Sraz wikipedistů a výlet do Prahy

Jelikož wikipedisté se většinou znají pouze přes internet a bydlí v různých městech (i zemích), pořádají se čas od času srazy skutečných nadšenců. V drtivé většině případů jde o menší srazy lokálních komunit, jako byl ten, který se Vám budu snažit přiblížit. Až se někdy dostanu na výroční konferenci Wikimania (anglicky), tak udělám reportáž i z té, ale to je zatím ve hvězdách.

Já osobně jsem navštívil již dva předchozí české srazy. Před méně než třičtvrtě rokem na podobném srazu, který se také pořádal v Praze, jsem poprvé viděl wikipedisty „naživo“. Cítil jsem se ale trohu nesvůj, protože jsem byl v podstatě mezi třiceti absolutně cizími tvářemi. Jinak tomu už bylo na srazu v Písku. Tam jsme se sice nakonec sešli jen tři, ale o to víc jsme se pobavili. Zatím nejlepší pocit mám z posledního srazu, který jsem si skutečně užil.

Minulý týden, přesněji v pátek 26. října 2007, se konal v Praze sraz české Wikipedie. Plánování nebylo příliš složité a účast byla nakonec hojná, i když se několik wikipedistů z různých důvodů nemohlo dostavit, což byla přeci jen škoda. Pokusím se Vám tedy popsat zážitky z tohoto výletu…

Do Prahy přijíždím autobusem již v poledne a hned na nádraží se setkávám s Aktronem, bez kterého bych se v Praze za chvíli asi ztratil. Dál pokračujeme již společně metrem, kde se pro změnu setkávám se spolustudentem z FAVky (jak je ten svět malý, že). Vystupujeme ze stanice metra a v mžiku se ocitáme v novém nákupním středisku Palladium. Větší chrám konzumu jsem zatím skutečně neviděl. Všechno je zde zbrusu nové a dost věcí ještě pořádně nefunguje, několikrát například míjíme velkoplošné obrazovky s jakousi chybovou hláškou Windows. Všechno zde vypadá luxusně – dokonce i rychlé občerstvení. Modernímu designu a značkovým prodejnám však také odpovídá cenová hladina, a tak si raději dáme k obědu sendvič z bufetu venku.

Nikam nespěcháme, a tak procházíme městem a bavíme se o Wikipedii a otázkách života, vesmíru a vůbec. Jdeme kolem Čertovky a Vojanovými sady až na Petřín. Je to sice pěkný výšlap, ale shora je skutečně pěkný výhled na stověžatou Prahu. Cesta dolů je už daleko méně namáhvější a jelikož čas ubíhá, použijeme znovu metra, abychom se přesunuli do čajovny, kde se scházím se známým z jabberu a u vodní dýmky a dobrého čaje se v klidu bavíme všichni tři o kdečem. Jenže než si člověk stačí odpočinout, je na digitálkách už po 17. hodině, a tak se musíme rozloučit a pokračovat vstříc hlavnímu cíli naší výpravy – do Království.

Vstupujeme do hospody a míříme rovnou do salonku, kde už se zatím sešla slušná společnost wikipedistů, ačkoliv musím podotknout, že poslední jsme nepřišli, protože někteří přicházeli ještě dlouho potom. Jako obvykle se bavíme s kolegy především o Wikipedii, ale zaznívají i zajímavější témata, jako například svatba Egga a Karakal, fotografování a několik zábavných osobních historek, kterými hýří především Chmee2 a Horst. Všeobecně panuje přátelská atmosféra a do salonku téměř nepřetržitě proudí jídlo a pivo. V průběhu večera zjišťuji, že i s Nolanem se dá normálně bavit, i když jsem míval z diskusí na Wikipedii dost často pocit obtížnějšího jednání. Obecně se mi v realitě s ostatními wikipedisty komunikuje lépe – kdyby to tak šlo i na diskusních stránkách Wikipedie, bylo by tam určitě lepší ovzduší.

