Alespoň trochu vánoční krajiny

Tak jsem četl, že prý na Štědrý den nebudou bílé Vánoce. Sníh nenapadne, bude bláto, špína a invezre. Nu, předpovědi všech škarohlídů se, zdá se, nevyplní. Sice tu nemáme krásnou sněhovou pokrývku, zato ale trochu bílé krajiny přeci jen je. A vyrovná se to i té šedivé a ošklivé obloze, která se tu rozhostila a otravuje vesele celou republiku.

Pražské lesy a sady tak nyní vypadají opravdu zajímavě. Navátý sníh a ledové krystaly ale nejsou všude, někde ano někde ne. Les tak z dálky vypadá pěkně strakatě.

A tak trochu i pustě, protože téměř nikdo se tam nevypraví. Že by všichni měli tolik starostí s předvánočním úklidem? I to je možné, ale spíš jsou rádi doma a ani omylem se jim ven nechce. Každý si chce užít pěkné, příjemné a veselé Vánoce v klidu domova. A Vám, čtenářům tohoto blogu je přeji také.

A máme tu druhého kandidáta

Jak již bylo očekáváno mnohými, Jan Švejnar skutečně na prezidenta kandidovat bude. A to i přesto, že ODS tuhle snahu moc slibně nevidí (například senátor Kubera prohlásil, že je pravděpodobnější, že bude zvolen europoslancem za Albánii).

Křivoklátsko - skutečně zajímavá oblast

Já a nejmenovaný kamarád jsme se spolu vypravili na výlet trasou, kudy měla jet historická lokomotiva Albatros (jedná se o parní lokomotivu z roku 1947, která na svojí dobu dosahovala ne zrovna špatných výsledků, mně navíc dobře známá z počítačové hry Simutrans - a už tam bylo jasné, že to je dobrý vlak). Historická souprava měla jet z Prahy-Vršovic přes Bráník a Smíchov údolím Berounky do Berouna, dále pak na Křivoklát a zpět. K hradu měla jet mezi devátou a jedenáctou hodinou, zpět mezi třetí a pátou odpoledne.

Vypravili jsme se proto už v devět hodin z nádraží Praha-Smíchov. Počasí nám přálo, svítilo slunce, zima nebyla. Jen sníh chyběl, který by jistě dotvořil perfektní atmosféru k fotografiím. Nu, nemůžeme chtít vše (to jsme také zjistili potom, že HODNĚ nemůžeme).

Jako dobré místo pro fotografování jsme si vybrali místo kousek od Berouna, nad místní čističkou vod (dobrý rozhled na trať na protějším břehu řeky Berounky) a čekali jsme na vlak, který se tudy měl prohnat někdy mezi 10:20 a 10:30 (podle jízdního řádu). Dobrou pomůckou se ukázal být stativ, díky kterému se daly vlaky zabrat přesněji (měli jsme tak trochu problémy s protisvětlem), do dokonalosti však stále něco chybělo.

Ano, chyběl vlak... V 10:50 už jsme byli tak trochu neklidní, kde je. Nakonec přijel, ale jiný. Na modrou rychlíkovou lokomotivu jsme si holt museli nechat zajít chuť, nafotili jsme tak náhradní. Uspořádání vozů vlaku bylo vskutku zajímavé a nic takového jsem nejen nikdy neviděl ale asi jen tak ještě neuvidím. Parní lokomotivu střídaly prvorepublikové vagony pro cestující, za nimi však pokračovaly moderní osobní dvoupratrové vozy (!) a vše ukončovala dieselová lokomotiva, protože pravda - takové sestavení by přecijen vlak starý mnoho desítek let neutáhl.

Po nafotografování vlaku a pěkného pohledu na Beroun nám vyhládlo, poobědvali jsme a pokračovali dalším vlakem směr Křivoklát. Cesta údolím Beorunky byla skutečně nádherná; všude pěkné skály, nasvícené sluncem vypadaly naprosto úžasně. Vystoupili jsme nakonec až za Křivoklátem v obci zvané Městečko... typická větší vesnice v této oblasti.

