu počkat, než se celá konference rozběhla, neboť jsme přišli spolu s pořadateli, kteří ještě museli organizovat a připravovat svoje přednášky. Nakonec se začalo v 9:00; přednášel jako první wikipedista známý pod přezdívou Pitel na téma Linux a hry. A ukázal vskutku zajímavé hry, jako například Frets on Fire, což je jeden z kousků, který by člověk opravdu v Linuxu nečekal - no zkusili jste hrát někdy na klávesnici jako na elektrickou kytaru ;-) ?

Další z přednášek byly na témata neméně zajímavá. Například Fedora 8 - nejnovější verze této známé linuxové distribuce (mimochodem vychází právě dnes) - co nového přináší, jaké jsou změny, jak dlouho se to vlastně zkouší aby to uživatelům fungovalo atp. Následovaly ještě další a další zajímavé prezentace, k nám dvoum (třem) se přidal nakonec i Timichal. Sobotní část akce zakončil výběr anket a následné losování zajímavých cen kolem čtvrté odpoledne (kromě linuxáckých triček se objevilo i víno a sluchátka). Bohužel jsme s Petrem nic nevyhráli :-(

Z areálu poslucháren jsme se jako skupinka wikipedistů rozhodli pro večerní výpravu do centra Brna. Prošli jsme si tak nejen historické jádro, ale taky prohlídli Petrov a Špilberk, kde nám místní wikipedistka poskytla informace čím je vlastně ta která stavba a ta která ulice významná. Překvapeni jsme pak byli na brněnském hradě "Špilasu". Nejen že jsme se dozvěděli, že nikdy nebyl dobyt, ale překvapilo nás i přistání horkovzdušného balónu a lampionový průvod místních dětí. Protože jsme už byli kolem tý půl sedmý (sic!) unaveni, rozhodli jsme se vynechat plánovanou návštěvu hospody/čajovny a zamířit rovnou do postele. No ono se to nakonec protáhlo, takže spát se šlo až kolem dvanáctý, ale tak to běžně bývá.

Nedělní den začal podobně jako ten sobotní, opět brzkým vstáváním a opět přednáškami. Tentokrát na jiná témata - bezztrátový formát .svg, nové grafické rozhraní KDE 4 (ano, přednášku jsem viděl už v dubnu, ale tehdy to umělo jenom vlnící se okna a jinak to neustále havarovalo - nyní již to bylo sice odladěné, vylepšené, plné nových fičurek, ale tak trochu moc jako Windows Vista). Mezi další zajímavé prezentace patřila například virtualizace na ZČU, kde byly předváděny kousky pro mne nerozlišitelné od černé magie (že by to bylo černým pozadím terminálu?) a některé další. Nakonec se opět vybraly ankety, nic jsme nevyhráli a s brněnskými wikipedisty (a wikipedistkami) jsme se hezky rozloučili. Odjezd z Brna byl naplánován na 17:00, následovala opětovná dlouhá cesta autobusem a přemítání, jak asi bude případná akce vypadat za rok a kdo se jí bude účastnit. Jestli by se nehodila třeba nějaká přednáška dotýkající se Wikipedie. Kdo ví. Každopádně jsme si celou akci užili a dozvěděli se kopec nových informací.

Obrázky (vlastní):

1) Pořadatelé a zakončení akce
2) Noční Brno z Petrova

Sraz wikipedistů a výlet do Prahy

Jelikož wikipedisté se většinou znají pouze přes internet a bydlí v různých městech (i zemích), pořádají se čas od času srazy skutečných nadšenců. V drtivé většině případů jde o menší srazy lokálních komunit, jako byl ten, který se Vám budu snažit přiblížit. Až se někdy dostanu na výroční konferenci Wikimania (anglicky), tak udělám reportáž i z té, ale to je zatím ve hvězdách.