Z ničeho nic se objeví Danny B. a nese nám dvě milá překvapení – nový leták Wikipedie (spojený s projektem mapy.cz), který je určen pro seznámení začátečníků se základními funkcemi a ovládáním svobodné encyklopedie, a jako třešničku na dortu pexeso Co je co s pozdravy od jejího majitele. Je opravdu skvělé, že se věci konečně rozhýbaly správným směrem a Wikipedii se dostane trochu víc publicity.

Zábava dále pokračuje wikipedistickým kvízem o několika desítkách otázek, přičemž některé jsou skutečně k popukání a jejich správné odpovědi jsou naproti tomu dosti zajímavé. Přiznám se, že se mi v poslední době nedaří sledovat dění na Wikipedii tak, jak bych si přál, a tak u otázky „Kde se nachází sídlo nadace?“ píšu Moskva. No, netrefil jsem se. Nakonec však vítězí Timichal a Milda. Mormegil jim předává zasloužené ocenění – hlavolamy, které obdržela Wikipedie za třetí místo v anketě Czech Open Source 2007, a čestné diplomy znalce Wikipedie. Timichalovi pak Chmee2 rozebírá hlavolam, ale ze změtě tyčinek a trojúhelníčků není nikdo schopen složit tu zapeklitou věcičku do původní podoby bez návodu.

Sraz nám pěkně ubíhá (došlo i na společný přípitek s paňáčkem slivovice) a někdy k půlnoci se vydáváme v již dosti zmenšené skupince dál po noční Praze. Na to jak je to velké město, se tam podle mě po půnoci špatně hledá nějaký dobrý podnik, protože i na minulém srazu byl ten samý problém. Po procházce, při které jsme zahlédli i menší pouliční rvačku, nakonec vcházíme do klubu U sedmi vlků. Ovšem po jednom pivě zase jdeme pryč, protože oba „DJové“, kteří tam v tu chvíli hrají nám div neudělali nezvládnutými efekty a svým „dýdžejským umem“ díru do hlavy. Celou dobu se dívám na plátno, kde promítají nějaké docela ujeté alternativní filmy a Danny z nudy začíná zkoušet akrobatické hospodské triky s pivními tácky, jinak řečeno pěkná nuda. Navrhuji tedy ukončit dnešní sraz a jelikož většina souhlasí, odcházíme něco po jedné hodině pryč. Tím sraz již definitivně skončil.

Od předchozích se sraz podle mne velmi lišil – jedním z důvodů určitě bylo, že jsme se už mezi sebou lépe znali, a tak byla i atmosféra uvolněnější. Navíc se mi alespoň povedlo bavit se postupně téměř se všemi a i program byl od minula pestřejší. Jestli se utrhnu ještě na další sraz v Praze, rozhodně bych byl také rád, kdyby byl opět v Království, protože je tam útulno a mají i dobrou kuchyni. Nepochybuji, že i ostatní jsou toho názoru. Hlavně jsem ale rád, že se mi tam povedlo dostat, podíval jsem se na kousek Prahy a poznal zase nové lidi. Zkrátka tenhle sraz byl super.

Další Aktronovy fotografie z toho dne zde.

Návštěva Dne otevřených dveří Probotrans v Králově Dvoře

I přestože jsem zde už jednou byl, rozhodl jsem se vypravit do Berouna, tedy přesněji do Králova Dvora, na den otevřených dveří společnosti Probotrans. Jedná se o autobusového dopravce a ne malého – zajišťuje dopravu na kopě linek, které jsou součástí SID (středočeské integrované dopravy). Akce začínala brzy ráno – po osmé hodině.

Výjezd z Prahy byl opravdu stylový – historickým autobusem Škoda ŠL 1310 po staré silnici (605). Popravdě to bylo zajímavější českým venkovem a podzimní krajinou, než po nudné a rychlé dálnici. Chyběla již jen hudba 70. let a obraz nostalgické jízdy by byl dokonalý.