Naše cesta vedla podél trati všemi obcemi, které parní vlak projížděl a měl ještě projet - Křivoklát se známým hradem, Roztoky u Křivoklátu s trochu netypickým a odpudivým panelovým sídlištěm, Újezd u Zbečna a Zbečno. Do dvou posledních obcích jsme ale dorazili až po setmění. Vtip byl totiž v cestě mezi Roztoky a Újezdem - Trasa sice krásná, ale dlouhá, a jevila se jako nikdy nekončící. Kdyby se nezatáhlo a nestmívalo, daly se nafotit určitě krásné pohledy na řeku. Díky přízni osudu jsme naštěstí museli projít jen jeden tunel, takže nebylo problém pouštět (a také z originálních míst nafotografovat) projíždějící vlaky a nenechat se přejet :-).

Cesta domů byla opět motoráčkem a moderním vlakem CityElefant z Berouna, který překvapil, ale po náročném dni hlavně potěšil. Pomalu by tam člověk i usnul :-) Usnul jsem naštěstí až doma takže nehrozilo probuzení třeba v Kolíně.

Další obrázky tohoto výletu lze nalét za Wikimedia commons na této stránce.

Dopravní podnik hl. m. Prahy zorganizoval předvánoční dopravu

Dopravní podnik hl. m. Prahy je takový malý zázrak, tři roky po sobě se jistě stal dopravním podnikem roku. Nyní se podívejme, jak fungovala městská hromadná doprava v předvečer velkého zdražení v první adventní den 1. prosince 2007.

Vzhledem k velké akci na Staroměstském náměstí (rozsvícení vánočního stromu a zahájení pravidelných adventních trhů, podle informací pořadatelů tam dorazilo 12 až 15 tisíc lidí) bylo možné očekávat velký nápor cestujících na některé druhy dopravy (tramvaje, metro). Dalo se. Ne však že tak bylo očekáváno.

Stejně jako mnoho Pražanů jsem se vypravil na tu slávu podívat, vánoce jsou už za pár, bude to pěkný. Jel jsem metrem, z Anděla na Staroměstské náměstí. Hezky hodinu předem, bude to v klidu a pohodě. Chyba lávky. Už na konečné tramvaje tramvaj nejede, protože přijíždějí teprve první vozy za dnešek (od rána byla výluka). Nasedám tak do tramvaje konečně už po dlouhém čekání v studeném větru a tmě. Přijíždím na křižovatku Anděl doufaje, že stejně jako v rušných dobách pracovního dne, přestoupím zcela bezproblematicky na metro. Ovšem to jsem nevěděl o intervalech 5-7 minut, přeplněných vlacích, přeplněných nástupištích a houkajících soupravách, div se stanice nezbořila. Nu tak jsem si hezky počkal těch sedm minut, jenomže se už jaksi ta sedmnáctá hodina proklatě blížila.

Když jsem se konečně dotlačil do vlaku, zjistil jsem, že nelze vystoupit na Můstku, jelikož eskalátory se rekonstruují (to už je drahně dní co je ten výstup zavřený), motat se na přestupu mě fakt nebaví, tak jsem to vzal přes Národní třídu. Cesta se ale trochu protáhla, dav na náměstí udělal svoje a tak mi celá superakce vesele utekla. Nu což, podívám se alespoň na nově postavené trhy.

Ovšem opět omyl. Neprostupná hradba lidí hovořících francouzsky, rusky, srbsky a já nevím jak ještě jinak mě prostě nepropustila. Smůla. Takže nikam. A zpátky to stejnou cestou také nešlo, protože lidé se ušlapali... v nejužší ulici (Železná) na Starém Městě se to dá sice čekat, no třeba ale také městská policie by mohla něco dělat. Nedělala, nakonec tam přijelo pár sanitek. Takže docela zklamán celkovým dojmem "zpackané" akce odcházím na metro směr Staroměstská.

Ve stanici se opět ukazuje velká schopnost DP Praha. Vestibul je narván lidmi.. to se dá pochopit, podívat se jich přišlo hodně a chtějí domů. Avšak veškeré pochopení končí při pohledu na eskalátor. Levý eskalátor stojí, prostřední jede nahoru (na něm pět lidí), pravý nabouchán k prasknutí (člověk pak myslí na různé věci když to vidí), dozorce stanice na to jen kouká (ten levý eskalátor prostě nespustí). Šnečím tempem se stovky lidí posouvají na nástupiště.

