Projekty vedle Wikipedie: II. WikiMapia a OpenStreetMap

Po služební cestě píšu další příspěvek, zatím nikoli o Knolu, ale o mapách. Koneckonců po služební cestě se to hodí, ne? Projektů na bázi volného přispívání uživatelů, které se zabývají zadáváním dat o zeměpisných objektech, je spousta, dva, které vybírám, ale mají společnou vlastnost – jejich základem je právě mapa.

OpenStreetMap vznikla už v roce 2004 a jejím zakladatelem je Steve Coast. Její editoři vytvářejí pomocí nejrůznějších nástrojů – vlastních zkušeností, vlastních GPS přístrojů nebo též satelitních snímků, např. smluvně zajištěných materiálů Yahoo! Maps. OpenStreetMap nedovoluje anonymní editaci, také díky tomu si podržuje solidní spolehlivost. I v České republice je již pokryto mapami OpenStreetMap řada míst v čele s velkými městy, zato venkovské oblasti jsou mnohde pokryté jen útržkovitě.

Volně dostupných map na internetu je poměrně málo, ale OpenStreetMap není v této souvislosti všespasitelným projektem. Protože je zaměřený bezmála výhradně na zanášení místních komunikací prakticky nenabízí alternativy pro ty, kteří hledají mapy jiného typu nebo přímo chtějí přispět do sbírky map na Wikimedia Commons, do tamního Atlasu.

Jiného druhu je WikiMapia, kterou založili Alexandr Korjakin a Jevgenij Saveljev v roce 2006. V době svého vzniku byla smíšeninou Google Maps a Wikipedie, na jednotlivá místa na mapě světa mohou přispěvatelé vkládat své informace, a tak vzniká zvláštní geograficky organizovaná encyklopedie. Dost se tak podobá Google Earth a její komunitě, ale bez nutnosti stahování dalšího softwaru. Vzhledem k tomu, jak přístupný je ale program pro Google Earth a podobné produkty, bude Wikimapia asi muset hledat další možnosti zlepšení a rozšíření, aby se od bohatší konkurence od Googlu nějak odlišila a zajistila si právo na existenci větší než jen jako kuriozita žijící ze setrvačnosti, byť pro několik stovek či tisíc uživatelů.

Příště se snad už opravdu podívám na to, jestli podobně nedopadne Wikipedie, až proti ní vyrazí Knol.

Děkuju za přečtení!

Projekty vedle Wikipedie: I. Citizendium

Už delší dobu jsem tu chtěl přilákat pozornost na některé další projekty, které tak trochu vypadají jako Wikipedie, ale nejsou Wikipedie. Zatím chci napsat o dvou, možná přijdou na řadu i další, jestli se o některých dozvím něco zajímavého.

Začínám Citizendiem. Tento projekt odstartoval jeden ze spoluzakladatelů a pozdějších kritiků Wikipedie Larry Sanger jako zlepšení Wikipedie a plánoval, že brzy přesáhne význam Wikipedie. Zatím se mu to nepovedlo a v nejbližší době mi to nepřijde reálné, ale vězte, že Citizendium bylo veřejně spuštěno teprve před 10 měsíci (zkušební provoz před tím v listopadu 2006). Byl jsem optimistou, pokud jde o tento projekt, i když v současnosti už myslím, že konkurence Wikipedie přijde spíš z jiné strany - ale o tom příště.

O co tedy jde? Na domovské stránce najdete rozhraní podobné anglické Wikipedii - není divu, software je stejný - MediaWiki. I obsah na první pohled vypadá stejně, systém přispívání v základu také. V čem se tedy Citizendium liší? Jak stručně shrnuje anglická Wikipedie, jde třeba o nutnost editovat pod svým skutečným jménem. Co je ale ještě důležitější, je proces approving, tedy česky asi schvalování článků, při němž editor jakožto neanonymní odborná autorita zaštítí článek, který je podle něho kvalitní. Bohužel namátkový pohled do procesu schvalování ukazuje, že jde o záležitost dosti náhodnou, a kdyby nebyl podepsán jménem editora s jeho odborným životopisem, možná bych měl určité obavy důvěřovat mu víc než třeba procesu zlepšování nejlepších článků či featured articles na Wikipedii. Můžete sami posoudit schvalování i kvalitu u některého z 46 schválených článků.

Ještě jednou si připomeňme slova zakladatele Citizendia Larryho Sangera, který říkal, že chce překonat Wikipedii "v kvalitě, kvantitě (až přijde čas) a vyspělosti a zodpovědnosti komunity". V současné době má Citizendium kolem 4700 článků, kolem 250 editorů a na 2200 autorů. Tento poměr, zcela zjevně odlišný od Wikipedie (např. česká 85 000 článků, 8000 autorů), je asi typický pro možnosti Citizendia. Naznačuje, že by Citizendium mohlo přerůst v kvalitní, ale spíš menší encyklopedii. V tomto směru bych byl velkým optimistou, kdyby se ale povedlo v Citizendiu nastavit systém výběru tvorby či potvrzování článků. Ten ale zatím působí dost náhodně, a tak i Citizendium trpí (a při své velikosti nepoměrně víc) problémem absence zásadních článků při existenci článků marginálních.