Po příjezdu do areálu společnosti Probotrans v Králově Dvoře (i když ono to spíše vypadá, že je to Beroun, ta hranice mezi oběma městy je dost neznatelná) bylo možné si prohlédnout různé autobusy společnosti, včetně nejnovějších typů Irisbus Crossway (konkrétně první dva; tento rok bude násedovat ještě další dvojice a v roce příštím pak hned třináct nových) a nového SOR-u 10,5. Zajímavostí zcela jiného typu pak byly autobusy historické, tedy Škoda RTO s přívěsem (bylo to opravdu pěkné svézt se autobusovým vlekem – to se nám dnes už jen tak nepoštěstí) od ČSAP Nymburk a Škoda RTO LUX Probotransu samotného, v perfektním stavu a po kompletní rekonstrukci. Trochu dále stranou ještě stál i Ikarus 280 v modro-krémovém provedení. Na okružních jízdách jej však spatřit moc nešlo. Škoda.


A jakmile si všichni prohlédli co bylo vystaveno, ředitel společnosti a ještě pár dalších vlivných lidí slavnostně „uvedli“ do provozu nově dodané autobusy Crossway, symbolicky byla přestřižena páska. Též byl pokřtěn i historický RTO, získal první odznáček z mnoha, které časem všechny historické autobusy získávají a rovněž i křestní list, teklo i šampaňské :-). Potom se už na mnoho nečekalo, začaly okružní vyhlídkové jízdy. A to v trochu „legračním“ konvoji – nejnovější Crossway byl následován RTO-čkem z roku 1976. Obyvatelé města Berouna, kudy byla vedena vyhlídková jízda, koukali velice překvapeně. Mladší nechápali, starší vzpomínali. Ale všichni měli nakonec radost.

Kromě občerstvení zdrama, soutěží pro děti a prezentací jak společnosti, jejího vozového parku a SID-u jako takového, byla na dni otevřených dveří ještě jedna vskutku revoluční atrakce. A to řízení autobusu pod dozorem zkušebního komisaře. Každý si mohl zasednout za velký volant a k dlouhé řadící páce a zajezdit si pár koleček, vžít se do role řidiče autobusu. Zájem byl vskutku obrovský a mnoho lidí čekalo desítky minut, než se dostali na řadu.

Stejně jako minule, i letos se den otevřených dveří společnosti Probotrans podařil. Navíc byl i lepší. A tak to má rozhodně být. Rozhodně jsem zvědav, co se objeví příští rok :-)

Úspěšně fungující wikiprojekt

Pomineme-li Wikiprojekt kvalita, tak se k úspěšným wikiprojektům na cs.wiki řadí hlavně Wikiprojekt Fotografování (zkratka WPF). I díky němu se podařilo lépe zkoordinovat spolupráci fotografujících uživatelů a zajistit tak větší dostupnost svobodných obrázků z českého prostředí.

Jednou z nejlepších ukázek této spolupráce je fotografování metropole Prahy, kde se povedlo (i s pomocí barevné mapy metropole, indikující počet obrázků) situaci zlepšit natolik, že nyní (pomalu v polovině října) už chybí pouhých 5 městských částí, které nemají svůj obrázek na Wikimedia Commons. Sice se nám podařilo udělat desítky fotek u některých mnohdy zajímavých částí Prahy, stačí ale teoreticky překročit její, přes třicet let staré, současné hranice a další obrázky nikde. To samozřejmě již někteří (Packa) kritizovali (Žádná akce foto okolí Prahy). Nicméně významnost těchto obcí je ve srovnání s částmi Prahy nižší. Jsou dále, hůře dostupné a je jich více. Není potom divu, že četnost svobodných obrázků z mnohých vesnic centrální části Středočeského kraje je nízká. Nelze po fotografech chtít, aby zdokumentovali každou obec v republice, to je prostě nemyslitelné.