Já osobně jsem navštívil již dva předchozí české srazy. Před méně než třičtvrtě rokem na podobném srazu, který se také pořádal v Praze, jsem poprvé viděl wikipedisty „naživo“. Cítil jsem se ale trohu nesvůj, protože jsem byl v podstatě mezi třiceti absolutně cizími tvářemi. Jinak tomu už bylo na srazu v Písku. Tam jsme se sice nakonec sešli jen tři, ale o to víc jsme se pobavili. Zatím nejlepší pocit mám z posledního srazu, který jsem si skutečně užil.

Minulý týden, přesněji v pátek 26. října 2007, se konal v Praze sraz české Wikipedie. Plánování nebylo příliš složité a účast byla nakonec hojná, i když se několik wikipedistů z různých důvodů nemohlo dostavit, což byla přeci jen škoda. Pokusím se Vám tedy popsat zážitky z tohoto výletu…

Do Prahy přijíždím autobusem již v poledne a hned na nádraží se setkávám s Aktronem, bez kterého bych se v Praze za chvíli asi ztratil. Dál pokračujeme již společně metrem, kde se pro změnu setkávám se spolustudentem z FAVky (jak je ten svět malý, že). Vystupujeme ze stanice metra a v mžiku se ocitáme v novém nákupním středisku Palladium. Větší chrám konzumu jsem zatím skutečně neviděl. Všechno je zde zbrusu nové a dost věcí ještě pořádně nefunguje, několikrát například míjíme velkoplošné obrazovky s jakousi chybovou hláškou Windows. Všechno zde vypadá luxusně – dokonce i rychlé občerstvení. Modernímu designu a značkovým prodejnám však také odpovídá cenová hladina, a tak si raději dáme k obědu sendvič z bufetu venku.

Nikam nespěcháme, a tak procházíme městem a bavíme se o Wikipedii a otázkách života, vesmíru a vůbec. Jdeme kolem Čertovky a Vojanovými sady až na Petřín. Je to sice pěkný výšlap, ale shora je skutečně pěkný výhled na stověžatou Prahu. Cesta dolů je už daleko méně namáhvější a jelikož čas ubíhá, použijeme znovu metra, abychom se přesunuli do čajovny, kde se scházím se známým z jabberu a u vodní dýmky a dobrého čaje se v klidu bavíme všichni tři o kdečem. Jenže než si člověk stačí odpočinout, je na digitálkách už po 17. hodině, a tak se musíme rozloučit a pokračovat vstříc hlavnímu cíli naší výpravy – do Království.

Vstupujeme do hospody a míříme rovnou do salonku, kde už se zatím sešla slušná společnost wikipedistů, ačkoliv musím podotknout, že poslední jsme nepřišli, protože někteří přicházeli ještě dlouho potom. Jako obvykle se bavíme s kolegy především o Wikipedii, ale zaznívají i zajímavější témata, jako například svatba Egga a Karakal, fotografování a několik zábavných osobních historek, kterými hýří především Chmee2 a Horst. Všeobecně panuje přátelská atmosféra a do salonku téměř nepřetržitě proudí jídlo a pivo. V průběhu večera zjišťuji, že i s Nolanem se dá normálně bavit, i když jsem míval z diskusí na Wikipedii dost často pocit obtížnějšího jednání. Obecně se mi v realitě s ostatními wikipedisty komunikuje lépe – kdyby to tak šlo i na diskusních stránkách Wikipedie, bylo by tam určitě lepší ovzduší.

Z ničeho nic se objeví Danny B. a nese nám dvě milá překvapení – nový leták Wikipedie (spojený s projektem mapy.cz), který je určen pro seznámení začátečníků se základními funkcemi a ovládáním svobodné encyklopedie, a jako třešničku na dortu pexeso Co je co s pozdravy od jejího majitele. Je opravdu skvělé, že se věci konečně rozhýbaly správným směrem a Wikipedii se dostane trochu víc publicity.