Je logické že tak dlouho po akci už to dopravnímu podniku došlo a snížil interval změnou grafikonu. Ejhle omyl. Rámcový interval 5-7 minut platí i na lince A (někdy to jezdí 5, někdy 7 minut, někdy mezi tím). Nástupiště se logicky naplňuje - prostřední část vypadá že lidé budou pomalu padat do kolejiště, v krajních částech není nikdo. Rozhlas oznamuje lidem, aby se rozptýlili po nástupišti, ti to ale zdá se ignorují a opravdu hezky se baví. Po sedmi minutách přijíždí vlak (radši houká aby si ho lidi všimli a nespadli pod kola). Souprava je náhle přervána lidmi, hlášení typu "urychlete prosím nástup do soupravy" nezabírají. Doba stání se prodlužuje (nechtěl bych být zrovna na dispečinku a koukat se na to, jak se nabourává grafikon). Obdobná situace se pak opakuje ve všech stanicích kudy jsem projel, tj. Můstek, Národní třída a Karlovo náměstí.

No, doufám že až zase pojedu metrem ozve se z rozhlasu něco jako "Přejeme vám příjemné cestování". Narvaný na dveřích, za zdražené jízdné, s bezdomovci a kapsáři, ale s hlavou vztyčenou.

Agenti teplé vody

Zatímco Ján Slota je agentem teplé vody (což mu rozhodně nezazlívám a příjde mi to naštěstí i neškodné), redakce stránek zive.cz je zdá se hraje roli agenta jedné nejmenované softwarové společnosti (krycí jméno Redmont).

Před několika dny jsem si totiž po dlouhé době otevřel jejich stránky a byl jsem naprosto šokován. Z té kopice všech možných článků, na které tam ze svojí hlavní strany odkazují bylo plných pět (zdá se to jako málo ale ty odkazy nebyly někde zapadlé) na služby Windows Live... Windows Live messenger, Windows live blog, Windows live fotogalerie, Windows live WC... prostě kopice věcí. Další zajímavostí je jistě objektivní hodnocení redaktorů, kteří ukazují, jak jsou všechny tyto služby bez výjimky prostě skvělé. A své články napsali typicky microsoftským způsobem: "Komunikace bude jednodušší", "Řešení má jméno Windows Live" atp. Celé jméno produktu, které je patřičně dlouhé, je po obrazcu JuDr. PhDr. Mgr. et Mgr. Henryka Laholy opakováno neustále a pořád (jj, tohle prostě není Score, kde se používá systém: "Metal Gear Solid, dále jen MGS").

Opravdu by mě zajímalo, kolik takový "tématický týden" naší nejmenovanou společnost stál, je však hezké přečíst si reakce v diskuzích dole, člověk si alespoň nepříjde na planetě opic tak sám.

Ještě další věcí, která mě překvapila, byl odkaz "Sdělte Miscrosoftu, co si myslíte o Windows". Microsoft se nyní pouští do vskutku odvážného boje, neboť očekávám že server zpracovávající takové "reakce uživatelů" (nebo spíš linuxových fanatiků?) se přetíží, přehřeje na 200°C a následně vyhoří (pouze dramatizace - samozřejmě že by se to vyplo). Každopádně to bylo zajímavé, na zive.cz asi chodit nebudu a Microsoftu zdar....

Původně jsem chtěl tento post dělat delší, ale vzhledem k tomu že teď večer bych ještě rád začal s instalací a nastavením Ubuntu 7.10 do noťase tak to protahovat nebudu.

Don't download this song

Stahování hudby, filmů nebo softwaru se stalo poslední dobou opět kontroverzním tématem. Policejní síly provedly zátah na jeden z DC hubů a nyní se vyslýchá asi 1700 lidí. Šetření potvrdilo to, co se už dávno ví - že se jedná o zaměstnance firem, státní správy (tedy ne jen o studenty IT - síťová guru neznající hranic a zákonů). Filmový průmysl bude rozhodně spokojen, neboť zase o pár méně šťastných lidí více příjde do kina, hudební se může těšit na o něco trochu plnější obchody s CD/DVD.