Kromě Prahy byly časem vytvořeny přehledové mapy i u dalších měst, jmenujme Brno či Ostravu. Tam je však situace již horší, neboť obrázky zařizuje většinou jeden či dva aktivní přispěvatelé. Variabilita chybí a dochází tak ke kumulaci obrázků z některých míst a k nedostatku z oblastí jiných. I přes to fotografií již přibývá a editoři Wikipedie mohou odstraňovat šablonu {{Požadavek na obrázek}} ze stále více článků.

Proto také byla vytvořena stránka Požadované , kam je možno případnou žádost (samozřejmě s ohledem na možnosti účastníků projektu) na obrázek vložit, takže pokud si ji některý z fotografujících uživatelů WPF přečte a má chuť, tak objekt na přání vyfotí. Pořád je totiž šablona požadující obrázek do článku na spoustě míst a nafotit vše žádané není jednoduše v lidských silách. Doufejme však, že se situace zlepší.

Obrázek v úvodu je můj vlastní, jedná se o šípkovou růži ze severu Řep. Nahráno dnes odpoledne, spolu s jinými obrázky z této části Prahy.

Rozhovor: wikipedista timichal

Pro tentokrát jsme se v „redakci“ (Aktron a já) rozhodli přinést několika našim čtenářům něco trochu jiného. Jelikož se blog zaměřuje na témata spojená s Wikipedií a wikipedisty, řekli jsme si, že pro vás připravíme rozhovor se zajímavým wikipedistou, který má s působností na české wikipedii, ale nejen na ní, poměrně slušné zkušenosti. Pro tyto účely se nám propůjčil Michal Zlatkovský, kterého možná znáte pod přezdívkou timichal.

Ahoj, Michale, můžeš nám pro začátek prozradit, jak ses vlastně na Wikipedii dostal a kdy?

Na Wikipedii jsem poprvé přišel v lednu 2005, když mi o ni řekl spolužák. Občas jsem ji poté navštěvoval, ale skutečně aktivní jsem začal být až kolem března 2006.


Když jsi o Wikipedii četl poprvé, čekal jsi něco jako komunitu, s kterou ses následně setkal?

Bylo mi jasné, že projekt tvoří určitá komunita, nevěděl jsem ale jak bude velká a rozhodně jsem nepředpokládal takové vnitřní rozpory, jaké v době mého příchodu probíhaly.


Co tě vlastně vedlo k tomu přispívat pravidelně a ne jen z Wikipedie
čerpat, jako to dělá mnoho ostatních?

Nevím, asi nuda :) Wikipedie mi přišla jako zajímavý projekt s velkými možnostmi a taky jsem si řekl, že bych mohl dělat pro změnu něco užitečného.


A jak vůbec došlo k tomu, že ses stal správcem?

Po jedné na vandaly zvláště bohaté noci, kdy jsem jako jediný hlídal poslední změny a stěžoval si na IRC na nedostupnost správců, mi kandidaturu navrhl Beren. Ještě ten den jsem ji podal a přes počáteční výhrady ohledně mého nízkého počtu editací jsem byl nakonec zvolen.


Kromě české Wikipedie, kde jsi správcem, pracuješ na mnoha cizojazyčných projektech. Dělalo/dělá ti to obtíže?

Ne, proč? :) Myslím, že Wikipedie i další wiki nadace Wikimedia jsou vlastně jedním velkým projektem a člověk by se měl snažit všude, kde může, a nejen na své „domácí“ Wikipedii. Navíc možnost dát si na chvíli pauzu od editování české Wikipedie a pracovat třeba na Commons je docela praktická - můžu se tak vyhnout syndromu vyhoření, který už zažilo mnoho správců.


Jak vůbec „místní“ správci vnímají angažmá uživatelů z jiných jazykových verzí Wikipedie?