Zábava dále pokračuje wikipedistickým kvízem o několika desítkách otázek, přičemž některé jsou skutečně k popukání a jejich správné odpovědi jsou naproti tomu dosti zajímavé. Přiznám se, že se mi v poslední době nedaří sledovat dění na Wikipedii tak, jak bych si přál, a tak u otázky „Kde se nachází sídlo nadace?“ píšu Moskva. No, netrefil jsem se. Nakonec však vítězí Timichal a Milda. Mormegil jim předává zasloužené ocenění – hlavolamy, které obdržela Wikipedie za třetí místo v anketě Czech Open Source 2007, a čestné diplomy znalce Wikipedie. Timichalovi pak Chmee2 rozebírá hlavolam, ale ze změtě tyčinek a trojúhelníčků není nikdo schopen složit tu zapeklitou věcičku do původní podoby bez návodu.

Sraz nám pěkně ubíhá (došlo i na společný přípitek s paňáčkem slivovice) a někdy k půlnoci se vydáváme v již dosti zmenšené skupince dál po noční Praze. Na to jak je to velké město, se tam podle mě po půnoci špatně hledá nějaký dobrý podnik, protože i na minulém srazu byl ten samý problém. Po procházce, při které jsme zahlédli i menší pouliční rvačku, nakonec vcházíme do klubu U sedmi vlků. Ovšem po jednom pivě zase jdeme pryč, protože oba „DJové“, kteří tam v tu chvíli hrají nám div neudělali nezvládnutými efekty a svým „dýdžejským umem“ díru do hlavy. Celou dobu se dívám na plátno, kde promítají nějaké docela ujeté alternativní filmy a Danny z nudy začíná zkoušet akrobatické hospodské triky s pivními tácky, jinak řečeno pěkná nuda. Navrhuji tedy ukončit dnešní sraz a jelikož většina souhlasí, odcházíme něco po jedné hodině pryč. Tím sraz již definitivně skončil.

Od předchozích se sraz podle mne velmi lišil – jedním z důvodů určitě bylo, že jsme se už mezi sebou lépe znali, a tak byla i atmosféra uvolněnější. Navíc se mi alespoň povedlo bavit se postupně téměř se všemi a i program byl od minula pestřejší. Jestli se utrhnu ještě na další sraz v Praze, rozhodně bych byl také rád, kdyby byl opět v Království, protože je tam útulno a mají i dobrou kuchyni. Nepochybuji, že i ostatní jsou toho názoru. Hlavně jsem ale rád, že se mi tam povedlo dostat, podíval jsem se na kousek Prahy a poznal zase nové lidi. Zkrátka tenhle sraz byl super.

Další Aktronovy fotografie z toho dne zde.

Návštěva Dne otevřených dveří Probotrans v Králově Dvoře

I přestože jsem zde už jednou byl, rozhodl jsem se vypravit do Berouna, tedy přesněji do Králova Dvora, na den otevřených dveří společnosti Probotrans. Jedná se o autobusového dopravce a ne malého – zajišťuje dopravu na kopě linek, které jsou součástí SID (středočeské integrované dopravy). Akce začínala brzy ráno – po osmé hodině.

Výjezd z Prahy byl opravdu stylový – historickým autobusem Škoda ŠL 1310 po staré silnici (605). Popravdě to bylo zajímavější českým venkovem a podzimní krajinou, než po nudné a rychlé dálnici. Chyběla již jen hudba 70. let a obraz nostalgické jízdy by byl dokonalý.

Po příjezdu do areálu společnosti Probotrans v Králově Dvoře (i když ono to spíše vypadá, že je to Beroun, ta hranice mezi oběma městy je dost neznatelná) bylo možné si prohlédnout různé autobusy společnosti, včetně nejnovějších typů Irisbus Crossway (konkrétně první dva; tento rok bude násedovat ještě další dvojice a v roce příštím pak hned třináct nových) a nového SOR-u 10,5. Zajímavostí zcela jiného typu pak byly autobusy historické, tedy Škoda RTO s přívěsem (bylo to opravdu pěkné svézt se autobusovým vlekem – to se nám dnes už jen tak nepoštěstí) od ČSAP Nymburk a Škoda RTO LUX Probotransu samotného, v perfektním stavu a po kompletní rekonstrukci. Trochu dále stranou ještě stál i Ikarus 280 v modro-krémovém provedení. Na okružních jízdách jej však spatřit moc nešlo. Škoda.


