Východní Evropa má zástupce v radě Nadace Wikimedia

Pokud je mi známo, tak se poprvé do rady Nadace Wikimedia dostal člen ze zemí bývalého východního bloku. Je jím 25-26letý Litevec Domas Mituzas. Byl do ní jmenován 1. března a převezme funkci výkonného tajemníka. V červenci bude muset být potvrzen buď dalším jmenováním, nebo zvolením komunitou.

Mituzas je programátor, věnující se operačním systémům, datábázím a sítím. Píše o sobě, že už v minulosti navštívil Českou republiku. Něco málo o Mituzasových názorech se můžete dovědět třeba na jeho vlastním blogu. Srší z něho záviděníhodné nadšení člověka, který je do Wikipedie zapojen už poměrně dlouho, a přece jeho chuť neopadá. Zúčastnil se dokonce několika Wikimanií, na dvě z nich letěl se stejnými náhodnými spolucestujícími (jsem taky zatížený na kuriozity). Delší pohled věnoval i Citizendiu.

Je správcem na litevské Wikipedii, která má mimochodem už také přes 60 tisíc článků. V Litvě na různých místech veřejně prezentoval činnost Wikimedie (např. na tamní univerzitě, na semináři v parlamentu, v médiích...).

(Obrázek: Hlavní nádvoří univerzity ve Vilniusu a kostel sv. Jana. Zdroj: Wikimedia Commons - autor J. K. Wilcziński, 1. polovina 19. stol.)

Rozmnožování trpaslíků na Wikipedii

Na české Wikipedii došlo v poslední době k několika kontroverzním událostem, které nechci konkrétněji komentovat, jelikož může hrozit i situace, že bych se jimi musel zabývat jako arbitr a předchozí komentář by mohl být někým vnímán jako konflikt zájmu. (K tomu ale obecněji dodám, že za konflikt zájmů považuju sám něco trochu jiného než vytvoření si názoru na to, co je správné, a to případně i dřív, než se rozběhne samotná arbitráž).

Zaujalo mne ale, jak se najednou rozmnožily některé účty, které nepřispívají do obsahu Wikipedie, ale zabývají se jen jejím zákulisím. Svým způsobem mezi ně patří nyní i Malýčtenář, který má nezanedbatelné zásluhy z minulosti, a tak pro mne zůstávají jeho názory, tím spíš, že nevím, že by byly útočné anebo destruktivní. Zajímavým případem je také the Eye of Truth, který pro změnu pouze vstupuje jako "oko pravdy" do diskusí v zákulisí Wikipedie s faktickými připomínkami. Tenhle přístup je podle mne sice také kontroverzní, ale může být (a mám pocit, že v minulosti už snad několikrát byl) i přínosný. Dnes ale přibyla ještě Formalistka, tak nevím, není to už divné?

Mimochodem, také moje příspěvky v zákulisí v poslední době začínají převažovat nad příspěvky v Hlavním prostoru, ale chci vás ujistit, že to nemá být věčný trend.

Čerstvou novinkou je ale účet Průchozí, který vznikl (aspoň ponejprv) jen proto, aby jeho majitel mohl vstoupit do diskuse nejen faktickou připomínku, ale připojit k ní takto anonymně svůj ostře kritický názor (př.). Musím říct, že na mne působí takový účet hodně podezřele a opravdu nejsem rád, že se na Wikipedii vůbec tak množí nové či novější účty, které nechci ještě nazvat trolly, a tak je nazvu trpaslíky. Zkrátka účty, které nijak nepřispívají k obsahu encyklopedie.

Novinky k Wikimániím

Wikimania je jméno užívané pro celosvětovou konferenci otevřenou wikipedistům. Letošní Wikimania se uskuteční 17.-19. července v egyptské Alexandrii, konkrétní místo bylo podle mne zvoleno prakticky dokonale - jedná se o Alexandrijskou knihovnu, následovníka legendární knihovny, která shořela v Caesarově době. Dosud jsou místa na Wikimanii volná a je možné se o ně přihlásit do 16. března, je ale třeba upozornit, že Wikimanie není jen tak výlet, ale skutečně konference, u níž se předpokládá aktivní účast.

V těchto dnech se ale také už rozhoduje o další Wikimanii na rok 2009. Oficiálně se přihlásila čtyři města - Toronto, Buenos Aires, Brisbane a Karlsruhe. Všichni kandidáti už odpověděli na dotazy poroty, v níž jsou kromě členů Rady Wikimedia Foundation především pořadatelé předchozích Wikimanií (ty byly ve Frankfurtu, Bostonu a na Tchajvanu).