Na cizojazyčných projektech, kde jsem aktivní nejvíce, žádní „místní“ správci nejsou - jak Commons, tak Meta jsou založeny na mezinárodní spolupráci, přestože dorozumívacím jazykem je angličtina. Při svých občasných editacích na různých jinojazyčných Wikipediích jsem ale zažil odpor tamních správců k „těm z Commons“, protože správci z Commons jsou mnohdy vnímáni negativně („mažou co můžou, podívejte, zrovna včera jsem nahrál na Commons obrázek, který jsem našel na Googlu, a dnes už je pryč!“).


Kromě anglojazyčných projektů pracuješ také na wiki Incubator, můžeš těm, kteří o něm nikdy neslyšeli, přiblížit jeho funkci?

Incubator je zvláštní wiki – vytváří se na ní „demoverze“ nových Wikipedií a dalších projektů, aby je mohla posoudit Nadace a případně jim povolit založit si vlastní wiki. Původně byl obsah Incubatoru na Metě, ale zhruba před rokem a půl to začalo být nepřehledné a hlavní vývojář Wikimedia, Brion Vibber, pro něj založil samostatnou wiki – Incubator.


A jak se na tom podílíš ty?

Já jsem Incubator pomáhal rozjíždět, protože Brion jej jen založil a bylo třeba dobrovolníků, kteří by dělali údržbu, stanovili nějaká základní pravidla a celkově hlídali, aby si každý nedělal, co chtěl :) V poslední době tam chodím jen občas a koukám, jestli se to tam moc nezvrhlo :)


Spolupracoval jsi také na něčem společně s ostatními wikipedisty, když nebudeme brát v úvahu náhodnou spolupráci na běžných článcích?

Jasně – kromě zmiňovaného startu Incubatoru, na kterém jsem pracoval s dalšími dvěma lidmi, je to třeba práce na různých překladech oznámení a tiskových zpráv a koneckonců i hromadné meziprojektové odrážení vandalů koordinované přes IRC.


V současnosti jsi studentem gymnázia. Myslíš si, že ti práce na otevřené encyklopedii pomáhá při studiu, nebo ti naopak zabírá čas na úkor učení?

Při studiu mi Wikipedie nepomáhá, i když se občas dozvídám různé zajímavosti – ale kdybych ji needitoval, stejně bych se nějak tomu učení snažil vyhnout :)


S jakými lidmi ses díky Wikipedii „setkal“ – ať už na internetu nebo osobně?

Myslím, že na Wikipedii jsou hlavně „ajťáci“, tedy lidé s dobrými zkušenostmi s počítači nebo rovnou ti, kteří počítače studují; najdou se ale výjimky. A na různých wikisrazech mě překvapilo, že i lidé, se kterými se na wiki moc neshodnu, jsou „ve skutečném životě“ příjemní a dá se s nimi vše v klidu probrat.


Co je podle tebe na wikipedii nejlepší?

Informace :)


Měl jsi také na wikipedii nějaké negativní zkušenosti? Jako správce určitě musíš řešit věci, ve kterých prostě není možné vždy uspokojit obě dvě strany.

Samozřejmě, například když můj bot udělal chybu a změnil špatně desítky článků, za to jsem byl docela vypeskován. Často se také vyskytují spory ohledně autorských práv a licencí obrázků, někteří wikipedisté si je berou dost osobně, já se ale snažím držet si odstup.


Na druhou stranu, vzpomeneš si na nějaký pozitivní zážitek, který tě opravdu potěšil?

Z poslední doby třeba zavedení nového formuláře pro nahrávání obrázků na českou Wikipedii, který směruje uživatele na Commons – je dobře vidět, jak u nás výrazně klesla intenzita nahrávání. A ze starších věcí třeba to, jak se nám povedlo uklidit a zavřít wiki o 11. září, která dost dlouho strašila na seznamu projektů Wikimedia.


A co ti tedy vlastně Wikipedie přinesla? Resp. proč se vlastně tohoto projektu účastníš? Spoustu lidí má pocit, že jim Wikipedie spíše bere než dává.

