III. prezident České republiky

Jak všichni moc dobře víme, roku 2008 vyprší prezidentský mandát Václavu Klausovi. V souvislosti s tím se začalo na české politické scéně s přetahováním, kdo bude v této funkci po něm. Můžeme sledovat aktivitu mnohých táborů; na straně jedné ODS, která se snaží prosadit svého čestného předsedu - byť sama, však s mnoha hlasy. Druhou stranou je anti-Klaus tábor, který tvoří rudozelený blok SZ-ČSSD-KSČM.

Podíváme-li se na tento boj blíže, zjišťujeme zajímavé postřehy. Prezident, který zcela vyniká v ekonomických znalostech, se zabývá poslední dobou ekologií, (ač pravda, v oboru vzdělán odborně není). Je přirozené, že ekologicky naladěným a zkušeným lidem z toho vstávají vlasy hrůzou - jedná se hlavně o Stranu Zelených, ekologické to budovatele na české politické scéně. Další odpůrci pana prezidenta se rekrutují z řad levice, které samozřejmě vadí Klaus z principu (pravicové pojetí ekonomiky i státu); jejich argumenty mi rozhodně nijak pádné nepříjdou (čím to asi bude?). Paradoxní je, že právě levicová KSČM v roce 2003 umožnila zvolení Václava Klause na Hrad, čímž překvapila a zhatila plány druhé levicové straně, ČSSD. Časy se však změnily - pryč je věk antikomunismu sociální demokracie, nyní se tabu z 90. let bourají a nastupuje levice nová; nová je však pouze obalově, vnitřek zůstává stále stejný, ba dokonce zde lze pozorovat nárůst marxistických prvků v projevech některých politiků.

Nicméně fakt je ten, že spojení zelených a levicových stran (mimochodem známé ze zbytku Evropy) je relativně silné a rozhodně může cestu Václavu Klausovi k druhému fuknčnímu období velmi ztížit. Můžeme krásně vyvrátit ona slova Martina Bursíka o tom, že Klaus hraje hlavně na sebe; kdyby tomu bylo opravdu tak, asi by se snažil zlepšit si image u středových stran, když u levicových již předem ví, že možné to není. Ono se tak trochu ví, že předseda SZ Václava Klause opravdu rád nemá a není divu - představte si, že se zabýváte nějakým tématem, studujete jej a rozebíráte do hloubky. Poté se objeví člověk, byť s velkým přehledem ve všech oblastech, ale se specializací v sféře zcela jiné a začně vaši práci kritizovat. Je přirozené, že to dost provokuje. Dle mého názoru by se prezident měl tento rok zaměřit spíše na ekonomické vztahy ve společnosti; spojit státotvornost a úlohu hlavy státu se svými velmi dobrými (byť v politickém spektru přísně vyhraněnými) hospodářskými znalostmi.

Samozřejmě však otázka KDO bude novou hlavou státu zůstává stále ještě otevřená. Já osobně si myslím, že by tímto člověkem neměl být Václav Klaus. Svoji práci odvedl dobře; byly samozřejmě i chyby, ty se však připouštějí, neboť jsme všichni lidé. Je ale čas na změnu. Měla by přijít osobnost nová - není důležité, jestli je ten člověk proevropský, proekologický a tedy i prudce konformní, ale jestli je nadstranický, dokáže pracovat jako dobrý reprezentant státu v zahraničí a hlavně být autoritou celé české společnosti, jako to dokázali například Václav Havel nebo Tomáš Garrigue Masaryk. U Václava Havla se to podařilo díky jeho silné nadstranickosti a skutečnosti, že byl jistým bojovníkem proti nedemokratickému režimu, u TGM díky faktu, že za jeho vlády ze z ČSR stal prosperující demokratický stát (byť to nebyla taková idylka a demokracie také nebyla pro všechny) mezi totalitními režimy založenými na zlu a nenávisti.

Prezident by měl být člověkem vysokých morálních hodnot. Avšak ne populisticky-morálních, jaké běžně vidíme u pravicových konzervativních politiků (typickou ukázkou budiž polská ultrakonzervativní katolická vláda). Morální hodnoty musí jít ruku v ruce s tím, co je pro společnost dobré a hlavně - ve vývoji ji posouvá dále. A to je především svoboda, odpovědnost, tolerance, rozvážnost i pochopení.

Koho bych tedy rád viděl na hradě a představoval si vhodného kandidáta na prezidentský úřad na dalších pět let? Rozhodně je absurdní téma, jestli by to měl být muž nebo žena; pozitivní diskriminace je také diskriminace, spoléhající pouze na to, že většina se neozve a nechá si to líbit. Abych uvedl konkrétní osobnosti, mám na mysli například Petra Pitharta, Cyrila Svobodu či Karla Schwarzenberga. Myslím, že tito lidé dost zkušeností s politkou a reprezentací mají (Karel Schwarzenberg tedy pravda ne, avšak když si vzpomenu na to, že i Václav Havel vstoupil do politiky s mírnou nadsázkou řečeno přes noc, tak to nepovažuji za problém) . Ať už ale vyhraje kdokoliv, doufejme, že to nebude ani Václav Klaus, ani případný kandidát sociální demokracie (na jejich nominaci jsem mimochodem také velmi zvědavý). To se však bude v současném systému, kde vedoucí úlohu mají dva buldozery, vládnoucí pod heslem účel světí prostředky, velmi těžké.