A jakmile si všichni prohlédli co bylo vystaveno, ředitel společnosti a ještě pár dalších vlivných lidí slavnostně „uvedli“ do provozu nově dodané autobusy Crossway, symbolicky byla přestřižena páska. Též byl pokřtěn i historický RTO, získal první odznáček z mnoha, které časem všechny historické autobusy získávají a rovněž i křestní list, teklo i šampaňské :-). Potom se už na mnoho nečekalo, začaly okružní vyhlídkové jízdy. A to v trochu „legračním“ konvoji – nejnovější Crossway byl následován RTO-čkem z roku 1976. Obyvatelé města Berouna, kudy byla vedena vyhlídková jízda, koukali velice překvapeně. Mladší nechápali, starší vzpomínali. Ale všichni měli nakonec radost.

Kromě občerstvení zdrama, soutěží pro děti a prezentací jak společnosti, jejího vozového parku a SID-u jako takového, byla na dni otevřených dveří ještě jedna vskutku revoluční atrakce. A to řízení autobusu pod dozorem zkušebního komisaře. Každý si mohl zasednout za velký volant a k dlouhé řadící páce a zajezdit si pár koleček, vžít se do role řidiče autobusu. Zájem byl vskutku obrovský a mnoho lidí čekalo desítky minut, než se dostali na řadu.

Stejně jako minule, i letos se den otevřených dveří společnosti Probotrans podařil. Navíc byl i lepší. A tak to má rozhodně být. Rozhodně jsem zvědav, co se objeví příští rok :-)

Úspěšně fungující wikiprojekt

Pomineme-li Wikiprojekt kvalita, tak se k úspěšným wikiprojektům na cs.wiki řadí hlavně Wikiprojekt Fotografování (zkratka WPF). I díky němu se podařilo lépe zkoordinovat spolupráci fotografujících uživatelů a zajistit tak větší dostupnost svobodných obrázků z českého prostředí.

Jednou z nejlepších ukázek této spolupráce je fotografování metropole Prahy, kde se povedlo (i s pomocí barevné mapy metropole, indikující počet obrázků) situaci zlepšit natolik, že nyní (pomalu v polovině října) už chybí pouhých 5 městských částí, které nemají svůj obrázek na Wikimedia Commons. Sice se nám podařilo udělat desítky fotek u některých mnohdy zajímavých částí Prahy, stačí ale teoreticky překročit její, přes třicet let staré, současné hranice a další obrázky nikde. To samozřejmě již někteří (Packa) kritizovali (Žádná akce foto okolí Prahy). Nicméně významnost těchto obcí je ve srovnání s částmi Prahy nižší. Jsou dále, hůře dostupné a je jich více. Není potom divu, že četnost svobodných obrázků z mnohých vesnic centrální části Středočeského kraje je nízká. Nelze po fotografech chtít, aby zdokumentovali každou obec v republice, to je prostě nemyslitelné.

Kromě Prahy byly časem vytvořeny přehledové mapy i u dalších měst, jmenujme Brno či Ostravu. Tam je však situace již horší, neboť obrázky zařizuje většinou jeden či dva aktivní přispěvatelé. Variabilita chybí a dochází tak ke kumulaci obrázků z některých míst a k nedostatku z oblastí jiných. I přes to fotografií již přibývá a editoři Wikipedie mohou odstraňovat šablonu {{Požadavek na obrázek}} ze stále více článků.

Proto také byla vytvořena stránka Požadované , kam je možno případnou žádost (samozřejmě s ohledem na možnosti účastníků projektu) na obrázek vložit, takže pokud si ji některý z fotografujících uživatelů WPF přečte a má chuť, tak objekt na přání vyfotí. Pořád je totiž šablona požadující obrázek do článku na spoustě míst a nafotit vše žádané není jednoduše v lidských silách. Doufejme však, že se situace zlepší.

Obrázek v úvodu je můj vlastní, jedná se o šípkovou růži ze severu Řep. Nahráno dnes odpoledne, spolu s jinými obrázky z této části Prahy.