Jak už jsem říkal – jednak proto, že si myslím, že dělám něco užitečného pro ostatní, jednak kvůli tomu, že nemám co dělat :) Wikipedie mi přinesla mnoho nových známých od nás i z celého světa a spoustu zkušeností s řešením sporů a komunikací s lidmi a v neposlední řadě i řadu zbytečných vědomostí o vodě na Marsu či létajících špagetových monstrech :)


Mnoho lidí z Wikipedie odchází, převážně proto, že se zapletou do dalekosáhlých sporů, či nejsou schopni zvládnout tlak, který na ně jako na editory působí. Necítíš rovněž takové tlaky na své působení?

Ne, snažím se nebýt příliš kontroverzní, abych měl na svou práci klid. V případě, že se na české Wikipedii něco semele a výrazně se zhorší atmosféra, dávám si od ní odpočinek a jdu editovat třeba na Commons, což je poměrně klidný projekt, kde se jeden o druhého víceméně nestará a každý si dělá na svých věcech.


Na konec našeho rozhovoru bych se tě rád zeptal, co v nejbližší době plánuješ :)

Na Wikipedii bych chtěl pokračovat v přenášení obrázků na Commons, ve skutečném životě mě čekají taneční, možná cesta do Finska a snad i nějaký ten vztah :)


Děkujeme za rozhovor a loučíme se pro dnešek s Michalem.

Další vysoce objektivní kritika cs.wiki

Další vysoce objektivní kritika cs.wiki je zde. I když vlastně než o objektivní kritiku se jedná o jakési autorovo rozjímání a jeho nespokojenost z toho, že nemohl do Wikipedie vložit své informace (tedy vložil je, avšak byly smazány s odvoláním na to, že nejsou dostatečně významné).

Nejprve vznikl tedy pahýl (no spíše subpahýl) s dvěma řádky o zpěvákovi, kterého málokdo popravdě zná. A teď - ruku na srdce - co si mají o tomto správci, dohlížející nad Posledními změnami a kteří se s takovými subpahýly a jinými pahýly deně potýkají, myslet? Zdroje navíc dodány nebyly žádné. Autor byl navíc podle standardní procedury informován o tom, že jím založený článek - jako subpahýl - může být do týdne smazán, pokud se o něj nepostará. V článku, který jsem na začátku uvedl se ale o této skutečnosti nepíše ani slovo. Nejspíše to bude tím, že se prostě nehodí.

Další pasáž je opět velice zajímavá. Rozebírá diskuzi s jedním ze správců Wikipedie, který se rozhodl věc řešit přes ICQ a uzavřít ji. Kritice byly podrobeny jednak gramatické chyby v neformální diskuzi, jednak i omyl při psaní jednoho z mnoha odkazů, který měl vkladateli subpahýlu pomoci. Většina lidí, kteří Wikipedii editují, věří, že kvalita encyklopedického textu a textu neformálního někde v diskuzi se logicky ze své podstaty liší. Avšak je to pouze většina.

Jednoduchou věcí, která umožní, aby se takovýmhle problémům předcházelo, je tedy uvedené zdrojování. Spočívá ve vložení odkazu na rozsáhlejší a obsáhlejší článek o tématu/nebo jeho části, dokazuje tak, že informace jsou pravdivé. Je totiž zřejmé, že s přibývajícím počtem úprav a též i kritických zpráv o Wikipedii jako takové se stalo nutným mnohé spekulativní postoje a informace doložit. Na anglické verzi mají ohledně tohoto politiku mnohem striktnější - a není divu. Editorů je více, úhlů pohledu také a v článcích ražení jako je třeba Válka v Iráku by mohly být faktografické údaje snadno upravovány v zájmu té či které strany. Z Wikipedie by se stal politický nástroj několika vzájemně se potírajících klik. Ono totiž nejde jen o přesná čísla, či statistiky. Problematickými mohou být i různá tvrzení, tzv. "vyhýbavá slova" - slovní spojení ve stylu "někdo řekl", "tvrdí se" a podobně. Z mých vlastních zkušeností je evidentní a jasné, že ne všichni vnímají "obecné mínění lidu" stejně; mnohdy dochází k velkým rozdílům a ty by Wikipedii jako takové rozhodně nepomohly.