Náš právní řád však nerespektuje praktický rozměr celé skutečnosti. Máme v podstatě před sebou dvě cesty. Buď zatkneme všechny uživatele počítačů (protože nikdo u nás nebude mít stoprocentně legální software, to vzhledem k provázanosti všeho prostě možné není), nebo se použije metoda sovětského ražení - budou vybrány jisté singulární případy pro odstrašení veřejnosti. To mi příjde více reálné, ale že by to zastavilo současný stav si nemyslím. Pirátů určitě ubude, ti hlavní (kteří vytvářejí největší "objem" pirátství) se ale těžko nechají zastrašit. I kdyby se podařilo filmovým/hudebním/softwarovým společnostem snížit tímto své ztráty, eliminovat je nemohou. Stále existuje mnoho serverů v tichém oceánu, v pralesech a v různých zemích kde jsou právní normy ohledně ochrany softwaru vlastně nulové. Stahovat odkud může kdokoliv.

Zastrašování může ale vést i jiným směrem. Lidé přejdou na svobodné operační systémy (linuxové distribuce). Začnou se rozlížet po jiných hudebních umělcích, a nebudou se soustředit jen na ty, které vidí v televizi a mají velkou reklamu. Objeví nové filmy. Nové styly, vše půjde dále. A velkým firmám skutečně klesnou tržby, tentokrát ale ne už tím způsobem, který by se dal zvrátit. Když jsem byl na konferenci linuxAlt (viz post níže) bylo tam na plakátu jedno heslo Mahátmy Ghándího, zakladatele indického státu: First they ignore you, then they laugh at you, then they fight you, then you win. Tohle současný stav vystihuje svým způsobem vskutku zajímavě. Přibývají nám stále brutálnější varování - kdo viděl druhou sérii IT Crowd tak ví, jak to za pár let může na normálním filmovém DVD vypadat :-). A nebo se budou dávat větší upozornění na obaly, něco jako u cigaret. Mohlo by to vypadat třeba takhle:

Osoba, která nedovoleně přehraje, propůjčí, upraví, zfalšuje, úmyslně zničí, úmyslně poškodí či jakkoli pozmění tento dokument může být pokutována až do výše 100 000 dolarů či uvězněna až na dobu pěti let anebo obojí.

Licenční politika se v poslední době - například na serveru YouTube - stále zpřísňuje. Časy, kdy člověk mohl po zadání spojení "Star Trek" shlédnout polovinu první série ENT nebo dobré díly z TNG jsou zdá se pryč. Podobně je to i s jinými pořady, tvrdě se potírá také i Family Guy a další známé seriály, jejihž tvůrci nesouhlasili s volným uveřejněním. A tak to dopadá tak, že obě strany spolu vedou "uploadovací válku". Video se objeví, po čtyřech hodinách je smazáno... a následně ho někdo nahraje znovu a zase znovu,admini YouTube na jednu stranu jen mažou a mažou a na druhou sledují, jak se právní hrozby na jejich firmu neustále množí. Vskutku pěkné.

Nejde však jen o televizní seriály, u kterých lze pochopit, že někomu patří, a že vlastník prostě svolení k jejich uveřejnění nedal. Často se ale potírají věci vskutku banální. Nedávno jsem v jednom časopise viděl hodně zajímavý článek. Jeden z mnoha uživatelů YouTube nahrál video svého tancujícího syna. Ale že v pozadí hrála hudba zpěváka Prince (která mimochodem opravdu nebyla předmětem videa), to již nevěděl že je prostě problém. Jednalo o porušení práv a správci to proto smazali. Uživatel byl poučen a nově si bude dávat pozor, co má v záběru a co mu hraje na videu. Ještě že se neozvali designéři aut, to bychom už nikdy nic nevyfotili. Zatím stačí, že zakázali Atomium a noční Eiffelovku. I když co není může být. V dobách Rakousko-Uherska bývaly v hospodách cedule, že vésti politické rozhovory se přísně zapovídá.

