Další vysoce objektivní kritika cs.wiki

Další vysoce objektivní kritika cs.wiki je zde. I když vlastně než o objektivní kritiku se jedná o jakési autorovo rozjímání a jeho nespokojenost z toho, že nemohl do Wikipedie vložit své informace (tedy vložil je, avšak byly smazány s odvoláním na to, že nejsou dostatečně významné).

Nejprve vznikl tedy pahýl (no spíše subpahýl) s dvěma řádky o zpěvákovi, kterého málokdo popravdě zná. A teď - ruku na srdce - co si mají o tomto správci, dohlížející nad Posledními změnami a kteří se s takovými subpahýly a jinými pahýly deně potýkají, myslet? Zdroje navíc dodány nebyly žádné. Autor byl navíc podle standardní procedury informován o tom, že jím založený článek - jako subpahýl - může být do týdne smazán, pokud se o něj nepostará. V článku, který jsem na začátku uvedl se ale o této skutečnosti nepíše ani slovo. Nejspíše to bude tím, že se prostě nehodí.

Další pasáž je opět velice zajímavá. Rozebírá diskuzi s jedním ze správců Wikipedie, který se rozhodl věc řešit přes ICQ a uzavřít ji. Kritice byly podrobeny jednak gramatické chyby v neformální diskuzi, jednak i omyl při psaní jednoho z mnoha odkazů, který měl vkladateli subpahýlu pomoci. Většina lidí, kteří Wikipedii editují, věří, že kvalita encyklopedického textu a textu neformálního někde v diskuzi se logicky ze své podstaty liší. Avšak je to pouze většina.

Jednoduchou věcí, která umožní, aby se takovýmhle problémům předcházelo, je tedy uvedené zdrojování. Spočívá ve vložení odkazu na rozsáhlejší a obsáhlejší článek o tématu/nebo jeho části, dokazuje tak, že informace jsou pravdivé. Je totiž zřejmé, že s přibývajícím počtem úprav a též i kritických zpráv o Wikipedii jako takové se stalo nutným mnohé spekulativní postoje a informace doložit. Na anglické verzi mají ohledně tohoto politiku mnohem striktnější - a není divu. Editorů je více, úhlů pohledu také a v článcích ražení jako je třeba Válka v Iráku by mohly být faktografické údaje snadno upravovány v zájmu té či které strany. Z Wikipedie by se stal politický nástroj několika vzájemně se potírajících klik. Ono totiž nejde jen o přesná čísla, či statistiky. Problematickými mohou být i různá tvrzení, tzv. "vyhýbavá slova" - slovní spojení ve stylu "někdo řekl", "tvrdí se" a podobně. Z mých vlastních zkušeností je evidentní a jasné, že ne všichni vnímají "obecné mínění lidu" stejně; mnohdy dochází k velkým rozdílům a ty by Wikipedii jako takové rozhodně nepomohly.

Politik Kills

Zatímco Petr K posluchá trance stále a stále (a já mu to vymlouvat rozhodně nebudu), dostalo se mi do rukou nové album Manu Chaa, La Radiolina. Čekal jsem to s nadějemi, jelikož už jaksi delší dobu nic nevyšlo a Sibérie m'était contéee nebylo to, co jsem čekal (tak trochu depresívní, rychle se to oposlouchá). Vím sice už, že Manu Chao má svůj oblíbený způsob jednu melodii použít u třeba čtyřech singlů a občas obměnit jazyk, avšak...

... avšak zde to již postrádalo to, co by člověk čekal.... mírné reggae ladění, zajímavé, nové a veselé melodie. To vše tam samozřejmě naleznete, ale ne již v takovém množství, jak by bylo vhodné. Přestože některé věci jsou opravdu melodicky krásné (A Cosa, El Kitapena), melodie z Rainin in Paradize se opakuje dost často a vzhledem k tomu, že jsme si to všichni přes léto naposlouchali, to docela otravuje. Představte si, že v upoutávce na film uvidíte skvělou scénu a do filmu samotného vám jí nasamplují 4x za sebou! Věci jako Mama Cuchara si tak člověk poslechne jenom jednou, dvakrát. Prostě smůla.