Politik Kills

Zatímco Petr K posluchá trance stále a stále (a já mu to vymlouvat rozhodně nebudu), dostalo se mi do rukou nové album Manu Chaa, La Radiolina. Čekal jsem to s nadějemi, jelikož už jaksi delší dobu nic nevyšlo a Sibérie m'était contéee nebylo to, co jsem čekal (tak trochu depresívní, rychle se to oposlouchá). Vím sice už, že Manu Chao má svůj oblíbený způsob jednu melodii použít u třeba čtyřech singlů a občas obměnit jazyk, avšak...

... avšak zde to již postrádalo to, co by člověk čekal.... mírné reggae ladění, zajímavé, nové a veselé melodie. To vše tam samozřejmě naleznete, ale ne již v takovém množství, jak by bylo vhodné. Přestože některé věci jsou opravdu melodicky krásné (A Cosa, El Kitapena), melodie z Rainin in Paradize se opakuje dost často a vzhledem k tomu, že jsme si to všichni přes léto naposlouchali, to docela otravuje. Představte si, že v upoutávce na film uvidíte skvělou scénu a do filmu samotného vám jí nasamplují 4x za sebou! Věci jako Mama Cuchara si tak člověk poslechne jenom jednou, dvakrát. Prostě smůla.

Další věci, a to už kritizováno bylo, je typický způsob protestu Manu Chaa. Proti politikům, proti Americe, proti Bushovi. O tom je song Politik Kills. Skutečností, se kterou musím s kritiky souhlasit je fakt, že tyto formy protestu začínají být jaksi "vetché" a na nic. Pokud by o nějaký obsah šlo, rozvíjelo by se to do konkrétních věcí. Jako třeba u Bono Voxe. I když na druhou stranu je pravda ta, že velkému množství fanoušků protestovat neustále vyhovuje :-) A ono vlastně proč ne. Vždyť máme demokracii.

Ale i tak přesto je nové CD v mnoha ohledech dobré a pokud máte tenhle styl rádi, tak mnohými věcmi zklamáni nebudete. Jestli je to ale dobré celé, to se říct asi nedá. Já bych třeba uvítal větší jazykovou pestrost, o melodické nemluvě.

Upadající kultura internetu? Ne, jen pár naivů navíc

Už jsem o tom jednou trochu psal, ale možná by bylo vhodné si to dnes ještě jednou připomenout: s vývojem internetu a jeho rozšiřováním směrem od technicky vzdělané části populace směrem k laikům se projevuje kontinuálně jeden problém: lidé si myslí, bůhví jak není internet anonymní, a tak kopírují nelegálně software, multimedia, urážejí kdekoho a píší blogy o čem se jim zachce (bez ohledu na to, koho všeho urazí). Problém je, že internet je anonymní jen do jisté míry.

Když Vás budou chtít najít orgány činné v rámci trestního řízení (nebo někdo jiný s potřebnými znalostmi), je dost pravděpodobné, že Vás taky najdou (když se budou trochu snažit). To si dost lidí neuvědomí, když si stahuje ještě nevydanou knížku, film, hudbu, píší o někom/něčem apod. Prostě mezi veřejností panuje názor typu „ostatním to taky prochází, tak proč by nemělo mně?“ Lidé si pak myslí, že jsou zcela v bezpečí a přijde jim to tak normální, že si dovolí to, co by si ve svém skutečném životě nedovolili, v jejich „kyberexistenci“ se nad tím však dvakrát nerozmýšlí.