LinuxAlt 2007

Já a Petr K. jsme se rozhodli rozšířit si naše obzory ohledně operačního systému Linux a vyrazili jsme tak na konferenci LinuxAlt, která se 3. a 4. listopadu konala v Brně, v areálu zdejší Fakulty informačních technologií VUT v Králově poli.

Rovněž jsme využili našich wikipedistických známostí abychom se mohli tak nějak vhodně v Brně ubytovat; oba žijeme v západní části republiky - já to měl 200 km z Prahy, Petr dokonce 300 z Plzně. Takže začátkem byl odjezd v pátek večer a pomocí autobusů (posilových) Student Agency jsme do Brna dorazili o několik hodin později. Poté jsme u jedné wikipedistky přenocovali a druhý den snad ještě před rozedněním za pomoci šalin DPMB dorazili do supermoderního areálu, kde se celá akce konala.

Pravda, zpočátku jsme si museli slušnou dobu počkat, než se celá konference rozběhla, neboť jsme přišli spolu s pořadateli, kteří ještě museli organizovat a připravovat svoje přednášky. Nakonec se začalo v 9:00; přednášel jako první wikipedista známý pod přezdívou Pitel na téma Linux a hry. A ukázal vskutku zajímavé hry, jako například Frets on Fire, což je jeden z kousků, který by člověk opravdu v Linuxu nečekal - no zkusili jste hrát někdy na klávesnici jako na elektrickou kytaru ;-) ?

Další z přednášek byly na témata neméně zajímavá. Například Fedora 8 - nejnovější verze této známé linuxové distribuce (mimochodem vychází právě dnes) - co nového přináší, jaké jsou změny, jak dlouho se to vlastně zkouší aby to uživatelům fungovalo atp. Následovaly ještě další a další zajímavé prezentace, k nám dvoum (třem) se přidal nakonec i Timichal. Sobotní část akce zakončil výběr anket a následné losování zajímavých cen kolem čtvrté odpoledne (kromě linuxáckých triček se objevilo i víno a sluchátka). Bohužel jsme s Petrem nic nevyhráli :-(

Z areálu poslucháren jsme se jako skupinka wikipedistů rozhodli pro večerní výpravu do centra Brna. Prošli jsme si tak nejen historické jádro, ale taky prohlídli Petrov a Špilberk, kde nám místní wikipedistka poskytla informace čím je vlastně ta která stavba a ta která ulice významná. Překvapeni jsme pak byli na brněnském hradě "Špilasu". Nejen že jsme se dozvěděli, že nikdy nebyl dobyt, ale překvapilo nás i přistání horkovzdušného balónu a lampionový průvod místních dětí. Protože jsme už byli kolem tý půl sedmý (sic!) unaveni, rozhodli jsme se vynechat plánovanou návštěvu hospody/čajovny a zamířit rovnou do postele. No ono se to nakonec protáhlo, takže spát se šlo až kolem dvanáctý, ale tak to běžně bývá.

Nedělní den začal podobně jako ten sobotní, opět brzkým vstáváním a opět přednáškami. Tentokrát na jiná témata - bezztrátový formát .svg, nové grafické rozhraní KDE 4 (ano, přednášku jsem viděl už v dubnu, ale tehdy to umělo jenom vlnící se okna a jinak to neustále havarovalo - nyní již to bylo sice odladěné, vylepšené, plné nových fičurek, ale tak trochu moc jako Windows Vista). Mezi další zajímavé prezentace patřila například virtualizace na ZČU, kde byly předváděny kousky pro mne nerozlišitelné od černé magie (že by to bylo černým pozadím terminálu?) a některé další. Nakonec se opět vybraly ankety, nic jsme nevyhráli a s brněnskými wikipedisty (a wikipedistkami) jsme se hezky rozloučili. Odjezd z Brna byl naplánován na 17:00, následovala opětovná dlouhá cesta autobusem a přemítání, jak asi bude případná akce vypadat za rok a kdo se jí bude účastnit. Jestli by se nehodila třeba nějaká přednáška dotýkající se Wikipedie. Kdo ví. Každopádně jsme si celou akci užili a dozvěděli se kopec nových informací.

Obrázky (vlastní):

1) Pořadatelé a zakončení akce
2) Noční Brno z Petrova