Mezi požadavky na kandidáty jsou především termín v červenci nebo srpnu, počet účastníků od 300 do 500, blízké ubytování či příslušnou kapacitu sálů.

Ocituju další požadavek: Geografická diverzita - tj. umítění Wikimanie 2009 do jiného města, země, kontinentu anebo hemisféry než předchozí tři Wikimanie (USA, Tchajvan a Egypt) - je jedním z rozhodujících faktorů.

To nejspíš diskvalifikuje Toronto a asi i Karlsruhe na severní polokouli bude mít potíže, pokud Buenos Aires - a myslím, že hlavně Brisbane nabídnou podle poroty kvalitní kandidaturu. Buenos Aires se chlubí bohatou podporou ze strany oficiálních míst včetně ministerstva kultury a městského turistického střediska a navíc k dispozici vlastní pobočku Wikimedia. Brisbane je skromnější i co do rozpočtu a jeho větší střízlivost může být obecně přijatelnější.

Vyhlášení vybraného města je ohlášeno na termín před 6. březnem.

K tomu doplním, že projekt konference české Wikipedie pohasl i kvůli tomu, že přednost dostalo zakládání Wikimedia ČR.

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor Guillaume Paumier).

Rekonstrukce pražského hlavního nádraží přilákala fotografy

Přestože se editaci článků na Wikipedii už tolik nevěnuju, projekt fotografování mě stále baví. Ono je to hlavně v tom, že člověk nesedí doma, vyjde si do přírody a podívá se do míst, kde dosud nebyl. Kromě fotografování takových míst je ale dobré dokumenovat významné změny, kterými různá města procházejí. A nemalou je rekonstrukce pražského hlavního nádraží. První přestavba po více než třiceti letech.

Zatímco původní podoba hlavního nádraží z poloviny 70. let vycházela ze socialistického modernismu a snahy budovat velké, strohé a účelné stavby, nová úprava nádraží má plně odrážet dnešní potřeby. Nezapomělo se samozřejmě ani na jednotlivá nástupiště, kde měl až dosud člověk pocit, že se zastavil čas někde v 20. letech minulého století a že jeho parní vlak má co nevidět přijet.

Pro zmíněný Wikiprojekt fotografování jsem se tedy rozhodl právě rekonstrukci jednotlivých nástupišť zdokumentovat. A nebyl jsem na místě sám; i další vyndali fotopřístroje a náležitě dokumentovali. Místo kolejí a nástupišť je totiž velká část prostoru vytěžena a lze vidět velkou stavební jámu, ve které se od základu znovu staví podchody pod jednotlivými nástupišti. Vznikly také i provizorní mosty pro nákladní automobily, které odvážejí suť a dobře je vidět i ukotvení pilířů, které drží zastřešení celého nástupiště. Zkráceně řečeno velmi neobvyklý pohled, který si možná dalších třicet až padesát let opět neužijeme.

Ruská Wikipedie

Rozhovor se správcem ruské Wikipedie Sergejem Leščinou (přezdívka putnik) přináší server Telnews.ru. Hned v úvodu autor Dmitrij Rodin říká, že ruskou Wikipedii provází řada kritik, z nichž některé jsou pro české prostředí celkem exotické.

Wikipedii například považují někteří Rusové za nástroj, kterým tajné služby manipulují veřejným míněním a přepisují historii. Leščina k tomu říká: „Jestli máte na mysli, že tajné služby se podobně jako ostatní snaží měnit obsah článků, to je jistě možné. Ale samo o sobě takové editování přináší užitek. Mínění tajných služeb je také mínění, a jestli je podepřeno zdroji, může být mezi jinými uváděno v článcích.“

Podobně jako čeští správci, i Leščina musí občas řešit potíže s editováním propagačních článků. Sám je ale za obecný problém nepovažuje: „Jestliže tito autoři dodrží základní opatrnost, nikdo nemůže poznat, že sami editují články o sobě. A jestli nebudou dělat nic odsouzeníhodného, nikdo jim v tom nebude bránit.“

K související otázce encyklopedické významnosti má poměrně jednoduchou poučku: „Jestli je předmět článku důležitější pro Wikipedii než pro předmět to, aby se sám dostal do Wikipedie, pak je dostatečně významný.“