Další věci, a to už kritizováno bylo, je typický způsob protestu Manu Chaa. Proti politikům, proti Americe, proti Bushovi. O tom je song Politik Kills. Skutečností, se kterou musím s kritiky souhlasit je fakt, že tyto formy protestu začínají být jaksi "vetché" a na nic. Pokud by o nějaký obsah šlo, rozvíjelo by se to do konkrétních věcí. Jako třeba u Bono Voxe. I když na druhou stranu je pravda ta, že velkému množství fanoušků protestovat neustále vyhovuje :-) A ono vlastně proč ne. Vždyť máme demokracii.

Ale i tak přesto je nové CD v mnoha ohledech dobré a pokud máte tenhle styl rádi, tak mnohými věcmi zklamáni nebudete. Jestli je to ale dobré celé, to se říct asi nedá. Já bych třeba uvítal větší jazykovou pestrost, o melodické nemluvě.

Upadající kultura internetu? Ne, jen pár naivů navíc

Už jsem o tom jednou trochu psal, ale možná by bylo vhodné si to dnes ještě jednou připomenout: s vývojem internetu a jeho rozšiřováním směrem od technicky vzdělané části populace směrem k laikům se projevuje kontinuálně jeden problém: lidé si myslí, bůhví jak není internet anonymní, a tak kopírují nelegálně software, multimedia, urážejí kdekoho a píší blogy o čem se jim zachce (bez ohledu na to, koho všeho urazí). Problém je, že internet je anonymní jen do jisté míry.

Když Vás budou chtít najít orgány činné v rámci trestního řízení (nebo někdo jiný s potřebnými znalostmi), je dost pravděpodobné, že Vás taky najdou (když se budou trochu snažit). To si dost lidí neuvědomí, když si stahuje ještě nevydanou knížku, film, hudbu, píší o někom/něčem apod. Prostě mezi veřejností panuje názor typu „ostatním to taky prochází, tak proč by nemělo mně?“ Lidé si pak myslí, že jsou zcela v bezpečí a přijde jim to tak normální, že si dovolí to, co by si ve svém skutečném životě nedovolili, v jejich „kyberexistenci“ se nad tím však dvakrát nerozmýšlí.

Mnoho lidí si myslí, že internet „neví“, kdo jsou. To je však omyl, ve skutečnosti Váš počítač odesílá do internetu dost informací, které Vaši identitu dokáží prozradit. Je toho víc a nerad bych zabíhal do technických podrobností. Teoreticky by se to dalo všechno ošetřit a získat dokonalou anonymitu, ale vyžadovalo by to dost úsilí, specializované programy apod. Běžného uživatele to rozhodně netrápí. Nezřídka potkáte i uživatele internetu, který se netrápí se zabezpečením vůbec - otevírá podivně vyhlížející maily, nemá zapnutý firewall (protože mu rušil jeho oblíbenou hru), antivirový program není potřeba.

Ruku v ruce s výše uvedeným dochází k tomu, že se na internetu cítí uživatelé tak bezpečně, že (sice zdánlivě anonymně) prozrazují kdejaké osobní informace. K tomu ostatně probíhaly snad i nějaké informační kampaně pro mládež. Podle mě by bylo ale mnohem účinnější (a logičtější, potažmo méně nákladnější) konečně zavést pořádnou výuku informatiky už na základních školách, kde se Vás mj. také snaží naučit trochu slušnému chování (ač u dosti velké části populace tato schopnost v současnosti značně pokulhává).
Člověk by se měl na internetu chovat tak, jako v běžném životě, protože stejně jako na ulici, zodpovídáte za své činy i v kyberprostoru.

Rozhodnutí

Po dlouhé době rozhodování a rozmýšlení jsem se přecijen odhodlal a podal jsem si na en.wiki kandidaturu na správce. Vedlo mě k tomu několik důvodů: Zatímco situace na cs. wiki je takřka neměnná a stabilní, na en. se situace mění velmi rychle, někdy až příliš. Číst články, plné vandalismů, mě opravdu nebaví a při mnohdy nízké rychlosti serverů vskutku není super to revertovat pomocí UNDO. Chápu, že mají proti vandalům speciální boty, ti bývají ale mnohdy totálně vedle, pořád se najdou věci, které jim unikají. A tak by bylo fajn tomu zamezit. A taky trochu obohatit své vlastní obzory.

