Sraz SPVD

SPVD je občanské sdružení nadšenců do veřejné dopravy, (lidově šotouši). Rádi fotí, zabývají se veřejnou dopravou a píší na svých stránkách články, kterým jsem se svého času na Wikipedii také věnoval. Stejně jako oni rád fotím (dost mých obrázků na commons by se dalo označit jako šoto-fotky) :-), pár vlastních snímků jsem samozřejmě dal SPVD k dispozici. Nyní jsem se tedy rozhodl účastnit jednoho z jejich srazů, abych poznal lidi z organizace a domluvil se na případné spolupráci.

Sraz se konal v sobotu odpoledne v nenápadné restauraci v Hlubočepích, místě, kudy příznačně vedou velkolepé viadukty pražského semmeringu. Kromě administrativních věcí (občanské sdružení - mají prostě také nějaké povinnosti - to je třeba zmínit pro plánovače pobočky ohledně Wikipedie) se také diskutovalo ohledně projektů sdružení, které jsou zajímavé a není jich málo. Například lze uvést podporu rozvoje drážní dopravy (Železnice 21), výstavby nových cyklostezek a samozřejmě i veřejné dopravy. Kvůli té totiž SPVD vznikla - neutěšený stav ohledně trolejbusové sítě v Mariánských lázních před několika lety nakonec vedl k vytvoření inciativy na záchranu nejmenšího trolejbusového provozu v zemi. Tehdy spolek založilo jen pár lidí, včetně Jiřího Hertla, dnes již zesnulého zakladatele SPVD. Postupně se rozvinul do současné podoby, já měl tu čest se setkat asi s patnácti členy (včetně předsedy Míry Klase), plus některými budoucími spolupracovníky.

Po příjemné diskuzi nad pivem a jídlem se rozhodlo pokračovat dále prokopským a dalejským údolím, převážně ale těmi jeho částmi, které nejsou obyvatelům Prahy (i jiných měst) příliš známé. Kromě obyčejného městského parku s asfaltovou cestou jsme tak prošli i užším údolím dalejským, s úzkou pěšinou, mnoha přírodními památkami a po cestě, vedoucí spolu s železniční tratí až do Rudné (tam jsme samozřejmě ale nešli ;-). Zazněly mnohé historky z oboru městské dopravy, například o ztracených řidičích autobusů a problémech v různých trolejbusových provozech. Cestou jsme potkali i skupinku airsoftových hráčů, kteří se připravovali na boj v ruinách budov nedaleko Řeporyj.

Do Řeporyj jsme nakonec došli, a tam se naše skupina rozdělila; rozhostila se tma a mimopražští potřebovali domů. Někteří pokračovali do centra a dále do Pardubic, jiní do Zbuzan a nakonec do Plzně.