Také ruské správce kritizují někdy za to, že zasahují do článků, na které nemají kvalifikaci. Leščina reaguje: „Činnost správců spočívá v tom, nakolik články odpovídají pravidlům přijatým společenstvím. (...) Musejí obsahovat nějakou netriviální informaci a odkazy na zdroje, které umožňují jejich ověření. V takových případech k určení, zda zdroje fakty uvedené v článku potvrzují, obvykle není nutná hluboká znalost předmětu.“ Šíře záběru zájmů správců navíc umožňuje, aby se navzájem poradili, pokud si nejsou jisti; a ke všemu zbývá ještě veřejná kontrola.

Rozhovor přinesl Telnews kvůli tomu, že ruská Wikipedie v nedávné minulosti překonala několik milníků - například stotisícího uživatele. Nyní má téměř čtvrt milionu článků a 70 administrátorů, z nichž jsou čerstvě dvě dívky.

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor Alexej Kuprjanov).

Minirozhovor s Jimmym Walesem

Web Examiner přináší kratičký „tříminutový“ rozhovor se zakladatelem Wikipedie Jimbo Walesem. Ten mimo jiné vzpomíná, že první stránkou Wikipedie byla její hlavní stránka a pak se brzy objevila například stránka o písmenu W.

Wales nepovažuje za nebezpečné, že je na webu k dispozici tolik informací. Co považuju za nejdůležitější v celém krátkém povídání já, je Walesova definice přínosu Wikipedie: „Wikipedie nepřináší více informací, ale zužuje je, aby poskytla výstižnou referenci. Pokud tedy potřebujete rychle vědět něco o Thomasi Jeffersonovi, můžete jít a přečíst si článek na Wikipedii, místo abyste se prohrabávali stovkami a stovkami stránek.“ Já sám doplním, že pokud chcete něco víc než jen základní informaci, je Wikipedie pouze startovním bodem, což si podle mne uvědomuje mnohem víc příznivců Wikipedie než jejích kritiků.

Jimbo má rád na Wikipedii vtipnou stránku Heavy metal umlaut o tom, kolik heavymetalových muzikantů si dává do svých jmen přehlásky.

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor Andrew Lih).

Sdružení Wikimedia Česká republika míří k úřední registraci

Ledy se pohnuly a česká pobočka Wikimedia Foundation (WMF) je zase blíže světlu světa. Správní rada WMF schválila společně se vznikem rakouské pobočky text stanov, který vypracoval za účasti dalších členů wikikomunity přípravný výbor. Ten nyní podá na ministerstvo vnitra návrh na registraci sdružení. Pro WMF už ale místní pobočka existuje, jak dokládá přiložená mapa světa, kde jsou země s existujícími pobočkami tmavě modré.

Proces vzniku sdružení Wikimedia Česká republika započal na Wikipedii už na jaře roku 2007 (i když pamětníci tvrdí, že se o ní mluvilo na IRC Wikipedie už nejméně rok před tím). Na podzim skončilo na Metě veřejné projednávání návrhu stanov, v prosinci k nim došly připomínky Výboru pro pobočky WMF a po jejich zapracování nebo zdůvodněném odmítnutí schválil stanovy nejprve tento Výbor a poté i Správní rada WMF.

Cílem lokální pobočky je propagace a podpora projektů Wikimedia na území České republiky, dále organizační pomoc při pořádání akcí, právní pomoc v otázkách svobodných licencí, zprostředkování komunikace s autory svobodných materiálů, zprostředkování komunikace občanů ČR s Nadací a podpora svobodné tvorby obecně.

Až sdružení definitivně vznikne, budou se moct jeho členy stát lidé starší 15 let se zájmem o činnost sdružení, členem bude moct být i právnická osoba. Zájem o členství již předběžně vyhlásilo na 50 různých wikipedistů.

V současné době existují národní pobočky Wikimedie v jedenácti zemích Evropy (vedle Česka například ve Velké Británii, Francii, Německu, Polsku nebo Rakousku), v Argentině, Izraeli a na Tchaj-wanu. Připravují se významné národní pobočky v Rusku, Indii, Austrálii a Kanadě. Ve Spojených státech mají vzniknout prozatím dvě regionální v New Yorku a Pennsylvanii.

Podle informací Wikimedia Czech Republic na webu Wikimedia’s Meta Wiki.

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor Cary Bass)