Jak jsem ve své kandidatuře uvedl, nehodlám tam hlídat RC a NP 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, ikdyž hlídat se samozřejmě bude. Primární ovšem stále zůstává cs. wiki, kde mám spoustu rozpracovaných věcí, které bych rád dokončil, nebo alespoň popostrčil trochu dopředu. Nové nejlepší články určitě, zamodření některých šablon je taky třeba. A kromě toho všecho taky udržovat nějakou obecnou úroveň encyklopdie - sem tam něco opravit, smazat, vyčistit. Tak je to třeba.

S en. komunitou se pravda neznám, jen s WP:SOVMETRO, a to ještě moc zrovna ne. I když myslím si, že cs. s 80 000 články je něco jako Písek (maloměsto kde se všichni znají) a en. s 2 000 000 něco jako Praha (neznají se mnohdy ani sousedi). Snad se situace (můj pohled spíš teda) ale změní, kdoví. Ještě uvidíme :-)

Dodatek (1 den po podání kandidatury, krátce po jejím ukončení)

Přestože mi mnoho wikipedistů z en.wiki vyjádřilo podporu, objevily se pádné argumenty protistran. A to jednak malé zkušenosti s en. wiki, jednak údajná nedostatečná znalost jazyka. Chápu, že těžko se mohu poměřovat s rodilými mluvčími a své chyby mám. A vidět to přirozeně je. Ale každopádně jsem čekal jiné reakce - více otázek, jak bych si správcování na en. představoval, k jaké názorové straně bych se případně přiklonil, případné řešení konkrétních případů. Komentovalo se spíše to, co bylo nejvíce vidět. Posledním vrcholem pak byl stav, kdy někteří uživatelé cs. wiki začali rozebírat problémy české Wiki v této nominaci - kam to vlastně vůbec nepatří. Podrobněji to zde rozepisovat nebudu, to myslím ani smysl nemá, každý se na tu stránku s nyní již ukončenou nominací podívat může. Nu což, zkusili jsme, až bude příznivější vítr a všichni budeme chytřejí může být kandidatura úspěšnější. Nyní ne.

Současná Praha aneb kdo je nyní momentálně u Užhorodu

Kdysi dávno jsem na jednom z četných blogů Rosti Hedvíčka četl jisté prohlášení, že správci české Wikipedie jsou (alespoň tedy názorově) momentálně kdesi u Užhorodu. Možná to s tématem tohoto příspěvku nesouvisí, je to ale jedna z věcí která mě při jeho psaní právě napadla. Mimochodem to není nic špatného, u Užhorodu se nachází třeba Slovensko, v poslední době docela pokroková země (avšak pouze hospodářsky, nikoliv sociálně, jako třeba Nizozemsko).

U Užhorodu však v současné době je spíše Praha. Ne sice fyzicky :-) ale z pohledu typického pražana (mě) to tak tedy rozhodně vypadá - jako by země východních Slovanů končily jen 5 km za hranicemi hlavního města. Zatímco ještě na počátku tohoto desetiletí člověk slyšel při cestách po Praze hlavně angličtinu, němčinu, francouzštinu, hebrejštinu a jiné další a podobné jazyky, nyní se Prahou ozývá hlavně jazyk našich východních "bratrů". A to nejen v centru, ale i ve vzdálenějších koutech velkoměsta - na okrajových sídlištích v autobusech, tramvajích či metru, v obchodních domech... V obchodech se začínají pomalu objevovat reklamy i nabídky v azbuce. Velkou změnou bylo při tramvajových výlukách v historickém jádru města zavedení doplňujícího hlášení v angličtině. Bude nově přidána i ruština? Upřímně řečeno, jestli se situace bude vyvíjet jako nyní, do deseti let se toho možná dočkáme. :-) Takovou menší ukázkou by mohlo být přiložené video. Nu, hlášení jsou sice česká, vhodné by však bylo detailně se podívat na stěny za nástupištěm. :-)

I různé statistky a ankety právě poukazují na přibývající počet ruských (ale i dalších východních) turistů, přistěhovalců a jiných. Popravdě řečeno nemám nic proti občanům ruské národnosti; moji předci jsou rovněž Rusové a hanit je jako národnost by bylo tak trochu nečestné a nesportovní. Chápu, že Rusové jsou v Praze rádi; znají to tu, několikrát už tu byli (1945, 1968 atp.), je tu spoustu památek vskutku originálních.

