pátek 21. září 2007

Současná Praha aneb kdo je nyní momentálně u Užhorodu

Kdysi dávno jsem na jednom z četných blogů Rosti Hedvíčka četl jisté prohlášení, že správci české Wikipedie jsou (alespoň tedy názorově) momentálně kdesi u Užhorodu. Možná to s tématem tohoto příspěvku nesouvisí, je to ale jedna z věcí která mě při jeho psaní právě napadla. Mimochodem to není nic špatného, u Užhorodu se nachází třeba Slovensko, v poslední době docela pokroková země (avšak pouze hospodářsky, nikoliv sociálně, jako třeba Nizozemsko).

U Užhorodu však v současné době je spíše Praha. Ne sice fyzicky :-) ale z pohledu typického pražana (mě) to tak tedy rozhodně vypadá - jako by země východních Slovanů končily jen 5 km za hranicemi hlavního města. Zatímco ještě na počátku tohoto desetiletí člověk slyšel při cestách po Praze hlavně angličtinu, němčinu, francouzštinu, hebrejštinu a jiné další a podobné jazyky, nyní se Prahou ozývá hlavně jazyk našich východních "bratrů". A to nejen v centru, ale i ve vzdálenějších koutech velkoměsta - na okrajových sídlištích v autobusech, tramvajích či metru, v obchodních domech... V obchodech se začínají pomalu objevovat reklamy i nabídky v azbuce. Velkou změnou bylo při tramvajových výlukách v historickém jádru města zavedení doplňujícího hlášení v angličtině. Bude nově přidána i ruština? Upřímně řečeno, jestli se situace bude vyvíjet jako nyní, do deseti let se toho možná dočkáme. :-) Takovou menší ukázkou by mohlo být přiložené video. Nu, hlášení jsou sice česká, vhodné by však bylo detailně se podívat na stěny za nástupištěm. :-)

I různé statistky a ankety právě poukazují na přibývající počet ruských (ale i dalších východních) turistů, přistěhovalců a jiných. Popravdě řečeno nemám nic proti občanům ruské národnosti; moji předci jsou rovněž Rusové a hanit je jako národnost by bylo tak trochu nečestné a nesportovní. Chápu, že Rusové jsou v Praze rádi; znají to tu, několikrát už tu byli (1945, 1968 atp.), je tu spoustu památek vskutku originálních.

Jestli bude Praha následovat Karlovy Vary, které jsou ruskými návštěvníky proslulé, těžko říct. Třeba se u Vestce taky postaví nějaká ruská vesnice. Popravdě řečeno uvítal bych něco takového radši než nová sídliště v Hostivicích, Roztokách, Zelenči atp. (tzv. satelitní města)

úterý 18. září 2007

Po dlouhé době pár řádků

Vítám Vás, pokud jste sem náhodou zabloudili. Ne, není to omyl, skutečně je tu nový článek. Omlouvám se za svojí nedávnou nepřítomnost, ale tak trochu jsem potřeboval odmaturovat, udělat přijímací zkoušky na VŠ a pracovat. Na blog jsem sice nezapomněl, ale nebylo na něj moc času ani vhodných námětů. A jelikož vše dopadlo dobře, jsem zpět :)

Abych se ale pohnul směrem k tomu, o čem chci psát: před cca 1 a 3/4 rokem jsem začal pracovat na Wikipedii, docela mě to chytlo a než jsem se nadál, trávil jsem u ní spousty hodin, stal jsem se správcem, pak jsem se zase stal obyčejným uživatelem atd. Když ale tak přemýšlím, co se za ty (skoro) dva roky změnilo, asi to budou nejvíc jazyky. Díky Wikipedii (v kombinaci se školou) jsem se totiž naučil dobře hned tři. Drtivá většina toho, co píšu jsou totiž překlady. Jednak se sám zdokonaluji v jazyce a druhak poskytuji ostatním informace, které by jinak ve svém jazyce třeba nenašli (to dělám z dobré vůle).

Setkal jsem se zde s různými druhy lidí, ale nerad bych někoho soudil. (možná, že objektivní pravda neexistuje) Znáte to, někdo vám sedne, někdo ne. Byl jsem i na dvou setkáních českých wikipedistů a nemůžu si na ně stěžovat, když budu mít čas pojedu i na další. Občas se mi ale zdá, že někteří uživatelé chápou projekt (ze svého subjektivního hlediska) dosti odlišně, z čehož pak vznikají různé sebedestruktivní žabo-myší války a sáhodlouhé diskuse, to je ale jedno a není to důležité.

Wikipedie je podle toho, jak ji chápu já, především svobodný a otevřený prostředek vzdělávání. I přes nějaká ta škobrtnutí se jí to poměrně slušně daří a původní projekt se rozrostl mnohem dál, než se vůbec předpokládalo. Jedním z pozitivních důsledků je i spojování lidí z různých zemí. Zkouším se občas rozhlížet po cizojazyčných verzích a lidé jsou tam docela milí, pomůžou, poradí, nevadí jim, že nemluvím jejich jazykem dokonale a pomůžou rádi i s mými překlady. To je asi tak jeden z hlavních důvodů, proč na Wikipedii pracuji.

Navíc se také dá spolupracovat na tvorbě různých článků - člověk se o tématu musí naučit obvykle několikrát víc, aby dal dohromady nějaký vlastní smysluplný článek a já si třeba takto nabyté vědomosti pamatuji spíš, než kdybych se je naučil ve škole a za měsíc už je nepotřeboval. V poslední době se dostáváme i do tradičního vzdělávání - zatím většinou jen na vysokých školách, to je ale podle mě škoda, protože by se Wikipedie dala pěkně použít i v základním a středním vzdělávání. Jinak je ale její popularita poměrně silná a tohle snad také časem příjde.

Wikipedie je prostě smysluplný projekt, jenom bychom si měli pamatovat, že by byla škoda, kdyby se z ní stalo něco jiného než encyklopedie.