Je něco, co by si měla Wikipedie vzít ze Citizendia? V tuto chvíli nevím, ale jistě by bylo vhodné do budoucna projekt sledovat, jestli se začne dále rozvíjet. Už jen myšlenka založit projekt tak, aby se vyhnul chybám Wikipedie, je poučná. Architekti Citizendia mají v nejbližší době vytvořit i mechanismy pro činnost komunity (řešení sporů...). Přinejmenším může Citizendium ukázat, do jaké míry může některé problémy běžné na Wikipedii vyřešit uzavření projektu pro anonymy. To vše ale za předpokladu, že Citizendium nezakrní. V současné době se ustálil počet vytvářených nových článků, růst Citizendia je (na rozdíl od Wikipedie) lineární, je ale pořád předčasné soudit, zda je to snad už znak stagnace, nebo naopak vhodné sebekontroly.

Citizendium podle všeho nejvíce potřebuje nové autory a ještě spíš editory (nejspíš ale obojí). Jenže je otázka, kolik z profesionálů bude chtít v budoucnosti přispívat do otevřeného zdroje, když už mnoho takových přispívá do Wikipedie - a navíc pro oba projekty brzy přijde velká konkurence: připravovaný projekt společnosti Google, zvaný Knol. Jeho lákadlo bude jistě testem pro možnosti Wikipedie, ale ještě dřív může zahubit Citizendium. Nebo ho naopak posílit. O Knolu někdy příště, do té doby zatím třeba tady.

Než se tedy vydám na Knol, chci shrnout: Držím Citizendiu palce, protože je to podle mne v zásadě dobrá myšlenka, ale má nejspíš jednu smůlu - vznikl až po Wikipedii, od níž může nejspíš může přetáhnout jen z nějakého důvodu Wikipedií znechucené autory, ať už její bývalé přispěvatele, nebo jen její uživatele a kritiky. Při vědomí všech reálných i fiktivních problémů Wikipedie hádám, že takových nikdy nebude dost.

S přáním hezkého nového roku Vám děkuju za přečtení.

Alespoň trochu vánoční krajiny

Tak jsem četl, že prý na Štědrý den nebudou bílé Vánoce. Sníh nenapadne, bude bláto, špína a invezre. Nu, předpovědi všech škarohlídů se, zdá se, nevyplní. Sice tu nemáme krásnou sněhovou pokrývku, zato ale trochu bílé krajiny přeci jen je. A vyrovná se to i té šedivé a ošklivé obloze, která se tu rozhostila a otravuje vesele celou republiku.

Pražské lesy a sady tak nyní vypadají opravdu zajímavě. Navátý sníh a ledové krystaly ale nejsou všude, někde ano někde ne. Les tak z dálky vypadá pěkně strakatě.

A tak trochu i pustě, protože téměř nikdo se tam nevypraví. Že by všichni měli tolik starostí s předvánočním úklidem? I to je možné, ale spíš jsou rádi doma a ani omylem se jim ven nechce. Každý si chce užít pěkné, příjemné a veselé Vánoce v klidu domova. A Vám, čtenářům tohoto blogu je přeji také.

A máme tu druhého kandidáta

Jak již bylo očekáváno mnohými, Jan Švejnar skutečně na prezidenta kandidovat bude. A to i přesto, že ODS tuhle snahu moc slibně nevidí (například senátor Kubera prohlásil, že je pravděpodobnější, že bude zvolen europoslancem za Albánii).

Křivoklátsko - skutečně zajímavá oblast

Já a nejmenovaný kamarád jsme se spolu vypravili na výlet trasou, kudy měla jet historická lokomotiva Albatros (jedná se o parní lokomotivu z roku 1947, která na svojí dobu dosahovala ne zrovna špatných výsledků, mně navíc dobře známá z počítačové hry Simutrans - a už tam bylo jasné, že to je dobrý vlak). Historická souprava měla jet z Prahy-Vršovic přes Bráník a Smíchov údolím Berounky do Berouna, dále pak na Křivoklát a zpět. K hradu měla jet mezi devátou a jedenáctou hodinou, zpět mezi třetí a pátou odpoledne.

Vypravili jsme se proto už v devět hodin z nádraží Praha-Smíchov. Počasí nám přálo, svítilo slunce, zima nebyla. Jen sníh chyběl, který by jistě dotvořil perfektní atmosféru k fotografiím. Nu, nemůžeme chtít vše (to jsme také zjistili potom, že HODNĚ nemůžeme).

