Nadace Wikimedia hodlá změnit složení své správní rady. V budoucnu by měla mít deset členů, čtyři v jmenovaných funkcích, jednu pro Jimmyho Walese, dvě pro členy komunity pocházejí z lokálních poboček Wikimedie a zbylé tři pro členy volené jako dosud přímo komunitou. K tomu rozhovor Wikinews s členem rady Janem-Bartem.
Změna ale není přijata tak jednoznačně. Dokonce vznikla petice proti tomuto řešení, ve které se píše:
"My, dobrovolníci, žádáme správní radu, aby dala komunitě dobrovolníků spravedlivé slovo ve vedení Nadace. V průběhu posledního jednání správní rada nejenže odmítla návrh zlepšit možnost zásahu komunity do otázek Nadace, ale provedla nečekanou restrukturalizaci, která redukuje počet křesel komunity v radě. S komunitou toto rozhodnutí nekonzultovala a neposkytla žádné vysvětlení. To není dobrá cesta, jak zacházet s lidmi, kteří věnují svůj čas a práci. Dobrovolnická základna změnila tento web v sedmý nejpopulárnější na světě. Očekáváme slušnost a respekt, ale nedostalo se nám ani jednoho. To morálně raní. Prosíme poskytněte nám plné vysvětlení posledních rozhodnutí rady a přehodnoťte svůj přístup k řízení."
První je podepsaná správkyně z anglické Wikipedie Durova, nyní na wikidovolené. Počet podpisů se aktuálně blíží stovce.
Můj názor? Prakticky bez podrobné znalosti věci si myslím, že přehnaná role internetové komunity je při v současné velikosti projektů Wikimedie nevhodná. Jen na anglické Wikipedii představuje komunitu 7 milionů účtů, z nichž kolem 5000 lidí má více než 140 editací za posledních 30 dní. Hranice pro pasivní účast ve volbách je 600 editací za celou existenci. Nemám k dispozici údaj, kolik takových editorů může být, ale předpokládám, že to číslo bude dosahovat desítek, možná spíš stovek tisíc uživatelů. V posledních volbách v roce 2006 bylo odevzdáno celkem 2347 hlasů.
Vidíte ten nepoměr - o směřování Wikipedie a dalších projektů nerozhoduje "komunita", ale její dosti malá a těžko definovatelná část. Smysluplný přesun části kompetencí v této sféře činnosti Nadace do průhlednější struktury poboček mi přijde jako poměrně vhodné řešení.
pondělí 5. května 2008
Revoluce ve správní radě Nadace Wikimedia
Kategorie:
volby,
wiki,
Wikimedia Foundation
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
6 komentářů:
Ona petice IMHO dokazuje, že komunita (nebo, jak říkáš, její dosti malá a těžko definovatelná část) má zájem podílet se na věcích nadace. A správní rada by si měla uvědomit, že právě tato komunita je největším bohatstvím nadace - jsou to právě ony tisíce přispěvatelů, kteří vytvořili fenomén Wikipedie. Bez nich by správní rada mohla spravovat … tak sama sebe. :)
Ještě si dovolím přiložit odkaz na e-mail správkyně Durova, kde jsou její námitky šíře rozvinuty.
Ale to já přece neříkám, že ta malá část zájem nemá. Jen myslím, že není správné, aby to bylo označováno za "hlasování komunity". Jmenované funkce jsou jmenované funkce, Wales je (dejme tomu) zakladatel Wikipedie, zástupci poboček budou zástupci poboček, ale členové zvolení komunitou jsou ve skutečnosti členové zvolení velmi malou částí komunity, která se ale prohlašuje za komunitu samu o sobě.
A ta malá část občanů s volebním právem, co skutečně volí, legitimuje parlament, i když je to jen menšina lidí. Takže ti voliči jsou v menšině a tudíž jimi zvolený parlament je vlastně nelegitimní.
Pokud se menšina prohlašuje za hlas komunity, protože je aktivní, zatímco většina na tyto věci kašle, pak v tom nevidím problém. Nebo tady problém je, ale stejně se nedá vyřešit - voličům ani přispěvatelům nenařídíš, aby šlo k volbám. :)
Jenže on ten nepoměr je trochu jiný než u volební menšiny a parlamentu (Sněmovna kolem 60 procent, Senát obvykle mezi 10 a 30 procenty, u Správní rady ale mluvíme odhadem - přesná data nejsou - o účasti nejspíš výrazně nižší než 5 % voličů).
Asi už to je jasné, co jsem chtěl říct, ale ještě to zkusím upřesnit. Tahle samozvaná komunita vystupuje - i díky téhle petici - jako mocenská skupina. Tvrdí, že jí jde o zájmy komunity tvořící Wikipedii. I když má jistě na svém kontě hodně editací a hodně článků, vytvořila v globálu jen marginální část všech projektů. I kvůli tomu a také kvůli té její vyhraněnosti je pravděpodobnost, že skutečně reprezentuje zájmy té články píšící, ale jinak mlčící většiny (tak trochu takové, jak jsem o ní psal před tím v článku o dělení wikipedistů), je prakticky mizivá.
Hlavně aby dala Nadace pokoj různým projektům, které fungují fakticky autonomně, a nenutila jim takové věci, jako ono neštěstní rozhodnutí okolo licenční politiky.
Okomentovat