Rozhovor: wikipedista timichal

Pro tentokrát jsme se v „redakci“ (Aktron a já) rozhodli přinést několika našim čtenářům něco trochu jiného. Jelikož se blog zaměřuje na témata spojená s Wikipedií a wikipedisty, řekli jsme si, že pro vás připravíme rozhovor se zajímavým wikipedistou, který má s působností na české wikipedii, ale nejen na ní, poměrně slušné zkušenosti. Pro tyto účely se nám propůjčil Michal Zlatkovský, kterého možná znáte pod přezdívkou timichal.

Ahoj, Michale, můžeš nám pro začátek prozradit, jak ses vlastně na Wikipedii dostal a kdy?

Na Wikipedii jsem poprvé přišel v lednu 2005, když mi o ni řekl spolužák. Občas jsem ji poté navštěvoval, ale skutečně aktivní jsem začal být až kolem března 2006.


Když jsi o Wikipedii četl poprvé, čekal jsi něco jako komunitu, s kterou ses následně setkal?

Bylo mi jasné, že projekt tvoří určitá komunita, nevěděl jsem ale jak bude velká a rozhodně jsem nepředpokládal takové vnitřní rozpory, jaké v době mého příchodu probíhaly.


Co tě vlastně vedlo k tomu přispívat pravidelně a ne jen z Wikipedie
čerpat, jako to dělá mnoho ostatních?

Nevím, asi nuda :) Wikipedie mi přišla jako zajímavý projekt s velkými možnostmi a taky jsem si řekl, že bych mohl dělat pro změnu něco užitečného.


A jak vůbec došlo k tomu, že ses stal správcem?

Po jedné na vandaly zvláště bohaté noci, kdy jsem jako jediný hlídal poslední změny a stěžoval si na IRC na nedostupnost správců, mi kandidaturu navrhl Beren. Ještě ten den jsem ji podal a přes počáteční výhrady ohledně mého nízkého počtu editací jsem byl nakonec zvolen.


Kromě české Wikipedie, kde jsi správcem, pracuješ na mnoha cizojazyčných projektech. Dělalo/dělá ti to obtíže?

Ne, proč? :) Myslím, že Wikipedie i další wiki nadace Wikimedia jsou vlastně jedním velkým projektem a člověk by se měl snažit všude, kde může, a nejen na své „domácí“ Wikipedii. Navíc možnost dát si na chvíli pauzu od editování české Wikipedie a pracovat třeba na Commons je docela praktická - můžu se tak vyhnout syndromu vyhoření, který už zažilo mnoho správců.


Jak vůbec „místní“ správci vnímají angažmá uživatelů z jiných jazykových verzí Wikipedie?

Na cizojazyčných projektech, kde jsem aktivní nejvíce, žádní „místní“ správci nejsou - jak Commons, tak Meta jsou založeny na mezinárodní spolupráci, přestože dorozumívacím jazykem je angličtina. Při svých občasných editacích na různých jinojazyčných Wikipediích jsem ale zažil odpor tamních správců k „těm z Commons“, protože správci z Commons jsou mnohdy vnímáni negativně („mažou co můžou, podívejte, zrovna včera jsem nahrál na Commons obrázek, který jsem našel na Googlu, a dnes už je pryč!“).


Kromě anglojazyčných projektů pracuješ také na wiki Incubator, můžeš těm, kteří o něm nikdy neslyšeli, přiblížit jeho funkci?

Incubator je zvláštní wiki – vytváří se na ní „demoverze“ nových Wikipedií a dalších projektů, aby je mohla posoudit Nadace a případně jim povolit založit si vlastní wiki. Původně byl obsah Incubatoru na Metě, ale zhruba před rokem a půl to začalo být nepřehledné a hlavní vývojář Wikimedia, Brion Vibber, pro něj založil samostatnou wiki – Incubator.


A jak se na tom podílíš ty?

