Politik Kills

Zatímco Petr K posluchá trance stále a stále (a já mu to vymlouvat rozhodně nebudu), dostalo se mi do rukou nové album Manu Chaa, La Radiolina. Čekal jsem to s nadějemi, jelikož už jaksi delší dobu nic nevyšlo a Sibérie m'était contéee nebylo to, co jsem čekal (tak trochu depresívní, rychle se to oposlouchá). Vím sice už, že Manu Chao má svůj oblíbený způsob jednu melodii použít u třeba čtyřech singlů a občas obměnit jazyk, avšak...

... avšak zde to již postrádalo to, co by člověk čekal.... mírné reggae ladění, zajímavé, nové a veselé melodie. To vše tam samozřejmě naleznete, ale ne již v takovém množství, jak by bylo vhodné. Přestože některé věci jsou opravdu melodicky krásné (A Cosa, El Kitapena), melodie z Rainin in Paradize se opakuje dost často a vzhledem k tomu, že jsme si to všichni přes léto naposlouchali, to docela otravuje. Představte si, že v upoutávce na film uvidíte skvělou scénu a do filmu samotného vám jí nasamplují 4x za sebou! Věci jako Mama Cuchara si tak člověk poslechne jenom jednou, dvakrát. Prostě smůla.

Další věci, a to už kritizováno bylo, je typický způsob protestu Manu Chaa. Proti politikům, proti Americe, proti Bushovi. O tom je song Politik Kills. Skutečností, se kterou musím s kritiky souhlasit je fakt, že tyto formy protestu začínají být jaksi "vetché" a na nic. Pokud by o nějaký obsah šlo, rozvíjelo by se to do konkrétních věcí. Jako třeba u Bono Voxe. I když na druhou stranu je pravda ta, že velkému množství fanoušků protestovat neustále vyhovuje :-) A ono vlastně proč ne. Vždyť máme demokracii.

Ale i tak přesto je nové CD v mnoha ohledech dobré a pokud máte tenhle styl rádi, tak mnohými věcmi zklamáni nebudete. Jestli je to ale dobré celé, to se říct asi nedá. Já bych třeba uvítal větší jazykovou pestrost, o melodické nemluvě.