Jako dobré místo pro fotografování jsme si vybrali místo kousek od Berouna, nad místní čističkou vod (dobrý rozhled na trať na protějším břehu řeky Berounky) a čekali jsme na vlak, který se tudy měl prohnat někdy mezi 10:20 a 10:30 (podle jízdního řádu). Dobrou pomůckou se ukázal být stativ, díky kterému se daly vlaky zabrat přesněji (měli jsme tak trochu problémy s protisvětlem), do dokonalosti však stále něco chybělo.

Ano, chyběl vlak... V 10:50 už jsme byli tak trochu neklidní, kde je. Nakonec přijel, ale jiný. Na modrou rychlíkovou lokomotivu jsme si holt museli nechat zajít chuť, nafotili jsme tak náhradní. Uspořádání vozů vlaku bylo vskutku zajímavé a nic takového jsem nejen nikdy neviděl ale asi jen tak ještě neuvidím. Parní lokomotivu střídaly prvorepublikové vagony pro cestující, za nimi však pokračovaly moderní osobní dvoupratrové vozy (!) a vše ukončovala dieselová lokomotiva, protože pravda - takové sestavení by přecijen vlak starý mnoho desítek let neutáhl.

Po nafotografování vlaku a pěkného pohledu na Beroun nám vyhládlo, poobědvali jsme a pokračovali dalším vlakem směr Křivoklát. Cesta údolím Beorunky byla skutečně nádherná; všude pěkné skály, nasvícené sluncem vypadaly naprosto úžasně. Vystoupili jsme nakonec až za Křivoklátem v obci zvané Městečko... typická větší vesnice v této oblasti.

Naše cesta vedla podél trati všemi obcemi, které parní vlak projížděl a měl ještě projet - Křivoklát se známým hradem, Roztoky u Křivoklátu s trochu netypickým a odpudivým panelovým sídlištěm, Újezd u Zbečna a Zbečno. Do dvou posledních obcích jsme ale dorazili až po setmění. Vtip byl totiž v cestě mezi Roztoky a Újezdem - Trasa sice krásná, ale dlouhá, a jevila se jako nikdy nekončící. Kdyby se nezatáhlo a nestmívalo, daly se nafotit určitě krásné pohledy na řeku. Díky přízni osudu jsme naštěstí museli projít jen jeden tunel, takže nebylo problém pouštět (a také z originálních míst nafotografovat) projíždějící vlaky a nenechat se přejet :-).

Cesta domů byla opět motoráčkem a moderním vlakem CityElefant z Berouna, který překvapil, ale po náročném dni hlavně potěšil. Pomalu by tam člověk i usnul :-) Usnul jsem naštěstí až doma takže nehrozilo probuzení třeba v Kolíně.

Další obrázky tohoto výletu lze nalét za Wikimedia commons na této stránce.

Dopravní podnik hl. m. Prahy zorganizoval předvánoční dopravu

Dopravní podnik hl. m. Prahy je takový malý zázrak, tři roky po sobě se jistě stal dopravním podnikem roku. Nyní se podívejme, jak fungovala městská hromadná doprava v předvečer velkého zdražení v první adventní den 1. prosince 2007.

Vzhledem k velké akci na Staroměstském náměstí (rozsvícení vánočního stromu a zahájení pravidelných adventních trhů, podle informací pořadatelů tam dorazilo 12 až 15 tisíc lidí) bylo možné očekávat velký nápor cestujících na některé druhy dopravy (tramvaje, metro). Dalo se. Ne však že tak bylo očekáváno.

Stejně jako mnoho Pražanů jsem se vypravil na tu slávu podívat, vánoce jsou už za pár, bude to pěkný. Jel jsem metrem, z Anděla na Staroměstské náměstí. Hezky hodinu předem, bude to v klidu a pohodě. Chyba lávky. Už na konečné tramvaje tramvaj nejede, protože přijíždějí teprve první vozy za dnešek (od rána byla výluka). Nasedám tak do tramvaje konečně už po dlouhém čekání v studeném větru a tmě. Přijíždím na křižovatku Anděl doufaje, že stejně jako v rušných dobách pracovního dne, přestoupím zcela bezproblematicky na metro. Ovšem to jsem nevěděl o intervalech 5-7 minut, přeplněných vlacích, přeplněných nástupištích a houkajících soupravách, div se stanice nezbořila. Nu tak jsem si hezky počkal těch sedm minut, jenomže se už jaksi ta sedmnáctá hodina proklatě blížila.

Když jsem se konečně dotlačil do vlaku, zjistil jsem, že nelze vystoupit na Můstku, jelikož eskalátory se rekonstruují (to už je drahně dní co je ten výstup zavřený), motat se na přestupu mě fakt nebaví, tak jsem to vzal přes Národní třídu. Cesta se ale trochu protáhla, dav na náměstí udělal svoje a tak mi celá superakce vesele utekla. Nu což, podívám se alespoň na nově postavené trhy.