Já jsem Incubator pomáhal rozjíždět, protože Brion jej jen založil a bylo třeba dobrovolníků, kteří by dělali údržbu, stanovili nějaká základní pravidla a celkově hlídali, aby si každý nedělal, co chtěl :) V poslední době tam chodím jen občas a koukám, jestli se to tam moc nezvrhlo :)


Spolupracoval jsi také na něčem společně s ostatními wikipedisty, když nebudeme brát v úvahu náhodnou spolupráci na běžných článcích?

Jasně – kromě zmiňovaného startu Incubatoru, na kterém jsem pracoval s dalšími dvěma lidmi, je to třeba práce na různých překladech oznámení a tiskových zpráv a koneckonců i hromadné meziprojektové odrážení vandalů koordinované přes IRC.


V současnosti jsi studentem gymnázia. Myslíš si, že ti práce na otevřené encyklopedii pomáhá při studiu, nebo ti naopak zabírá čas na úkor učení?

Při studiu mi Wikipedie nepomáhá, i když se občas dozvídám různé zajímavosti – ale kdybych ji needitoval, stejně bych se nějak tomu učení snažil vyhnout :)


S jakými lidmi ses díky Wikipedii „setkal“ – ať už na internetu nebo osobně?

Myslím, že na Wikipedii jsou hlavně „ajťáci“, tedy lidé s dobrými zkušenostmi s počítači nebo rovnou ti, kteří počítače studují; najdou se ale výjimky. A na různých wikisrazech mě překvapilo, že i lidé, se kterými se na wiki moc neshodnu, jsou „ve skutečném životě“ příjemní a dá se s nimi vše v klidu probrat.


Co je podle tebe na wikipedii nejlepší?

Informace :)


Měl jsi také na wikipedii nějaké negativní zkušenosti? Jako správce určitě musíš řešit věci, ve kterých prostě není možné vždy uspokojit obě dvě strany.

Samozřejmě, například když můj bot udělal chybu a změnil špatně desítky článků, za to jsem byl docela vypeskován. Často se také vyskytují spory ohledně autorských práv a licencí obrázků, někteří wikipedisté si je berou dost osobně, já se ale snažím držet si odstup.


Na druhou stranu, vzpomeneš si na nějaký pozitivní zážitek, který tě opravdu potěšil?

Z poslední doby třeba zavedení nového formuláře pro nahrávání obrázků na českou Wikipedii, který směruje uživatele na Commons – je dobře vidět, jak u nás výrazně klesla intenzita nahrávání. A ze starších věcí třeba to, jak se nám povedlo uklidit a zavřít wiki o 11. září, která dost dlouho strašila na seznamu projektů Wikimedia.


A co ti tedy vlastně Wikipedie přinesla? Resp. proč se vlastně tohoto projektu účastníš? Spoustu lidí má pocit, že jim Wikipedie spíše bere než dává.

Jak už jsem říkal – jednak proto, že si myslím, že dělám něco užitečného pro ostatní, jednak kvůli tomu, že nemám co dělat :) Wikipedie mi přinesla mnoho nových známých od nás i z celého světa a spoustu zkušeností s řešením sporů a komunikací s lidmi a v neposlední řadě i řadu zbytečných vědomostí o vodě na Marsu či létajících špagetových monstrech :)


Mnoho lidí z Wikipedie odchází, převážně proto, že se zapletou do dalekosáhlých sporů, či nejsou schopni zvládnout tlak, který na ně jako na editory působí. Necítíš rovněž takové tlaky na své působení?

Ne, snažím se nebýt příliš kontroverzní, abych měl na svou práci klid. V případě, že se na české Wikipedii něco semele a výrazně se zhorší atmosféra, dávám si od ní odpočinek a jdu editovat třeba na Commons, což je poměrně klidný projekt, kde se jeden o druhého víceméně nestará a každý si dělá na svých věcech.


Na konec našeho rozhovoru bych se tě rád zeptal, co v nejbližší době plánuješ :)

Na Wikipedii bych chtěl pokračovat v přenášení obrázků na Commons, ve skutečném životě mě čekají taneční, možná cesta do Finska a snad i nějaký ten vztah :)


Děkujeme za rozhovor a loučíme se pro dnešek s Michalem.