Mnoho lidí si myslí, že internet „neví“, kdo jsou. To je však omyl, ve skutečnosti Váš počítač odesílá do internetu dost informací, které Vaši identitu dokáží prozradit. Je toho víc a nerad bych zabíhal do technických podrobností. Teoreticky by se to dalo všechno ošetřit a získat dokonalou anonymitu, ale vyžadovalo by to dost úsilí, specializované programy apod. Běžného uživatele to rozhodně netrápí. Nezřídka potkáte i uživatele internetu, který se netrápí se zabezpečením vůbec - otevírá podivně vyhlížející maily, nemá zapnutý firewall (protože mu rušil jeho oblíbenou hru), antivirový program není potřeba.

Ruku v ruce s výše uvedeným dochází k tomu, že se na internetu cítí uživatelé tak bezpečně, že (sice zdánlivě anonymně) prozrazují kdejaké osobní informace. K tomu ostatně probíhaly snad i nějaké informační kampaně pro mládež. Podle mě by bylo ale mnohem účinnější (a logičtější, potažmo méně nákladnější) konečně zavést pořádnou výuku informatiky už na základních školách, kde se Vás mj. také snaží naučit trochu slušnému chování (ač u dosti velké části populace tato schopnost v současnosti značně pokulhává).
Člověk by se měl na internetu chovat tak, jako v běžném životě, protože stejně jako na ulici, zodpovídáte za své činy i v kyberprostoru.

Rozhodnutí

Po dlouhé době rozhodování a rozmýšlení jsem se přecijen odhodlal a podal jsem si na en.wiki kandidaturu na správce. Vedlo mě k tomu několik důvodů: Zatímco situace na cs. wiki je takřka neměnná a stabilní, na en. se situace mění velmi rychle, někdy až příliš. Číst články, plné vandalismů, mě opravdu nebaví a při mnohdy nízké rychlosti serverů vskutku není super to revertovat pomocí UNDO. Chápu, že mají proti vandalům speciální boty, ti bývají ale mnohdy totálně vedle, pořád se najdou věci, které jim unikají. A tak by bylo fajn tomu zamezit. A taky trochu obohatit své vlastní obzory.

Jak jsem ve své kandidatuře uvedl, nehodlám tam hlídat RC a NP 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, ikdyž hlídat se samozřejmě bude. Primární ovšem stále zůstává cs. wiki, kde mám spoustu rozpracovaných věcí, které bych rád dokončil, nebo alespoň popostrčil trochu dopředu. Nové nejlepší články určitě, zamodření některých šablon je taky třeba. A kromě toho všecho taky udržovat nějakou obecnou úroveň encyklopdie - sem tam něco opravit, smazat, vyčistit. Tak je to třeba.

S en. komunitou se pravda neznám, jen s WP:SOVMETRO, a to ještě moc zrovna ne. I když myslím si, že cs. s 80 000 články je něco jako Písek (maloměsto kde se všichni znají) a en. s 2 000 000 něco jako Praha (neznají se mnohdy ani sousedi). Snad se situace (můj pohled spíš teda) ale změní, kdoví. Ještě uvidíme :-)

Dodatek (1 den po podání kandidatury, krátce po jejím ukončení)

Přestože mi mnoho wikipedistů z en.wiki vyjádřilo podporu, objevily se pádné argumenty protistran. A to jednak malé zkušenosti s en. wiki, jednak údajná nedostatečná znalost jazyka. Chápu, že těžko se mohu poměřovat s rodilými mluvčími a své chyby mám. A vidět to přirozeně je. Ale každopádně jsem čekal jiné reakce - více otázek, jak bych si správcování na en. představoval, k jaké názorové straně bych se případně přiklonil, případné řešení konkrétních případů. Komentovalo se spíše to, co bylo nejvíce vidět. Posledním vrcholem pak byl stav, kdy někteří uživatelé cs. wiki začali rozebírat problémy české Wiki v této nominaci - kam to vlastně vůbec nepatří. Podrobněji to zde rozepisovat nebudu, to myslím ani smysl nemá, každý se na tu stránku s nyní již ukončenou nominací podívat může. Nu což, zkusili jsme, až bude příznivější vítr a všichni budeme chytřejí může být kandidatura úspěšnější. Nyní ne.