Jestli bude Praha následovat Karlovy Vary, které jsou ruskými návštěvníky proslulé, těžko říct. Třeba se u Vestce taky postaví nějaká ruská vesnice. Popravdě řečeno uvítal bych něco takového radši než nová sídliště v Hostivicích, Roztokách, Zelenči atp. (tzv. satelitní města)

Po dlouhé době pár řádků

Vítám Vás, pokud jste sem náhodou zabloudili. Ne, není to omyl, skutečně je tu nový článek. Omlouvám se za svojí nedávnou nepřítomnost, ale tak trochu jsem potřeboval odmaturovat, udělat přijímací zkoušky na VŠ a pracovat. Na blog jsem sice nezapomněl, ale nebylo na něj moc času ani vhodných námětů. A jelikož vše dopadlo dobře, jsem zpět :)

Abych se ale pohnul směrem k tomu, o čem chci psát: před cca 1 a 3/4 rokem jsem začal pracovat na Wikipedii, docela mě to chytlo a než jsem se nadál, trávil jsem u ní spousty hodin, stal jsem se správcem, pak jsem se zase stal obyčejným uživatelem atd. Když ale tak přemýšlím, co se za ty (skoro) dva roky změnilo, asi to budou nejvíc jazyky. Díky Wikipedii (v kombinaci se školou) jsem se totiž naučil dobře hned tři. Drtivá většina toho, co píšu jsou totiž překlady. Jednak se sám zdokonaluji v jazyce a druhak poskytuji ostatním informace, které by jinak ve svém jazyce třeba nenašli (to dělám z dobré vůle).

Setkal jsem se zde s různými druhy lidí, ale nerad bych někoho soudil. (možná, že objektivní pravda neexistuje) Znáte to, někdo vám sedne, někdo ne. Byl jsem i na dvou setkáních českých wikipedistů a nemůžu si na ně stěžovat, když budu mít čas pojedu i na další. Občas se mi ale zdá, že někteří uživatelé chápou projekt (ze svého subjektivního hlediska) dosti odlišně, z čehož pak vznikají různé sebedestruktivní žabo-myší války a sáhodlouhé diskuse, to je ale jedno a není to důležité.

Wikipedie je podle toho, jak ji chápu já, především svobodný a otevřený prostředek vzdělávání. I přes nějaká ta škobrtnutí se jí to poměrně slušně daří a původní projekt se rozrostl mnohem dál, než se vůbec předpokládalo. Jedním z pozitivních důsledků je i spojování lidí z různých zemí. Zkouším se občas rozhlížet po cizojazyčných verzích a lidé jsou tam docela milí, pomůžou, poradí, nevadí jim, že nemluvím jejich jazykem dokonale a pomůžou rádi i s mými překlady. To je asi tak jeden z hlavních důvodů, proč na Wikipedii pracuji.

Navíc se také dá spolupracovat na tvorbě různých článků - člověk se o tématu musí naučit obvykle několikrát víc, aby dal dohromady nějaký vlastní smysluplný článek a já si třeba takto nabyté vědomosti pamatuji spíš, než kdybych se je naučil ve škole a za měsíc už je nepotřeboval. V poslední době se dostáváme i do tradičního vzdělávání - zatím většinou jen na vysokých školách, to je ale podle mě škoda, protože by se Wikipedie dala pěkně použít i v základním a středním vzdělávání. Jinak je ale její popularita poměrně silná a tohle snad také časem příjde.

Wikipedie je prostě smysluplný projekt, jenom bychom si měli pamatovat, že by byla škoda, kdyby se z ní stalo něco jiného než encyklopedie.

Reaktivace blogu

Spolu s Petrem K (který tento blog zřídil) jsme se před pár dny dohodli, že se oba stejným a nerozdílným úsilím zasadíme o rekativaci tohoto blogu; Vzniknout tedy mají nové posty a nové články, samozřejmě nyní více o tom, co se na české Wikipedii vlastně děje, tedy takové menší shrnutí. Doufám že se to vyplní a že nás nebudou jisté štvavé vysílačky hanit :-)