Ruská Wikipedie

Rozhovor se správcem ruské Wikipedie Sergejem Leščinou (přezdívka putnik) přináší server Telnews.ru. Hned v úvodu autor Dmitrij Rodin říká, že ruskou Wikipedii provází řada kritik, z nichž některé jsou pro české prostředí celkem exotické.

Wikipedii například považují někteří Rusové za nástroj, kterým tajné služby manipulují veřejným míněním a přepisují historii. Leščina k tomu říká: „Jestli máte na mysli, že tajné služby se podobně jako ostatní snaží měnit obsah článků, to je jistě možné. Ale samo o sobě takové editování přináší užitek. Mínění tajných služeb je také mínění, a jestli je podepřeno zdroji, může být mezi jinými uváděno v článcích.“

Podobně jako čeští správci, i Leščina musí občas řešit potíže s editováním propagačních článků. Sám je ale za obecný problém nepovažuje: „Jestliže tito autoři dodrží základní opatrnost, nikdo nemůže poznat, že sami editují články o sobě. A jestli nebudou dělat nic odsouzeníhodného, nikdo jim v tom nebude bránit.“

K související otázce encyklopedické významnosti má poměrně jednoduchou poučku: „Jestli je předmět článku důležitější pro Wikipedii než pro předmět to, aby se sám dostal do Wikipedie, pak je dostatečně významný.“

Také ruské správce kritizují někdy za to, že zasahují do článků, na které nemají kvalifikaci. Leščina reaguje: „Činnost správců spočívá v tom, nakolik články odpovídají pravidlům přijatým společenstvím. (...) Musejí obsahovat nějakou netriviální informaci a odkazy na zdroje, které umožňují jejich ověření. V takových případech k určení, zda zdroje fakty uvedené v článku potvrzují, obvykle není nutná hluboká znalost předmětu.“ Šíře záběru zájmů správců navíc umožňuje, aby se navzájem poradili, pokud si nejsou jisti; a ke všemu zbývá ještě veřejná kontrola.

Rozhovor přinesl Telnews kvůli tomu, že ruská Wikipedie v nedávné minulosti překonala několik milníků - například stotisícího uživatele. Nyní má téměř čtvrt milionu článků a 70 administrátorů, z nichž jsou čerstvě dvě dívky.

Zdroj obrázku: Wikimedia Commons (autor Alexej Kuprjanov).