Ovšem opět omyl. Neprostupná hradba lidí hovořících francouzsky, rusky, srbsky a já nevím jak ještě jinak mě prostě nepropustila. Smůla. Takže nikam. A zpátky to stejnou cestou také nešlo, protože lidé se ušlapali... v nejužší ulici (Železná) na Starém Městě se to dá sice čekat, no třeba ale také městská policie by mohla něco dělat. Nedělala, nakonec tam přijelo pár sanitek. Takže docela zklamán celkovým dojmem "zpackané" akce odcházím na metro směr Staroměstská.

Ve stanici se opět ukazuje velká schopnost DP Praha. Vestibul je narván lidmi.. to se dá pochopit, podívat se jich přišlo hodně a chtějí domů. Avšak veškeré pochopení končí při pohledu na eskalátor. Levý eskalátor stojí, prostřední jede nahoru (na něm pět lidí), pravý nabouchán k prasknutí (člověk pak myslí na různé věci když to vidí), dozorce stanice na to jen kouká (ten levý eskalátor prostě nespustí). Šnečím tempem se stovky lidí posouvají na nástupiště.

Je logické že tak dlouho po akci už to dopravnímu podniku došlo a snížil interval změnou grafikonu. Ejhle omyl. Rámcový interval 5-7 minut platí i na lince A (někdy to jezdí 5, někdy 7 minut, někdy mezi tím). Nástupiště se logicky naplňuje - prostřední část vypadá že lidé budou pomalu padat do kolejiště, v krajních částech není nikdo. Rozhlas oznamuje lidem, aby se rozptýlili po nástupišti, ti to ale zdá se ignorují a opravdu hezky se baví. Po sedmi minutách přijíždí vlak (radši houká aby si ho lidi všimli a nespadli pod kola). Souprava je náhle přervána lidmi, hlášení typu "urychlete prosím nástup do soupravy" nezabírají. Doba stání se prodlužuje (nechtěl bych být zrovna na dispečinku a koukat se na to, jak se nabourává grafikon). Obdobná situace se pak opakuje ve všech stanicích kudy jsem projel, tj. Můstek, Národní třída a Karlovo náměstí.

No, doufám že až zase pojedu metrem ozve se z rozhlasu něco jako "Přejeme vám příjemné cestování". Narvaný na dveřích, za zdražené jízdné, s bezdomovci a kapsáři, ale s hlavou vztyčenou.

Agenti teplé vody

Zatímco Ján Slota je agentem teplé vody (což mu rozhodně nezazlívám a příjde mi to naštěstí i neškodné), redakce stránek zive.cz je zdá se hraje roli agenta jedné nejmenované softwarové společnosti (krycí jméno Redmont).

Před několika dny jsem si totiž po dlouhé době otevřel jejich stránky a byl jsem naprosto šokován. Z té kopice všech možných článků, na které tam ze svojí hlavní strany odkazují bylo plných pět (zdá se to jako málo ale ty odkazy nebyly někde zapadlé) na služby Windows Live... Windows Live messenger, Windows live blog, Windows live fotogalerie, Windows live WC... prostě kopice věcí. Další zajímavostí je jistě objektivní hodnocení redaktorů, kteří ukazují, jak jsou všechny tyto služby bez výjimky prostě skvělé. A své články napsali typicky microsoftským způsobem: "Komunikace bude jednodušší", "Řešení má jméno Windows Live" atp. Celé jméno produktu, které je patřičně dlouhé, je po obrazcu JuDr. PhDr. Mgr. et Mgr. Henryka Laholy opakováno neustále a pořád (jj, tohle prostě není Score, kde se používá systém: "Metal Gear Solid, dále jen MGS").

Opravdu by mě zajímalo, kolik takový "tématický týden" naší nejmenovanou společnost stál, je však hezké přečíst si reakce v diskuzích dole, člověk si alespoň nepříjde na planetě opic tak sám.

Ještě další věcí, která mě překvapila, byl odkaz "Sdělte Miscrosoftu, co si myslíte o Windows". Microsoft se nyní pouští do vskutku odvážného boje, neboť očekávám že server zpracovávající takové "reakce uživatelů" (nebo spíš linuxových fanatiků?) se přetíží, přehřeje na 200°C a následně vyhoří (pouze dramatizace - samozřejmě že by se to vyplo). Každopádně to bylo zajímavé, na zive.cz asi chodit nebudu a Microsoftu zdar....

Původně jsem chtěl tento post dělat delší, ale vzhledem k tomu že teď večer bych ještě rád začal s instalací a nastavením Ubuntu 7.10 do noťase tak to protahovat nebudu.